Co jsou "některá shromáždění" záhy zjistíme, takže vás nebudu napínat, jedná se prostě o Czechtek nebo o jinou typově velmi podobnou akci, slovy návrhu "shromáždění nejméně 500 osob po dobu nejméně 24 hodin, při nichž může docházet k obtěžování jiných osob nad míru přiměřenou poměrům zejména hlukem, prachem, světlem a vibracemi, pokud takováto shromáždění nejsou upravena zvláštními právními předpisy". Protože i autor zákona se domnívá, že drzost s pěti sty osobami neprojde, navrhuje variantu s jedním tisícem. A pokud náhodou některý poslanec byl po celou okurkovou sezonu na dovolené a teď by zíral jako tele na nová vrata na diskriminující právní úpravu "některých shromáždění", nenechá ho důvodová zpráva na pochybách o tom, že zákon je zaměřen na "akce typu techno party".

Formálně se akce pouze nahlašuje a nepovoluje. Fakticky se ovšem pro "některá shromáždění" zavádí povolovací režim, který navíc ani nemusí být předmětem právního či politického rozhodnutí, ale čisté úřednické či jiné zvůle. "Některé shromáždění" se oznamuje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, eventuelně (pro případ, že přesahuje hranice menší jednotky) krajskému úřadu, eventuelně samotnému Ministerstvu (ovšemže vnitra). V oznámení je třeba uvést vedle obvyklých údajů předpokládaný počet účastníků (zajímalo by mě, zda zákonodárce poradí organizátorům ke zjištění tohoto počtu po řeckém způsobu navštívit věštírnu v Delfách, nebo zda mají ono číslo raději po vzoru starých Římanů vyvěštit z ptačích vnitřností) a počet pořadatelů, jichž má být nejméně 10 na každých tisíc účastníků. Dále je povinen přiložit doklad o přístupnosti pozemku po veřejných komunikacích nebo souhlas vlastníků komunikací soukromých (asi abychom nezapomněli, jakou situací se zákon inspiroval) a dále stanoviska hygieniků, požárníků, "orgánu ochrany přírody a krajiny", dále doklad, že mají "právo užívat stavbu nebo pozemek /kde se má "některé shromáždění" konat/, z něhož je zřejmé, že právo užívat pozemek nebo stavbu zahrnuje právo konat shromáždění, a to v rozsahu uvedeném v oznámení" a seznam obcí, na jejichž území se má "některé shromáždění" konat, a které mohou "vyslovit nesouhlasné stanovisko pouze z důvodů ochrany veřejného pořádku nebo majetku" (zajímalo by mě, jakými jinými "důvody" by ještě svou xenofobii vůči teknokultuře mohli obecní radní zakrývat).

Jinými slovy, záleží konání "některých shromáždění" jen na blahovůli (a souhlasu) pana hygienika, pana požárníka, pana krajináře, pana vlastníka a obcí, u nichž se má odehrávat. Jestli toto není povolovací režim, pak už nic. Vedle toho lze "některé shromáždění" zakázat, má-li být konáno formou průvodu, má-li být konáno v místě, kde by omezovalo dopravu a zásobování nebo bylo-li na místě nahlášeno dříve jiné shromáždění.

Hierarchicky organizované Ministerstvo vnitra si patrně ani nedokáže představit, že by někdo fungoval bez vůdců. Autor zákona je proto přímo posedlý svolavatelem, který má být jakýmsi vedoucím všech účastníků, jež bude ovládat prostřednictvím pořadatelů a nebude-li toho schopen, je povinen požádat o pomoc Policii ČR. A to není konec pohádky. Svolavatel je rovněž zodpovědný za všechny škody, vzniklé v důsledku shromáždění -- v jedné variantě i za škody, které jsou způsobeny po jeho ukončení, dokud se účastníci nerozejdou. Zákon pamatuje i na povinnosti účastníků, které ovšem vnímá pouze jako jakési poslušné loutky v rukou svolavatele.

A pochopitelně, povinnosti se vymáhají sankcemi. Nejcitelnější jsou pokuty pro svolavatele zakázaného shromáždění (do 50 000 Kč), následuje neoznámení shromáždění a uvedení nepravdivých či neúplných údajů v oznámení (do 40 000 Kč), nezajištění toho, co si navymýšlely schvalující úřady (do 20 000 Kč) a mnohá další. Není divu, že důvodová zpráva k zákonu uvádí, že "je dokonce možné, že dojde k mírnému zisku do veřejných rozpočtů, a to z pokut za správní delikty."

Je zajímavé, že pokuta do 20 000 Kč může být uložena i někomu, kdo brání pokojnému konání akce (že by propříště zanesla policie zaplacení této pokuty pro jednoho každého svého těžkooděnce do nákladů na zásah?).

Spornou otázkou pochopitelně zůstává, kdo je svolavatel. Ten koho za něj policie svévolně označí? Nebo každý, kdo svolává shromáždění? Pošlu kamarádovi e-mail nebo někde vylepím samolepku zvoucí na zakázanou akci -- bude to znamenat, že jsem svolavatel a že dostanu padesátitisícovou pokutu? Nebo nakonec to, že jsem zodpovědný za škody? Budu tedy platit 31 milionů?

Zákon znamená ohromnou výzvu pro dosavadní charakter freetekno subkultury, kterou chce zákon změnit na skupinu panáčků salutujících panu svolavateli, na kterého přenese takový díl odpovědnosti, že bude fakticky vzato vydíratelný.