Včera se v Bagdádu pálily knihy. Byla to poslední kapitola při vyrabování Bagdádu. Národní knihovna a archív - neocenitelná pokladnice osmanských historických dokumentů, včetně starého královského archivu Iráku - byla proměněna v popel. Pak byla podpálena knihovna koránů na ministerstvu náboženské nadace. Jeden plenitel mi nadával, když jsem se snažil získat výtisk knihy o islámském právu od chlapce, kterému nemohlo být ani deset. V popelu irácké historie jsem našel složku papíru, kterou venku rozhazoval vítr: ručně psané dopisy od dvora Šarifa Husajna z Mekky, který zahájil arabské povstání proti Turkům, adresované Lawrenci z Arábie a osmanským vládcům Bagdádu. A Američané nehnuli ani prstem.

Pro Irák je toto rokem nula: zničením starožitností v archeologickém muzeu v sobotu, vypálením národního archivu a pak knihovny koránů je kulturní totožnost Iráku likvidována. Proč? Z jakého šíleného důvodu je toto dědictví ničeno? Když jsem uviděl, že knihovna koránů hoří - z jejích oken šlehaly plameny do výše 30 metrů - běžel jsem ze všech sil do úřadovny okupační mocnosti, do kanceláře amerických námořních jednotek pro občanské záležitosti. Jeden důstojník zavolal na kolegu, že "ňákej chlap tu říká, že hoří biblická knihovna". Ukázal jsem jim na mapě, kde to je, přesně jsem jim napsal - anglicky a arabsky - jak se to jmenuje, řekl jsem, že kouř je vidět ze vzdálenosti pěti kilometrů a že jim potrvá jen pět minut tam dojet. O půl hodiny později nebyl na scéně jediný Američan - a plameny šlehaly do výše 60 metrů.

Bývala doba, kdy Arabové říkali, že se jejich knihy píší v Káhiře, tisknou se v Bejrútu a čtou se v Bagdádu. Teď se v Bagdádu pálí knihovny. V Národním archivu nebyly jen osmanské záznamy z doby kalifátu, ale i temná léta moderní historie této země, ručně psaná svědectví o íránsko-irácké válce z let 1980-1988, s osobními fotografiemi a vojenskými deníky a mikrofišové kopie arabského tisku od začátku dvacátého století.

Avšak starší dokumenty a archivy byly ve vyšších patrech budovy, kde muselo být použito benzínu na to, aby se tam tak odborně založil požár. Zachránil jsem jen několik dokumentů.

Po dobu téměř tisíce let byl Bagdád kulturním hlavním městem arabského světa, měl nejvzdělanější obyvatelstvo na Blízkém východě. Džingischánův vnuk město vypálil ve třináctém století a tradovalo se, že řeka Tigris zčernala inkoustem knih.

Včera naplnil oblohu nad Irákem černý popel z tisíců starobylých dokumentů. Proč?