26. 5. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 5. 2005

Demokracie a svoboda

Mnozí z nás se cítí být zklamáni demokracií a viní z toho politiky. Avšak není chyba spíše na straně nás, občanů? Politikové si totiž dovolují jen to, co my jim dovolíme. Nevíme o tom, protože nám chybí otevřená diskuse o podstatě demokracie. Nevíme tudíž, co to znamená být občanem demokratického státu. Rád bych se zde pokusil zahájit takovouto diskusi. Vzhledem k možnému rozsahu textu to ale bude na více pokračování.

Přeloženo do češtiny je demokracie vláda lidu. A takto to chápe i naše Ústava, v níž se praví, že lid je zdrojem veškeré moci ve státě. Alespoň teoreticky. Avšak lid, tedy my, jsme velmi různorodou skupinou s mnoha odlišnými názory a představami. Lid, to je různost. Vláda lidu, tj. nás samých, je proto vždy vládou takto názorově pestrého, tj. pluralitního množství občanů. Demokracie je pak možná jen tehdy, když máme zaručeno právo být jinými, mít svůj vlastní názor bez ohledu na názor toho, kdo je momentálně u moci. Jen za této podmínky můžeme mít demokracii a být svobodní.

Svoboda je ale pro mnohé obtížné břemeno. Po téměř 51 let, počítáno od podzimu 1938, kdy u nás vznikla totalizující druhá republika, jsme neměli soustavnější zkušenost se svobodou. Po většinu tohoto času jsme žili v systémech, v nichž platilo, že být jiný znamená být nepřítel. A nepřítel vždy končil ve vězení či byl přímo zavražděn. Od té doby máme jednak strach projevit svou vlastní názor, jednak nesnášíme odlišné názory druhých. Co kdyby se ONI dostali k moci? Pak bychom skončili ve vězení nebo byli jinak diskriminováni.

To nám říká naše podvědomí, koncentrující historickou zkušenost našeho národa. A co uděláme MY, když se dostaneme k moci? Přece zavřeme či alespoň vyhodíme z práce ty druhé.

Takto tomu vždy bylo, takto to důvěrně máme.

Také jste zažili to, že když se komunální politici dostanou k moci chápou radnici a celou obec jako své vlastnictví? Ve stejném duchu berou místní tiskové zpravodaje, placené z daní všech občanů, jako své propagandistické nástroje. V obci to začíná, v parlamentu a vládě to končí. Ale jsme my všichni vůbec občané nebo přece jen totalitáři, kteří jen změnili slovník a říkají demokracie, i když stále mají na mysli tu stejnou totalitní vládu vítězící pravdy, té naší, lásky, jen k našim, dobra, toho našeho?

Historickou zkušenost s tímto postojem shrnují následující věty, přičítané často pastoru Niemöllerovi: "V Německu přišli nacisté nejdříve pro komunisty a já se neozval, protože jsem nebyl komunista. Pak přišli pro židy a já se neozval, protože jsem nebyl žid. Pak přišli pro odboráře a já se neozval, protože jsem nebyl odborář. Pak přišli pro katolíky a já se neozval, protože jsem protestant. Pak přišli pro mne a tou dobou už nezbýval nikdo, kdo by se mohl ozvat na mou obranu."

Toto je paradox demokracie. Právo na to být jiný, což je důležitá součást naší svobody, současně předpokládá, že nejméně většina z nás je připravena bránit toto právo nejen pro sebe, ale i pro všechny ostatní. Jsme již takovými občany?

Psáno pro Britské listy a krajský deník Rovnost

                 
Obsah vydání       26. 5. 2005
25. 5. 2005 Amnesty International odmítla americký postoj k lidským právům
26. 5. 2005 Policejní násilí, diskriminace Romů a nedostatečná péče o mentálně postižené osoby
25. 5. 2005 Vlády nedodržují své sliby chránit lidská práva
26. 5. 2005 Na Havanu! Zdeněk  Jemelík
26. 5. 2005 Demokracie a svoboda Milan  Valach
26. 5. 2005 Cha-li Po-tche, a to ostatní Petr  Fiala
26. 5. 2005 Autem je to levnější než MHD, vzkazují radní
26. 5. 2005 Stella Zázvorková byla v roce 1968 též kandidátkou na československého prezidenta Karel  Mašita
26. 5. 2005 Přisluhovači zla nejsou bez viny Jan  Bláha
26. 5. 2005 To je i na mě moc
26. 5. 2005 Revizionismus a oportunismus Štěpán  Kotrba
26. 5. 2005 Odmítám, že bych vyzýval k zapalování hranic Boris  Cvek
26. 5. 2005 Svůdníci, v Česku to máte zpičítáno! aneb Co Škvorecký netušil František  Schilla
26. 5. 2005 Odsoudila katolická církev skutečně své zločiny?
25. 5. 2005 V současné společnosti nejsou nové myšlenky
25. 5. 2005 Nechceme u Slavkova radar NATO!
25. 5. 2005 Slavkov: Pro pana náčelníka generálního štábu
25. 5. 2005 Můj otec je tedy prase Luděk  Staněk
25. 5. 2005 Není omluva jako omluva Boris  Cvek
25. 5. 2005 1989: Omluva KSČ občanům
25. 5. 2005 Naděje, jistoty, antiliberálové Pavel  Urban
25. 5. 2005 Inspirativní liberál Karel Marx Michael  Kroh
25. 5. 2005 Útěk dopředu Tomáš  Krček
25. 5. 2005 Promění žena mužský svět agresivní tržní společnosti, anebo tomu bude naopak? Petr  Sak
25. 5. 2005 Cílem socialismu je posílení moci společnosti nad ekonomikou Erik Olin Wright
25. 5. 2005 Wright v Praze: Moc, nerovnost, vykořisťování a sociální třídy Martin  Brabec
24. 5. 2005 Modrá šance pro zdravotnictví - změní radikálně a nevratně českou společnost k horšímu Jiří  Jírovec
22. 11. 2003 Adresy redakce
6. 5. 2005 Hospodaření OSBL za duben 2005