Ať tak či onak, slova o Kristově vzkříšení zřejmě osvěžila mnohé vnímavé lidi, možná jim dala naději a sílu do dalších dnů.

Jak ale zasáhla ty ostatní?

A teď myslím na ateistickou dvoutřetinovou většinu obyvatel České republiky, kterou vypočítali statistici při posledním národním sčítání. Zhruba sedm milionů lidí. Početná masa bezvěrců, z nich někteří třeba pěstují cosi na způsob víry, byť bez identifikace s nějakým náboženským proudem.

Kolik ze statisticky uváděných ateistů si ale umí přeložit alespoň velikonoční nebo vánoční biblické zvěsti? Jak na ně působí standardní projevy kazatelů?

Čistě subjektivně - z dlouhodobého pozorování usuzuji, že sdělení vycházející z církevních kruhů připadá mnoha lidem archaické. Mnoho lidí také považuje církve za staromilské organizace, které nejsou pro tento čas. Nedivme se, že mnozí vnímaví jedinci nad nimi mávají rukou a ironicky se usmívají. Tomuto postoji jistě porozumí leckterý praktikující křesťan. Další zkušenost mi říká, že překladatelé biblických příběhů jsou silně zastoupeni dvěma skupinami - jedni jsou příliš zahleděni do práce se svými ovečkami, zatímco ti druzí při působení navenek mají svými projevy blízko k fanatikům a zčásti se podobají televizním bavičům čtvrté kategorie.

Problém: civilněji pojaté náboženské sdělení je vzácností stejně jako faráři, kteří směrem k oné statisticky bezvěrecké většině promlouvají natolik srozumitelně, že je někteří oslovovaní mohou považovat za lidi ze stejného světa.

Proč takových není víc?

Jak to, že obrovský intelektuální a snad i přirozeně mravní potenciál duchovenstva není více využíván ve prospěch morálně vyprahlé krajiny válcované korupčními a některými úchylně obchodními zájmy?

Myslím si, že předpokladem k příštímu napojení je vhodný výběr témat a volba slov. Faráři a kazatelé by se měli snažit vkročit do sterilních mediálních prostorů, častěji zaujímat občanská stanoviska k problémům za zdmi farností, narušovat hojně rozšířené myšlenkové stereotypy a jasně pojmenovávat dobro a zlo. Ostatně - mají pro tohle rozlišování předpoklady.

A měli by tak činit i ve chvílích, kdy se třeba zastupitelstvo u nich v obci chystá k projednávání nemalého finančního příspěvku na opravu kostela či domu s kazatelnou.

Ateistická země potřebuje slyšet taková slova. Jejich účinek by se totiž mohl podobat živé vodě.

Věříte?