Craig Murray byl po dobu dvou let britským velvyslancem v Uzbekistánu. Těžce snášel tamější hrubé porušování lidských práv, mučením, znásilňováním, vařením lidí zaživa. Hovořil o tom veřejně. Nyní byl propuštěn. Ministerstvo zahraničních věcí konstatovalo, že byl odvolán "z operačních důvodů". Je však přijatelné, aby diplomat útočil na zemi, v níž působí?

Murray: Myslím, že v historii diplomacie existuje množství příkladů, jak se vedou diplomatické styky s režimy, s nimiž zásadně nesouhlasíme. Říkáme to nahlas. Příkladem je třeba doba, kdy se hovořilo o Sovětském svazu jako o "říši zla". To nijak diplomatické styky se SSSR neovlivnilo.

Moderátor: Jenže vy jste v Uzbekistánu hovořil o tom, že tam "převládá mučení", že je "brutalita všudypřítomná", že jsou lidé "vařeni zaživa". To je hodně agresivní.

Murray: Ano, ale je to také pravda. Hovořil jsem o těchto věcech pouze tehdy, kdy jsem o svých úmyslech předem zpravil ministerstvo zahraničí. Je důležité o tom mluvit na místě, zejména v situaci, kde neexistuje vůbec žádná svoboda sdělovacích prostředků a vy jste v jedinečné situaci, kdy můžete říct nahlas nepříjemné pravdy, které se nikdo jiný nemůže odvážit říct.

Moderátor: Jestliže ministerstvo zahraničí vědělo předem, co budete říkat, proč vás za to potrestalo?

Murray: Nemyslím, že jsem byl potrestán za to, co jsem řekl o lidských právech v Uzbekistánu. Ministerstvo zahraničí mělo problém s tím, co jsem neříkal veřejně, ale co jsem psal interně. O tom, jak uzbecká vláda využívá mučení a jak jsou využívány její výzvědné informace.

Moderátor: Vy jste poukazoval na to, že lidé jsou mučeni a informace, získávané tímto mučením, používá americká a možná i britská vláda.

Murray: Zveřejnil to tento týden list Financial Times. Byl to interní dokument. Nepopírám jeho existenci, ale nechci k tomu nic dodat.

Moderátor: Máte nějaké informace o tom, zda ministr zahraničí Jack Straw o těchto skutečnostech ví? Věděl o tom, že britská vláda dostává informace získávané mučením a jedná na jejich základě?

Murray: Jsem si jist, že například telegram, který jsem poslal, pan ministr jistě četl, to určitě.

Moderátor: Jak byste reagoval, jestliže je pravda, že ministr zahraničí věděl, že britská rozvědka využívá "důkazů", získaných mučením?

Murray: Mně nepřísluší se vyjadřovat k reakci pana ministra zahraničí. Tento týden však ministerstvo zahraničí konstatovalo, že jsou-li k dispozici informace, které považuje za spolehlivé a jsou užitečné ve válce proti terorismu, bylo by neodpovědné je ignorovat, ať byly získány jakkoliv.

Moderátor: Co si o tom myslíte vy?

Murray: Můj názor lze pravděpodobně vyvodit z dokumentů, které byly prozrazeny, ale nechci se o tom dál šířit.

Moderátor: Avšak vy zastáváte názor, že informace, získané mučením jsou "k ničemu".

Murray: Ano, to si myslím. Zejména je to pravda v případě Uzbekistánu, kde jsou informace zkreslované tak, aby to vyhovovalo uzbecké vládě.

Moderátor: A považujete to za vysoce nesprávné a nemorální, aby demokratická vláda využívala informací, získaných mučením.

Murray: Osobně si myslím, že je to nemorální.

Moderátor: Považujete se za oběť britských vztahů se Spojenými státy?

Murray: Myslím, že jsem se stal obětí svědomí. Octl jsem se v situaci, kdy bylo nesmírně obtížné pracovat s tím, co se dělo kolem mne. Vyjádřil jsem své názory interně, energicky, ale jen interně. Já jsem své názory listu Financial Times neprozradil. To zjevně vedlo k mému odvolání z mé funkce. Uzbekistán byl nesmírně obtížným diplomatickým místem, kde byly morální otázky velmi složité.