Poslední jmenovanou byla publikace, jež na základě analýzy starších studií konstatovala zvýšené riziko rakoviny mozku u lidí používajících mobilní telefon déle než 10 let.

Vládní koordinátor Tomáš Klvaňa reagoval na kritiku iniciativy odmítavě. Zpráva deníku Právo z 18. října 2007 uvádí:

Za situace, kdy byly věcné argumenty a racionální diskuse vládním zmocněncem zneváženy a označeny za ideologickou kritiku, hledala iniciativa Pro referendum nezávislé odborníky, kteří by byli ochotni vypracovat oponentní posudek na vládní (armádní) zprávu. Tohoto úkolu se zhostili prof. Dr. Ing. Zbyněk Raida a Ing. Jiří Šebesta, Ph.D., oba zaměstnanci Ústavu radioelektroniky na Fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně.

Jejich oponentský posudek jen potvrdil přesvědčení členů iniciativy Pro referendum. Vládní vyjádření vykazuje mnohé nedostatky; neuvádí všechna podstatná data, jež by umožnila posoudit vliv zamýšleného radaru na lidské zdraví; a jako celek je nevěrohodná.

Reakce Ministerstva obrany České republiky na kritický posudek dvou nezávislých odborníků nepřináší žádné uspokojivé vysvětlení. Plyne z ní pouze, že mnohá relevantní data jsou v režimu utajení a nemohou být proto zveřejněna. Je zřejmé, že proces hodnocení vlivu zamýšleného amerického radaru je netransparentní, veřejností nekontrolovatelný. Čeští občané oprávněně nedůvěřují vládnímu ujištění o zdravotní neškodnosti radaru, neboť je založeno na tajných datech, k nimž mají přístup jen vládou určení odborníci "s bezpečnostní prověrkou". Pojmem "vědci s bezpečnostní prověrkou" argumentoval v České televizi vládní koordinátor Tomáš Klvaňa, jehož samotného přitom z jakékoli diskuse o zdravotní (ne)závadnosti čehokoli diskvalifikuje skutečnost, že je jedním z ředitelů British American Tobacco, druhé největší tabákové společnosti na světě.

Reakce Ministerstva obrany je ovšem zajímavá také tím, že vládní zprávu, jež byla po dlouhou dobu označována jako odborný a jednoznačný doklad údajné zdravotní nezávadnosti radaru, charakterizuje těmito slovy:

Ještě rozpačitější dojem budí Stanovisko odborníků z ministerstva obrany a ministerstva zdravotnictví z 11. listopadu 2007. Třebaže se Tomáš Klvaňa ve výše uvedeném vystoupení v České televizi zaštiťoval slovem "experti", toto Stanovisko je podepsáno doc. RNDr. Luďkem Pekárkem, DrSc. a MUDr.Michaelem Vítem, Ph.D., hlavním hygienikem České republiky. Ani jeden z uvedených ale odborníkem na radiolokaci či příbuzný obor není. Tvrdí-li prvně jmenovaný opak (jako to učinil v České televizi slovy, že "pětatřicet let nedělal nic jiného než vlny"), pak je s podivem, že jeho práce v oboru není známa odborné veřejnosti. Pochybnosti o pravdivosti Pekárkova tvrzení neoslabuje ani jeho stručná biografie zveřejněná vydavatelstvím Who is Who. Krom toho má angažmá docenta Pekárka ve vládní kampani pro radar - podobně jako v případě Tomáše Klvani - i svůj etický, či spíše morální, rozměr. Podle stránek www.ludekpekarek.ic.cz byl současný zastánce umístění amerického radaru v České republice agentem komunistické Státní bezpečnosti. Důvěru české veřejnosti ve vztahu k silně kontroverznímu záměru se tak snaží získat člověk, jehož vlastní důvěryhodnost leží v troskách.

Bizarnost situace, kdy jsou věcné námitky odmítány coby ideologické a kdy jsou za odborníky vydáváni lidé s odborností poněkud diskutabilní, dobře ilustruje zpráva, již 13. listopadu přinesl vládní server Proti raketám. Titul zprávy říká kategoricky: Bezpečnost radaru nelze zpochybnit, tvrdí autoři studie. Ironií je, že odborná zdatnost pisatelů článku s takto autoritativním názvem nestačila ani na tlumočení obsahu již zmíněného Stanoviska. A tak se z původního tvrzení, že "hustota zářivého toku bočních laloků klesne pod nejvyšší přípustnou hodnotu expozice pro ostatní osoby (obyvatelstvo) v nejhorším případě ve vzdálenosti několika set metrů od antény, tedy uvnitř oblasti, která nebude obyvatelstvu přístupná" (Stanovisko odborníků z ministerstva obrany a ministerstva zdravotnictví) stal výrok, který znepokojenou veřejnost rozhodně uklidnit nemůže. Říká totiž, že "hustota zářivého toku bočních laloků klesne pod nejvyšší přípustnou hodnotu expozice pro člověka pouze v oblasti, kam nebude mít veřejnost přístup". V ostatních, veřejnosti přístupných oblastech, tedy "pod nejvyšší přípustnou hodnotu expozice pro člověka" neklesne?

Čtenáři Britských listů, chtějící se dovědět o námitkách proti vládní zprávě více, než uvádí níže připojený posudek, si mohou poslechnout racionální a velmi střízlivé vystoupení profesora Raidy, který byl v pondělí 12. listopadu 2007 hostem Českého rozhlasu v pořadu 20 minut Martina Veselovského. Profesor Raida v odpovědích na Veselovského otázky uvedl postupně, že:

• Mezi autory vládní zprávy nebyl žádný uznávaný odborník na radiolokaci, šíření radiových vln či na antény.
• Při vypracovávání obdobných posudků bývá zvykem přizvat tři i více odborných týmů, z jejichž jednotlivých hodnocení a následné diskuse teprve vzniká závěr mající obecnější platnost. Na vládní zprávě pracoval jediný tým, a to bez jakéhokoli uznávaného odborníka v oboru.
• Profesor Raida a jeho kolega Dr. Šebesta odstoupili od honoráře za vypracování posudku, aby nebyli obviněni, že se nechali uplatit.
• Elektromagnetické vlny vysílané anténou interagují s okolním prostředím (terénem, zástavbou) - odrážejí se a poté se skládají. Výsledky měření vládního týmu na ostrově Kwajalein lze tedy jen s obtížemi aplikovat na hornatý terén v Brdech. Krom toho interakce elektromagnetických vln s okolním prostředím antény vytváří složitou situaci, kterou nelze aproximovat přímkou vedoucí od antény k cíli. Tuto znalost mají již studenti 2. ročníku odborného studia.
• Existují počítačové programy umožňující podrobně popsat výše uvedené interakce. Ty ale pro vypracování armádní studie použity nebyly.
• Vládní studie nedostatečně popisuje výkon a pulsní provoz radaru.
• K vládní zprávě by se mělo vyjádřit více pracovišť, nejlépe i ze zahraničí. Z následné diskuse by měl vzejít obecnější závěr hodnotící vládní studii. Děje se tak i u méně závažných věcí, než je zamýšlený radar, např. u grantových přihlášek.

Věcné a fundované vystoupení profesora Raidy ostře kontrastuje s "informační" kampaní české vlády, již provázejí urážky Tomáše Klvani, docenta Luďka Pekárka či Dr. Jiřího Grygara na adresu, s radarem nesouhlasících, občanů České republiky. Vysvětlení profesora Raidy jsou srozumitelná i laikovi a zájemcům o problematiku případného amerického radaru v České republice je nelze než doporučit.

Autor je jedním ze signatářů iniciativy Pro referendum.

Vládní materiál "Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR (European Based Radar) na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy" ZDE