8. 11. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
Boeing B-52H Stratofortress
8. 11. 2007

Incident Bent Spear

Podrobnosti: jaderné pumy nad USA

Zdeněk Brousil

Letos 29. srpna krátce po deváté hodině ranní zamířila skupina výzbrojních techniků na americké letecké základně Minot AFB v Severní Dakotě, kde je umístěno 5. bombardovací křídlo USAF, k jednomu z iglú, jak tamní personál nazývá přísně střežené zodolněné sklady řízených střel s jadernými hlavicemi. Netušili, že zanedlouho způsobí mimořádnou událost, která se nadlouho zapíše do historie amerického vojenského letectva. Nepostřehli totiž, že všech šest řízených střel AGM-129 bylo opatřeno jadernou hlavicí, každá o síle hirošimské pumy.

Od této chvíle byly tyto jinak přísně střežené jaderné zbraně dalších 36 hodin bez dozoru, protože nikdo z pozemních obsluh ani posádky letounu neměl o jejich skutečném stavu ani tušení. Za posledních čtyřicet let to byl první doposud známý let bombardovacího letounu s jadernými zbraněmi na palubě, který se ocitl ve vzdušném prostoru USA bez příslušného povolení z nejvyššího velitelského stupně strategických sil. Tato skutečnost, která by byla jistě dobrým námětem ke sci-fi fi lmu, odvrátila alespoň na chvíli pozornost amerických vojenských plánovačů od války v Iráku a Afghánistánu a vyprovokovala v Pentagonu i mimo něj řadu otázek souvisejících s adekvátním zabezpečením jaderné výzbroje USA před jejich možným zneužitím na vlastním území.

Tento článek vyšel v odborném měsíčníku ATM 11/2007 , který je v prodeji od pátku 2. 11.

BL 6. 9. 2007: Americký bombardér B-52 omylem vzlétl s jadernými střelami ZDE

Záměna v bunkru

Právě před rokem bylo rozhodnuto, že více než 400 střel AGM-129 bude po sedmnácti letech používání vyřazeno z arzenálu strategického letectva. Příslušné nařízení bylo vydáno v březnu letošního roku. Podle něho bylo zahájeno postupné přemísťování střel AGM-129 bez jaderné náplně ze základny Minot na leteckou základnu Barksdale AFB v Louisianě k jejich dalšímu uskladnění. Do doby incidentu jich tam bylo přepraveno již více než 200 kusů. Další várka tam ze základny v Minotu směřovala právě 29. srpna.

Přesně v 09.12 hodin dopoledne přijeli příslušníci pozemního personálu se dvěma speciálními vozidly ke vchodu do minotské Weapons Storage Area, aby naložili šest střel AGM-129 a přepravili je na stojánku, kde je měli instalovat na podkřídelní pylony jednoho z bombardovacích letounů B-52H Stratofortress, který tam již čekal. Řízené střely AGM-129 byly vybaveny stříbřitými jadernými hlavicemi typu W-80-1 o síle 5 až 150 kt, které měly být před přepravou samotných střel vyjmuty z jejich přední části a nahrazeny cvičnou hlavicí o stejné velikosti a hmotnosti, avšak v modré barvě a opatřenou žlutým nápisem "Inert, nonnuclear".

Kromě odlišné barvy je jaderná hlavice opatřena ještě nejméně třemi výraznými varovnými nápisy a vybavena bezpečnostním systémem, který dovolí její přepravení z bunkru jedině po jeho vypnutí. Kontrolu této důležité operace provádí muniční důstojník a odlišnost barvy hlavice snadno identifikuje kontrolním průzorem na těle střely. Na to, že je střela vybavená jadernou bojovou hlavicí, navíc upozorňují výstražné červené praporky. Před vyvezením samotné střely vybavené jadernou hlavicí ze skladu pak musí ještě dvoučlenný tým překontrolovat štítek, kód a sériové číslo detonátoru. Jedná se tedy o celkem srozumitelnou řadu technických i vizuálních opatření, která, pokud jsou dodržena, záměnu střel vylučují. Jak a proč k chybě došlo, není dosud veřejnosti známé. Střely ale opustily iglú jakožto nevybavené jadernou hlavicí a tudíž nepodléhající speciálním bezpečnostním opatřením. Jejich další cestě na stojánku bombardéru proto nikdo nevěnoval zvýšenou pozornost. Samotné nabíjení střel probíhalo osm hodin, protože se na jednom z pylonů na pravé straně objevila závada.

V 17.12 hodin odpoledne bylo podvěšování střel na letoun B-52H dokončeno a plně vyzbrojený bombardér pak zůstal na stojánce bez ostrahy dalších 15 hodin, a to až do rána následujícího dne, kdy k němu přijela jeho pětičlenná posádka. Ta má podle předpisů letectva před samotným vzletem povinnost kontrolou převzít letoun spolu s podvěšenou výzbrojí od pozemního personálu a výsledek prohlídky signovat na zápisu. Kontrolu toho dne prováděl jenom jeden člen posádky, který prohlédl pouze střely zavěšené na levém podkřídelním závěsníku. Ani on na záměnu hlavic nepřišel. Strategický bombardovací letoun B-52H pak odstartoval ke svému letu na leteckou základnu Barksdale AFB. Přistál v 11.23 dopoledne a jeho posádka se odebrala poobědvat. Až do 20.30 hodin večer, kdy pozemní personál základny zahájil vybíjení podvěšených střel, pak zůstal bombardér s šesti jadernými hlavicemi odstaven na stojánce a nestřežen dalších devět hodin. Na nesrovnalost přišel teprve po patnácti minutách od zahájení demontáže střel jeden z členů pozemního personálu. Trvalo ještě další hodinu, než byla záměna skutečně potvrzena.To bylo již téměř 22.00 hodin večer a také celkem 36 hodin poté, co střely s jadernými hlavicemi opustily iglú v Minotě. O události bylo ihned informováno nadřízené vojenské velitelství a Pentagon, který vyhlásil incident "Bent Spear", což znamená druhý stupeň ve stupnici mimořádných událostí souvisejících s nehodami jaderných zbraní. První stupeň, "Broken Arrow", je spojen se ztrátou, zničením nebo výbuchem jaderné zbraně. O incidentu bylo zakázáno zveřejňovat jakékoliv informace. Veřejnost se o něm dozvěděla z vydání novin Military Times 5. září na základě informace, kterou redakci předalo několik příslušníků základny. Americké vojenské letectvo pak bylo nuceno vydat o události informaci, kterou zveřejnilo až s třítýdenním zpožděním.

Nemálo vážných incidentů

Incident patří jistě k těm nejvážnějším, které se za poslední roky v USAF staly. V roce 1968 zveřejnilo americké ministerstvo obrany informaci, podle které bylo od roku 1950 registrováno celkem 13 závažných incidentů souvisejících s jadernými zbraněmi. Bylo to v období, kdy byla v rámci operace "Chrome Dome" část strategických bombardovacích letounů vyzbrojených jadernými zbraněmi udržována v pohotovostním režimu ve vzduchu. O dvanáct let později, v roce 1980, bylo registrováno celkem 32 incidentů. Od té doby USAF již žádné další údaje svědčící o případných dalších nehodách souvisejících s jadernými zbraněmi nezveřejnila. To ale neznamená, že se nestaly.

K vůbec prvnímu incidentu došlo v roce 1950, kdy se zřítil bombardér B-29 s jadernými pumami na palubě nedaleko kalifornského Fairfi eldu a došlo k zamoření terénu v okruhu 70 km. Ve stejném roce se zřítil další bombardér B-50 nedaleko Lebanonu ve státě Ohio. Výbuchem detonátoru byla zasažena oblast v okruhu 60 km. V květnu 1957 vypadla z pumovnice bombardéru B-36 jaderná puma nedaleko Albuquerque v Novém Mexiku. V říjnu téhož roku havaroval nedaleko Homesteadu ve státě Florida bombardér B-47. O rok později, v březnu 1958, byla z bombardéru B-47 omylem shozena jaderná puma nedaleko města Florence v Jižní Karolině a při jejím dopadu vybuchl vysoce explosivní detonátor.

Další B-47 se v tomtéž roce v listopadu zřítil nedaleko texaského Abilene. V červenci 1959 havaroval nedaleko Bossieru ve státě Louisiana dopravní letoun C-124 Globemaster II přepravující jaderné zbraně. K další nehodě došlo v říjnu, kdy se stroj B-52 se dvěma jadernými pumami na palubě ve vzduchu srazil s dalším letounem nedaleko Hardinsburgu ve státě Kentucky. Jedna jaderná puma shořela. V lednu 1961 došlo nedaleko Goldsboru v Severní Karolíně k samovolnému odhozu dvou jaderných pum z bombardéru B-52. Obě jaderné pumy byly nalezeny. Na jedné z nich však nefungoval padák a po jejím nárazu na zem byl kontaminován terén v rozsáhlém prostoru. Uranové jádro nebylo nalezeno. Od jaderného výbuchu zachránila pumu poslední ze šesti pojistek, která zůstala funkční. V tomtéž měsíci nedaleko Monticello ve státě Idaho vybuchl ve vzduchu další B-52 s jadernými pumami. O incidentu nejsou známé další podrobnosti. V březnu 1961 havaroval nedaleko kalifornského města Yuba další B-52 se dvěma jadernými pumami na palubě. V lednu 1964 se zřítil B-52 rovněž se dvěma pumami nedaleko Cumberlandu ve státě Maryland. V lednu 1966 se po kolizi s dalším strojem zřítil nedaleko španělského Palomaresu B-52 se čtyřmi vodíkovými pumami. Detonátory dvou pum explodovaly po nárazu a plutoniem zamořily široké okolí. Další dvě pumy byly ztraceny v oceánu. V lednu 1968 se zřítil B-52 nesoucí také čtyři vodíkové pumy nedaleko Thule AFB v Grónsku. Jedna z nich zamořila plutoniem okolí, ale zbývající tři nebyly nikdy nalezeny. Dánská vláda vznesla ostrý protest proti přeletům amerických bombardérů nad svým území, ke kterému Grónsko také patří. Americké ministerstvo obrany pak veškeré lety bombardérů s jadernými zbraněmi na palubě zrušilo. Letouny pak byly udržovány na základnách v pohotovostním režimu.

V roce 1991 byla podle rozhodnutí prezidenta USA vyjmuta jaderná výzbroj ze všech letounů a bylo zakázáno ji používat i ke cvičným letům a zkouškám. Od té doby jsou jaderné zbraně určené pro použití letectvem udržovány v pohotovostním režimu ve stálých přísně střežených skladech. V době míru se mohou střely s jadernou bojovou hlavicí přepravovat na základě směrnice MOD No 4540.5 z roku 1998 pouze k tomu určenými speciálně vybavenými letouny C-130 nebo C-17.

Náhoda, nedbalost nebo úmysl?

Samotné velení USAF, které léta ujišťovalo o naprosté bezpečnosti uložené jaderné výzbroje, je po srpnovém incidentu v nelehké situaci. Musí zdůvodnit, jak je možné, že bylo porušeno tolik předepsaných bezpečnostních opatření, že se bombardovací letoun s jadernými střelami mohl nekontrolovaně dostat do vzdušného prostoru USA a byl na zemi tolik hodin nestřežen. Lze si jen těžko představit, co by znamenalo, kdyby se bombardér zřítil. I kdyby nedošlo k iniciování jaderných hlavic, bylo by vysoce toxickým materiálem zamořeno rozsáhlé území USA. Nebo se jaderné hlavice měly dostat do nepovolaných rukou?

Američtí senátoři se budou určitě ptát, proč se vynakládala americká pomoc v řádech miliard dolarů na eliminaci nebezpečí zneužití jaderných zbraní umístěných ve skladech v Rusku, když jsou přijatá opatření na americké půdě tak děravá. Z bezpečnostního hlediska je např. nepochopitelné, proč byly skladovány na jednom místě střely s jadernou hlavicí i bez ní. 19. září US Air Force oznámila, že v souvislosti s případem bude potrestáno 70 příslušníků letectva. Vyšetřování ukázalo, že vojáci nahradili složité a striktní předpisy vlastním systémem "neformálních" pravidel. Jak dlouho tento systém fungoval, nebylo sděleno.

Přes všechny kontroly prováděné v minulosti u obou bombardovacích křídel ukázal tento vážný incident na slabiny, které dosud nebyly odhaleny a jsou proto vážným varováním.

Foto: USAF, MAKS 2007, Wikipedia

Prameny: Missteps in the Bunker, Joby Warrick and Walter Pincus, Washington Post Staff Writers, September 23, 2007, Boeing Aircraft Since 1916, Peter M. Bowers, Naval Institute Press, 1989, United States Military Aircraft Since 1909, Gordon Swanborough and Peter M. Bowers, Smithsonian, 1989, Boeing B-52--A Documentary History, Walter Boyne, Smithsonian Institution Press, 1981, USAF.

   

Raytheon AGM-129A

Studie nové podzvukové střely s plochou dráhou letu konstrukce stealth, vybavené proudovým motorem, která by měla lepší vlastnosti při pronikání protivzdušnou obranou než AGM-86B, byla zahájena v roce 1982 pod označením ACM (Advanced Cruise Missile). Střela zařazená do výzbroje pod označením AGM-129A je stejně jako AGM-86B vybavena jadernou hlavicí W80 Mod1 s proměnnou kilotonáží. První zkoušky byly provedeny v roce 1985 a o dva roky později byla zahájena její předsériová výroba. Po skončení studené války byl program ACM omezen na pouhých 640 střel a jejich počet byl později ještě snížen na 520 kusů. V inventáři USAF je v současné době 394 kusů. Celkem 38 střel projde v příštím roce modernizací a zbývajících 356 je postupně podle rozhodnutí USAF z letošního roku vyjímáno z výzbroje. Modernizované střely AGM-129 by pak měly zůstat ve výzbroji USAF až do roku 2030. Nástupcem ACM se pravděpodobně stane střela X-51 Wave Rider s nadzvukovou rychlostí, jejíž zkoušky mají být zahájeny již v příštím roce.

Boeing B-52H Stratofortress

Osmimotorový proudový strategický bombardovací letoun Boeing B-52H Stratofortress je dnes nejstarším letounem v USAF. První letoun této modifi kace vzlétl v červenci 1960. Od roku 1960 do září 1991 byla jedna třetina letounů B-52 udržována v nepřetržité pohotovosti ke startu do 15 minut. Bojový debut prodělaly B-52H v září 1996, kdy dvojice strojů z 2. BW vypustila 13 střel s plochou dráhou letu AGM-86C proti cílům v jižním Iráku. Letouny B-52 jsou určeny k nesení celkem 20 střel s plochou dráhou letu ALCM, z nichž 8 mohlo být umístěno v rotační pumovnici a dvanáct na dvou podkřídelních pylonech, nebo 12 střel ACM. U bombardérů spadajících pod Smlouvu START II byla rotační pumovnice vyjmuta. V současné době je ve výzbroji USAF 66 strojů B-52H. Po 28 letounech je umístěno na leteckých základnách Barksdale AFB a Minot AFB a deset strojů je záložních. V průběhu služby prošly letouny řadou modernizací. USAF předpokládá, že letouny zůstanou ve výzbroji do roku 2030. Spolu se stroji Rockwell B-1B Lancer a Northrop B-2A Spirit zůstávají hlavním komponentem strategických bombardovacích sil USAF.

                 
Obsah vydání       8. 11. 2007
8. 11. 2007 Přímá demokracie do fabrik! Jindřich  Kalous
8. 11. 2007 Bude šéf londýnské policie Ian Blair donucen odstoupit?
8. 11. 2007 "Lyrická teroristka" v Londýně shledána vinnou
8. 11. 2007 Schizofrenie českého novináře: Jindřich Šídlo Jan  Čulík
8. 11. 2007 Američané žalují poskytovatele internetových služeb, že předávají soukromá data americké vládě
8. 11. 2007 Multinacionální společnosti riskují ekologickou katastrofu likvidací starobylých lesů v Indonésii
8. 11. 2007 Nestlé "získává palmový olej odpovědně"
8. 11. 2007 Věty, které mě znepokojily Štěpán  Steiger
8. 11. 2007 O všeobecném základním příjmu a jiných souvislostech Jan  Hošek
8. 11. 2007 Podrobnosti: jaderné pumy nad USA Zdeněk  Brousil
8. 11. 2007 Rusko vypovědělo smlouvu o konvenčních silách
8. 11. 2007 Saakašvili vzal Tbilisi útokem
8. 11. 2007 Aféra jménem Andula (XII. část) Josef  Brož
8. 11. 2007 O fenoménu českého kutilství a rekvalifikované radosti Jan  Paul
8. 11. 2007 Horké párky a Literárky Jaroslav  Čejka
8. 11. 2007 SOBOTA: Všechny barvy proti hnědé - Společně proti neonacismu Štěpán  Kotrba
8. 11. 2007 Obrana politiky DNES Miloš  Štěpánek
8. 11. 2007 Zajímavé pojetí kritiky Petr  Nachtmann
8. 11. 2007 Nechte orgány činné v trestním řízení pracovat Zuzka Bebarová Rujbrová
8. 11. 2007 ■ ■ ■ Ivan  Diviš
8. 11. 2007
8. 11. 2007 Už ne jako samet, ale jako křišťál! Zdeňka  Ullmannová
8. 11. 2007 NE antisemitismu! Zastavme akci neonacistů!
9. 11. 2007 Peripetie právní bitvy mezi Magistrátem, soudy a pravicovými extremisty
7. 11. 2007 Příhoda z ČRo 6 Štěpán  Kotrba
8. 11. 2007 Pane doktore, pojďme na oběd... Filip  Horáček
8. 11. 2007 Zprivatizované občanství Barbora  Černušáková
8. 11. 2007 Výtka k "pár slovům k VŘSR" od pana B. Cveka
8. 11. 2007 Zklamal mě dopis Terezy Brdečkové
8. 11. 2007 Nešťastný národ, kde komunisté interpretují historii...
7. 11. 2007 Demonstrace 17. listopadu na Václavském nám. bude v 16 hodin
7. 11. 2007 Od Tuchačevského k Čunkovi Vladislav  Černík
7. 11. 2007 Cena ropy dosáhla rekordu
7. 11. 2007 Cesta do nebytí Petr  Wagner
7. 11. 2007 Budeme mluvit i o tom, co jsme nezažili Boris  Cvek
7. 11. 2007 Česká vláda se chce pokusit o národní sebevraždu Mojmír  Babáček
7. 11. 2007 Déja–vu televizní krize Štěpán  Kotrba
7. 11. 2007 Básník musí být darebák Štefan  Švec
20. 10. 2007 Hospodaření OSBL za září 2007