6. 3. 2007
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
6. 3. 2007

Odvaha ke kolaboraci

Havel dělá radost Vasilu Bilakovi

Exprezident Havel nedávno ze svých úst vypustil perlu, když ve svatém zanícení pro americkou radarovou základnu na českém území vyzval politiky k jejímu schválení bez referenda, tedy za zády i proti vůli národa a lidu a tento postoj ještě stačil označit jako "odvážný" ( stále ještě okolo 60 % Čechů základnu jasně odmítá, pro je necelých 30%).

Být v dnešních geopolitických podmínkách věrným americkým poskokem si tedy podle českých politiků vyžaduje SKUTEČNOU ODVAHU?

V Havlově případě nelze pochybovat o tom, že by vskutku byl pro JAKÝKOLIV nápad z dílny U.S., prokázal to již nesčíslněkrát v minulosti, když třeba útok na suverénní stát Jugoslávii veřejně propagoval jako "humanitární bombardování". Ostatní politici Havlovu argumentaci také brzy přijali za svou a dnes už se "odvážností" bezmyšlenkovitého souhlasu s novým vstupem cizích vojsk na naše území "odvážně" ohání i řada dalších politických osobností, v nedávné televizní diskusi s poslancem Zaorálkem i ministryně obrany Parkanová.

Havel i Parkanová svým brojením proti "zbytečnému", a podle nich vlastně "zbabělému" referendu bezesporu dělají radost třeba jiným "odvážlivcům" českých (československých) dějin. Třeba Vasilu Biľakovi a Milouši Jakešovi. Tito dva rudí soudruzi a milovníci SSSR v sobě po nezvaném vstupu cizích vojsk v roce 1968 také našli celý oceán odvahy za zády a proti vůli Čechů a Slováků kolaborovat se Sověty. A ještě se přitom nejspíš cítili šťastní, jak je dodnes patrno ze starých TV šotů....

Odvaha ke kolaboraci, zdá se, je v Čechách i na Moravě prostě velmi ceněnou ctností. Takoví "odvážní" jedinci jsou pak dozajista předmětem obdivu, a možná i údivu mnoha svých (méně odvážných) spoluobčanů. Biĺak takřka celou normalizaci z funkce ideologického šéfa strany kázal o tom, jak národ ještě není na dostatečné morální výši ve smyslu dosažení ideálu jakéhosi 100% čestného a altruistického komunistického budovatele, a bedlivě upozorňoval na všechny hrozící ideologické úchylky a odchylky. Havel je dodnes mainstreamovými médii v Česku vydáván za "morální autoritu", na oslavu jeho narozenin se proudem hrnou všechny mediální "osobnosti", ale i hlavní hvězdy -- překvapivě? - někdejší husákovské kulturní fronty...

Kde se v Čechách a na Moravě vzala taková společenská prestiž kolaborantů? Odpověď je zčásti skryta v otázce samé. Jestliže jedinci, kteří se nepokrytě, ba hrdě hlásí k činům a myšlenkách, které zájmy vlastního státu přehlížejí, někdy přímo hubí, a dostatečně dlouho dobu zůstávají na společenském výsluní, "lidi dole" přestanou jejich počínání hodnotit jako počínání kolaborantů a hodnotí je jako úspěšné, silné či dokonce duchaplné jedince. Příčinná závislost je zřejmá: Jsou-li dnes bohatí, slavní a mocní, neznamená to s dokonalou jistotou, že SKUTEČNĚ musí mít nějaké KVALITY?

Ano, čeští kolaboranti mají mnoho kvalit. Tou nejvýznamnější, tou, která je raketově vystartovala na politické nebe a učinila z nich jasně zářící hvězdy, je častokrát ovšem právě jejich KOLABORANTSTVÍ. To je ovšem dost smutná zpráva pro jejich fanoušky....

Česká společnost má kolaborantství hluboce zažrané v kostech. Netýká se samozřejmě jen vysokých politických figur, ale kaskádovitě se šíří do nižších pater společnosti. Za husákovské normalizace Biĺak s Jakešem představovali jen jakési třešničky na velkém dortu, který českoslovenští kolaboranti z vlastního státu "odvážně" upekli sovětským soudruhům. "Odvážných" ke kolaboraci však muselo být mnohem víc. Husákovská normalizační kulturní fronta bezesporu představovala klíčový pilíř tehdejší "družby" se sovětskými soudruhy, a její hlavní hvězdy a hvězdičky poslušně přiskakovaly ke všem akciím, kde se Matka Strana potřebovala předvést před lidem v dobrém světle, laskavá a všeobjímající....Tato "angažovanost" českých umělců ve prospěch komunistického režimu byla tak okatá, že Česká televize raději ještě dnes pořady podobného typu, jako když hvězdné trio Gott, Vondráčková, Matuška vystupují na oslavách 30. výročí Vítězného Února, ukazuje až v pozdních, hodně popůlnočních hodinách....

Být kolaborantem v Čechách se prostě vyplácí. A nejen vyplácí. Takoví jedinci pak ve svém životě a profesi dostanou šanci na skvělou a zajímavou práci, stanou se z nich profesionálové, ale -- a to především -- jsou předmětem společenského obdivu a prestiže, a tedy, postupem času, se stávají i společenskými vzory. Čeští kolaboranti jsou prostě v Čechách -- a v tom snad máme celosvětový unikát -- normotvorní.

Ale nejen to. V Čechách a na Moravě mezi kolaboranty s různým cizími mocnostmi, často s protichůdnými společenskými a ideologickými systémy, existuje něco, co nelze nazvat jinak než jako solidarita. Přesněji řečeno solidarita v historické diskontinuitě, což je možná jen kontinuita v nových historických podmínkách. Viděli jsme to bezprostředně po roce 1989. Věrný sovětský satelit ČSSR se jako mávnutím kouzelného proutku proměnil ve velkého přítele, ba přímo milovníka USA, a namísto projevů zmítajících se v oslavných ódách na komunismus a komunistickou stranu přišly do módy ódy opačné, na demokracii a "amerického osvoboditele".

Jestliže ale někdo po "sametu" čekal, že nově k moci nastoupivší američtí přátelé se budou štítit někdejších milovníků SSSR a ctitelů V. I. Lenina, hořce se zmýlil. Naopak. Nejen ministerské funkce ( ba i křeslo premiéra) bylo vyhrazeno někdejším promoskevským kolaborantům, nový režim do svého lůna takřka láskyplně pohltil i všechny další. A zdaleka se to netýkalo jen Stbáků, které nový režim poslal do důchodu s tučnou výslužkou ( aby přeci nějak neohrozili naši "křehkou demokracii", že?), či uměleckých činovníků ( My jsme přece jen dělali své umění!).

V rukou někdejších promoskevských kolaborantů zůstala třeba značná část akademické obce a českého školství, a někdejší soudruzi a soudružky, absolventi Vysoké školy marxismu-leninismu "pružně" pochopili, co od nich "žádá nová doba". Dříve jsme budovali socialismus ( moc úspěšně se jim to ale nedařilo), a dnes liberální kapitalismus ( úspěšně?) -- Takže: Kdo, když ne my? Dnes tito ex-soudruzi odcházejí do zasloužených ( a nemalých) důchodů (mnozí již hodně let přesluhují), ověnčeni akademickými tituly a bohatou publikační činností, jejichž díla obligátně (před rokem 1989) začínala citáty Marxe či Lenina nebo (po roce 1989) Hayeka či Friedmana...

Tedy kolaborantství se v Čechách netrestá, vyplácí se, a jeho nositelé jsou častokrát za doslova celoživotní práci ( kolaborantství je v Čechách vskutku běh na dlouhou trať) štědře odměňováni. Pokud prostě kolaborující jedinec "pružně" pochopí, jaká hesla a slogany od něj žádá nová doba, a ke komu má loajalitu zachovávat ve změněných historických podmínkách....

Jaké jsou ale skutečné příčiny tak odporně rozšířeného kolaborantství v Čechách? To je otázka na širší studii. Jen zčásti je ale můžeme vysvětlit (ne omluvit) tím, že je to prostě daň, kterou musíme platit za krkolomné obnovení české státnosti, k níž došlo ve 20. století a na němž se rozhodující měrou podílely zahraniční mocnosti. Obyvatelstvo, od samého začátku našeho novodobého státního běhu historií vedené k tomu, že máme být stále někomu za něco "vděční", nejdřív neomylným Angličanům a Francouzům, kterým první republika velkoryse tolerovala kolonialismus, poté geniálním Rusům ( Sovětům), kteří žili v "zemi, kde zítra znamená včera" (nebo naopak?) -- o realitě Protektorátu Čechy a Morava, jehož ideologové obyvatelstvo vybízeli k "vděčnosti" k Adolfu Hitlerovi radši nemluvě - a dnes už konečně k Američanům, kteří jediní jsou naši praví osvoboditelé, tak národ s touto státní doktrínou si vyloženě koledoval o to, aby se hlavním hrdinou jeho historie stal kolaborant.

Nicméně národů s krkolomným vznikem vlastních států je v moderní éře více. A jsou menší, chudší, i s menší historickou tradicí, než mají Češi. A kolaborantství by tam opravdu, ale opravdu a ani náhodou nemohlo být vydáváno za "odvahu". Tak proč zrovna v Čechách?

                 
Obsah vydání       6. 3. 2007
6. 3. 2007 ČR se dostane do izolace
6. 3. 2007 Co všechno může ČR chtít za radar!
6. 3. 2007 BL jako dezinformační zdroj, aneb Proč se někteří vzdělaní lidé rádi sami zostudí a neužívají raději svobody vyjadřování? Uwe  Ladwig
6. 3. 2007 Svoboda slova v ČR neexistuje Tomáš  Stýblo
6. 3. 2007 Odraz TGM v současné politice
6. 3. 2007 Odvaha ke kolaboraci Luděk  Toman
6. 3. 2007 .... a karavana jde dál .... Pavel  Čámský
6. 3. 2007 Trojí bída komunismu IV. -- vítězství, prohra a historické ponaučení českých komunistů Bohuslav  Binka
6. 3. 2007 Za "ideální" maturity? A za faktografická testovací síta i na nižších stupních? Miloš  Dokulil
6. 3. 2007 Jak zabránit nové maturitě? Bojkotem CERMATu... Radek  Sárközi
6. 3. 2007 Proč jsou Britské listy ve věci raketové základny rekordně dezinformačním zdrojem Petr  Suchý
6. 3. 2007 Kdo to tu dezinformuje? Karel  Dolejší
6. 3. 2007 Raketové protiletecké brigády v ČR byly zrušeny
5. 3. 2007 Základny, "vděčnost osvoboditelům" a český národní zájem Jan  Čulík
5. 3. 2007 Německo požaduje "debatu bez emocí" o raketových základnách
5. 3. 2007 Ze základny Kwajalein na atolu v Pacifiku do Brd Antonín  Seďa
6. 3. 2007 Tomáš Garrigue Masaryk a hledání smyslu českých dějin Pavel  Kopecký
6. 3. 2007 TGM: Demokracie musí být stálou reformou, stálou revolucí
6. 3. 2007 7 modeliek Michal  Habaj
6. 3. 2007 Medializace se určitě nevzdá střetu jako výkladového principu a eristické dialektiky jako způsobu prezentování tohoto střetu
6. 3. 2007 V čem se Václav Klaus mýlí Vladislav  Chvála
6. 3. 2007 Antologie Divokého vína - kulturní událost Miroslav  Vejlupek
5. 3. 2007 Havlův někdejší mluvčí: Jsem slušně vychovaný, proto jsem pro základnu
6. 3. 2007 Kuřákova hradní pseudosvoboda Jakub  Ježek
6. 3. 2007 Od nuly Pavel  Kučera
6. 3. 2007 Pověra: Pilnou a poctivou prací může v kapitalismu zbohatnout každý člověk Miloš  Kaláb
6. 3. 2007 Somálsko: bílé tváře pod maskami černých Daniel  Veselý
6. 3. 2007 Nedostatkové zboží -- duše Václav  Dušek
6. 3. 2007 České soudnictví: Marnost nad marnost Milan  Kulhánek
6. 3. 2007 Pravdu především, pravdu vždy a všude Antonín  Hubený
6. 3. 2007 Jak snížit náklady na léky, aneb Antikorupční korupce ve zdravotnictví Uwe  Ladwig
6. 3. 2007 Rakousko nezapomíná na své oběti stalinského teroru Richard  Seemann
6. 3. 2007 Homeopatie není podvod, ale podvod Wenzel  Lischka
5. 3. 2007 SOUTĚŽ PRO ČTENÁŘE: Mystifikace koulema Jiří  Csermelyi
5. 3. 2007 Moravec mě nepřesvědčil; vážným problémem diskuse zůstal neprofesionální výběr hostů Jan  Čulík
5. 3. 2007 Přepis Otázek Václava Moravce o radarové základně USA na území ČR
5. 3. 2007 Co mi vadí na České televizi Tomáš  Franke
5. 3. 2007 Muž potřebuje mít jistotu, že je dítě jeho Bohumil  Kartous
5. 3. 2007 Malá domů Jan  Sýkora
5. 3. 2007 Radar jako prestiž aneb Ázerbajdžán náš vzor Ondřej  Ivanek
5. 3. 2007 Dialektika není nevědecká, musí se jí ale rozumět Michael  Kroh
18. 2. 2007 Hospodaření OSBL za leden 2007
22. 11. 2003 Adresy redakce

Americká protiraketová základna v České republice RSS 2.0      Historie >
6. 3. 2007 Odvaha ke kolaboraci Luděk  Toman
6. 3. 2007 Proč jsou Britské listy ve věci raketové základny rekordně dezinformačním zdrojem Petr  Suchý
6. 3. 2007 .... a karavana jde dál .... Pavel  Čámský
6. 3. 2007 Kdo to tu dezinformuje? Karel  Dolejší
6. 3. 2007 ČR se dostane do izolace   
6. 3. 2007 Raketové protiletecké brigády v ČR byly zrušeny   
6. 3. 2007 Co všechno může ČR chtít za radar!   
6. 3. 2007 BL jako dezinformační zdroj, aneb Proč se někteří vzdělaní lidé rádi sami zostudí a neužívají raději svobody vyjadřování? Uwe  Ladwig
5. 3. 2007 Ať radary a rakety zvítězí nad lží a nenávistí!   
5. 3. 2007 Zaorálek je neinformovaný   
5. 3. 2007 Jiřina Šiklová v OVM   
5. 3. 2007 Co paní Šiklová v televizi neřekla   
5. 3. 2007 Otázky Václava Moravce optikou faktů   
5. 3. 2007 Optikou zákona o České televizi Štěpán  Kotrba
5. 3. 2007 Co mi vadí na České televizi Tomáš  Franke

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
6. 3. 2007 Odvaha ke kolaboraci Luděk  Toman
6. 3. 2007 ČR se dostane do izolace   
5. 3. 2007 SOUTĚŽ PRO ČTENÁŘE: Mystifikace koulema Jiří  Csermelyi
5. 3. 2007 Základny, "vděčnost osvoboditelům" a český národní zájem Jan  Čulík
5. 3. 2007 Německo požaduje "debatu bez emocí" o raketových základnách   
3. 3. 2007 Prohlášení starostů obcí a měst okresu Příbram k radaru USA   
3. 3. 2007 Americké antirakety se budou střílet do jiných zemí   
28. 2. 2007 Pandořina radarová skřínka Oskar  Krejčí
26. 2. 2007 Proč Rusy dráždí americký radar v Brdech? Stanislav  Kaucký
24. 2. 2007 Občané, poslanci i zástupce ministerstva obrany o americké základně v Parlamentu   
24. 2. 2007 Keller: "Spojené státy se od roku 2002 oficiálně řídí doktrínou, která připouští rozpoutání preventivních válek. Nezříkají se použití jaderných zbraní jako první." Jan  Keller
20. 2. 2007 Archivní svědectví: Tvrdík chtěl smlouvu s Američany podepsat už v roce 2002 Štěpán  Kotrba
14. 2. 2007 O nás opět v Mnichově Oskar  Krejčí
14. 2. 2007 Nóta Velvyslanectví Spojených států Ministerstvu zahraničních věcí ČR ve věci umístění radaru Spojených států amerických na obranu proti balistickým střelám   
12. 2. 2007 Pátá kolona spojené Evropy Milan  Daniel