1. Írán 20. března otevře první ropnou burzu, kde se bude obchodovat v eurech. Íránské spuštění ropné eurové burzy bude znamenat konec monopolu dolaru na světovém trhu s ropou. Bezprostředním důsledkem bude pravděpodobně narušení rovnováhy mezinárodního měnového trhu, protože země produkující ropu budou moci svou produkci oceňovat i v eurech. Zároveň zejména evropské země budou moci nakupovat ropu přímo za svou měnu bez prostřednictví dolaru. Důsledkem bude trvalé oslabení dolaru odhadované pro rok 2007 až na 1 EUR=1,70 USD.

2. Americký Federální rezervní systém (Fed, instituce, která má v USA pozici národní banky) zastaví zveřejňování hodnoty agregovaného ukazatele M3, který je nejspolehlivějším indikátorem množství dolarů obíhajících ve světě, s platností od 23. března 2006.

Konec zveřejňování měnového agregátu (a jeho komponentů) M3 Fedem je rozhodnutí vehementně kritizované komunitou ekonomů a finančních analytiků a bude mít za následek ztrátu přehledu o množství dolarů obíhajících ve světě. M3 se významně zvýšil už před několika měsíci, což ukazuje, že ve Washingtonu zrychlili „tisk peněz“. Zároveň je známo, že nový předseda Fedu Matt Bernanke je příznivcem tohoto postupu.

Prudký pád dolaru pravděpodobně vyústí do masivního výprodeje amerických státních obligací v Asii, v Evropě a v ropných zemích. Americké rozhodnutí zastavit zveřejňování M3 podle autorů zprávy LEAP/E2020 patrně souvisí s dosud veřejně neformulovanými rozhodnutími:

• „monetarizovat“ státní dluh USA
• spustit měnovou politiku podporující americké ekonomické aktivity. Obě tyto politiky mají být zavedeny nejpozději před říjnovými „mezivolbami“ do Kongresu USA, aby uchránily republikány před volebním neúspěchem.

Rozhodnutí také ilustrují nekompetentnost amerických a mezinárodních měnových a finančních institucí. Nakonec raději dají přednost odstranění indikátoru, než aby jednaly podle reality. Světová krize se prohloubí v 7 dílčích oblastech, v nichž zasáhne celou planetu v oblastech politické, ekonomické a finanční, stejně jako s největší pravděpodobností i v oblasti vojenské:

1. Krize důvěry v dolar

2. Krize americké finanční nerovnováhy

3. Ropná krize

4. Krize amerického vůdcovství

5. Krize v arabsko-muslimském světě

6. Krize světového řízení

7. Krize evropského řízení

Krizi může dále ještě zkomplikovat případné rozhodnutí USA nebo Izraele zaútočit na Írán vojensky.

Írán má v současné krizi některé významné geostrategické výhody, především je schopen zablokovat Hormuzskou úžinu a tak snadno a s velkým dopadem přerušit zásobování Asie a Evropy ropou. Mohl by také zasahovat do existujících konfliktů v Iráku a Afghánistánu, nehledě na možnost podpory mezinárodního terorismu. Autoři prognózy soudí, že uvedená opatření uvrhnou USA i svět do monetární, fiskální a brzy i ekonomické krize nebývalého planetárního rozsahu. Patrně se urychlí výprodej amerických státních obligací jejich mimoamerickými držiteli.

V této souvislosti je užitečné uvést, že podíl amerického vládního dluhu vlastněný americkými bankami poklesl až na 1,7% v roce 2004, v kontrastu s 18% v roce 1982.

Zároveň se část téhož dluhu v držení zahraničních věřitelů zvýšila ze 17% v roce 1982 na 49% v roce 2004. Nabízí se otázka, jak je možné, že americké banky se v průběhu minulých let zbavily skoro všech státních dluhopisů USA. Navíc vše probíhá v situaci obav, aby nepraskla „realitní bublina“, na níž spočívá spotřeba amerických domácností, a zároveň v situaci, kdy míra úspor v USA je poprvé od Velké krize 1932-33 záporná.

Podle prognózy LEAP/E2020 souběh íránského a amerického rozhodnutí není náhodný. Je konečným stupněm krizového vývoje systému a znamená konec mezinárodního pořádku ustaveného po 2. světové válce. Od konce března do konce roku 2006 bude vývoj charakterizován pádem dolaru a ohromným tlakem na posilování eura, významným růstem ceny ropy (přes 100 USD/barel), zhoršením americké a britské vojenské situace na

Středním východě, v USA rozpočtovou, finanční a ekonomickou krizí, svým rozsahem srovnatelnou s krizí 1929, velmi vážnými ekonomickými a finančními důsledky zvláště pro Asii (zejména Čínu), ale i pro Velkou Británii, náhlým koncem procesu ekonomické globalizace a kolapsem transatlantické osy vedoucím ke všeobecnému zvýšení vnitro- i zahraničně politických rizik v celém světě. Pro individuální držitele dolarů, stejně jako pro nadnárodní společnosti nebo politické a administrativní subjekty řízení budou důsledky posledního březnového týdne klíčové. Budou co nejdříve vyžadovat některá obtížná rozhodnutí (předvídání krizí je vždy komplexní proces, protože se opírá o odhady), protože jakmile krize začne, nastane panika a všichni, kdo se rozhodli čekat, utrpí ztráty. Pro soukromé osoby je volba jasná. USD už není „azylovou“ měnou. Rostoucí ceny zlata za poslední rok ukazují, že mnoho lidí už tento trend americké měny předvídalo.

Think-tank LEAP/E2020 není v internetovém prostoru příliš citován, možná i proto, že publikuje především francouzsky. Navíc plná znění článků na jeho stránkách jsou dostupná jen předplatitelům. Jeho autoři sami o sobě tvrdí, že správně předpověděli pád železné opony, krizi legitimity Evropské unie i vpád USA do Iráku. Citovaná prognóza byla uvedena pod titulkem Alarm, což vyvolává reminiscence různých hoaxů. I přes určitou opatrnost, s níž je nutno některé příliš kategorické závěry posuzovat, však uvedená fakta logicky zapadají do sebe a prognózu je možno považovat přinejmenším za jeden z možných scénářů. Plné znění článku v angličtině je ZDE, ve francouzštině ZDE.

Z angličtiny přeložil a upravil Jindřich Kalous.