Moderní radar je složité zařízení, pracující s mnoha frekvencemi. Musí být pravidelně zkoušen, udržován a testován. Proto se u takového systému provádějí denní, týdenní a měsíční testy a měření pro udržení jeho provozuschopnosti, jakož i nepravidelná cvičení a zapínání pro udržení schopnosti obsluhy systém ovládat. Radar je uváděn do chodu poměrně často. Základna musí mít spolehlivé obousměrné spojení se spolupracujícími základnami, s nadřízeným velitelstvím, atd., což představuje několik desítek datových kanálů, přenášejících zvuk, obraz a další data, např. souřadnice cílů, atd. Tyto kanály musí být v provozu nepřetržitě. Kromě velitelských informací v těchto kanálech probíhají neustále testovací, měřicí a údržbové programy. Pro zvýšení spolehlivosti jsou kanály minimálně zdvojeny (náhradní a záložní kanály).

Jako každé elektronické zařízení i tyto systémy vytvářejí celou řadu nežádoucích (parazitních) rušivých signálů. Americké vojenské normy (MIL-STD), týkající se technických parametrů těchto systémů, jsou velmi přísné na odolnost systémů proti veškerému vnějšímu ovlivňování a proti vnějším rušivým signálům všeho druhu. Poněkud méně náročné jsou na vlastní rušivé vyzařování těchto elektronických systémů do okolí.

Celá složitá elektronika základny je v klidu napájena z civilní elektrické rozvodné sítě. Avšak při jakémkoliv zvýšeném stupni pohotovosti (I při testování a cvičení) se kvůli spolehlivosti základna od veřejné sítě odpojí a přejde na napájení z vlastní elektrárny. Pochopitelně to nemůže být elektrárna větrná, či sluneční. Před padesáti lety by to byly Dieselagregáty, dnes to jsou kompaktní jaderné elektrárny (Zmenšené modely, podobné agregátům na atomových ponorkách). I tato elektrárna musí být zálohována, zpravidla zdvojena pro případ závady. Logistika základny, t.j. doprava náhradních dílů, spotřebního materiálu a dalších předmětů, bude nevelká a nemusela by představovat rušivý element. Bude ovšem vyžadovat absolutní prioritu, což by v letecké, silniční i železniční síti při současné hustotě provozu mohlo vyvolávat jisté problémy.

Tolik stručně k předpokládanému provozu základny.

Jak již bylo mnohokrát v tisku uvedeno, radarová základna představuje primární cíl při vzniku jakéhokoliv konfliktu a je proto pro své okolí trvalým zdrojem nebezpečí. Přitom je zcela nepodstatné, zda ji obsluhují Američané, Rusové, nebo Eskymáci.

Naši vojenští představitelé dobře znají nejen výše uvedené momenty, nýbrž mnohem podrobnější detaily. Z jejich strany je prosazování instalace válečné základny v tak hustě osídlené oblasti, jako jsou střední Čechy, krajně nezodpovědné.