Za účasti evropského komisaře pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimíra Špidly a představitelů Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů proběhl ve čtvrtek 1. března v Praze druhý odborný seminář o podpoře malých a středně velkých podniků EU. Projednány zde byly otázky týkající se tzv. Zelené knihy, která má otevřít debatu o modernizaci a globalizaci pracovního práva v zemích EU.

Špidla vysvětlil, že důvodem vzniku a projednávání Zelené knihy je skutečnost, že tak jak se mění svět, dochází ke změnám i na trhu práce. Evropa na to podle jeho slov reaguje tím, že otevřela i diskuzi zaměřenou na "flexicuritu", tedy o propojení pružnosti a odpovídající bezpečnosti. Zároveň podle něj otevřela rovněž debatu o modernizaci pracovního práva prostřednictvím zmíněné Zelené knihy. Ta klade 14 otázek v sedmi okruzích, mezi nimiž je například modernizace práva, přechod mezi zaměstnáními, právní nejistota a jistota v právním vztahu, organizace pracovní doby, mobilita pracovníků a práce mimo právně definované vztahy. Vladimír Špidla vyslovil přesvědčení, že tato diskuze, která má vést k modernizaci pracovního práva je logická a naprosto nezbytná. Podle něj Evropa prochází opravdu velkou změnou. "Tyto změny jsme v dějinách zažili již mnohokrát. Příkladem může být například změna v dějinách námořnictví, kdy v dobách objevných plaveb a globalizace světa v tomto smyslu byla Středomořská benátská galéra nahrazena Portugalskou galérou. Starší lokální typ už nebyl schopen už odpovědět na nové úlohy, které mu oceán nastolil. Princip přitom zůstal stejný, bezpečně a rychle přepravil lidi a zboží z místa na místo," dodal Špidla.

Evropský komisař je rovněž přesvědčen, že cílem modernizace evropského práva a flexicurity je zachovat základní přístup, čímž rozumí sloučení ekonomického a sociálního pokroku s ekologickou rovnováhou. Zároveň však připomněl nezbytnost při tomto procesu nacházet vnitřní etickou hodnotu a nezapomínat na to, že každý vývoj neznamená zákonitě pokrok. "Nejsem si jist, zda například lepší závěr u lehkého kulometu je pokrok," dodal Vladimír Špidla. Podle něj může společnost pružně reagovat na jakékoli změny dvěma způsoby. Buď pružnost získá tím, že část lidí je uvedena do prekérních vztahů situace, která jim neumožní vytvořit si důstojnou dráhu, což se dá přirovnat letu balonem, který klesá. Společnost může rozdělit pasažéry do dvou kategorií - na lidi a zátěž. Přičemž v zájmu dalšího letu vyhazuje "písek", tedy lidi patřící do druhé kategorie nebo se snaží najít rovnováhu v celé společnosti. Tato společnost je pak pružná a soudržná, tedy koherentní. Právě to je podle evropského komisaře hodnota Evropě vlastní.

Termín oficiálního zasílání připomínek k Zelené knize je 31. březen 2007. Pak budou následovat komunikace mezi zainteresovanými stranami. Ta očekávají, že vyhodnocení diskuze o zmíněném dokumentu bude v červnu a červenci 2007. Pak bude česká Zelená kniha předložena v Bruselu a dojde k zahájení období debat o jednotlivých národních Zelených knihách na evropské úrovni a následně vznik jednotného dokumentu, takzvané Bílé knihy. Její existence by měla přispět ke vzniku společné evropské strategie a vzniku příslušných evropských doporučení či zákonů.

Vladimír Špidla, který se jako host zúčastnil diskuzí v několika členských státech evropské zóny, je přesvědčen, že Zelená kniha se stala opravdu velmi živým tématem. "Je vidět, že se jedná o velmi zajímavou a důležitou otázku, které se v podstatě účastní všechny členské státy. Nejvíce reakcí je logicky ze Spolkové republiky Německo, Francie, Velké Británie a Španělska, kde je do debaty začleněno daleko víc subjektů. Z nových zemí v tento okamžik je nejživější debata v Maďarsku," dodal evropský komisař, který připomněl, že samozřejmostí při hledání na otázky ze Zelené knihy je i spolupráce s českým státem. Ten je, podle něj v tomto procesu považován za spoluhráče, stejně jako každý subjekt, který se zmíněné diskuze účastní. Navíc je to podle něj základní součástí evropského projektu je to, že každý kdo je jeho součástí se ho musí aktivně zúčastnit. V tomto smyslu jsou všechny státy ve stejné pozici. Otázkou však zůstává, jak zástupci jednotlivých členských států, dokáží prosadit změny na základě odpovědí na otázky ze "své" Zelené knihy.

Ve svém příspěvku na zmíněném semináři kritizoval Jan Wiesner především současný "nový" zákoník práce, který podle jeho slov tyto základní prvky postrádá. Zároveň upozornil, že české odbory se často chovají tak, jako by tyto otázky úzce související s problémy konkurenceschopnosti a produktivity práce nebyly pro zaměstnance důležité. "Přitom je jasné, že jsou důležité pro obě strany, neboť obě strany - jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci - jsou na jedné lodi. Každý dobrý zaměstnavatel -- a ty my především zastupujeme -- má zájem na tom, aby jeho zaměstnanec byl spokojený a tím i měl vztah k podniku a odváděl dobrý výkon," dodal Wiesner.

Současně kritizoval i přílišnou administrativní zátěž. Během svého vystoupení na 2. pracovním semináři k podpoře malých a středně velkých podniků EU se ostře ohradil proti praktikám některých českých úředníků, kteří si k projednávaným zákonným normám EU přidávají i řadu omezení a dodatků. Ty pak nejen komplikují život našim podnikatelům, ale také je diskriminují vůči evropské konkurenci.

"Příkladů této praxe je tolik, že pokud by chtěli podnikatelé porovnat všechny sporné body, zaměstnalo by je to natolik, že by se již neměli čas věnovat ničemu jiném," řekl předseda Jan Wiesner.

Jeho slova potvrdil také předseda Podnikatelů a živnostníků ČR Bedřich Danda. Podle něj například při projednávání jedné z posledních evropských norem český úředník vytvořil takovou podobu připravovaného zákona, který chtěl nechat předložit v Bruselu, že "jsem se již na třetí straně dokumentu ztratil. A to si myslím, že jsem za dobu svého působení v podnikatelském svazu se již v dané problematice docela dobře orientuji."

Seminář připravil Svaz českých a moravských výrobních družstev ve spolupráci se Sdružením podnikatelů a živnostníků ČR, Týdeníkem Ekonom a Institutem pro evropskou imigraci - Bankovním institutem Vysoké školy a.s.

Autor je pralamentním zpravodajem tiskové agentury Korzo