Média jsou stále více povrchní, uniformní, bulvární, vulgarizující, neinformovaná, tupá, propagandistická a stále méně ctí demokracii. Znamenal nárůst zájmu o média jako celek, drastický pokles ale o některá doteď "masová". Nejmarkantnější je to u zpravodajství. Ekonomové v médiích vyhráli nad idealisty. O zisk jde více než o žurnalistiku. Novináře propouštějí. Nabírají inzertní obchodníky. Zprávy přebírají.

A tak si mnozí uživatelé jako "protest" vytvářejí média svá. Publikum opouští zavedené "jednosměrné" mediální kanály ve prospěch decentralizovaného kolaborativního prostředí převážně neziskového internetu. Stále více osob chce být nejen konzumenty, ale komentátory, mediálními producenty, kameramany a režiséry. Banality domácího videa trhají rekordy sledovanosti. Pubertální mládež učí své rodiče obsluhovat mobilní telefony jako fotoaparáty, kamery. Voyeurské pohledy do pokojíčku náctileté dívky či vzpomínky důchodce se stávají bestsellerem. Soukromý i veřejný prostor jsou brutálně napadeny miniaturními záznamovými technologiemi. Důležitým se stává agresivní nápad, šokující obsah. Slogan, idea, titulek. Kvalita technologického zpracování či důkladnost je až druhotná.

Média se stávají stále více sociálním prostorem. Ruce si mnou výrobci a prodejci harddisků, paměťových karet, digitálních kamer a fotoaparátů. Padesát miliónů bloggerů. You Tube. My Space. Wikipedie. Google. P2P sítě. ICQ a Jabber. Podcast. Skype. Zisky velkých mediálních producentů i telekomů se hroutí. Zisky televizních kanálů a tradičních novin je budou následovat. Teoretici médií si zoufají. Nikdo nic nekupuje, všichni nahrávají a kopírují. Prostředí elektronických médií se stalo prakticky neregulovatelné. Zlatým teletem, ke kterému se všichni na sklonku roku 2006 modlí, je "new digital media business model". Online žurnalismus se stal hlavním ekonomickým motorem.

Nyní, v prosinci, Bloomberg tvrdí, že globální sítě televizních vysílatelů mohou stát na počátku roku 2007 před "problémem zisku'', neboť neinteraktivním médiím klesá sledovanost a s ní i cena za minutu reklamy tím více, čím více se digitální nahrávací technologie stávají rozšířenými. To může způsobit nižší výnosy ABC, Fox i CBS. Američané přitom v roce 2006 nevěnovali médiím méně času. Jen hledají jiné způsoby rychlejšího, komplexnějšího a komfortnějšího uspokojování potřeb.

USA Today hlásí, že "Američané věnují sledování televize, posloucháním rádií, surfováním po internetu a čtením novin více času, než čemukoliv jinému kromě dýchání." V příštím roce mají Američané trávit více než devět a půl hodiny denně s médii. Zbývá jim ještě čas na spánek?

Francouzský mediální dům Lagardere, který v ČR ovládá 21 % rozhlasového trhu, se nových médií na rozhlasovém trhu až panicky bojí.

Množství kanálů, kudy dostat informace a zábavu k posluchačům, znamená změnit drasticky pohled na marketing, reklamu, dramaturgii a formátování jednotlivých segmentů vysílání. Přitom není jasné, která z nových technologií zvítězí. Přílišné roztříštění by jednotu značek oslabilo a podnikatele finančně vyčerpalo. Totéž si uvědomují i ředitelé BBC v Británii. Ale zatímco BBC reagovala expanzí a masivní digitalizací, Fleischmann o DVB-T, DVB-H, DRM či DAB nechce slyšet.

Relativně novým prvkem současného žurnalismu je tematizace -- více výstupy pokrývat méně událostí. Je to dáno tím, že zpravodajství dělá stále méně žurnalistů.

S tím souvisí i paradox sdílení informací -- na desítkách míst si přečtete tutéž zprávu. Jako by pestrost a původnost zpravodajství ustoupila povrchnosti.

Dalším novým prvkem je stírání rozdílů mezi časopisy a novinami. V touze po přežití si zpravodajské deníky pořizují charakterem infotainmentové (information & entertainment) časopisové přílohy, televize a rádia si pořizují vlastní časopisy.

Nejrizikovější skupina médií -- velkoměstské "deníky zadarmo" likviduje čtennost deníků, aby pak byla pohlcena online informačními zdroji...

Vytváří se síťová virtuální realita prostřednictvím sdílení stejných zdrojů a vzájemné syndikace témat či obsahu v globálním i lokálním měřítku. Vzniká decentralizovaná, zautomatizovaná globální tisková kancelář -- News Google. Tvrdost konkurence a rychlost online žurnalistiky umožňují médiím s denní periodicitou analyzovat "téma zítřka" už dnes a vytvářet pro zítřek panickou vlnu, která se šíří po světě rychlostí tsunami. Opisování bez ověření se stává základním nástrojem úspor. Zaplnění mediálního prostoru neškodným balastem a falešnými tématy pak přispívá k udržování mocenského status quo. To je nejspíše největší paradox poslední doby. Čím více je médií, tím méně se starají o faktickou informační odlišnost a tak ve všech nacházíme tentýž obsah pod mírně pozměněnými titulky a výřezy týchž fotografií. Hlavně nebýt jiný...

Více skandálů samotných médií se stalo skandály v jiných médiích. Začíná erodovat stavovská sounáležitost i vliv a autorita novinářských organizací.

Stále více se žurnalistika stává námezdním povoláním s krátkodobým trváním. Kvalita a kontextualita informací se nevyžaduje, z kritérií je na prvním místě rychlost. Dostáváme stále více informací stále rychleji a o to méně jim rozumíme. O to méně rozumíme kontextu, smyslu a příčinám. Souvislosti obtěžují, vyžadují abychom přemýšleli.

Rozpad národních států a jejich sjednocujících idejí vede k tvrdé segmentaci na spotřebitelském základě -- oddělují se od sebe věkové, vzdělanostní, teritoriální, etnické, kulturní či náboženské entity a vzdalují se jednotlivé segmenty od sebe tak, že si přestávají rozumět. Přestávají užívat společného jazyka, slovní či grafické označení pro jednotlivé pojmy přestávají mít společný význam pro celou populaci. Vytváří se specializované jazyky. Národní stát je v komatu globalizace a s ním i jeho průvodní znaky -- kultura, jazyk. Zbývají falešné náhražky -- brandy. Umělé označení produktů, které zní "domácky", zastírá vlastní globální původ produktu.

Telekomunikační společnosti se snaží spolknout internet a přizpůsobit si jeho podobu do vlastních komerčních "produktů" a jejich "balíčků".

"Internet a mediální komunikační systém budoucnosti by měly být připraveny umožňovat a starat se o udržení lokální - městské komunity, oslovovat potřebné a pomáhat chudým, přesně odrážet národnostní různorodost a udržovat vládu více odpovědnou lidem, argumentuje mediální analytik Heft Chester ve své nové knize "Digital Destiny" - New Press (Digitální osud - Nový tisk). "Ale jakmile opustí velká média, internet se stane jednoduše ještě jedním způsobem, jak zpoplatnit přístup k hodnotným informacím či jak nás nechat s omezeným přístupem k informacím, tříděným podle znalostí a prostředků."

Můžeme posilovat samostatná, nezávislá média, povzbudit demokratizaci a vzájemnost mediálního prostoru -- učinit z něj interaktivní virtuální sociální prostředí prostřednictvím nových digitálních technologií. Můžeme nástroje globalizace využít a použít pro guerillovou taktiku slabých. Pro rozbití monopolů. Můžeme vyžadovat a podporovat nezpoplatněné přístupové kanály k kvalitním informačním zdrojům, kultivovat veřejnou službu veřejnoprávní televize i rozhlasu, posilovat jejich vliv, urychlovat rozvoj nových médií. Můžeme. Ale budeme?

Budeme podporovat transformační mediální kroky směřující k rozšíření a demonopolizaci s vědomím rizik zahlcení balastem a nutností prodírat se gigabajty dat? Budeme podporovat demokratizační prvky a sociální roli médií, vytvářet novou globální společnost na troskách minulosti národních států a kdysi zpoplatněných služeb? Budeme podporovat nezávislé mediální sledovací skupiny a vytvářet tlak na informační přesnost, pestrost, objektivitu, vyváženost a korektnost? Nebo kapitulujeme tváří v tvář nekonečným slibům a virtuálnímu světu konzumu produktů světa mediálních magnátů a jejich hrabivých značek?

Nejenže máme mediální výběr, my také máme volbu přání vůči mediálnímu systému, směřující k té podobě médií, jakou chceme. Tím že konzumujeme, vytváříme podobu budoucího konzumu. Budeme v příštím roce bojovat za veřejný zájem a veřejný prostor, za veřejnou službu nebo jen za to, co zajímá nás osobně?

Článek vyjde ve zkrácené podobě ve čtvrtek v týdeníku Ekonom