Pánové sice konečně vzali na vědomí některé skutečnosti, o nichž se v BL píše už více než dva roky, ale zase zůstali jen na půli cesty a celkové vyznění pořadu bylo spíše smířlivé. Navíc J. Šťastný působil poněkud chaotickým dojmem, občas moderátorovi utíkal od odpovědí a některé věci tak zůstaly nedořečeny.

Správně bylo například zmíněno, že světový vrchol objevů nových ložisek ropy nastal v polovině 20. století - přesněji to bylo kolem roku 1965, ale už nikdo nedoplnil to podstatné - že prodleva mezi vyvrcholením objevů a vyvrcholením těžby byla v USA 42 let a že podobný interval kolem 40 let lze očekávat i v globálním měřítku, takže odhad ropného zlomu uvedený v závěru pořadu jako pesimistický - ropný zlom do roku 2010 - je reálný. Na dotaz, zda cena surové ropy může atakovat hranici 100 USD za barel, J. Šťastný odpověděl, že hranice 100 dolarů je vzdálená a že je předčasné o ní v tuto chvíli hovořit.

Nejzajímavější (i když bohužel spíše v negativním smyslu toho slova) mi však připadaly tyto otázky M. Veselovského: Střední Východ je největší světovou zásobárnou ropy. Jak zařídit, aby z ní svět mohl v klidu čerpat? Je invaze do Iráku posílena ropným aspektem?

(Sic - je směšné, trapné i smutné zároveň, jak se redaktor veřejnoprávního média pokouší vyjadřovat politicky korektně, aby si Velký bratr ani náhodou nepomyslel, že v Čechách nevěříme, že USA nechtějí v Iráku nic jiného, než instalovat tam demokracii.)

I když se J. Šťastný snažil vyhnout přímé odpovědi, že hlavním důvodem invaze USA do Iráku byla právě snaha o neomezený přístup k jeho ropě, nakonec připustil, že pro stabilizaci situace na trhu s ropou v příštích 5 - 10 letech je potřeba zvýšit těžbu v Iráku na 2 - 2,5násobek dnešního stavu. Jestliže se toto nepodaří, na cenách ropy se to nutně odrazí. Jak pravil pan Šťastný, běžní motoristé (míněno v ČR?) by měli chtít klid v této zemi (tj. v Iráku) a investice do ropné infrastruktury.

S některými názory J. Šťastného se dá i přes rozpačitý celkový dojem z jeho argumentace přece jen souhlasit. Např. ceny ropy s ohledem na inflaci jsou dlouhodobě stále ještě příliš nízké, hospodářský růst pokračuje a energetická náročnost klesá (počítaná jak? na jednotku HDP? ale ten se vyjadřuje v penězích, takže jak víme, že posuzování energetické náročnosti není jen hra čísel?).

Kdyby cena za barel byla 300 - 400 USD, vedlo by to podle něho ke změně světového společenství, zřejmě by to narušilo světový obchod, trička bychom nevozili z Číny, ale znovu bychom si je začali vyrábět sami.

(Raději se nebudu ptát, ve kterých fabrikách a na kterých strojích... má p. Šťastný pocit, že když už jsme si jednou nechali zrušit textilní průmysl, že ho za pár měsíců znovu vybudujeme?)

Politici již začínají ropný vrchol připouštět, ale zpátky na koně bychom se prý nejspíš neměli vrátit. Lze souhlasit i s jeho voláním po vyšších investicích do vědy a výzkumu alternativních zdrojů.

V závěru pořadu však hodnotu svých vlastních slov degradoval sdělením, že podle jeho názoru je alternativou rozvoj výroby vodíku a jeho používání k pohonu vozidel. Těžko čekat od komoditního analytika v Čechách zamyšlení nad fyzikální podstatou reality - vodík je asi takový zdroj energie jako dráty, kterými nám domů do zásuvky teče elektřina... jen je ve srovnání s těmi dráty energeticky náročnější ho vyrobit, navíc energetická bilance jeho výroby je tak jako tak záporná.

Bohužel ani jeden z účastníků citovaného rozhovoru nakonec nepřekročil svůj postmoderně-neoliberální stín. Mezi řádky čtu mimo jiné třeba i toto:

1. Je potřeba zařídit, aby svět mohl v klidu čerpat středovýchodní ropu. Přece je naše svaté právo mít k ní přístup... opravdu? A kde jsme k tomu právu přišli? Co kdyby se třeba Saúdská Arábie rozhodla že místo vývozu surové ropy a málo zpracovaných polotovarů vybuduje příslušné kapacity a bude vyrábět a vyvážet třeba plasty a umělá vlákna? Nebo kdyby Rusko zjistilo, že je pro něj výhodnější prodávat ropu do Číny? Pošleme tam armády?

2. Jen proboha ani nenaznačit, že bychom třeba mohli změnit styl života vyžadující neustálé popojíždění auty a poletování letadly odnikud nikam a zbytečné převážení zboží přes půl zeměkoule.

3. Jiné argumenty než ty podporující oficiální linii momentálně vládnoucí mafie Velkého bratra nesmí v médiích zaznít.

4. A vlastně se nic neděje, Velký bratr nasadí armádu a zařídí to. ("To" = pokračování nerušeného a neomezeného konzumu nejbohatších 15% obyvatel zeměkoule.) Jen aby se nenaštvali čeští motoristé - radši ať v Iráku umírají stovky lidí denně, radši ať tenhle způsob zavádění demokracie produkuje další desítky teroristů, jen aby zdejší konzumentská veřejnost někdy nezjistila, že tahle garnitura českých politiků hájí výhradně svoje zištné zájmy a pro jejich naplnění klidně obětuje kterýkoli národ světa - v krajní nouzi i ten vlastní. Jenže on i ten Velký bratr má své zájmy a meze a příště, až se u něho změní vláda (a to si pište, že se změní), mu třeba nemusíme s těmi našimi - navzdory rektálnímu alpinismu některých ministrů a ministryň - padnout do noty...

Shodou okolností se den před odvysíláním pořadu na serveru The Oil Drum (ZDE objevila aktuální prognóza vývoje těžby ropy do roku 2100. Nejdůležitější závěry jsou následující:

1. Světová těžba ropy se od roku 2006 nachází na plochém vrcholu ("peak plateau") a začne z něj sestupovat v roce 2009. Dokud poroste poptávka, porostou i ceny.

2. Předpověď do roku 2012 ukazuje pokles 1% ročně do roku 2009, pak pokles 4% ročně do roku 2012.

3. Světové objevy nových ložisek vyvrcholily v roce 1965, od poloviny 80. let těžba předbíhá objevy. Prokazatelná výše zásob v gigantických středovýchodních polích vyvrcholila také v polovině 60. let. Prodleva mezi vrcholem objevů v r. 1965 a ropným zlomem v r. 2005 odpovídá podobné prodlevě 42 let na území USA.

4. Meziroční vývoj těžby v březnu a v dubnu 2007 oproti roku 2006: Mexiko, Severní moře, Saúdská Arábie - pokles, Rusko, Ázerbajdžán, Angola - nárůst. Protože Rusko je zřejmě na vrcholu a Saúdská Arábie už asi absolvovala ropný zlom, celková světová produkce bude pomalu klesat.

Ještě k otázce, kdy asi ceny ropy dosáhnou trojciferných hodnot. Na kanadském serveru Alberta Index byl den před rozhovorem v ČRo 1 ZDE zveřejněn názor jednoho ze šéfů kanadské komerční banky CIBC: 100 dolarů za barel bude dosaženo koncem roku 2008 a cena se na této úrovni delší dobu udrží. Hlavními příčinami jsou zvyšující se spotřeba v zemích jako Čína, ale také extrémně nízké ceny ropných produktů v produkčních zemích (zmíněna je např. Venezuela), které podporují růst jejich vlastní spotřeby.

Hledáním souvislostí mezi těžbou ropy, chodem světové ekonomiky a základními kulturně-civilizačními vzorci, podle nichž se lidstvo chová, se ve světě zabývá čím dál více výkonných mozků. Jsou z nejrůznějších zemí, mají nejrůznější specializace. Jen v Čechách zatím sladce podřimujeme... Dějí se věci dříve nevídané - jeden příklad za všechny: Major americké armády Daniel L. Davis, veterán prošlý nasazením mj. v Kuvajtu, Iráku, Afghánistánu a Saúdské Arábii, na stránkách americké pobočky ASPO (Association for the Study of Peak Oil & Gas) ZDE uveřejnil zprávu tvrdě kritizující jeho zaměstnavatele, tj. vládu Spojených států, za nedostatečnou přípravu na ropný zlom.

Danny Davis zdaleka není sám, kdo bije na poplach. Hirschova zpráva pro americké ministerstvo energetiky, o jejíž první verzi jsem psal předloni ZDE , má už třetí pokračování ZDE. V podstatě jinými slovy a naléhavěji opakuje totéž: Ropný zlom se neodvratně blíží a jeho řešení přesahuje svou náročností a dopadem vše, co zatím lidstvo zažilo.

Podobně americký nejvyšší kontrolní úřad GAO (Government Accountability Office), instituce s nespornou autoritou, vydal zprávu s názvem "Surová ropa: Nejistota budoucích dodávek ropy činí důležitým vývoj strategie, jak čelit vyvrcholení a poklesu těžby ropy" (Crude Oil: Uncertainty about Future Oil Supply Makes It Important to Develop a Strategy for Addressing a Peak and Decline in Oil Production ZDE. Její závěr vyznívá jednoznačně: Trh sám o sobě nevyřeší nic a vláda musí podpořit soukromý sektor v hledání alternativ.

Ze závěru zprávy GAO stojí za to ocitovat aspoň tohle:

Kdybych se měl nakonec vrátit k českým mainstreamovým médiím, musel bych se asi vyjadřovat dost nesalónním způsobem. Ale musela by to být i kritika do vlastních řad nás, tj. občanů, nebo dnes spíše konzumentů. Nikdo nám nestojí u hlavy s pistolí a nenutí nás ta média sledovat a nechat se jimi oblbovat. Naštěstí už přece jen přibývá nezávislých zdrojů, kde se lze poučit. Doufejme, že bude stále více přibývat i lidí, kteří si s jejich pomocí udělají názor. A také že k definitivnímu prohlédnutí nebudeme potřebovat až nějakou tu katastrofu středního dosahu.