Podtajemník ministerstva obrany pro akvizice a technologie, Dr. Paul G. Kaminski, vyjádřil 19. března 1997 na zasedání podvýborů pro výzkum, vývoj a pořizovací náklady Výboru národní bezpečnosti "sbližování dvou trendů - zvýšené pravděpodobnosti použití vojenských sil k operacím koalice a snížení rozpočtu amerického ministerstva obrany - což dělá důvod pro větší spolupráce s přáteli a spojenci v oblasti vyzbrojování. " S cílem maximalizovat součinnost, snížit výdaje a obranu a zároveň s cílem obhájit schopnosti amerického vojenského průmyslu, Dr. Kaminski zdůraznil, že "... budeme muset vymyslet technologie a průmyslovou bázi Spojených států k modernizaci vybavení vojenských sil za dostupné ceny a - nakonec - získat tak 'nejlepší výsledek' v přepočtu na peníze." Brigádní generál Curtis H. Emery II , zástupce náčelníka pro protivzdušnou a raketovou obranu BDMO USAF v tomto kontextu řekl, že americký zájem na mezinárodní spolupráci je motivován třemi základními prvky:

• politickým: nutností "zesilování pojivové tkáně, " tzn. vojenských a průmyslových vztahů, které vážou Spojené státy k jiným "přátelským národům" prostřednictvím silné, dlouhodobé bezpečnostní vazby;
• zbrojním: požadavkem na plánování provozního prostředí koalic, ve kterém interoperabilita vybavení a racionalizované logistiky budou hrát klíčovou roli; a
• ekonomickým: potřebou reagovat na finanční omezení na rozpočtech americké obrany a z toho vyplývající potřebou vyvinout větší společnou snahu v oblasti sdílení pořizovacích nákladů.

Ballistic Missile Defense Act z roku 1995, obsažený v kapitole 236 rozpočtu National Defense Authorization Act na fiskální rok 1996 říká podle generála, že "je v zájmu Spojených států. . .doplňovat schopnosti raketové obrany tak, aby se rozvíjely a nasadili je do své výzbroje i američtí spojenci a možní koaliční partneři. ...Kongres přikazuje prezidentovi spolupracovat na oboustranném základu ve vývoji, rozmístění a operabilitě systému balistických střel (ballistic missile defenses)."

Diskuze a závazky vůči systému raketové obrany jsou multilaterální - smluvně definované Aliancí NATO i v dvoustranných smlouvách s jednotlivými státy. Během minulé dekády, spojenci investovali přes 250 milionů USD prostřednictvím programů spolupráce , které jsou přímo svázané s americkým programem BMD . Tato spolupráce je povzbuzením pro širší dohodu o pravděpodobnosti a dopadu použití raket v operačním konfliktu a uznání potřeby vyvinout efektivní, vrstvenou odezvu na tuto hrozbu. Jiné státy nyní poznávají existující a objevující se hrozby útoku balistických střel, což by jako důsledek diskuze a závazků aktivitám TMD by naše přátelství a spojenectví zvětšilo. ... Nové plány rozvoje jsou drahé a jednostranný vývoj a výstavba je někdy dělá nerealizovatelné. Prostřednictvím mezinárodní spolupráce na rozvoji, takových jako je MEADS (Medium Extended Air Defense System), sdílení finančních břemen nám dovolí vývoj vysoce účinných obranných systémů ve spolupráci s našimi spojenci. Například, v roce 1993, odhad nákladů Army/BMDO RDT&E pro jeden počáteční samostatný program USA byl 3.1 miliardy USD. Spolupráce s Německem a Itálií snížila tento cenový odhad na 2.1 miliardu USD pro RDT&E...

Brigádní generál Emery ve svém projevu vypočítával všechny země, které se z různých důvodů účastní na programu americké protiraketové obrany. Jako jenu ze zemí jmenoval i Českou republiku.

BMDO zkoumá příležitosti ke společným projektům na technologickém výzkumu a spolupráci s několika zeměmi ve střední a východní Evropě. Dialog a nějaké přesně definované malé projekty byly odstartovány s Českou republikou a Polskem. Česká republika, se například účastnila personální výměny, při které český vědec navštívil americká výzkumná a vývojová zařízení BMD . Později může americký vědec navštívit zařízení v Česku. Dále, BMDO má malé výzkumné kontrakty v České republice; například s Karlovou univerzitou v Praze.

Copak mohla asi už před deseti lety dělat Karlova univrzita za výzkum pro Pentagon a americkou protiraketovou obranu? Co se dělo a nejspíš ještě děje pod pláštíkem české vědy za zbrojní projekty? Ví ministerstvo školství a poslanci školského výboru Parlamentu, že peníze na financování školství vědy a výzkumu na Karlově univezitě využívají USA pro svůj program Hvězdných válek?

Britské listy to vědí. Výzkumné instituce v České republice pro Hvězdné války mimo jiné vyvíjely za peníze MDA zaostřování pro technologii infračervených detektorů. Grant, formálně poskytnutý NATO, a ne Pentagonem, získala v roce 1996 MFF UK (Höschl P. ). Použitelné též pro vývoj raket ASRAAM. Další granty NATO měly zajistit výzkum seismických parametrů hlubinného skladu jaderného materiálu (použitelné i pro "jiné" prostory stovky metrů pod zemí) a další geodynamický výzkum. Další graty NATO směřovaly třebas do oblasti tenkovrstvých li-iontových mikrobaterií a další výzkum v oblasti mikroelektroniky, výzkumu buněk po ozáření ap. Vše výsledky použitelné pro vojenské použití. Nejparadoxnější je, že o granty NATO (grantové programy Security Through Science , Science for Peace, Cooperative Science and Technology , Modelling and Simulation Group a další) se musí žádat velmi podrobnou rešerší a projektem výzkumného záměru. Peněz přitom pro českou vědu není v NATO mnoho - 6 milionů eur. Pracovník AV ČR (Dr. Milada Glogarová - FÚ AV ČR) také zastupuje Českou republiku ve vědeckém výboru NATO... Analytici americké vědecké rozvědky si tak přijdou na dost podrobné informace o výzkumu v té které "přátelské" zemi - za její peníze. Otázkou zůstává, zda vůbec někdo mapuje, jaké informace z české vědy plynou za oceán a kolik vědců vlastně slouží vojenskému výzkumu pro cizí země. Věda prý nezná hranic...

AMVIS - NATO Science Programme, ZDE

Missile Defense Agency - Ballistic Missile Defense System - Draft Programmatic Environmental Impact Statement - DoD 2004 ZDE

Na závěr generál vypočítal přínos specifické mezinárodní spolupráce na systému protiraketové obrany.

• Posilovat bilaterální mezinárodní smlouvy USA o bezpečnosti (lze číst také jako "snižování významu multilaterálních smluv a institucí, ať už se jedná o NATO nebo o OBSE či OSN" - poznámka editora BL);
• podporovat strategii a politiku nerozšiřování zbraní (lze číst také v tomto kontextu jako "udržení status quo stávající převahy ve zbrojní oblasti při minimálních nákladech na jejím udržení" - poznámka editora BL);
• poskytovat stimuly spojeneckým zemím na zvýšení vlastních investic do BMD; (lze číst také v tomto kontextu jako "minimalizovat vlastní finanční vklad při zachování maxima rozhodovacích schopností o směru vývoje, výrobě i nasazení" - poznámka editora BL)
• usnadnit definici vojenských požadavků a podporovat součinnost a standardizaci;
• shromáždit technologie, systémy a jedinečné schopnosti USA a jejich spojenců ; (lze číst také v tomto kontextu jako "předejít tomu, že by nás mohli spojenci předejít v někjteré oblasti výzkumu" - poznámka editora BL)
• sdílet a redukovat náklady vojenských programů (lze číst také v tomto kontextu jako "získat co nejvíce a zpalatit co nejméně" - poznámka editora BL)

Zdroj , na který BL upozornil pečlivý čtenář TK ZDE