Indiáni přistoupili k těmto krokům, protože mají za to, že americká vláda nedodržuje Ústavu, smlouvy a zákony. Svou pouť k nezávislosti začali už v roce 1974, kdy vyhlásili tzv. Deklaraci Pokračující Nezávislosti.

Lakotské rezervace patří k nejchudším oblastem v Severní Americe. Ostudný odkaz porušených smluv a politiky apartheidu. Útlak vlády spojených států se prý projevje i tím, že mají Lakotové nejnižší věk dožití na světě - 44let... když se nezahrne AIDS... Dětská úmrtnost je na pětinásobku průměru ve Spojených státech a sebevražednost 150%. "Naši lidé chtějí žít, ne jen přežívat nebo se plazit a sloužit za maskoty", říká siouxská aktivistka Phylis Young. "Máme se Spojenými státy 33 smluv, které nikdy nedodržovaly. Pokračují v zabírání naší země, našich vod, berou naše dětí".

"Po 150 letech koloniální nadvlády, když jsou lidé zahnáni do kouta zbývá jediná možnost," zdůraznil Duane Martin Sr. "Jedinou možností je vytvořit počátek svobody návratem k lásce k ní, k našemu způsobu života."

Indiáni se odvolávají na VI. článek Ústavy, který zásadně nadřazuje smluvní právo nad zákon.

"Nechceme dělat Spojeným státům problémy. Jsme zde pro to, abychom pokračovali v boji za naše děti a vnuky.", řekla Phylis Young a předpověděla, že tento boj patrně nezvítězí za jejího života.

Otázkou zůstává, zda ona delegace skutečně mluví za své národy. Russell Means i Phylis Young jsou podle všeho mezi indiány poměrně prominentní figury, nicméně nikdo ze skutečných náčelníků kmenů se akce neúčastnil. Uvidíme tedy, co na to ony kmeny. Vláda Spojených států se k memorandu podle všeho zatím nevyjádřila, počkejme tedy, co celá tato věc opravdu znamená a jaké bude její stanovisko, případně další kroky.

Lakotská stránka ZDE