|
15. 1. 2004
Co dali Arabové světu?75 procent televizních diváků prý souhlasilo s moderátorem Robertem Kilroy-Silkem, který napsal v novinách, že "Arabům nevděčíme za nic. Co kromě ropy, kterou objevil, těží a platí Západ, kdy Arabové vytvořili? Jsou to sebevražední atentátníci, amputují lidem končetiny a utlačují ženy." V době, kdy toto vyšlo 4. ledna v listě Sunday Express, se Kilroy-Silk opaloval na španělských plážích. Mohl se ve Španělsku podívat do Granady v provincii Andalucia a navštívit tam snad nejkrásnější architekturu v Evropě. Je to arabská architektura, kterou naplánovali, postavili a nádherně vyzdobili ti podřadní Arabové, píše v listě Guardian Derek Brown, který v arabském světě žil několik let jako novinář: |
|
Rysy arabské architektury se ovšem rozšířily i dál do Evropy. Gotický lomený oblouk okopírovali evropští gotičtí architekti z východu - na západ ho přinesly první křižácké výpravy. A zatímco šílení evropští náboženští násilníci vypalovali příbytky a vraždili lidi ve Svaté zemi, arabští básníci, matematici, astronomové, filozofové a vědci rozšiřovali hranice vědění lidské civilizace. Abbasidský kalifát v Bagdádu, který existoval půl tisíciletí asi od roku 750 po Kristu, byl do té doby snad nejsofistikovanějším režimem na světě. Arabští učenci pokračovali v práci starořeckých mudrců a rozšířili lidské vědění snad ve všech oblastech lidské činnosti. Jak ví každé dítě, Arabové objevili pojem nuly, a to v době, kdy lidé v severní Evropě ještě na helmách nosili rohy. Koncept nuly asi vznikl v Indii, ale v arabském světě byl poprvé písemně zaznamenán. Arabové především dali světu papír. Dostal se do arabského světa před koncem prvního křesťanského tisíciletí z Číny, asi o 300 - 400 let předtím, než papír dospěl do západní Evropy. Důsledkem byla vlna poezie a prózy, filozofie a vědění, učebnic a zábavné literatury. To byla éra pohádek z Tisíce a jedné novin a éra obrovských veřejných knihoven. Arabové měli astronomické observatoře, farmaceutické knihovny a lékařské školy. Většina z nich byla v rozkvětu dávno před rokem 1000. Kilroy-Silk však možná bude argumentovat, že současná arabská kultura je pokleslá. Mýlí se. V dnešním arabském světě vychází více poezie než prózy. Vizuální umění je tam v obrovském rozkvětu. Hudba, lidová i tradiční, také intenzivně žije. Kaligrafie dál fascinuje uživatele arabských písem. Arabská kuchyně - hlavně libanonská, ale také egyptská a jiná severoafrická - je nyní opožděně objevována i na západě. Ano, v arabském světě existuje množství nábožensky bigotních lidí i despotických vládců. Avšak kultura a její hodnota se neměří jen historickými úspěchy, ale i každodenním životem. Žil jsem, pokračuje autor, jako zahraniční dopisovatel listu Guardian ve Svaté zemi téměř čtyři roky. Téměř každý Arab, s nímž jsem se kdy setkal, mě vítal s nesmírnou zdvořilostí a graciézností, a to i za náročných a někdy otevřeně tragických okolností. Někdy jsem si z blízkých přátel trochu dělal legraci - tím, že jsem si vymýšlel absurdní květnaté komplimenty v jejich stylu: "Ať lůno vaší nejoblíbenější velbloudice nikdy nevyschne" - budilo to u nich záchvaty smíchu. To, že se Arabové umějí smát a umějí být dobrými přáteli, je pro mě snad nejlepším zážitkem z arabského světa, píše novinář. Araby západní svět a západní sdělovací prostředky zradily, uzavírá autor.
Pro ty, kdo o arabské kultuře nevědí nic:Arabská matematikaAbbasidský zlatý věk v Bagdádu Pohled z Defry Arabský internetový vyhledávač Andalusie Granada Alhambra Raná arabská literatura Arabská hudba Role poezie v životě Arabů Tisíc a jedna noc Staré a moderní arabské umění Arabská kaligrafie Astronomie v Bagdádu Raná arabská architektura (fotografie) Současná arabská architektura
Kompletní článek v angličtině ZDE |
