12. 11. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Jiné zprávy
Zprávy, o kterých se v Česku mnoho nedovíte. Zprávy ze světa, který není jiný. Zprávy, které ale jiné jsou.
připravuje Štěpán Kotrba
Resources in English on Czech film, literature and politics
Rozšířené vyhledávání Google
  Hledej na WWW
  na www.blisty.cz
  na www.britskelisty.cz

zpravodajství Google






Rozšířené vyhledávání Google



Ekonomická krize
Ropný šok
Encyclopaedia Britannica


Reklama
Britské listy využívají
mediálního monitoru
Newton IT
překladače a slovníky
EUROTRAN 2006
WORDMASTER 2006
SLOVO - Politicko spoločenský týždenník
Politicky nekorektní karikatury Michaela Marčáka
Siromacha - román na pokračování
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
14. 11. 2004

Za posledních 24 hodin vyšlo najevo, jak strašlivá byla situace ve městě Fallúdža. Ukázalo se totiž, že tvrzení americké armády, že užívají jen "precizní" "chirurgické" útoky proti povstaleckým cílům, byla lživá. Podle jednoho iráckého novináře docházelo k zraněním civilistů proto, že Američané během útoku na město ho ostřelovali neobyčejně intenzivním způsobem. "Pokud povstalci odpálili jednu raketu, americké jednotky na to reagovaly palbou obrovského rozsahu a intenzity," konstatoval tento novinář, který nechtěl být jmenován.

Obavy, že ve Fallúdži bylo zraněno velké množství civilistů, vyvolaly nová varování, že utrpení města Fallúdže povede k zintenzivnění povstalecké války proti Američanům po celém severním Iráku.

V sobotu v noci vyšlo najevo, jak velké jsou civilní ztráty při americkém útoku na město Fallúdža. Velké počet zraněných civilistů byl totiž evakuován do nemocnic v Bagdádu. Mezitím povstalci zinztenzivnili útoky v jiných iráckých městech.

Do Fallúdže směl přijet humanitární konvoj, avšak Američané nedovolili humanitárním pracovníkům rozdávat pomoc.

Sloupek

Těsně po vybudování berlínské zdi, která hermeticky izolovala sovětský sektor německého hlavního města od západních sektorů způsobem, jímž hrubě a bezohledně rozryla centrum této metropole, se pokusila československá redakce stanice Svobodné Evropy vysvětlit českým a slovenským posluchačům, co výstavba berlínské zdi tak asi znamenala, tím, že ukázala, jak by rozdělení takového města vypadalo v Praze. Představte si tedy, že by "pražská zeď" vedla od Anděla po trase tramvaje na Újezd a odtamtud potom k Národnímu divadlu. Do západního sektoru by určila ulice za Národním divadlem, směrem k Jiráskovu mostu, zeď by pak vedla po Národní třídě, po Můstku k Bílé Labuti a hermeticky by izolovala také Karlín a Žižkov.

Použijme podobně české paralely na situaci v Iráku. Ptá se mě totiž čtenář pan Šimek, jestli si myslím, zda mají americké jednotky z Iráku odejít, nebo tam zůstat. Už jsem psal na jiném místě, že na to nemám názor, i když považuju za nesmírně arogantní nevyslovený "středoevropský" předpoklad, že "ti barbaři" v Iráku si nedokáží uspořádat své věci sami a tak jim to musíme udělat "my, civilizovaní občané Západu"...:) Je to podobně arogantní přístup, jaký mnozí Češi zaujímají k Romům. Myslím, že nejmenší, co bychom měli udělat, by mělo být respektovat názor místních lidí v Iráku - konec konců je to jejich země.

Ale jak by asi reagovali Češi v podobné situaci?

Představte si, že by se v roce 1989 komunismus býval samovolně nerozložil vlastní vnitřní degenerací, tak, jak k tomu došlo, ale že by zahnívající normalizační režim svrhla invaze amerických vojsk. Zhrzení a rozčilení komunisté by proti americké "demokratické" okupaci zahájili odboj, tedy teroristické atentáty. Proto by v Československu americká vojska reagovala rozsáhlými "protiteroristickými" vojenskými akcemi. Za první rok této války mezi komunistickými teroristickými bojůvkami a americkými vojsky by zahynulo - kromě teroristů - i 100 000 českých civilistů, mužů, žen, důchodců, dětí.

Myslíte si, že by za takových okolností ostatní české obyvatelstvo americké vojenské akce na českém území podporovalo?

Na tu otázku si musíte odpovědět sami.

Možná, že mělo Československo z pekla štěstí.

14. 11. 2004

Rodiny, jimž se podařilo uprchnout z města Fallúdža, svědčí o tom, že povstalečtí bojovníci pronikli americkým a iráckým obklíčením kolem města v mercedesech a odcestovali jimi do jiných částí Iráku, kde plánují pokračovat v povstání, napsal v neděli britský konzervativní týdeník Sunday Telegraph:

Fallúdža
13. 11. 2004

Demokracie v Iráku bude, i kdyby měli všichni zemřít!

Bush rád líčí síly, které se stavějí proti americké přítomnosti v Iráku, jako nepřátele demokracie. Ve skutečnosti většina nynějšího povstání v Iráku je přímým důsledku rozhodnutí, učiněného ve Washingtonu, potlačit, odložit, zmanipulovat či jinak ochromit demokratické aspirace iráckého lidu.

Dalším pozoruhodným projevem toho, jak jsou Američané angažováni ve věci svobody, bylo to, že prvním cílem amerických vojáků ve Fallúdži bylo zmocnit se hlavní městské nemocnice. Proč? Protože byla zdrojem "nepodložených zpráv", že při posledním americkém útoku na Fallúdžu Američané usmrtili velký počet civilistů. To vyvolalo rozhořčení po celém Iráku a po celém arabském světě. "Tato nemocnice je centrem propagandy," sdělil nejmenovaný americký důstojník listu New York Times. Bez lékařů, schopných počítat mrtvoly, bude samozřejmě mezinárodní rozhořčení omezené - až na to, že útoky amerických vojáků na nemocnice také vyvolaly rozhořčení a dále ohrozily legitimitu nacházejících voleb. Podle listu New York Times bylo pro americké jednotky "lehké okupovat hlavní fallúdžskou nemocnici, protože lékaři a zdravotní sestry se nijak nebránili."

Únikové cesty z Iráku byly uzavřeny, domy se bourají a pohotovostní zdravotní klinika byla srovnána se zemí - všechno jménem přípravy města na lednové volby.

V dopise generálnímu tajemníku OSN Kofi Annanovi napsal Američany jmenovaný irácký premiér Ijad Alaví, že totálního útoku je zapotřebí "na ochranu životů, voleb a demokracie v Iráku", píše v sobotním Guardianu Naomi Kleinová a pokračuje: Takže, pokud přežijete útok od jediné zbývající světové supervelmoci, budete se moci účastnit voleb. Falludžané, zatraceně, budou volit, i kdyby měli nejdříve zemřít. "A nepřítel má tvář. Jmenuje se Satan. Žije v městě Fallúdža," řekl americký plukovník Gareth Brandl v televizi BBC.

14. 11. 2004

Anonymní čtenář nám poslal tuto reakci. Ač anonymní reakce normálně nepublikujeme, myslíme, že je důležité tuto reakci rozebrat, opakuje se totiž pořád totéž:

14. 11. 2004

Virtuální bohoslužba nejen pro hledání pravdy o nedávné minulosti

Pravda je mocná zbraň proti oblbování lidí, mocnými zneužívanému ve všech dobách

Čtení: Efezským 6,10-17     Text: Efezským 6,11

Nemám rád revoluce. Alespoň ne ty krvavé. Ti, kdo říkají, že "sametovost" našeho posledního politického převratu v roce 1989 byla chybou, nevědí, co říkají. Potoky krve prolité při politických převratech nikdy nezajišťují do budoucnosti pozemský ráj. Je zábavné, jak po každém převratu -- ať pokojném, či krvavém - se deklamují fráze typu: již nikdy žádná nespravedlnost, již nikdy žádné vykořisťování, již nikdy otroctví! I po tom našem listopadovém se podobné fráze deklamovaly.

Žádná změna mocenských struktur společnosti však neukončuje dějiny, je pouze křižovatkou, na které se společnost vydává novým směrem -- jaká však ta nová cesta bude, to je vždy nejisté.

13. 11. 2004

Média přinesla v sobotu 13.11.2004 zprávy o dvou kárných řízeních, která proběhla 12.11.2004 před kárným senátem Vrchního soudu v Praze. Při nich přišly -- zatím nepravomocně -- o svůj úřad jedna soudkyně a jedna státní žalobkyně. Třetí řízení, které proběhlo u téhož soudu souběžně a skončilo nepravomocným osvobozujícím rozhodnutím, novináři většinou před veřejností utajili, protože zřejmě nepochopili závažnost divadla, jehož byli svědky.

13. 11. 2004

Nově zvolený americký prezident George Bush strávil dvě hodiny soukromým jednáním s britským premiérem Tonym Blairem. Oba představitelé pak zdůraznili, že za své ústřední poslání považují šíření demokracie do všech konfliktních a nebezpečných míst na světě.

Ať už to je či není doktrína, která byla vytvořena post factum až po útoku na Irák, aby ho zpětně legitimovala, Blair i Bush, jak se zdálo použili po svém jednání pak před novináři téměř totožného jazyka, píše komentátor BBC Andrew Marr a dodává:

Zdá se, že výsledkem této neobvykle soukromé schůzky obou politiků (Bush a Blair spolu strávili dvě hodiny mezi čtyřma očima a několik dalších hodin jen s malým týmem poradců) je vytvoření doktríny nového intervencionismu.

Blair a Bush nyní chtějí zasahovat i proti režimům, které přímo neohrožují Západ - pokud to nejsou demokratické režimy, budou proti nim zasahovat a "budou šířit demokracii všemi prostředky".

Je to podivné spojení ideologie staré internacionalistické levice s ideologií neokonzervativců v Bushových Spojených státech, poznamenává Andrew Marr a pokračuje: "Je to bezpochyby nepokojný, nesmírně ambiciózní a bezpochyby občas i nebezpečný světový názor. Avšak tomu, kdo poslouchal ta sebejistá slova a sledoval gestaci a mimiku obou politiku, muselo být jasné - oba muži to myslí zcela vážně.

Podrobnosti v angličtině ZDE

13. 11. 2004

"Zůstávají už jen kapsy zla"

S podporou tanků a dělostřelectva zahájila americká vojska v sobotu další velký útok proti místům, kde se v jižních částech města Fallúdža opevnili ozbrojení povstalci. V městě Mosulu na severu Iráku explodovala bomba v automobilu, když tudy projížděl konvoj iráckých národních stráží. Podle zpráv americké armády bylo v tamějším ozbrojeném povstání na podporu povstalců z Fallúdži od čtvrtka usmrceno 10 iráckých vojáků a 1 americký voják.

Celá Fallúdža byla od sobotního poledne zahalena hustým černým dýmem, když začaly v poledne útoky uprostřed střelby z kulometů a záblesků ohně z hlavní amerických tanků, soustředěných kolem jižního okraje města.

Američtí činitelé konstatovali, že doufají, že to bude poslední útok proti Fallúdže a pak bude následovat čisticí operace, v jejímž rámci budou vojáci prohledávat domy a hledat bomby, zbraně a skryté povstalce.

Mluvčí proamerického iráckého režimu Kasim Daoud konstatoval, že bylo usmrceno více než 1000 povstalců a stovky dalších byly zatčeny. Dodal, že operace byla "skončena": "Zůstávají už jen kapsy zla a s těmi se teď vypořádáváme." Dodal, že šéf militantů Abu Musab Al-Zarqawi, odpovědný za popravování rukojmích, město Fallúdža opustil, takže se ho nepodařilo zatknout.

Podle zpráv BBC vstoupil do města v sobotu odpoledne konvoj humanitárních zásob. Humanitární organizace se obávají krize. Pět vozidel původně vyjelo do Fallúdže z Bagdádu, který je ve vzdálenosti 50 km a po předchozím odmítání amerických úřadů dovolit konvoji vstoupit do města konvoj toto povolení v sobotu odpoledne podle mluvčí Červeného půlměsíce dostal.

Podle posledních zpráv vznikla ve Fallúdže epidemie tyfu.

Podrobnosti v angličtině ZDE a ZDE

13. 11. 2004

Do Velké Británie byla přivezena pětiletá Iráčanka Ayisha Saleemová, která přišla o rodiče, když americká raketa zničila dům její rodiny v městě Fallúdža, informují internetové stránky společnosti BBC. Do Británie ji přivezl její strýc Mohammad, který se rozhodl po útoku, k němuž došlo 4. října, Irák opustit. Americká armáda tvrdí, že použila přesně zaměřených útoků proti povstalcům loajálním Abu Musabovi Al-Zarqawimu.

Mohammad uvedl, že byl otřesen, když se poprvé dověděl o tomto útoku. "Proč byl zničen dům nevinné rodiny?" Dodal, že Ayisha se ještě neptala na maminku, strýce a dědečka a babičku, ale že ví "že něco se stalo". Když šel do domu své sestry, zážitek byl traumatický. "Nalezl jsem ji mrtvou - ona byla těhotná - i s jejím tříletým synem. Začal jsem ji balit do dek, ale omdlel jsem. Když jsem se probral, nemůžu popsat, co jsem cítil. V životě jsem neviděl takový zločin."

12. 11. 2004

pátek 20.30: Američtí velitelé tvrdí, že vyjednávají o tom, aby se vzdalo asi 300 osob, kteří se skrývají v jedné mešitě v městě Fallúdža. Je nejasné, zda to jsou povstalci anebo civilisté. Během pátého dne ofenzívy v tomto městě se americká vojska střela sporadicky s ostrým odporem od povstalců. Američtí velitelé uvádějí, že prý nyní ovládají 80 procent města. Americká vojska ve města zaznamenala jen minimální přítomnost civilistů a "obávají se, že je povstalci zadržují jako rukojmí".

Podrobnosti v angličtině ZDE

12. 11. 2004

pátek 20.45: Americký prezident George Bush a britský premiér Tony Blair konstatovali při příležitosti Blairovy návštěvy ve Washingtonu, že vznikla "nová příležitost" jak vytvořit na Blízkém východě trvalý mír.

Bush promluvil několik hodin po pohřbu Jásira Arafata v městě Ramallah a přislíbil, že bude během svého druhého funkčního období usilovat o vytvoření nezávislého palestinského státu.

Podrobnosti v angličtině ZDE

12. 11. 2004

Šéf Talibanu mullah Mohammed Omar vydal prostřednictvím Afghánské islámské tiskové kanceláře dvoustránkový projev při příležitosti jednoho nynějšího významného muslimského svátku. Konstatoval v něm, že Taliban nyní projevuje "daleko větší jednotu, bratrství a odhodlanost" než kdy předtím.

Mullah Omar stál v čele režimu Talibanu, který vládl v Afghánistánu do roku 2001, kdy ho svrhla americká invaze. Vydal svůj projev v předvečer třetího výročí útěku Talibanu z Kábulu před americkými jednotkami.

Mullah Omar zdůraznil, že cílem svaté války, kterou vede Taliban, není "získat moc". "Kdyby chtěl Taliban získat moc a hmotné výhody, mohl se dohodnout s Američany," dodal. Odmítl "ateistickou" politiku Spojených států v Afghánistánu a "falešnou demokracii". "Loutková vláda a její agenti byli nastoleni, aby zničili odvahu a víru Afghánců, jejich osud a jejich morálně čistou společnost."

Mullah Omar a Usáma bin Ladin nebyli nikdy dopadeni americkými vojáky.

Podrobnosti v angličtině ZDE

12. 11. 2004

Americké a irácké jednotky pokračovaly ve čtvrtek večer ve velké ofenzívě proti městu Fallúdža. Podle vojenských údajů usmrtily prý od pondělka nejméně 600 povstalců. Údaje o počtu civilních mrtvých a raněných nejsou k dispozici. Jak to ukázala televizní reportáž zpravodajství Channel Four News, američtí vojáci prohledávají dům od domu, vylamují vrata kladivy, tam, kde to nejde, používají výbušnin. Bourají obrněnými vozidly to, co jim stojí v cestě. Na mnoha jiných místech Iráku dochází, zjevně v reakci na ofenzívu ve Fallúdži, k zintenzivnění povstalecké činnosti.

12. 11. 2004

Policista dává naprosto stejnou váhu tvrzení oznamovatele podvodu jako obviněnému, státní zástupce nenamítá nic

Ferdinand Němec

Dopis zaslaný ministru vnitra Františku Bublanovi, ministru spravedlnosti Pavlu Němcovi, policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi a nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové

Vážený pane (paní), obracím se na Vás osobně, protože jsem přesvědčen, že o nešvarech a praktikách, které se uplatňují na Vám svěřeném úseku orgánů činných v trestném řízení a při zajišťování spravedlnosti v této zemi Vy osobně zřejmě nemáte ani ponětí.

Obávám se současně, že Váš "interní informační systém" je pod tak silným vlivem pachatelů trestné činnosti a jejich ochránců z řad policie, státních zástupců a soudů, že Vám signály o doslova masivním propojení "sféry zločinu" se strukturami určenými k jeho potlačování dávat nebudou a že proto musíte tyto informace dostávat zvenku -- nejspíše od obětí této činnosti, v lepším případě ne formou osobních dopisů, ale zprostředkovaně přes sdělovací prostředky.

12. 11. 2004

Podle nábožensky založených Američanů je ten, kdo chodí každou neděli do kostela, nenávidí gaye a je proti potratům automaticky morální. Naproti tomu aktivista, bojující proti ekologické zkáze či chudobě v třetím světě, je nemorální, protože často zároveň zastává přesvědčení, že ženy by měly mít právo kontrolovat vlastní plodnost a že homosexuálové by měli mít rovná práva.

12. 11. 2004

Článek "Americká 'náboženská morálka' je falešná" je zjednodušující a netolerantní. Kritizuje menšinovou skupinu amerických náboženských fundamentalistů, pravděpodobně převážně voličů George Bushe, ale přitom výslovně mluví o "nábožensky založených Američanech". Chce snad článek říci, že náboženství = Bush, ateismus = Kerry? Vždyť více než 90% Američanů jsou nábožensky orientovaní lidé. Hlasovala-li pro Kerryho asi polovina voličů, pak je namístě předpokládat, že pro Kerryho hlasovali především "nábožensky založení" Američané, stejně jako pro Bushe. Kerry sám se hlásí ke katolické příslušnosti.

12. 11. 2004

Tak nám skončila další listopadová fraška, v níž národ, omezený vírou v kolektivní i individuální vyvolenost, rozdělil svoje hlasy zhruba půl na půl mezi dva herce zastupující jeden establishment.

12. 11. 2004

Pre Slovenský rozhlas mám len jednu otázku: "Kto platí Slovenský rozhlas za reklamu na kapitalizmus?"

12. 11. 2004

Mladí versus staří:

Zdena Bratršovská, František Hrdlička

Je to tichý, ale urputný boj, který na sebe bere mnoho podob: Jednou se projevuje neúctou a přezíráním, podruhé vyštváním z obce, potřetí -- jak se občas dovídáme z televizního zpravodajství - vraždou. Kdysi (například v antice) šlo o měření sil, ale dnes tento zápas přerůstá v rasovou nesnášenlivost, vedenou pod okřídleným heslem "Don't believe anyone over thirty". Zápas má navíc jistou zvláštnost: Bojovníci z jednoho tábora se časem, ať chtějí či nechtějí, mění v bojovníky z druhého tábora. Vědí, že k té proměně dojde, a přesto ve svém boji nepolevují. Mají to totiž v genech. Je to zápas Mladí versus Staří.

12. 11. 2004

To je podle karikaturisty listu Guardian výrok jednoho velitele amerického tanku při útoku na město Fallúdža ZDE.

12. 11. 2004
Zpracoval Muhammad Abú Nasr, přeložila Eva Cironisová

Mafkarat al-Islam oznámil, že počet denních útoků odporu proti okupantům stoupl na 115 - 125. Je proto jasné, že nelze informovat o všech akcích individuálně.

V rámci zásady Audiatur et altera pars zveřejňujeme zpravodajství o nedávných bojích v Iráku z hlediska osob, které bojují proti americkým a západním okupačním vojskům.

Zpravodajství iráckého odboje TÉMA BL
13. 11. 2004

V České republice probíhá normální veřejná diskuse

Ve své reakci na dopis pana Šimka (jako obvykle lehce uštěpačné) píšete o sobě, že :
1) publikujete " informace o tom, co se do českého prostředí nedostane",
2) suplujete "nedostatek veřejné diskuse, která je v ČR jednostranná a zkreslená", píše Jan Viktorin.

12. 11. 2004

Děláte svou špinavou práci dobře, přátelé, až se mi z vás dělá špatně, píše Jiří Šimek a pokračuje...

12. 11. 2004

Já myslím, že pan Šimek má v tom zásadním pravdu. BL totiž dělají špinavou práci. A navíc ji dělají bez nároku na mzdu, i když už od dob klasické ekonomie víme, že taková práce zaslouží významnější ohodnocení - část za práci samu a část za společenskou újmu, která je s výkonem této práce spojena. Ačkoli to vyzní dost komicky, mnoho lidí je nespokojených, když je jim brzo ráno s neregulovatelným hlukem vyvážen jejich vlastní odpad, ale přitom ho chtějí mít vždycky vyvezený. Lidé, kteří chtějí žít demokraticky (podle posledních průzkumů 80% české populace nad dvacet let) si přejí udržovat pluralitní názorové prostředí.

12. 11. 2004

Platnost zákona je podle informační kanceláře Dolní sněmovny, kde jsem se včera dotazoval, jen formalitou a otázkou času. Pokud se nevolení lordi budou "vzpouzet", zákon bude protlačen pomocí "Parliament Act", jak už se ostatně několikrát stalo... Bohužel se tak naplnila moje předtucha, že se britští gayové a lesby nakonec dočkají zrovnoprávnění dříve než jejich české protějšky -- přestože do vítězství labouristů v květnu 1997 byla Británie ostudou Evropy, pokud jde o práva gayů a lesbiček.

Michael Marčák: Lítat balónem, taková hovadina. Kde jsem teď já a kde jsou mí voliči?
12. 11. 2004

12. 11. 2004

Co teď, po Bushově volebním vítězství?

Houstone, máme problém. Prostřednictvím 51% amerických voličů promluvil Bůh. Pohlédl na Bushovu válku proti terorismu a shledal ji dobrou. Podle Colina Powella bude Washington prosazovat svou zahraniční politiku 'agresivně'. Oni vidí z Bushovy vesmírné lodě holt Zemi jinak. Tento tým v Bílém domě je více než obvyklým způsobem izolován od vnější kritiky i normální reality. Jak jsme to viděli v televizní debatě s Johnem Kerrym, prezident Bush prostě není zvyklý na to, že by někdo kritizoval jeho zahraniční politiku. A tento vrchní velitel americké armády má misionářské přesvědčení. Jakou šanci mají věcné důkazy proti této zdrcující moci víry?

"Jsem opravdu přesvědčena," řekla Laura Bushová vroucně v americké televizi, "že se Irák stává demokracií". A vypadalo to, že protože ona tomu skutečně věří, musí to být pravda.

Konzervativní britský historik Timothy Garton Ash nicméně argumentuje v deníku Guardian, že Evropané musejí s Američany mluvit a snažit se je vyvést z těchto bludů:

12. 11. 2004
referát připravený pro konferenci European Police Science and Research Conference 2004, 9.-12.11. 2004, Praha

Paradigma. V počátcích vývoje nové vědní disciplíny (Kuhn, T.S. Struktura vědeckých revolucí, Praha.1997) je rozlišováno předparadigmatické období. I po ustálení a přijetí paradigmatu většinou vědecké komunity je paradigma permanentně "testováno" v konfrontaci s novými vědeckými poznatky, s poznatky vznikajícími na hrotu střetu praxe a teorie a s vědeckým pohybem vyplývajícím z imanentního rozvoje zainteresovaných vědních disciplín. V permanentní konfrontaci obhajuje vědecké paradigma s poznatky postavenými na paradigmatu svou oprávněnost a validitu. Toto permanentní testování vládnoucího paradigmatu odlišuje vědu od ideologie a náboženství.

12. 11. 2004

Když jsem si přečetl článek Norberta Starého O čem je euroústava? (Haló noviny, 11. 11.), byl jsem ochoten se pod něj podepsat, a to včetně jeho závěrečné věty, že se "stanovisko autentické levice musí odvíjet od zásady, že národy Evropy musí mít možnost překonat kapitalismus demokratickou cestou." Po chvíli jsem si ale uvědomil, že jednu vadu ten článek má. Totiž pomyslnou tečku na konci -- ve skutečnosti by za onou tečkou měly být ještě otazníky. Zmíněná zásada totiž nutně vyvolává řadu dalších otázek a zdaleka nezajišťuje, že se celá levice shodne v odpovědích na ně.

12. 11. 2004
Zdena Bratršovská, František Hrdlička

Zatímco totalita náš život programovala a omezovala, tržní hospodářství od nás vyžaduje iniciativu a samostatné rozhodování. Nezáleží ani tak na tom, jak originální projekty dokážeme vymyslet, jako spíš na tom, zda je dokážeme prosadit a uskutečnit, tvrdí Václav Klaus. Pro někoho to může být sprint, pro jiného zápas v ringu a pro dalšího desetiboj. Stačíme si přitom všimnout, po jaké dráze běžíme, nebo v jakém ringu zápolíme, jinými slovy, může se život v tomto století ještě podobat příběhu?

14. 11. 2004

DISKUSE

Chci reagovat na článek Radka Sárköziho Demokracie v České republice ohrožena, občané, bijte na poplach!, píše Jindřich Kalous.

Autor sice vcelku opodstatněně trpí obavou z ohrožení demokracie, v tom se asi shodneme, avšak ze zcela opačných důvodů, než které vnímají jiní lidé.

12. 11. 2004

Vrcholní představitelé ČSSD vyzvali voliče, aby podpořili komunistické kandidáty do senátu proti ODS. To je zásadní průlom, který vrací naši společnost před Listopad 1989. Jde o zásadní políček všem demokraticky smýšlejícím občanům, včetně voličů sociální demokracie.

12. 11. 2004

Rozumět globalizaci:

Můj život zde na Tchajwanu mi usnadňuje několik vynálezů:

12. 11. 2004

Ačkoliv souhlasím v tom, že patenty jsou špatné (možná jsem v tom ještě radikálnější než pan Fiala), nemyslím si, že to, že v ČR některé takové věci nemáme, je důsledek patentu, píše Jan Samohýl v reakci na článek Petra Fialy o Tchajwanu.

12. 11. 2004

Křest knihy Krásný ztráty autorů Jana Laciny a Michala Prokopa, s podtitulem Výběr z rozhovorů stejnojmenné talk show Michala Prokopa v České televizi se koná v jazzovém klubu Agharta v Železné ulici 16 ve středu dne 24. listopadu 2004 od 17 hodin. Knihu pokřtí básník Pavel Šrut a režisérka Tereza Kopáčová. Kniha vychází v Nakladatelství Lidové noviny.

12. 11. 2004

Javlinskij: český způsob vydávání víz poškozuje rusko-české občanské i hospodářské vztahy

Ruský prezident Vladimír Putin podepsal zákon, kterým ratifikoval ruskou-německou dohodu o ulehčení vydávání víz občanům obou států. Nový způsob má zejména zjednodušit vydávání víz pro politiky, podnikatele, sportovce a mládež. Má také přispět k zvýšení kulturní i vědecké výměny mezi Ruskem a Německem.

Tato dohoda je dalším potvrzením dobrých vztahu mezi oběma vládami a je i odrazem cílevědomého německého snažení o rozvoj vzájemných hospodářských vztahů. Mimořádný růst ruské ekonomiky je totiž velkou výzvou pro německé hospodářství.

11. 11. 2004

Dne 18. listopadu od 15.00 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy uskuteční přednáška paní Jany Švehlové z Univerzity George Washingtona ve Washingtonu "Dcera nepřítele státu -- vliv padesátých let na dcery politických vězňů". Švehlová se na washingtonské univerzitě zabývá politickou psychologií a dějinami Československa v 50. letech.

Přednáška se koná dne 18. listopadu od 15.00 hod v místnosti č. 104 v hlavní budově Filosofické fakulty UK nám. Jana Palacha 2, Praha 1.

11. 11. 2004

Antikvariát Fiducia, Ostrava, vás zve na přednášku: Otto M. Urban: Karel Hlaváček 12.11. 2004 v 18:00.

Otto M. Urban (1967) se systematicky zabývá dekadencí a symbolismem. V roce 1995 byl spoluautorem výstavy a monografie Moderní revue 1894- 1925. Externě přednáší dějiny českého moderního umění na pražských pobočkách New York University a American University, také spolupracuje s univerzitou v Austinu.

11. 11. 2004

Svědectví civilistů přímo z Fallúdže

Získávat informace zevnitř Fallúdže je velmi obtížné. Pořad televize BBC Newsnight hovořil ve středu v noci s několika civilisty přímo z Fallúdže. Pořad zdůraznil, že odvysílaná svědectví nebylo možno nijak ověřit:

11. 11. 2004

Američané asi nevědí, že Fallúdža vzdorovala i proti Saddámovi

Generálové dobře vědí, jak v městě Fallúdža vznikl odpor. Dne 28. dubna 2003 začali američtí vojáci střílet na rodiče a děti, kteří demonstrovali proti pokračující vojenské okupaci jejich základní školy. Chladnokrevně při tom usmrtili 18 z nich a zranili dalších 60 osob. Do doby, než došlo k tomuto masakru, nebyla na americké vojáky ve Fallúdže ani v žádném jiném městě na sever od Bagdádu vystřelena jediná kulka. Ale, málo známá Fallúdža se stala světově známým střediskem odporu, kde chudí a špatně ozbrojení lidé se odvážně postavili proti vojenskému křídlu nového impéria.

George Bush a Tony Blair se zjevně rozhodli, že mohou rozdrtit vůli iráckého lidu protivit se okupaci a legitimizovat příští rok v lednu loutkový režim tím, že budou okupovat Fallúdžu, píše v deníku Guardian Sami Ramadani, Senior Lecturer na London Metropolitan University, který byl politickým uprchlíkem před režimem Saddáma Husajna, a pokračuje:

Možná, že si myslí, že se mohou vyrovnat britským jednotkám, které ve dvacátých letech dvacátého století terorizovaly irácký Kurdistán tím, že vzdorné vesnice srovnávaly se zemí.

11. 11. 2004

Ve chvíli, kdy píšu tento článek, "koaliční síly" (okolo 15.000 amerických vojáků a námořních pěšáků spolu s několika málo propagačními iráckými prapory) třetí den útočí na město Fallúdža a kontrolují kolem 70% jeho rozlohy. Vzhledem k tomu, že v Iráku kvůli únosům ukončily činnost všechny mezinárodní humanitární organizace, prakticky neexistuje šance po ukončení bojů získat úplné a nezávislé informace o jejich dopadu na civilní obyvatelstvo. Podívejme se tedy na to, co je již známo -- umožňuje to udělat si určitý obrázek o způsobu vedení koaliční ofenzívy, který se patrně již nebude příliš měnit.

Mezinárodní sekretariát Amnesty International ve svém veřejném prohlášení z 4. 11. nazvaném Iraq - Falluja: assurances needed for the protection of civilians před zahájením útoku formálně upozornil obě strany na jejich povinnosti vyplývající z mezinárodního práva. Nejde o stanovisko české pobočky AI, jaké asi nikdy nevznikne, protože řada českých členů pobočky AI americký útok na Irák podporovala a postup amerických okupantů dosud kupodivu všemožně omlouvá...

11. 11. 2004
Peter Dinuš

Jedním z módních výrazů po listopadu 1989 je i vyrovnávání s minulostí, o kterém se hovoří a píše jako o politické, právní a morální nevyhnutelnosti pro utváření demokratické společnosti. Minulostí, se kterou se máme vyrovnat, je komunistické období československých dějin, začínající v roce 1948 a končící listopadem 1989. Filosofie vyrovnávání se s komunistickým režimem má evokovat poválečné odsouzení fašismu a denacifikaci. Nic podobného se však s komunismem neděje: mezinárodně odsouzen není, právní kontinuita je zachována, bývalé komunistické strany nebyly rozpuštěny, jejich bývalý členové zastávají veřejné funkce, kulturní produkce z éry komunismu žne nové úspěchy. Většině národa je vyrovnávaní s komunismem lhostejné, a tak zůstává záležitostí pouze několika osobních iniciativ.

Tento článek nemohl vyjít v Literárních novinách, a tak jej autor poskytl Britským listům.

11. 11. 2004

Být na očích celému světu

Význam kalvinistického resp. puritánského náboženství pro americké chápání sebe sama není žádným tajemstvím -- jak se o tom píše v článku "Bushovo puritánství má kořeny v 17. století" ve včerejších Britských listech. Americká společnost je všeobecně vnímána jako silně nábožensky založená (minimálně ve srovnání se zbytkem Západu). V puritánském dědictví však nejde jen o čistě náboženskou tradici, ale také -- a možná především -- o nosný národní mýtus vybudovaný na metafoře "nového Izraele". Američané se s tímto mýtem nejen identifikovali, ale opakovaně byli o jeho platnosti utvrzováni, jednak vlastní zkušeností "hranice" (vnášení světla civilizace do liduprázdné -- resp. "pouze" Indiány obydlené divočiny, nové to země zaslíbené) a jednak záchrannými misemi svých vojsk během dvou světových válek. Dovolím si v této souvislosti nabídnout čtenářům historický exkurz do 17. století, kdy se pokládaly základy amerického mýtu. Podobnosti mezi Amerikou tehdejší a dnešní podle všeho nebudou zcela náhodné...

11. 11. 2004

Prezident Bush si vybral za nového generálního prokurátora Alberta Gonzalese, právníka z Bílého domu, který mu poradil, že nemusí dodržovat Ženevské konvence, protože jsou "zastaralé".

11. 11. 2004

Americká armáda pomalu obsazuje Fallúdžu a vyhrává tak premiérové utkání v iráckém městském paintbolovém poháru. Trochu jí to ztěžují neznámé podmínky, ale tým měl dost času, aby se dostatečně aklimatizoval. Je to jistě horký favorit, neboť i dlouhodobý světový rating jej po poslední úpravě rozložení sil v soutěži (na počátku devadesátých let) pasoval na dlouhodobou jedničku žebříčku.

11. 11. 2004

Pane Bohumile Kartousi,

měl jsem tu smůlu, že jsem se jako lékař nachomýtl v roce 1985 k válce v Afghánistanu, píše Petr Wagner. Ve Fallúdži umírají lidé! To není hra na paintballovem hřišti! Nejsou to Vaší blízcí, to chápu, ale jsou to lidé jako Vy nebo já. Buď jsem ztratil smysl pro humor, anebo jste úplně ztratil vkus nebo se zbláznil!!!

Odpovídá Bohumil Kartous:

Vážený pane doktore,

já chápu, že Vaše osobní zkušenosti s válkou Vám nedovolují dívat se na ní jinak než jako na tragédii, ale to se mému názoru nijak nepříčí. Tady nejde o humor. Takovou situaci lze popsat různě, třeba jako tragédii (adekvátním stylem) nebo jako šílenou absurditu - a v tom případě je nutno zvolit i odpovídající styl, absurdní styl. Nesmyslné lze někdy lépe popsat tak, že jej nebudeme nazývat smysluplnými pojmy.

Věřte, že cítím velkou účtu k životu, z mých dalších článku to jistě vyplývá.

Píše čtenář Petr Pokluda: Absolutně nechápu, proč pan doktor Wagner své rozhořčení neprezentuje jinde a proč obviňuje z nevkusu někoho, kdo celkem trefně popsal chování "koaličních spojenců" v Íráku, které se jednoho dne bude nazývat tupou genocidou prováděnou s požehnáním tupých hlav z ještě tupějšího obsazení jednoho, nabílo nabarveného, domu.

9. 11. 2004

"Svět je tady od toho, aby byl dobyt," argumentuje podle George Monbiota v deníku Guardian americký prezident George Bush. Navazuje tak podle něho na puritánskou filozofii ze 17. století, která byla produktem hospodářské transformace.

The Men Who Stare at Goats
9. 11. 2004

V neděli 7. listopadu ve 20 hodin začala britská televize Channel Four vysílat třídílný dokumentární seriál Jona Ronsona Crazy Rulers of the World (Šílení vládci tohoto světa). První část tohoto filmu, nazvaná "The Men Who Stare at Goats (Muži, kteří civí na kozly)" se zabývala v neděli 7.11. historií tajné jednotky americké armády, založené v roce 1979 po traumatu vietnamského debaklu, která se jmenovala "First Earth Battalion" a jejíž příslušníci se vážně pokoušeli procházet zdí a zabíjet zvířata tím, že na ně civěli.

V pondělí dopoledne interviewoval reportér Andrew Marr v rozhlase BBC v pořadu Start the Week autora dokumentu Jona Ronsona. Z rozhovoru vyjímáme:

6. 11. 2004

O selhávajících médiích, o politice a o současnosti

Pokud existuje jednotící téma v Curtisově díle, je to úsilí zkoumat, jak se různé elity v různých historických dobách pokoušely lidem vnutit určitou ideologii a jak to vedlo k tragikomickým následkům.
"Skutečným východiskem mých filmů je to, že dnešní svět, v němž žijeme, utvořily myšlenky Friedricha Nietzscheho, a to naprosto nepředpověditelným způsobem."
Curtis argumentuje, že BBC přestala lidem skutečnosti vysvětlovat: "Události na nás útočí v emocionálních vlnách a my to dopouštíme. A co je nejhorší, tato metoda se dnes také používá vůči minulosti. Zapomínáme, že události jsou důsledkem sporů ohledně určitých myšlenek a důsledkem určité politiky. Zpravodajství musejí dělat lidé, kteří si dokáží udržet přísný smysl pro kritickou, zpochybňující distanci. Pokud o skutečnostech informujete emocionálně, okamžitě je to depoliticizuje. Nikdo se neposuzuje, nikdo ničemu neporozumí."

Autorem slavných dokumentárních filmů Century of the Self a The Power of Nightmares, který poukazuje na to, že "válka proti terorismu" je mýtus, je britský dokumentarista Adam Curtis. Býval učitelem politologie na Oxfordské univerzitě. Z tohoto prestižního místa odešel, protože se mu nelíbila izolovanost oxfordského vysokoškolského učitele od vnějšího světa, a dal se do televize.

Adam Curtis, píše týdeník Observer, dělá rád obtížné věci. Před půldruhým rokem navrhl svým šéfům v BBC, že chce natočit sérii dokumentárních filmů o filozofických idejích, které jsou jádrem konzervatismu. Přiznává, že "nudněji to nemohlo vypadat".

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti TÉMA BL

V angličtině si můžete stáhnout všechny tři díly filmu The Power of Nightmares v dokonalé kvalitě (každý díl má cca 600 Mb) ZDE

Potřebujete mít broadband a program BitTorrent ZDE
4. 11. 2004

Stíny v jeskyni:

"Osoby, které šíří nejděsivější představy, se stávají nejmocnějšími."

Minulý týden jsme skončili v období na konci devadesátých let, kdy obě skupiny, američtí neokonzervativci i islámští extremisté, byli marginalizováni a ztratili moc. Avšak s útoky z 11. září se osud obou skupin dramaticky změnil. Islamisté byli po svém momentu triumfu během několika měsíců téměř úplně zničeni. Avšak neokonzervativci ve Washingtonu převzali moc. A pak neokonzervativci začali islamisty rekonstruovat. Vytvořili neexistujícího nepřítele. A jak se tato neskutečná noční můra začala šířit, politikové si uvědomili, že jim to poskytuje ve světě, který se octl v hluboké deziluzi, obrovskou moc. Ti, kteří šířili nejhroznější noční můry, se stali nejmocnějšími lidmi na této planetě.

Shrnujeme argumentaci z třetí a závěrečné části dokumentárního filmu Adama Curtise The Power of Nightmares (Síla nočních můr), nazvané Shadows in the Cave (Stíny v jeskyni), která se vysílala ve středu 3. listopadu v 21 hodin v televizi BBC 2. První část tohoto významného filmu je ZDE, druhá část je ZDE.

Adam Curtis - Vymítač duchů ZDE

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti TÉMA BL

Všechny tři díly Curtisova filmu The Power of Nightmares (3x 1 hodina) jsou ke stažení na serveru Indymedia ZDE pomocí programu BitTorrent, stejně, jak se dal stáhnout Moorův film Fahrenheit 9/11. Film je pozoruhodným dílem, zejména v tom, jak dokázal sloučit svou obrazovou a slovní stránku. Otázka copyrightu při tomto stahování v dokonalé kvalitě (každý díl cca 600 Mb) je nejasná.

Instrukce ke stažení filmu - v češtině ZDE

Sayyid Qutb
21. 10. 2004

V minulosti nám politikové slibovali lepší svět. Měli různé způsoby, jak toho dosáhnout, ale jejich moc a autorita pocházela z optimistických vizí, které nabízeli svým občanům. Tyto sny selhaly. A dnes lidé už ztratili víru v ideologie. Politikové jsou stále častěji dnes už považováni jen za manažery veřejného života. Avšak oni nyní objevili novou roli, která jim navrací jejich moc a autoritu. Namísto toho, aby pro nás plnili sny, nám politikové slibují, že nás ochrání -- před nočními můrami.

Tvrdí nám, že nás dokáží zachránit před strašlivými nebezpečími, která nevidíme a jimž nerozumíme. A největší hrozbou ze všeho je mezinárodní terorismus -- mocná a zlá mezinárodní síť, rozprostírající se všemi zeměmi světa. A proti této hrozbě je nutno vést válku proti terorismu.

Avšak většina této hrozby je jen fantazií, přehnanou a zkreslenou politiky. Je to temná iluze, kterou, nezpochybněnu, šíří vlády po celém světě, bezpečnostní služby i mezinárodní sdělovací prostředky.

Toto je soubor filmů o tom, jak a kdy byla tato fantazie vytvořena a komu přináší prospěch. Jádrem tohoto příběhu jsou dvě skupiny: američtí neokonzervativci a radikální islám. Obě skupiny byly idealistické. Obě vznikly ze selhání liberálního snu vytvořit lepší svět. Tyto dvě skupiny skutečně změnily svět, ale nikoliv tak, jak zamýšlely. Společně vytvořili dnešní vizi noční můry tajné mezinárodní organizace, která ohrožuje svět. Je to fantazie, o níž politikové pak zjistili, že jim vrací jejich moc.

Ve středu 20. října 2004 ve hlavním vysílacím čase ve 21 hodin uvedl okruh BBC 2 první díl závažného třídílného dokumentárního filmu od Adama Curtise o "fikci globální teroristické hrozby". Zde je shrnutí jeho argumentace:

Shrnutí druhé části tohoto filmu je ZDE

Shrnutí třetí části tohoto filmu je ZDE

Adam Curtis - Vymítač duchů ZDE

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti TÉMA BL

28. 10. 2004

Jak si islámci a američtí neokonzervativci navzájem vyhovují

"Tím, že zaujímají neokonzervativci, straussovci tajnůstkářský a elitářský postoj, se straussismus opravdu podobá marxismu. Tito bývalí marxisté -- a v některých případech bývalí liberální straussovci -- by se mohli považovat za svého druhu leninskou organizaci, která má tajnou vizi, jejímž prostřednictvím chtějí změnit historii, ale určité součásti této filozofie skrývají před lidmi, kteří nejsou schopni této vizi porozumět."

Avšak s útoky z 11. září, zaměřenými proti Americe, měli neokonzervativci konečně najít onoho nepřítele, ono "zosobnění zla", které hledali od rozkladu Sovětského svazu. Ve své reakci na tyto útoky proměnili neokonzervativci selhávající islámské hnutí v to, co se, jak se zdá, stalo velkou revoluční silou, o níž Zawahiri vždycky snil. Ale většina toho všeho existuje jen v imaginaci lidí. Bude to příští neviditelný, iluzorní nepřítel.

Jádrem globálního příběhu posledních desetiletí jsou američtí neokonzervativci a radikální islámisté. Britský dokumentarista Alan Curtis v trojdílném dokumentárním filmu, který se v současnosti vysílá v televizi BBC, argumentuje, že se američtí neokonzervativci a radikální islámisté sobě navzájem nesmírně podobají a vzájemně si -- nevědomky vyhovují a pomáhají si. Svět se tak dostává do velmi nebezpečné situace.

V druhé části Curtisova filmu The Power of Nightmares (Moc nočních můr), nazvané Phantom Victory (Iluzorní vítězství), který se vysílal na stanici BBC 2 ve středu 27. 10. ve 21 hodin, líčí autor, jak se američtí neokonzervativci a islámští extremisté spojili, aby bojovali v Afghánistánu proti Sovětskému svazu. Obě skupiny dospěly samostatně k přesvědčení, že právě ony porazily "Říši zla", a tak mají moc změnit svět. Oboje jejich revoluce ale selhaly.

Proto si američtí neokonzervativci ve snaze uchvátit znovu moc vymysleli novou fantazii, nového iluzorního nepřítele pro celý národ, Billa Clintona. Radikální islamisté v téže době propadli zoufalé spirále hromadného masakrování a terorismu, také ve snaze přesvědčit občany, aby je následovali. Z toho vznikl podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž nyní žijeme.

Publikujeme shrnutí argumentace z této druhé části Curtisova filmu. První část je ZDE.

Shrnutí třetí části tohoto filmu je ZDE

Adam Curtis - Vymítač duchů ZDE

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti TÉMA BL

1. 11. 2004

Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!

V říjnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5119,90 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Právě pro nedostatek financí nejsme schopni rychle zprovoznit celou řadu potřebných technických funkcí serveru (vyhledávání, statistiky, knihovnu, galerie, zasílání BL mailem, onlinové chaty, odstranit četné technické chyby).

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Hlavní potíží v současnosti je, že nemáme finanční prostředky na kompletní zprovoznění veškeré funkčnosti serveru Britských listů.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

29. 12. 2003

Jak Češi bojují

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

22. 11. 2003

Britským listům můžete psát na adresu redakce@blisty.cz, šéfredaktor Jan Čulík má adresu culik@blisty.cz a také J.Culik@slavonic.arts.gla.ac.uk , pražský redaktor Štěpán Kotrba má adresu stepan@kotrba.cz a skype stepan.kotrba, technickému správci Dominiku Joe Pantůčkovi pište na adresu joe@joe.cz.

17. 6. 2004
>   29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
>     2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
>     2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
>     1. 7. 1997 -   1. 9. 1997
>     3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
13. 11. 2004 Soudci zneuctili soud Zdeněk  Jemelík
13. 11. 2004 Jak populární by byla americká invaze v Čechách? Jan  Čulík
11. 11. 2004 Puritánské kořeny amerického mýtu Martin  Škabraha
10. 11. 2004 Může totalita zahltit celou civilizaci? Bohumil  Kartous
10. 11. 2004 Blogy a jejich vliv na světovou politiku   
9. 11. 2004 Sociální demokracie nezaujala, agentury také ne Oskar  Krejčí
9. 11. 2004 Spi, synku, svůj postmoderní sen...? Martin  Škabraha
9. 11. 2004 Zvůle samosoudkyně a zvůle policie ruku v ruce Štěpán  Kotrba
9. 11. 2004 Cesta do pekla Milan  Valach
9. 11. 2004 Jak se americká armáda snažila zabíjet kozy tím, že na ně civěla   

Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti RSS 2.0      Historie >
6. 11. 2004 Adam Curtis - Vymítač duchů   
4. 11. 2004 Al Kajdá neexistuje   
4. 11. 2004 Jak si stáhnout z internetu film The Power of Nightmares Tomáš  Stýblo
28. 10. 2004 Podivný svět fantazie, lhaní, násilí a strachu, v němž dnes žijeme   
23. 10. 2004 Kdo je dokumentarista Adam Curtis?   
23. 10. 2004 O bizarním filmu televize BBC   
22. 10. 2004 Rozdíl mezi českou a jinou dokumentární tvorbou Jan  Čulík
21. 10. 2004 Jak neokonzervativci a islamisté vytvořili nový "svět globálního terorismu"   
18. 10. 2004 "Hrozba organizovaného terorismu je mýtus, kteří vytvářejí politikové"   
11. 4. 2002 Jak se přijetím marketingové manipulace dostala politika do slepé uličky   

Bush versus Kerry: volby 2004 RSS 2.0      Historie >
8. 11. 2004 Republikánské volební vítězství - Strategický triumf Karla Rova   
5. 11. 2004 Mé první úvahy nad volbami Michael  Moore
5. 11. 2004 Americké volby vyhrál Ježíš... Fabiano  Golgo
5. 11. 2004 Válka? Nezaměstnanost? Ne, Bush vyhrál, "protože má charakter"   
3. 11. 2004 Michael Moore: Už jen dvě hodiny   
3. 11. 2004 USA: První volební informace   
3. 11. 2004 Volby v USA: Nikdo zatím nevede   
3. 11. 2004 Volby v USA: Bush získal Floridu, Kerry New Hampshire   
3. 11. 2004 Bush směřuje k vítězství, čeká se na rozhodující Ohio   
3. 11. 2004 Britové pohlížejí na výsledky amerických voleb se znepokojením Jan  Čulík

Klecová lůžka RSS 2.0      Historie >
20. 9. 2004 Česká psychiatrie v klecovém lůžku finančního nedostatku Petr  Záras
21. 7. 2004 Jak stát dělá překážky i dětem postižených rodičů Jan  Paul
21. 7. 2004 Stát, sociální ústavy a iniciativa jednotlivce Jan  Čulík
20. 7. 2004 Český systém ústavní a sociální péče se musí změnit Jan  Čulík
20. 7. 2004 Pacienti v klecích mají být po protestu Rowlingové propuštěni   
19. 7. 2004 Jak stát dělá překážky rodičům postižených dětí Martina  Dostálová
17. 7. 2004 Proč je dobré zrušit klece Bohumil  Kartous
16. 7. 2004 Mezinárodní lidskoprávní organizace kritizují Václava Klause   
15. 7. 2004 Václav Klaus: "Ať si imperialisté zuří..." Jan  Čulík
15. 7. 2004 "Podivín", který se stará o své invalidní dítě Martina  Dostálová

Kavkaz, Náhorní Karabach, Čečensko RSS 2.0      Historie >
25. 10. 2004 Beslan, Beroun, Berkeley... Tomáš  Koloc
24. 9. 2004 Žvástat lze i o plynových komorách... Karel  Dolejší
21. 9. 2004 Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást Milan  Valach
21. 9. 2004 "Rusko není schopno samo řešit situaci v Čečensku"   
20. 9. 2004 Otevřít oči, nebo je vyškrábat? Ondřej  Slačálek
20. 9. 2004 Je možné pochopit, proč Bůh dopouští, aby trpěly nevinné děti? Ondřej  Chrást
20. 9. 2004 Askar Akajev sa ešte nerozhodol   
9. 9. 2004 Jak američtí neokonzervativci manipulují čečenskou válkou ve svůj prospěch proti Rusku   
9. 9. 2004 Beslan: Příběh bratrů Kulajevů   
8. 9. 2004 Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu   

Asymetrická válka a to, co nazýváme terorismem RSS 2.0      Historie >
29. 10. 2004 Předehra a doznívání 11. září 2001 Miloš  Kužvart st.
25. 10. 2004 Nečiň jiným, co nechceš, aby činili tobě Štěpán  Kotrba
25. 10. 2004 Beslan, Beroun, Berkeley... Tomáš  Koloc
21. 9. 2004 Čečensko: lidská práva jako sentimentální žvást Milan  Valach
20. 9. 2004 Je nutné udělat z muslimů Evropany Bohumil  Kartous
20. 9. 2004 Otevřít oči, nebo je vyškrábat? Ondřej  Slačálek
20. 9. 2004 Čečenský problém Daniel  Šmihula
13. 9. 2004 Filozofové v jeskyni Pavel  Urban
9. 9. 2004 Beslan: Příběh bratrů Kulajevů   
8. 9. 2004 Putin odmítl zahájit veřejné vyšetřování katastrofy v Beslanu   

Katolická církev RSS 2.0      Historie >
8. 10. 2004 Slačálkův proticírkevní výlev   
8. 10. 2004 Karel I. schválil užití jedovatého plynu   
5. 10. 2004 Blahořečí katolická církev Saddáma Husajna? Ondřej  Slačálek
1. 10. 2004 Graham Greene -- básník trapnosti Jan  Čulík
13. 8. 2004 Rakousko: Uzavřen seminář kvůli pornografickému skandálu   
2. 8. 2004 Úkolem ženy je čekat a poslouchat, míní Vatikán   
31. 7. 2004 Papež kritizuje feministické hnutí   
13. 7. 2004 V Rakousku se vyšetřuje sexuální skandál v katolickém semináři   
28. 6. 2004 EU odsoudila "bigotnost Vatikánu"   
5. 6. 2004 Papež zkritizoval Bushe   

Přesun brněnského nádraží - téma voleb RSS 2.0      Historie >
1. 11. 2004 Hlavní nádraží v Brně je krajským dopravním uzlem a tím musí také zůstat Jiří  Löw
29. 10. 2004 Krajské volby: rozhodněte o nádraží volbou politiků   
27. 10. 2004 Kolik bude hlavních nádraží v Brně? Antonín  Žiška
18. 10. 2004 Věčně nespokojený druhý Bohumil  Kartous
12. 10. 2004 Proč se nemluví o dopravní obslužnosti Miloš  Dokulil
9. 10. 2004 Brno, město odsunů Zdeněk  Moravčík
9. 10. 2004 ČTK k referendu v Brně: Účast asi nebyla dostatečná, výsledek nebude závazný   
8. 10. 2004 Nádraží v Brně -- snaha o informaci před referendem   
7. 10. 2004 Zkušenost z Dánska - aneb nádraží v centru Jan  Lipšanský
7. 10. 2004 Čí je Brno? Milan  Valach

Český film RSS 2.0      Historie >
29. 10. 2004 Český sen: Podstatný film aneb Zklamání z kritiky Jana Čulíka Petr  Šafařík
10. 10. 2004 Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta Jan  Čulík
22. 9. 2004 Hřebejk filmy točit umí Jaroslav  Krupka
17. 9. 2004 "Češi, uvolněte se a zbavte se defenzivních předsudků" Jan  Čulík
9. 8. 2004 LFŠ: Skvělá akce, mizerné provedení Ondřej  Čapek
9. 8. 2004 Co dluží česká kultura komunismu Milan  Černý
5. 8. 2004 Několik poznámek na téma LÁSKA Igor  Chaun
5. 8. 2004 O filmové klasice: stačilo by uvolnit autorská práva   
4. 8. 2004 České klasické filmy by měl na DVD vydávat stát prostřednictvím Národního filmového archivu   
3. 8. 2004 Otakar Vávra: Umělec s malým u Milan  Černý

Americký dokumentarista Michael Moore RSS 2.0      Historie >
5. 11. 2004 Mé první úvahy nad volbami Michael  Moore
2. 11. 2004 Zelené zóny myšlení: K čemu je dobrý Michael Moore? Michal  Jurza
2. 11. 2004 Už jen jeden den Michael  Moore
6. 10. 2004 Američtí vojáci: "V Iráku je to blbé..."   
15. 9. 2004 Fahrenheit 9/11: Která část vašeho těla je nejošklivější? Tomáš  Tetiva
13. 9. 2004 Pražská premiéra filmu Fahrenheit 9/11 se proměnila ve spor mezi dvěma ideologicky zaťatými tábory Jindřich  Lacina
31. 8. 2004 Michael Moore získal na Republikánském sjezdu další reklamu pro svůj film   
24. 8. 2004 Fahrenheit 9/11: Neobyčejně významný historický počin   
18. 8. 2004 Fahrenheit 9/11 vyvolává kontroverzi v arabském světě   
14. 8. 2004 Moore zveřejnil důkazy pro všechna svá tvrzení ve filmu Fahrenheit 9/11   

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ RSS 2.0      Historie >
12. 11. 2004 Bush: Palestinský stát by mohl vzniknout "do čtyř let"   
28. 10. 2004 Jásir Arafat vážně nemocen   
27. 10. 2004 Ariel Šaron zvítězil při historickém hlasování v Izraeli   
22. 10. 2004 Ohrožuje existence státu Izraele islám? Karel  Sýkora
11. 10. 2004 Královské šaty a královské parohy Efraim  Israel
14. 9. 2004 Muslimové a politické násilí   
1. 9. 2004 Odpor muslimských autorit proti únoscům Martin  Ondreját
24. 8. 2004 Přes osm tisíc vězňů v izraelských věznicích je vysíleno hladovkou   
12. 8. 2004 Palestinsko-izraelský konflikt je asi neřešitelný Pavel  Urban
11. 8. 2004 "Tady je Izrael, tak mluvte hebrejsky, anebo držte hubu!"   

Útok na USA, Afghánistán, Irák RSS 2.0      Historie >
14. 11. 2004 Civilní katastrofa ve městě Fallúdža   
13. 11. 2004 Američané zahájili nový útok na město Fallúdža   
13. 11. 2004 Nepřítel má tvář. Jmenuje se Satan. Žije v městě Fallúdža   
12. 11. 2004 Boje ve Fallúdži se zintenzivňují, útoky povstalců jinde sílí   
12. 11. 2004 Američané "vyjednávají" o mešitě ve Fallúdži   
12. 11. 2004 Mullah Omar požaduje, aby Afghánci "bojovali za svobodu"   
10. 11. 2004 Boj o město Fallúdža   
10. 11. 2004 Ranění a mrtví ve Fallúdže   
7. 11. 2004 Irák vyhlásil výjimečný stav   
6. 11. 2004 Britové protestují proti útoku na Fallúdžu   

Vláda Stanislava Grosse a politika ČSSD RSS 2.0      Historie >
9. 11. 2004 Sociální demokracie nezaujala, agentury také ne Oskar  Krejčí
9. 11. 2004 ČSSD potřebuje pragmatismus Jan  Ambrož
7. 11. 2004 S upřímností leda pojdeš Bohumil  Kartous
7. 11. 2004 Vážený pane Grossi... Boris  Cvek
5. 11. 2004 Politika prázdných žvástů Radek  Batelka
3. 11. 2004 Monitor Jana Paula : Gross to myslí ještě upřímněji Jan  Paul
1. 11. 2004 Proč se perou Klaus a Gross Bohumil  Kartous
27. 10. 2004 Švehla a Gross: Teprve politika je ta pravá krása Jan  Bohata
21. 10. 2004 Myslí to upřímně -- Grossova strategie úspěchu Petr  Baubín
19. 10. 2004 Jak řekl Stanislav Gross Jaroslav  Doležal

Sdělovací prostředky RSS 2.0      Historie >
5. 11. 2004 Ve sněmovně prošlo zvýšení celoplošnosti - pokrytí signálu ČT ze 70 na 95% Štěpán  Kotrba
5. 11. 2004 Digitalizaci hrozí legislativní zmatek Štěpán  Kotrba
23. 10. 2004 BBC nebude vysílat záběry unesené humanitární pracovnice   
19. 10. 2004 Jakou plánuje britská vláda budoucnost pro BBC   
18. 10. 2004 "Hrozba organizovaného terorismu je mýtus, kteří vytvářejí politikové"   
13. 10. 2004 Alexandr Pícha: Rádio má stále budoucnost Irena  Ryšánková
13. 10. 2004 Mé jednání s Aidanem Whitem a zpráva Mezinárodního svazu novinářů, kterou nikdo nechtěl Irena  Válová
13. 10. 2004 České televize se v prosinci 2000 nezmocnili žádní vzbouřenci Ivo  Mathé
10. 10. 2004 Bezesné noci: Studium postojů, nikoliv fakta Jan  Čulík
8. 10. 2004 Budoucnost zpravodajství ve vysílání rádií a digitalizace s otazníkem   

Školství RSS 2.0      Historie >
5. 11. 2004 Postmoderní média pro děti jako zdroj alternativní historie Štefan  Švec
22. 10. 2004 Soutěž školních časopisů   
16. 10. 2004 Kancléř Oxfordské univerzity pohrozil privatizací   
16. 10. 2004 "Školství má nyní úplně novou roli"   
6. 10. 2004 Oxford Blairovi: "Odvezte si tanky z našeho trávníku"   
4. 10. 2004 Blairova vláda nutí univerzity, aby dávaly přednost uchazečům se slabšími studijními předpoklady   
27. 9. 2004 Proč v českém školství už deset let selhává management jakosti? Ivo V. Fencl
24. 9. 2004 Jeďte studovat do Oxfordu! Jan  Čulík
23. 9. 2004 Poslušně hlásím, pane lajtnant... -- cíl výchovy? Boris  Cvek
14. 9. 2004 S kůží na trh Ivo  Bystřičan

21. srpen 1968 RSS 2.0      Historie >
13. 9. 2004 Definitívny koniec československej jari Peter  Greguš
3. 9. 2004 Třeba uprostřed noci na opačný straně Zeměkoule Tomáš  Koloc
1. 9. 2004 21. srpen: Trinásta komnata dejín Pavol  Janík
23. 8. 2004 Chcete snad říci, že srpen 1968 nebyl událostí?   
23. 8. 2004 K roku 1968: Psal jsem z pozice laika Boris  Cvek
21. 8. 2004 Ukradená normalizace Milan  Krejčiřík
21. 8. 2004 Českoamerická televize o invazi z roku 1968   
21. 8. 2004 Výstava o Pražském jaru 1968 a o srpnové invazi na Michigan University   
20. 8. 2004 Zkreslený pohled Borise Cveka na osmašedesátý rok je alarmující Jan  Čulík
20. 8. 2004 A tyhle si vemte s sebou a naložte s nimi, jak uznáte za vhodné   

Česká literatura RSS 2.0      Historie >
5. 11. 2004 Slam poetry 2004 Tomáš  Krček
27. 10. 2004 Cesta do noci Jaroslav  Hutka
27. 10. 2004 Poprava květinky Jaroslav  Hutka
27. 10. 2004 O Hutkově knize Požár v bazaru Jan  Čulík
15. 10. 2004 Bourání mýtů Irena  Zítková
12. 10. 2004 Nebezpečný věk Václav  Dušek
11. 10. 2004 Pijavice a básníci Václav  Dušek
29. 9. 2004 Drzý interview s Ivanem Vyskočilem po čtyřiceti letech Martin  Vaněk
27. 9. 2004 Stanislav Komárek se asi tvůrčím prozaikem nestane Jan  Čulík
26. 9. 2004 Brudlý krampoblouch - soutěž literárních sborníků českých škol   

T. G. Masaryk a odkaz Republiky československé RSS 2.0      Historie >
29. 10. 2004 Projev prezidenta republiky Václava Klause 28. října 2004   
27. 10. 2004 Washingtonská deklarace z 18. října 1918   
27. 10. 2004 Provolání Národního výboru ke vzniku Československa   
27. 10. 2004 Manifest císaře Karla I. ze 16. října 1918   
27. 10. 2004 První zákon Československé republiky   
27. 10. 2004 Projev T. G. Masaryka k 28. říjnu 1919   
27. 10. 2004 Zahajovací řeč prvního dne Národního shromáždění československého   
27. 10. 2004 Martinská deklarácia   
27. 10. 2004 Nasrat! Jo, nasrat! Zdeněk  Bárta
27. 10. 2004 Události října 1918   

Český památník z velkého roku RSS 2.0      Historie >
1. 11. 2004 Zd. Nejedlý: duch božích bojovníků musí býti v českém člověku   
22. 10. 2004 Josef Bohuslav Foerster: Oř, jenž tě doveze k cíli dokonalosti   
20. 10. 2004 Destinnová: V milosti shlížejte na tuto zem   
14. 10. 2004 K. M. Čapek - Chod: Držme se !   
13. 10. 2004 Soubor lístků, poslaných přes propast času   
13. 10. 2004 František Bílek: Každý ve svém povolání dílo - život lámej a svým dávej