Návrh změn pro české školství

8. 9. 2006 / Radek Sárközi

Tento článek obsahuje přehled změn, které by bylo dobré ve školství udělat v horizontu několika málo let. Doufám, že podnítí věcnou diskuzi nad jednotlivými problémy.

Hlavní problémy českého školství

  • Nekoncepčnost v rozhodování a prosazování změn na straně ministerstva školství
  • Dlouhodobé podfinancování a vysoký vnitřní dluh v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu
  • Neefektivní financování a řízení školství
  • Špatná komunikace ministerstva školství se svými přirozenými partnery (zřizovateli škol, školami, školskými asociacemi, zaměstnavateli, rodiči, odborníky z vysokých škol, žáky, studenty, odbory atd.)
  • Přebujelá administrativa dopadající na vedení škol
  • Vysoký počet nekvalifikovaných učitelů, důchodců a žen v základním a středním odborném školství
  • Nízký počet mladých absolventů pedagogických fakult ve školách
  • Nivelizace platů učitelů a jejich výše vzhledem k plátům ve starých členských zemích Evropské unie
  • Nezvládnutá kurikulární reforma (přechod na rámcové vzdělávací programy) po stránce finanční, organizační i metodické
  • Vysoká nerovnost v přístupu k vyššímu vzdělání (maturita a vysokoškolské studium)
  • Nízký počet vysokoškoláků v populaci
  • Vysoký počet odmítnutých uchazečů o studium na vysokých školách
  • Malé procentuální zastoupení všeobecného vzdělávání (gymnázia, lycea) ve středoškolském studiu
  • Absence pedagogické komory nebo jiné reprezentativní instituce zastupující zájmy učitelů jako profesní skupiny
  • Tradice z doby před rokem 1989
  • Vzdělání není celospolečensky uznávanou hodnotou
  • Školství a vzdělávání je prioritou pouze na papíře, nikoliv fakticky

Co změnit v českém školství a jak

Zákony

  • Provést revizi školského zákona a prováděcích vyhlášek k němu
  • Povinou školní docházku nahradit povinností vzdělávat se do 18 let věku
  • Zrušit minimální počet žáků ve třídě a škole
  • Zřídit Národní radu pro vzdělávání
  • Změnit zřizovatele základních škol z obcí a krajů na školské rady
  • Omezit administrativu na školách
  • Samostatným zákonem zřídit Českou pedagogickou komoru

Financování

  • Navýšit podíl školství na HDP na 6 až 7 procent
  • Zavést jednotný normativ na žáka ZŠ a SŠ, který škola obdrží automaticky podle počtu žáků
    (Do tohoto normativu by se zahrnuly a rozpočítaly všechny položky, které chodí nyní do škol různými cestami. Použití peněz z tohoto normativu by bylo plně v kompetenci ředitele školy. Nešlo by tedy o účelově vázané prostředky.)
  • Priority MŠMT financovat formou grantů, o které si školy musejí požádat
    (Příklad: Škola, která se rozhodne napsat vlastní originální ŠVP, by získala jeden milion korun na vzdělávání, nákup pomůcek a financování nadúvazkové práce učitelů. Minimální částka pro školu přidělovaná v rámci grantového řízení by měla činit 100 000 korun. Možnost spolufinancování z evropských fondů.)
  • Definování standardu služeb pro bezplatné školství
    (Za nadstandard může škola vybírat školné, a to nejen soukromá, ale i veřejná. Například nižší počet žáků ve třídách, alternativní výuka atd. Na nadstandard může přispívat také zřizovatel nebo soukromý dárce. Tím se řeší nedostatek žáků ve venkovských a málotřídních školách.)
  • Optimální financování nastavit na počet 20 žáků na jednoho pedagoga a asistenta pedagoga

Odměňování pedagogů

  • Zrušení věkového automatu a transformace nárokových a nenárokových složek platu
  • Zavedení kariérního řádu pro pedagogy s VŠ vzděláním

Kariérní řád:

  • Asistent pedagoga (1-2 roky): 15.000,- Kč/měsíc
    (lze absolvovat v průběhu VŠ studia)
  • I. odborná atestace: 20.000,- Kč/měsíc
    (dlouhodobé vzdělávání, publikační činnost...)
  • II. odborná atestace: 25.000,- Kč/měsíc
    (dlouhodobé vzdělávání, publikační činnost...)
  • Osobní ohodnocení: 5.000,- Kč/měsíc
    (průměrně, přiděluje ředitel školy podle kritérií, které sám nastaví)

Personální politika ve školství

  • Zavedení míst asistentů pedagogů s VŠ vzděláním a bez VŠ vzdělání na základních a středních školách
    (jeden asistent na jednoho až pět učitelů)
  • Zavedení institutu školních psychologů na základních a středních školách
    (výše úvazku podle počtu žáků ve škole)
  • Zavedení institutu uvádějícího učitele na základních a středních školách
  • Vytvoření Sítě oblastních metodiků pro základní a střední školy
  • Vytvoření uceleného systému pro získávání kvalifikací u nekvalifikovaných učitelů
  • Vytvoření uceleného systému dlouhodobého a soustavného dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v rámci kariérního řádu
  • Rok placeného volna pro učitele po každých 10 letech praxe, aby neztratili kontakt s mimoškolním pracovním životem

Instituce

  • Provést personální audit na MŠMT a jím přímo zřizovaných organizacích
  • Sloučit VÚP Praha, NÚOV, CERMAT a Středisko multilicencí (DZS) pod ÚIV
  • Zrušit Českou školní inspekci (jako ve Finsku, kontrolní činnost bude zajišťovat zřizovatel školy) a ušetřené finanční prostředky použít na Síť oblastních metodiků
  • Činnost NIDV doplnit o Síť oblastních metodiků

Rámcové vzdělávací programy

  • Zachovat RVP pro počáteční vzdělávání
  • Sloučit RVP pro různé typy ZŠ do jednoho RVP pro základní vzdělávání
    (včetně praktických, speciálních a uměleckých škol)
  • Sloučit RVP pro různé typy SŠ do jednoho
    (včetně gymnaziálních, středních odborných škol a učilišť)
  • Zrušit RVP pro vyšší odborné školy
    (tento typ škol převést do terciálního vzdělávání)
  • Všechny školy musejí začít vyučovat v souladu s RVP od září 2008
    (posunutí začátku povinnosti o jeden rok)
  • Všechny školy musejí vytvořit vlastní školní vzdělávací program do srpna 2012
    (přechodné období umožňuje flexibilní změny v průběhu ověřování výuky v souladu s RVP)
  • Zjednodušení a zkrácení RVP
  • Zjištění finanční náročnosti výuky v souladu s RVP
  • ŠVP bude muset obsahovat pouze koncepci školy a bude určen široké veřejnosti
    (především rodičům)
  • Změnami v RVP bude pověřena nově ustanovená Národní rada pro vzdělávání, v níž budou poměrně zastoupeny tyto strany: úředníci MŠMT, zřizovatelé škol, učitelé, ředitelé, odborníci na vzdělávání z vysokých škol a veřejnost

Vyšší odborné školy

  • Přesunout vyšší odborné školy do terciálního vzdělávání

Vysoké školy

  • Zavést motivační školné na veřejných vysokých školách, a to v takové podobě, aby se peníze vybrané na školném zpět rozdělily mezi studenty podle sociální potřebnosti, prospěchu, případně dalších kritérií
  • Zavést půjčky na vzdělávání s odložením splatnosti do dosažení průměrné mzdy, případně minimálně 15 let od zahájení studia
  • Vyšší částkou zpoplatnit zápis a opakování ročníku i zkoušek

Pedagogické fakulty a vysokoškolské studium pedagogiky

  • Změnit studium pedagogiky posílením praktické části, především průběžné praxe
  • Součástí studia bude dvouletá průběžná praxe v rozsahu 4 hodiny za 14 dní na pozici asistenta pedagoga v běžných školách, kterou budou studenti reflektovat v rámci teoretického studia
  • Povinné bakalářské studium pro učitele v mateřských školách

Alternativní školy

  • Podporovat vznik alternativních škol a rozšíření pozitivních zkušeností z těchto škol do školství obecně
  • Upravit RVP tak, aby nebyly v rozporu s programy tradičních alternativních škol (waldorfská, montessori, freinetovská, daltonská atd.), případně těmto školám udělit výjimku z části RVP, která neumožňuje vyučování v souladu s danou alternativní koncepcí
  • Umožnit alternativním školám vybírat školné za nadstandard

Státní maturitní zkouška

  • Povinná státní maturitní zkouška pro všechny absolventy SŠ
    (tedy i pro absolventy dnešních učilišť, ti mohou následně získat výuční list)
  • Rozdělení státní maturitní zkoušky na celostátní, školní a nepovinnou část
  • Celostátní část bude zavedena až 4 roky po začátku vyučování v souladu s RVP pro SŠ

Celostátní část:

  • Didaktický test z obecných studijních předpokladů (vstupenka na VŠ)
  • Didaktický test z funkční gramotnosti (vstupenka ke školní části maturity)
    (Maturitní vysvědčení bude u obou testů obsahovat následující údaje: nejvyšší a nejnižší dosažené skóre v ČR a procentuální skóre žáka. Vysoká škola stanoví, kolika procent musí žák v daném roce dosáhnout, aby byl přijat. Střední škola stanoví, kolika procent musí žák v daném roce dosáhnout, aby pokročil ke školní části maturity.)

Školní část:

  • Obhajoba absolventské práce (buď teoretické, nebo praktické)
  • Zkouška z českého jazyka a literatury
  • Zkouška z cizího jazyka
  • Dvě další zkoušky z nabídky školy

Nepovinná část (tyto zkoušky si žák hradí sám):

  • Další zkoušky z nabídky školy
  • Mezinárodně uznávané zkoušky (například jazykové, počítačové atd.)
  • Opravná zkouška
    (žák si ji hradí sám, počet termínů pro opakování není omezen)

Přijímací řízení na výběrové školy

  • Přijímací řízení na výběrové školy nesmí být diskriminační a musí být transparentní

Přijímací řízení na střední školy

  • Zachovat talentové zkoušky
  • Zavést didaktický test z obecných studijních předpokladů pro žáky posledního ročníku ZŠ (vstupenka na SŠ)
  • Pokud bude chtít střední škola uspořádat vlastní písemnou přijímací zkoušku, musí se shodnout na její podobě s ostatními středními školami v daném kraji.
  • Součástí přijímacího řízení může být osobní pohovor se zájemcem o studium s předem danými kritérii pro jeho vyhodnocení
  • Součástí přijímacího řízení může být dosavadní prospěch, výstupní hodnocení a doporučení ze školy
  • Součástí přijímacího řízení může být psychologický test a test fyzické zdatnosti

Přijímací řízení na vysoké školy

  • Zachovat talentové zkoušky
  • Zavést didaktický test z obecných studijních předpokladů pro žáky posledního ročníku SŠ jako celostátní součást státní maturitní zkoušky (vstupenka na VŠ)
  • Pokud bude chtít vysoká škola uspořádat vlastní písemnou přijímací zkoušku, musí se shodnout na její podobě s ostatními vysokými školami, respektive jejich fakultami (katedrami) podle zaměření
  • Součástí přijímacího řízení může být osobní pohovor se zájemcem o studium s předem danými kritérii pro jeho vyhodnocení
  • Součástí přijímacího řízení může být dosavadní prospěch, výstupní hodnocení a doporučení ze školy
  • Součástí přijímacího řízení může být psychologický test a test fyzické zdatnosti

Soukromé, církevní a veřejné školy

  • Zrovnoprávnit postavení všech typů škol bez ohledu na jejich vlastnictví a zřizovatele
  • Stejný normativ na žáka a rovný přístup ke grantovým prostředkům pro všechny typy škol

Související změny v zákonech

  • Zavést investici do vzdělávání jako odpočitatelnou položkou od daňového základu, a to až do výše 1000 korun měsíčně.
  • Všechny kurzy, výukový software i učebnice přesunout do snížené sazby DPH, což je v současné době 5%, nebo do sazby nulové.
  • Zavést vrácení DPH na straně nákladů pro školy.
  • (obdobná výjimka platí u společnosti Sazka)

Mgr. Radek Sárközi je šéfredaktorem vzdělávacího portálu www.eucebnice.cz, středoškolský učitel, zakladatel a předseda Asociace školských odborů - Učitelský odborový klub AŠO-UOK, který je od svého založení v opozici vůči ministerstvu školství a vládě ČSSD.

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 8.9. 2006