7. 4. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
7. 4. 2005

Struktura a funkce

Jedním z málo rozvíjených metodických postupů ve školství je propojení vědeckých poznatků s jejich vizuální podobou, anebo jinak, propojení struktur a funkcí. Zní to vznešeně, ale jde o aplikaci nám všem známého faktu, že lidé mají paměť verbální a vizuální. Proto se začíná uplatňovat zásada, že mluvení není učení. Verbální výklad vede k aktivaci pouze levé mozkové hemisféry a pravá zůstává neaktivní. Pouhý verbální popis děje nebo procesu - faktu - je daleko těžší si zapamatovat, než když je stejný fakt vázán na určitou vizualizovanou strukturu.

Je všeobecně známo, že DNA má dvoušroubovicovou strukturu, ale požádáte-li o nakreslení schématu DNA, nastává problém. Nemluvě o vytvoření schématu procesusyntézy bílkoviny na ribosomech apod. Při jisté příležitosti jsem požádal jednu českou studentku, výbornou matematičku, aby nakreslila obrázek logaritmu. Nejprve nad mou otázkou zaváhala, protože jí doposud nikdo takový úkol nezadal. Zeptala se mě na základ a začala kreslit. Nakonec si povzdechla, že kdyby se matematika vyučovala tímto způsobem, daleko více lidí by jí porozumělo a oblíbilo si ji.

Byl by omyl podezírat mě ze snahy udělat z vědce malíře a z malíře vědce, anebo z degradace umění k ilustraci vědy. Není to mou ambicí, i když je mezi spisovateli, a renomovanými, dost vědců. Mou ambicí je to, aby se ve školách kladl větší důraz na rozvoj vizuální paměti, čímž by se posílila zapamatovatelnost a větší operativnost s nabytými vědomostmi. Dále se snažím podpořit holistický a interdisciplinární přístup ve vyučovacím procesu.

Mám tím na mysli učit tak a to, co si student s sebou ponese i rok po zkoušce nebo testu. To, co mu pomůže najít odpověď na praktické problémy, např. proč je pálení žáhy v jícnu, a ne v žaludku nebo v dvanácterníku. Nejsilněji si zapamatujeme to, k čemu se váží silné emoce. Přednes látky jako zajímavého příběhu, navíc doplněného obrázky, vzbudí u posluchače silný emotivní podnět, a tím je obsah lehce zapamatovatelný.

"Bolí mě srdce, když si uvědomím, k čemu jsou většinou ve škole vedeny naše děti. Nikoli k otázkám, k dotazování, ke zvědavosti a zvídavosti, nýbrž k osvojování si předem daných správných odpovědí; nikoli ke spolupráci, k pomalé cestě pod povrch věcí, nýbrž k podávání výkonů na čas; nikoli k základnímu tázání se po smyslu našeho pobytu ve světě, nýbrž k návodu na bezproblémové vegetování v takzvaném praktickém životě," říká herec Jaroslav Dušek.

Škola má naučit věcem porozumět, pochopit princip, dívat se na procesy a děje jako proměnné v čase a v dialektice poznání. Porozumíme-li tajemství struktury hry Macbeth, porozumíme všem divadelním hrám.

Interdisciplinární přístup rozšiřuje vnímání a přesah souvislostí a faktů za rámec daného předmětu a prvoplánové informace. Vezměme si např. slovo kořen. Kromě kořene stromu máme kořen slova, rodinné kořeny, zapustíme kořeny, kulturní kořeny, a mnoho jiných významů tohoto slova. Ptáte-li se, k čemu je to dobré, pak k rozvoji kreativity, k různorodosti a schopnosti vidět věci mimo rámec tradičních schémat.

Namístě je proto otázka, co je kreativita, o níž se tolik mluví. Kreativita je jedním z důležitých předpokladů pro vědeckou a uměleckou činnost. Na počátku stojí vize a abstrakce jako dvojčata; představují schopnost údivu a oduševnění, schopnost dívat se na všechno kolem jako by to bylo poprvé. Jeden z mnoha omylů uměle oddělujících vědu od umění a nesprávně identifikujících specifika vědecké a umělecké tvorby je tvrzení, že kreativita je vlastnost daná pouze výtvarníkům, hudebníkům a jiným umělcům. Není to pravda. Kreativita je jednou z nejžádanějších osobnostních rysů 21. století a je charakteristikou každého tvořivého člověka.

Je to primární tvořivost projevující se ve všem, co děláme. Její podmínkou je: stimulační svoboda (tvůrčí myšlení často obchází rigidní pravidla), funkční svoboda (jiné použití pro známé předměty), ochota riskovat (pocit bezpečí nevede k tvořivosti), preference zmatku (vnášení zmatku do řádu a řádu do zmatku), vytrvalost a odvaha. Jsou v tom zahrnuty takové věci jako myšlení v souvislostech, schopnost celoživotně se učit, neotřelé nápady, kladení netradičních otázek nebo otázek, jež nebyly nikdy položeny. Chcete-li dnes být úspěšný, musíte být člověk poctivý, čestný a hlavně kreativní. To vše lze shrnout do tří kategorií: odbornost, emocionalita a akčnost.

Další strategií rozvoje myšlení, zejména toho kritického, je výběr toho, co čteme. Studentům je předepisována povinná četba, jež dnešní mladou generaci málo oslovuje. V hodinách filozofie se neučí filozofie, ale její dějiny. Přitom existuje mnoho knih, jež dovolují orientovat se v problémech současného světa. Studenti o nich často nevědí, ale vědí o nich učitelé? Proč by se i knihy populárně-vědecké nemohly stát součástí povinné četby, přece poezie existuje i ve vědecké informaci?

Autor je předsedou občanského sdružení Dialog vědy s uměním.

                 
Obsah vydání       7. 4. 2005
7. 4. 2005 Papež chtěl odstoupit už v roce 2000
7. 4. 2005 Lidi v tomto státě, kterým není jedno, v jakém "hnusu" žijí Jan  Čulík
7. 4. 2005 Generační problém Josef  Vít
7. 4. 2005 V zajetí fóbií, v zajetí populismu Jan  Faltýsek
7. 4. 2005 Michael  Marčák
7. 4. 2005 Buďme jednostranní, ale správně Bohumil  Kartous
7. 4. 2005 Proti rudé hvězdě a proti modrému ptáku Zdeněk  Hrabica
7. 4. 2005 Komunisté neprokázali, že jsou demokratická strana
7. 4. 2005 Michael  Marčák
7. 4. 2005 Proč kampaň zrovna proti Grossovi a zrovna teď?
7. 4. 2005 K "studentskému" protestu
7. 4. 2005 Lidé se nechávají vláčet
7. 4. 2005 Čeho jsme se to dožili? Jindřich  Kalous
7. 4. 2005 Blýská se konečně na lepší časy? Patrik  Veselý
7. 4. 2005 Papež věrný koncilu Boris  Cvek
7. 4. 2005 Struktura a funkce Michal  Giboda
7. 4. 2005 Nevyžádaná virtuální vernisáž Igora Malijevského
7. 4. 2005 Mezinárodní den Romů odložen
7. 4. 2005 Kde budou lišky dávat dobrou noc? Bohuslav  Sedláček
7. 4. 2005 Nepodepsal jsem petici "Zrušte komunisty", přesto jsem na ní uveden
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
7. 4. 2005 Proti rudé hvězdě a proti modrému ptáku Zdeněk  Hrabica
7. 4. 2005 Struktura a funkce Michal  Giboda
7. 4. 2005 Lidi v tomto státě, kterým není jedno, v jakém "hnusu" žijí Jan  Čulík
7. 4. 2005 Buďme jednostranní, ale správně Bohumil  Kartous
4. 4. 2005 Je tohle únor 48`? Bohumil  Kartous
2. 4. 2005 Stalo se něco nečekaného? Miloš  Dokulil
1. 4. 2005 Kutilové ze Svaté Hory u Příbrami Jan  Paul
1. 4. 2005 Ti, kteří přežili Dominik  Lukeš
31. 3. 2005 Zajímavá ekonomická publikace Marián  Belko
30. 3. 2005 Rozhodný krok do neznáma Oskar  Krejčí
30. 3. 2005 Loď bláznů Bohumil  Kartous
30. 3. 2005 Generál schválil extremní vyšetřovací metody   
30. 3. 2005 Kdo si hraje, nezlobí Jan  Sýkora
29. 3. 2005 Softwarové patenty -- mnoho povyku pro nic, nebo ostře nabitá zbraň, kterou Evropa dobrovolně obrací proti sobě? Jiří  Kofránek
29. 3. 2005 K čemu jsou politikům občané Milan  Valach

Školství RSS 2.0      Historie >
7. 4. 2005 Struktura a funkce Michal  Giboda
23. 3. 2005 Na státní maturity se zbytečně vyplýtvalo přes 100 milionů korun! Radek  Sárközi
10. 3. 2005 Opravdu školská reforma? Milan  Kulhánek
1. 3. 2005 O voze, o koze a o školném Radim  Valenčík
1. 3. 2005 O školství, prosím, bez demagogie Rudolf  Převrátil
28. 2. 2005 Přestaňme snít o New Labour, pokud sociální spravedlnost má být naším cílem Jan  Drahokoupil
25. 2. 2005 Paradoxy diskuse o školném Radim  Valenčík
24. 2. 2005 Slušný člověk, slušný národ - a etické kodexy Ondřej  Hausenblas
22. 2. 2005 Českým učitelům chybí osobnost, ne etický kodex... Filip  Sklenář
21. 2. 2005 Pedagogická komora a etický kodex učitele Radek  Sárközi
9. 2. 2005 S žaludeční sondou na mozek Bohumil  Kartous
7. 2. 2005 Pak teče i krev a jsou mrtví; a není "v tom" jen škola... Miloš  Dokulil
7. 2. 2005 Na české univerzitě v Brně se vyučuje rakouskému právu (a německy) Zdeněk  Moravčík
28. 1. 2005 Vysokoškolské vzdělání -- bezplatně, či za školné? Miroslav Václav Steiner
26. 1. 2005 Petice Jaroslav  Hutka