21. 11. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 11. 2008

Vlády sázejí svou kůži proti recesi -- česká však ne

Když v pondělí 17. listopadu zakladatel agentury Stratfor komentoval výsledek summitu skupiny G-20 ke světové ekonomické krizi, byl poměrně nevzrušený. Napsal sice, že jednání skončilo vydáním nicneříkajícího prohlášení a vágním závazkem ke vzájemné spolupráci, zároveň však argumentoval, že finanční krize přešla v cyklickou recesi v zásadě srovnatelnou s recesemi let nedávno minulých. Dokumentoval to na burzovním indexu Standard & Poor's 500, který ještě minulý pátek dosahoval hodnoty 873,29 bodu, zatímco v říjnu 2002 skončil na 777 bodech.

Co se týče možného poklesu pod posledně zmíněnou hodnotu, George Friedman napsal: "Další pokles S&P o sto bodů - a trhy nám řeknou, že svět je nyní velmi odlišným místem". Nemám takové ucho jako on, abych rozuměl řeči trhů; a už vůbec ne takové jako Michael Novak, podle nějž je hlas trhu hlasem Božím. Proto když jsem si v pátek přečetl na serveru Financial Times, že index Standard & Poor's 500 spadl až k 747,32 bodům (za necelý týden tak ztratil přes 125 bodů), nejdřív ze všeho mě napadlo, že celou pondělní analýzu možná už překládat netřeba.

Důvodů by se ovšem našlo víc. Friedman rovněž tvrdí, že po srpnové rusko-gruzínské válce a bezvýsledné schůzce G-7 v říjnu je mezinárodní systém zablokován. Tak se ovšem věci jeví právě z pohledu USA s dosluhující Bushovou administrativou v čele, které jsou považovány za neperspektivního partnera. Pokračující spolupráce mezi EU a asijskými zeměmi v ekonomice a ekologických technologiích není sice zprávou první velikosti, ukazuje nicméně, že věci se hýbou i bez Američanů. Podobně uvažuje Moskva, která chce vyjednávání o bezpečnosti v Evropě rozhýbat tím, že obejde blokující Američany a místo NATO začne jednat rovnou s Evropskou unií, s níž se jednat dá.

Friedman dále z absence společného postupu G-20 vyvodil, že nyní hraje každá země sama za sebe. To ale není tak docela pravda: Island, Maďarsko nebo Ukrajina ukazují, že ačkoliv nedošlo ke shodě na společné globální strategii, existují i nadnárodní řešení, přinejmenším v regionálním měřítku. EU navíc plánuje společný balík podpůrných opatření v hodnotě 130 miliard EUR, na nějž by každá země měla přispět jedním procentem hrubého domácího produktu. Jsou prostě okamžiky, se metodologie Stratforu ukazuje jako příliš omezená americkou perspektivou.

S uvedenými výhradami se lze vrátit k pondělní analýze, respektive k tomu, co z ní zbylo. Když finanční krize přešla v cyklickou recesi, která bude zřejmě hlubší, než si Friedman myslí, vlády intervenují s cílem pozdržet dopad na národní ekonomiky. Dělají to USA, jak ukazuje pokus o záchranu automobilového průmyslu, dělá to Čína, která rovněž přijala gigantický balík na podporu podkapitalizovaných podniků. Totéž se děje i v Evropě, které si Friedman raději nevšímá. Důvod je všude stejný: Obava ze sociálního chaosu, který by při tak výrazné recesi mohl mít za následek vážnou politickou destabilizaci. Ekonomická racionalita proto ustupuje sociální nezbytnosti a zdravému rozumu politiků, byť i za tu cenu, že pokud záchranná opatření zafungují, zakonzervují status quo a zabrání ozdravnému účinku recese. Kdyby ovšem tohle vše byla pravda, většinu dosud přijatých opatření - pokud k nim brzy nepřistoupí dlouhodobá koncepce hospodářského rozvoje - musíme hodnotit nikoliv jako návrat k racionální ekonomické politice poválečných let, ale naopak jako úplné vítězství krátkodobé perspektivy. Vlády se prostě rozhodly pozdržet účinky recese a stejně jako v případě finanční krize za tímto účelem utrácejí z veřejných zdrojů; co však budou dělat, až peníze utratí a recese skončí (nebo nedejbože dosud neskončí), to zatím vůbec není jasné.

Podle logiky Stratforu je vlastně stabilita vlád vsazena do hry, jejímž jedním možným výsledkem je brzké "přirozené" odeznění cyklické recese; druhý výsledek však - v případě, že by šlo skutečně o recesi mimořádně silnou a dlouhodobou - představuje masivní růst veřejného dluhu, který by se pak ocitl mimo kontrolu. V podobných případech by zbyla už jen pomoc "zablokovaného" mezinárodního systému - nebo pády vlád, případně dokonce režimů.

Pak je tu ovšem ještě taková zemička s exportní a subdodavatelskou ekonomikou, jejíž vláda s "mimořádně silným" mandátem se zatím chová, jako by řídila Fichtův uzavřený obchodní stát a dopady finanční krize ani destrukce světové poptávky ji výrazněji neohrožovaly. Podobnými zprávami pak krmí občany, takže ti si pak vyhlídky malují narůžovo a očekávají, že jich osobně se propad globální ekonomiky v zásadě nedotkne. Země, kam směřuje 40% českého exportu, mezitím drsně přehodnocuje mentální návyky právě skončené ekonomické epochy. Kampak s tím ale na české představitele, u těch je přece vždycky všechno v nejlepším pořádku...

Kdo ví: Že by se vláda těšila, až čeští SA-mani na jaře mezi nezaměstnanými naverbují dav, proti němuž bude už policie bezmocná?

                 
Obsah vydání       21. 11. 2008
23. 11. 2008 Apelplac v tržnici SAPA Milan  Daniel
23. 11. 2008 Primitivní odezdikezdismus Soňa  Hromátková
22. 11. 2008 Bohaté země znovu kolonizují rozvojové země, aby si pro budoucnost zajistily potraviny
22. 11. 2008 Vlády sázejí svou kůži proti recesi -- česká však ne Karel  Dolejší
22. 11. 2008 Dopis Obamovi
22. 11. 2008 Psát Obamovi nestačí Jan  Čulík
23. 11. 2008 Tak teď víte, co si o vás myslím
23. 11. 2008 Starostové z Brd: České vládě to osladíme
22. 11. 2008 Ochránci práv dětí kritizují, že práva dětí nedodržují vláda, soudy ani parlament
22. 11. 2008 Gazeta Wyborcza: Nový šéf německých Zelených odmítl protiraketovou obranu v Polsku
21. 11. 2008 Konec globální americké moci
21. 11. 2008 NYT: K finanční krizi a recesi zřejmě přistoupila deflace
22. 11. 2008 Poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová opustily klub SZ
20. 11. 2008 Téma radar: Vondra vyzývá k bdělosti a prezidenta Sarkozyho k respektu Josef  Brož
20. 11. 2008 Na Západě se neví o odporu českých občanů proti americkému radaru Jan  Čulík
22. 11. 2008 Protiradarové protesty v ČR nemají účinnost
21. 11. 2008 Vondra má mandát asi jako candát Milan  Daniel
21. 11. 2008 Hrozící výprodej Ameriky, neboli Naléhavé hledání peněz Uwe  Ladwig
22. 11. 2008 Diskusní fórum v Parlamentu "Co firmy čekají od státu, aneb baby boom strašákem prosperity?"
21. 11. 2008 Češi se dočkali, dočkali Ivan  David
20. 11. 2008 Demagogie médií Petr  Valenta
21. 11. 2008 Zelené divadlo na provázku Milan  Daniel
21. 11. 2008 Český rasismus a rasismus v dnešní USA Soňa  Hromátková
21. 11. 2008 Sjezd České lékařské komory, aneb jak nemá vypadat veřejná debata Čeněk  Kras
21. 11. 2008 Msta Sandra  Wain
20. 11. 2008 Klaus a Havel -- už si jich nevážím
20. 11. 2008 Starostové představí evropskou protiradarovou kampaň a protest v Bruselu
21. 11. 2008 Intelektualita 21. století Bohumil  Kartous
21. 11. 2008 Monitor Jana Paula: Chvála kameni Jan  Paul
20. 11. 2008 Když dva dělají totéž... Antonín  Hubený
20. 11. 2008 Kdo vygeneroval xenofobii a rasismus Milan  Daniel
20. 11. 2008 Konec Ameriky? Nebo bude Barack Obama zachráncem demokracie? Greg  Evans
21. 11. 2008 Političtí vězni -- vězni pro názor Patrick  Ungermann
21. 11. 2008 Domácí hádka o lidské maso Wenzel  Lischka
19. 11. 2008 Banky, nebo lichva? František  Nevařil
19. 11. 2008 V české společnosti vládne despekt vůči intelektuálům a humanitním oborům Jan  Mertl
18. 11. 2008 Akademická jatka 2008, aneb Gaudeamus Igitur Josef  Švéda
9. 11. 2008 Hospodaření OSBL za říjen 2008