O tom, zda trh je tím, co nejlépe ochrání životní prostředí a o tom, zda globální oteplování je nesmyslným výmyslem 'ekologistů' či 'ekoterroristů' (z čehož, jak se domníváme, vycházíte) by se dalo dalekosáhle diskutovat, pravděpodobně bezvýsledně.

Nicméně s výrokem, že "Spalování tzv. obnovitelných zdrojů (tedy biomasy, skládkového plynu, kalového plynu a bioplynu) vede k podobným efektům jako spalování uhlí nebo ropy", se nedá zcela souhlasit. Z výroku není sice zřejmé, jaké "efekty" jsou míněny, ale dá se předpokládat, že máte na mysli emise především oxidu uhličitého, jejichž snížení je primárním záměrem využívání OZE i známého Kjótského protokolu.

Spalování jak pevné biomasy, tak bioplynu z ní získaného sice pochopitelně vede ke vzniku emisí tohoto plynu, avšak naopak při jejím růstu je nejméně stejné množství z atmosféry absorbováno a vázáno v tělech rostlin, jedná se tedy o uzavřený a přirozený koloběh uhlíku v atmosféře. Při výrobě bioplynu navíc zůstává velká část uhlíku vázána v pevných a dlouhodobě stabilních zbytcích, které je možné využít jako kvalitní organické hnojivo - celková bilance emisí CO₂ je tudíž dokonce záporná.

Pokud jde o emise jiných látek, ty jsou oproti ropě a uhlí ve většině případů také podstatně nižší, často srovnatelné i se zemním plynem. Dalo by se oponovat, že ropa a uhlí jsou též biomasou, uhlík a další látky v ní vázané byly ale absorbovány v dávné minulosti Země v průběhu milionů let a do současné atmosféry již nepatří.

Dalším výrokem, upozorňujícím na nepochopení, je:

Kritériem je zde obnovitelnost zdrojů v časových měřítkách lidské civilizace. V podstatě jsou všechny uvedené OZE, snad kromě energie geotermální, využitím sluneční energie, ať už přímo(solární kolektory), nebo nepřímo(vodní elektrárny, vítr, biomasa), do této kategorie nespadá ani ropa, kterou lidstvo možná již z poloviny vytěžilo během půl století (a která sice je formou energie sluneční, její obnova je ale velmi pomalá, pokud nějaká je), ale ani energie jaderná, té navíc při využití současných technologií není tolik, kolik by se mohlo zdát.

Dále pak věta: "Poté, co tvůrci zákona museli ustoupit z tvrzení, že je výroba elektřiny z "obnovitelných zdrojů" efektivní a že ušetří pracovní síly, vydávají nyní za klad pravý opak - pracovních sil bude zapotřebí víc, a tím se bude bojovat s lokální nezaměstnaností!

To je absurdní argumentace na úrovni rozbíječů strojů z 18. století." Nikde jsem neslyšel nikoho tvrdit, že by výroba elektřiny z OZE ušetřila pracovní místa, můžete prosím uvést nějaký podklad tohoto tvrzení? A pokud toto zaznělo, osobně se domnívám, že tento vliv je zanedbatelný vzhledem k počtu lidí starajících se o chod jak větrných elektráren, slunečních elektráren i elektráren spalujících biomasu, kdy jsou nutné v podstatě jen servisní zásahy a kontrola, případné zlepšení situace v zemědělství snad není možné považovat za zápor. Nebezpečí opakování situace s LTO je, už snad dostatečně, ošetřena povinností výrobce/obchodníka s energií označovat její původ. Efekt výkupu energie za státem regulovanou cenu uvádíte jako antiekonomický a antiekologický, ale myslím, že i zde se mýlíte. Stát přeci má právo zasáhnout tam, kde by se trh sám o sebe sice postarat uměl, ale v širším hledisku by to mohlo vést k jeho úpadku, což se týká zejména ekologických oblastí. To je spjato s onou antiekologičností.

Pokud zvýšíte výkupní cenu energie vyráběné ekologickým způsobem, povede to k rozšíření dané výroby a zvýšení podílu "ekologické" energie na trhu. Vyšší cena=vyšší nabídka. Tím pádem se sníží podíl ropy a produktů z ní, což povede ke snížení její ekonomické vzácnosti a tím i oddálení jejího možného úplného vytěžení. Ačkoliv slova "úplné vytěžení" si říkají o samostatné pojednání z ekonomického hlediska. Energie z alternativních zdrojů se stane částečným substitutem energie ze zdrojů konvenčních, což se projeví blahodárně na životním prostředí a o to by nám mělo jít především.

Nicméně účelem této reakce bylo upozornit na technické nedostatky Vaší kritiky, ekonomická stránka je poněkud diskutabilnější. Stejně tak, jako racionálnost investic především do fotovoltaických solárních kolektorů, jejichž nákladná a ne právě ekologická výroba neodpovídá jejich účinnosti a životnosti a jež jsou největší měrou, i dle mého názoru, výsledkem téměř čistě ekonomicky motivované lobby, narozdíl od biomasy a v některých případech snad i na rozdíl od větrných elektráren.

Nakonec Vám můžeme jen doporučit, pokud se budete v budoucnu opět vyjadřovat k podobným, odborným tematům, zeptejte se prosím svých poradců nebo jen jednoduše prosurfujte internet a ujistěte se, že Váš názor založen na správných a přesných faktech. Jinak budete i nadále na svém vlastním serveru nazýván v diskusích "Všeználkem". Pokud tak napříště učiníte, bude to jistě v zájmu nejen Vašem soukromém, ale i nás, občanů republiky Vámi, jako její hlavou, reprezentované.

S přáním levné energie a nekonečného ekonomického růstu

Václav Legner a Petr Dvořák

autoři jsou studenty ČVUT FJFI a TUL FMMIS

P.S.: Autoři si jsou vědomi toho, že spalovaní "palem" (obvzláště pak v geografických podmínkách ČR), nebo jakýchkoliv jiných stromů je možná těžší pochopit jako obnovitelné, přesto, že je to výše vysvětleno, ale je třeba vzít v úvahu i rostliny za tímto účelem přímo pěstované. Například energetický šťovík, nebo mnhostranné technické konopí, které je svou výhřevností a rozmanitostí možného využití velmi zajímavým kandidátem pro tyto účely. Tím se pokoušíme nenápadně narážet také na naprosto nesmyslnou ilegalizaci lehkých drog (ačkoli technické konopí se mezi ně již díky šlechtitelským 'úspěchům' zařadit nedá), ale to je na jinou diskusi.