Mezi mluvčími Ruska a Spojených států probíhá oživená polemika o americkém konceptu tzv. obrany proti balistickým raketám (dlouhého doletu) (BMD), v jejímž rámci a jako její prvky by měla být zřízena radarová základna v Česku a raketová základna v Polsku.

Debatu sleduje a komentuje také čínská strana a její média. Podle amerických analytiků čínských otevřených zdrojů rostou čínské obavy, že podobný přístup -- pokud by se ukázal být úspěšným - by mohl být zopakován v asijsko-pacifické oblasti, a proto přibývá i čínské kritiky samotné koncepce.

Čína se kriticky vyjádřila k BMD už v období před americkým odstoupením od smlouvy ABM v roce 2002 -- teď následují činy. Lednový test rakety proti družici i nadcházející rozmístění mobilních mezikonentálních balistických raket DF-31 jsou příznačné pro strategii rozvoje schopnosti čelit jakémukoli americkému náskoku plynoucímu z případného rozmístění podobného BMD systému v pacifickoasijské oblasti.

V prvních měsících roku 2007 se zdálo, že Čína jen přihlíží rusko-americkému hašteření o tzv. systém raketové obrany, byť s rostoucími obavami. Oficiální místa se zdržovala výslovného vyjádření a stanovisko Pekingu vyjadřovali jen experti a (státem ovládaná) média. Toto stanovisko obecně podporovalo pozici Moskvy.

Pokud jde o program BMD sám, technicky, odborníci konstatovali, že vytváří globální strukturu s územím USA jako centrem a východní Asií a Evropou jako jejími křídly (boky). Pokud však jde o hodnocení ruských zájmů, čínská média jim prý dávala za pravdu, když opakovala, že cílem americké politiky vůči Rusku je zkrotit je, aby znovu nevyrostlo. (Lidový deník 11. a 23. května.)

Zatímco vrcholným cílem Putinovy státní správy je ruská renesance, toto je to poslední, co by Washington chtěl -- a toleroval. Americká převaha nesmí být zpochybněna... Aby takovému vývoji předešly, Spojené státy od konce studené války zkoušejí jakékoliv prostředky, které by oslabily a zkrotily Rusko. Spojené státy trestají poraženého ve Studené válce a snaží se prosadit jako realitu, že vedoucími v novém světovém řádu budou ony. (Lidový deník 24. března a 3. května.)

Tento realistický čínský postoj ovšem mohl vydržet jen potud, pokud Moskva čelila americkému tlaku. Podle názoru amerických analytiků však nedávno došlo v ruském postoji ke kvalitativní změně, která prý přinutila Čínu reagovat jinak, ostřeji.

Za takovou změnu američtí analytici považují ruskou nabídku (učiněnou v Heiligendammu na schůzce G8) spolupracovat v této věci společným využíváním ruské radarové základny v ázerbájdžánské Gabale. Předpokládají, že takové je i hodnocení Číňanů. Začínají tedy spekulovat, že Peking je zneklidněn možností, že by Rusko mohlo zase jednou kapitulovat před přáním Washingtonu (třeba jako už dříve ve věci smouvy ABM), a proto zaujal důraznější (asertivnější) kurs, projevující se v oficiálních stanoviscích a v komentářích médií.

První oficiální čínské stanovisko k americkému záměru, vyjádřené ministerstvem zahraničních věcí v předvečer schůzky G8, konstatuje jisté znepokojení, jež záměr vyvolává, jeho negativní dopad na strategickou rovnováhu a stabilitu, poškozující vzájemnou důvěru mezi velmocemi a regionální bezpečnost, jež pravděpodobně spustí nové kolo šíření zbraňových systémů. (Agentura Hsinhua 5. června.)

Otevřeně kritickou linii státu převzala i čínská média. Řízný rozvoj protiraketových obranných systémů Spojenými státy má za cíl změnit koncepci jaderného zastrašení vzájemně zaručeným zničením - s tím, že jde o pozůstatek Studené války - a to oslabením nepřátelského jaderného raketového deterrentu, dosahujícím tak "útoku skrze obranu". Přestože snahy Spojených států zřejmě vyjdou naprázdno, neboť donutí Rusko vyvíjet nové ofenzivní zbraňové systémy schopné proniknout jakýmkoli protiraketovým obranným systémem, Evropané zůstanou rukojmími amerického protiraketového systému. (Deník Lidové osvobozenecké armády 18. června.)

Příčinou čínských stále kritičtějších vyhlášení je údajně to, že vnímají ambice americké protiraketové obrany v asijsko-pacifické oblasti jako hrozbu, jakož i riziko, že Rusko nepovede nadále mezinárodní kampaň proti BMD systému, pokud projde ázerbájdžánský plán (případně modifikovaný na stavropolský). Washingtonskému plánu pro Evropu odpovídají jeho podobné snahy v Asii ve spolupráci s Japonskem a Austrálií. Podle čínských médií má systém BMD také ofenzivní užití - například proti letadlům či družicím. Snahy Spojených států a jejich spojenců budovat systém BMD odrážejí jejich sílící mentalitu Studené války. Protiraketová obrana jen posílí nedůvěru a odcizení mezi zeměmi a povede k novému kolu zbrojení. (Lidový deník 21. června, úvodník.)

Náhlé zesílení čínské rétoriky washingtonští analytici vysvětlují zčásti i tím, že Peking se nyní více orientuje na válčení ve vesmíru a rozvoj svých raketových schopností v dohlédnutelné budoucnosti čelit silám Spojených států a Tchajwanu. Rovněž se zdá, že Čína již zahájila druhotné, "hardwarové" přípravy, jak čelit případnému dalšímu rozvoji systému BMD Spojenými státy, zejména jeho replice v asijsko-pacifické oblasti.

Specialisté upozorňují, že lednový čínský ASAT (protidružicový) test má řadu technických podobností s prvky systému BMD. Podle nich také Peking došel k závěru, že robustní raketová a protiraketová schopnost je podstatná pro to, aby mohl čelit celkové vojenské schopnosti Spojených států a eliminovat vojenskou síť velení, kontroly, komunikací a počítačového zpravodajství a rozpoznávání objektů. Čínští vojenští plánovači považují tuto síťovou podstatu amerických vojenských sil za jejich zásadní zranitelnost.

Případná americká schopnost zachytit čínské rakety a ochránit klíčové satelity je největší hrozbou i podle nově formulované čínské vojenské strategie. Zdá se, že jak Rusko, tak Čína se nyní orientují na to, jak překonat jakýkoli systém protiraketové obrany Spojených států.

Rozšiřování nových možností vojenského konfliktu připomíná dokonce i uvedeným washingtonským analytikům období Studené války.

***

Tož tak. Brzezinského analytici se věc snaží vidět nezaujatě, ale zájem Spojených států jim je svatý. Možná už ne tak svatý je zájem dosluhující Bushovy správy země (a světa).

Dejme tomu, že oněm analytikům to nebrání některé jevy a tendence vidět dostatečně jasně. Pak stojí za to se jejich texty kriticky zabývat. Zatím jsme vás s nimi jen seznámili - je to málo, ale chce to odstup. A (po)vědomí dalších souvislostí.

***

The Jamestown Foundation ZDE

Inspirující článek v jamestownském periodiku China Brief z 11. července 2007 zde ZDE

Lidový deník (Žen-min ž'-pao) online ZDE

Server agentury Hsinhua zde ZDE

Server Deníku Lidové osvobozenecké armády (Ťie-fan-ťün-pao) zde ZDE