Problém rostoucího násilí na předměstích není neznámý

Již dlouhou dobu sledují francouzští sociologové změny v druhu násilí mladistvých. Od konce 80-tých let ubylo rapidně činů souvisejících s krádežemi, zato přibývá těch, které jsou namířeny na destrukci majetku a proti různým osobám, zejména pak reprezentantům veřejných istitucí - učitelům, policistům, řidičům dopravních prostředků atd.

Násilí se soustředí v zónách, které je možné mapovat. V roce 1991 bylo takto zmapováno 100 problematických lokalit a v roce 2000 již 800, z toho 160 zvláště závažných. Skupinky mladých, nejčastěji dětí či vnuků přistěhovalců z předchozích vln imigrace, ovládly části veřejného prostoru na sídlištích a svým teritoriím vtiskly vlastní zákony. Tito mladí lidé se uzavřeli do jisté kontra-kultury založené na zahořklosti a nenávisti, kterou systematicky rozvíjejí a zdůvodňují.

Šikana na školách, výkony trestů nařízené vůdci part vůči vrstevníkům, ródea v kradených automobilech, vyřizování si účtů mezi bandami za použití zbraní a obchod s drogami udělaly z některých lokalit místa strachu pro ostatní, řekněme obyčejné obyvatele.

Městské násilí (violence urbaine), které se projevuje navenek, má charakter revolty spojené s nezaměstnaností a s pocitem vyřazenosti ze společnosti. Nezaměstnanost je mezi touto mládeží, která většinou nemá potřebnou kvalifikaci, zhruba 30%.

Integrace

Teorie o konci republikánského modelu jsou možná zjednodušením, ale skutečnost je taková, že základní instituce, o kterou se tento model opíral - škola - je mladými přijímána jen jako další nástroj diskriminace a exkluze. Tuto beznaději prožívají kromě revoltujících i běžní studenti. Poté, co opustí gymnázium "se špatnou adresou", je čeká mnoho problémů s hledáním práce, které ztěžuje nefrancouzské jméno v životopise. Samozřejmě, že někteří uspějí. Někteří jsou však zahořklí již od vstupu na půdu školy a podle toho jednají.

Sociální integrace v době, kdy rodiče těchto mladých přišli do Francie, byla díky zaměstnání mnohem snažší. V době dnešní nezaměstanosti a struktuře pracovních příležitostí není škola stupínkem k zaměstnání. Zásady a pravdy, které mladým škola vštěpuje, tak mohou skutečně zaznívat falešnými tóny.

Veřejný pořádek a tresty

Policie byla prvním cílem útoků mladíků rozhořčených osudem dvou z nich, kteří byli smrtelně zraněni elektrickým proudem transformátoru, ve kterém hledali úkryt při pronásledování policií. Těžko lze označit výroky ministra vnitra Sarkozyho o "lůze" a "úklidových strojích (Karcher)" za příčinu vzniklé vlny násilností.

Policie a její hlavní představitel jsou však mladými považováni za zdroj šíření neporozumění a napětí. Loňské zrušení místních policejních jednotek bylo koncem nejen slavné stanice v Saint Tropez, ale i jednotek na sídlištích, které měly k místnímu terénu a poměrům blíže. Reorganizace policie ve prospěch posílení aktivních složek přináší sice kvantitativnější výsledky, ale u mladíků, kteří jsou několikrát denně legitimováni s nepříliš vstřícnými gesty, to vyvolává pocit ponižování a pobouření.

Stejně tak se přitvrdilo i v trestním stíhání. Výhrůžky, útoky, kontroly a tresty vytvářejí spirálu událostí, která počet násilností nesnižuje. A jelikož soudy již nemohou prosazovat nápravu pomocí zařazení do pracovního procesu, a jiná řešení současný systém nenabízí, tresty žádný kladný účinek nepřináší. Mezi těmi, kteří se v těchto dnech ocitají před vyšetřovateli, je zhruba polovina s čistým trestním rejstříkem.

Média a šíření nákazy násilí

Současné události přece jen něčím překvapily, a to svou nakažlivostí, šířením a vytrvalostí. Dřívější násilnosti, například ve Vaulx-en-Velin v roce 1990 se uklidnily poměrně rychle. Média ale tentokrát "kaši pěkně přihřívají". Sociální a ekonomické problémy předměstí jsou téměř rovnocenně představovány vedle událostí, které mají charakter kriminální. Média opakují slova ministra Sarkozyho o lůze, avšak citována mimo původní kontext, kdy se jednalo o případ oběti, usmrcené při vyřizování účtů gangů. Nařčení z lůzy je teď ústy rozhořčených mladíků opakováno zároveň s odhodláním pokračovat v násilnostech až do ministrova odstoupení. Přestože původně neměly násilnosti žádný politický kontext, vystoupení politiků v televizi jim ho dodává.

A přestože násilnosti neměly původně ani žádný konkrétní cíl, teď ho mít budou : Sídliště na předměstí opustí mnoho z těch, jejichž pobyt vznik ghet odvracel.

Zdroje :

L. Bui Trong, Městské násilí : důvody šíření, Figaro, pondělí 7 listopadu 2005,

Rozhovor L. Mouloud se sociologem F. Baileau, L Humanité, 29 září 2005.