22. 12. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
20. 12. 2008

Vůdci světa, nebezpeční sobě i svému okolí

Psychiatrie západní civilizace prodlévá v historicky výjimečné pozici. Dříve ušmudlaná Popeluška medicíny jakoby se úspěšně zabydlela na Zámku. Ze služky se stala princeznou. Krušná léta ve špíně a poddanství jsou zapomenuta a psychiatrie vládne! Kdo jiný by měl dneska vědět, co je normální? Co jsou bludy a co přeludy?

A kdo že je vlastně králem?

Psychiatrie na Západě se stala disciplínou téměř božskou.

Zatímco v teokraciích je nejvyšším rozhodčím Bůh, zastoupený kněžstvem, bezradný Západ se dnes dovolává psychiatra: společenské veličiny si navykly navzájem zpochybňovat duševní zdraví a posílají jeden druhého na léčení. Soudci po boku, psychiatr stále častěji spolurozhoduje o vině a nevině, o rodičích a dětech, o tom, co je morální. Psychiatrie vždy sloužila zájmům společnosti. Lépe řečeno vládnoucí moci: V nacistickém Německu patřili psychiatřipionýrům genocidy, v Zemi sovětů psychiatři disidentům napravovali hlavy stejnými postupy jako schizofrenikům a

smutných příkladů ohavného zacházení s duševně nemocnými (zde = méněcennými) je dostatek i ze vzorně demokratických států nevyjímaje USA, Austrálii, Švédsko... aj. Mimochodem, není jiný medicínský obor, kde by mohl být člověk léčen proti své vůli. A v ČR v první polovině roku 2008 za to musel ještě zaplatit. Od léta je to jedna z mála variant léčby, za které se neplatí poplatek.

Blázinec byl jen vězením jiného druhu a v představách mnohých občanů kriminálem zůstal.

O tom, co se děje v psychiatrických zařízeních, kolují děsivé legendy, ale – koho to doopravdy zajímá?

Copak se někdo vážně zajímá o to, co se děje s naší civilizací?

Společnost se mění a psychiatrie podle ní. Homosexualita už není nemoc, od té doby, co vypadla ze seznamu diagnóz. Zato přibývají a vynalézají se „nemoci“ nové: závislost na hazardu , posedlost plastickou chirurgií, frigidita aj. Je třeba léčit víc a víc! Rozšiřují se diagnostická kritéria deprese a šíře indikačního pole pro antidepresiva i antipsychotika. Trendem deprese je (podle WHO) stát se v nejbližších desetiletích nejfrekventovanější příčinou pracovní neschopnosti a invalidity. Vzpomeňme: Po rozpadu státu se v Jugoslávii po válce stala antidepresiva běžným doplňkem stravy. Příznačné je, že původně exkluzivní, zbytková diagnóza schizoafektivní poruchy (ani schizofrenie, ani porucha nálady) už je v léčebnách nejčetnější psychiatrickou poruchou. Že by proto, že takový nemocný je nejvděčnějším konzumentem psychofarmak?

Přes veškeré vědecké úsilí, psychiatrie není exaktní věda. Duše není vidět na rentgenu a zárodky schizofrenie se nedají vypěstovat na misce a zkoumat pod mikroskopem. Psychiatrickou diagnózu dělá psychiatr podle seznamu více méně vágně definovaných pojmů, na jejichž významu se kdysi usnesli jiní psychiatři. Co je a není norma pro duši, kdo je maniak, kdo schizofrenik, alkoholik nebo psychopat, co je blud a co je halucinace - o tom stále rozhoduje rodina, ulice, spolupracovníci, stát, korporace, částečně sám pacient, a pak až psychiatr.

Lidé by si měli uvědomit, že dilema, zda bude někdo zavřen a nedobrovolně léčen na psychiatrii, řeší jediné vodítko: Psychiatr zváží okřídlenou formulí, „zda dotyčný jeví příznaky duševní nemoci a je nebezpečný sobě nebo okolí.“ Není nic přesnějšího. Takže je to jasné?

Sotva. Koho by nenapadlo, kolik světových demokraticky zvolených předáků by asi neprošlo sítem psychiatrického vyšetření. Kolik je mezi mocnými „nebezpečných neléčených pacientů?“ O diktátorech nemluvě.

Problém je v tom, nejenže jim to demokraticky prochází, ba někdy je to právě jejich „nemoc“ je kvalifikovala tak vysoko. Maniak hodně vydrží, paranoik je opatrný a přitom razantní, psychopat netrpí skrupulemi ani city.

Je nasnadě, že kdyby nemocný jedinec neměl dost zdravých (?) oddaných následovníků, nikdy by nenapáchal tolik škod...

Anebo je to obráceně? Duševní zdraví je dost možná zcela neprozkoumaná chiméra, jev natolik řídký, že je za vší obecnou patologií, mořem nutkavých myšlenek, úzkostí, závislostí, iluzí, bludů a halucinací téměř nezbadatelný.

Guy Debord, francouzský sitaucionista a posléze sebevrah (nakonec tedy také psychiatrický případ) popsal soudobou společnost jako Společnost spektáklu.

A Václav Bělohradský komentuje: „ ... nejdůležitějším rysem společnosti integrovaného spektáklu jsou nediskutovatelná falsa (zdůrazňuji, MV), vyráběná sériově manažery mediální nadskutečnosti. Každá autorita může být podryta na objednávku, za přiměřenou cenu dokážou specializované agentury udělat z Dětí Země teroristy, z odpůrců americké základny v Brdech agenty Ruska a z autora těchto řádků pomateného intelektuála, prostředků k tomu mají dost. Připomeňme si falsa vystřelovaná proti Al Gorovi či jiným šiřitelům „nepohodlných pravd“ většinovým tiskem, vždy ve službách pravd „pohodlných“. Matkou všech nediskutovatelných fals je pak legenda o „vítězství Západu ve studené válce“, která dělá z desetiletí strategické spolupráce USA–SSSR éru antagonismu, z níž vyšel Západ jako vítěz.“

Bělohradský velmi sličnými argumenty dokládá, že v takové společnosti de facto nelze nebýt než pouhým stínem, objektem a obětí spektáklu („Jsme neustále natáčeni a nahráváni, kdo pracuje s těmi nahrávkami a v jakém právním rámci, nikdo přesně neví ...“)

Hle! Tzv. klasický paranoidní blud splynul s realitou, říká jinými slovy Bělohradský. On neví, kdo to je a proč to dělá, ale špehují nás na každém kroku a čím dál víc. Přitom průměrný čtenář tisku kdekoli na světě by Bělohradskému jistě dokázal odpovědět, kdo to je a proč se tak děje: Přece je válka s terorismem. Od 11. září, kdy teroristi zaútočili na USA. A je to tak dobře, v zájmu bezpečnosti.

Ze spektáklu není úniku a Bělohradský není výjimkou. Bělohradský v článku rozhodně odmítá blud o antagonismu USA versus SSSR, a jako příklad potlačované, nepohodlné pravdy uvádí případ apoštola globálního oteplování Al Gora. Průměrný konzument mediálního mainstreamu ovšem dávno vstřebal, že Al Gore byl osvíceným establishmentem oceněn Nobelovou cenou. Jakékoli zpochybňování nového dogmatu globálního oteplování je dnes herezí s trestem exkomunikace a zneuctění, i když jsou k diskuzi mnohem pádnější argumenty proti oficiální verzi o klimakilleru CO2, než ty, jež představuje Václav Klaus, klimatolog amatér.

Tak celé národy ochotně vyznávají spektakulární oficiální bludy o islámském útoku na USA, ochotně vidí neviditelné letadlo útočící na Pentagon, věří na nekonečný růst cen nemovitostí, výrobu zlata a bohatství z ničeho, nevyčerpatelné přírodní zdroje, genové mutace a biopaliva (která zdražují potraviny jen v USA, v Česku ne). Celé národy páchají sebevraždu.

Nabízí se laciná odpověď na úvodní otázku: kdo je tady králem? Ano, Popelka psychiatrie se vdala za naháče. Kdo chce, ten nepřehlédne, co je to za panovníka. Psychiatrie naší doby je zdánlivě mocná, ale problémy civilizace prášky na nervy nevyřeší. V tomto stádiu rozkladu společnosti je tu lidská, ne perzekuční forma psychiatrie jen od toho, aby pomáhala slabým snést tlak bohapusté iracionality.

Nápovědu, co dělat, napsali už jiní.

Autor je také psychiatr.

                 
Obsah vydání       22. 12. 2008
22. 12. 2008 Cizinci potřebují větší ochranu Milan  Daniel
22. 12. 2008 Záhada českých Vánoc Karel  Dolejší
22. 12. 2008 Cena pro Jana Čulíka a Britské listy Bohumil  Kartous
22. 12. 2008 Turecká obuvnická firma musela najmout 100 nových zaměstnanců
22. 12. 2008 Šéf britské anglikánské církve varuje před nebezpečím nacismu
20. 12. 2008 Byla v Praze jiná Ellen Tauscherová, než zasedá v Kongresu? Karel  Dolejší
19. 12. 2008 Začachrovaný národní zájem Karel  Dolejší
22. 12. 2008 Sankt Peterburg a okolí - dalších pár pohledů Jan  Čulík
22. 12. 2008 Vánoční čtení z klasika
22. 12. 2008 Ruská pořádková policie rozehnala demonstraci proti dani z dovozu automobilů
22. 12. 2008 Ruský stát posílí svůj vliv nad velkými korporacemi
19. 12. 2008 Michael  Marčák
22. 12. 2008 Staré téma: Kdo je vrah? neboli Morální otázka ohledně služby beze zbraní Uwe  Ladwig
22. 12. 2008 "Zkrvavené ruce" Jiřího Paroubka Miloslav  Štěrba
22. 12. 2008 Co vy NATO? Miloslav  Štěrba
22. 12. 2008 Jediným problémem s Afghánistánem je... Jan  Čulík
22. 12. 2008 Chceme-li pomoci afghánským ženám, dostaňme je z Afghánistánu Karel  Dolejší
22. 12. 2008 Ženy, Afghánistán a lidská práva Petr  Wagner
22. 12. 2008 České jednotky "by měly být vyslány i do Saúdské Arábie"
22. 12. 2008 Ateismus a Afghánistán Boris  Cvek
22. 12. 2008 Michael  Marčák
22. 12. 2008 Hrrr do Afghánistánu! Štěpán  Steiger
20. 12. 2008 V ďáblově lůně: Sankt Peterburg 2008 Jan  Čulík
20. 12. 2008 Orgie konzumerismu v ruském městě Jan  Čulík
21. 12. 2008 Současné Rusko: Ano konzumu, ne moderně Karel  Dolejší
21. 12. 2008 Půjde Rusko tou či onou cestou a jak to tam vypadá dnes? Jan  Čulík
22. 12. 2008 "Vytunelování" autentického smyslu a poslání lidských práv administrativami USA od roku 1977 Jaroslav  Kuba
22. 12. 2008 ORF se nachází v těžké krizi Richard  Seemann
25. 12. 2005 Skrytý smysl svátku Chanuka
22. 12. 2008 Jaké studium byste doporučili dětem raději? Štěpán  Kotrba
22. 12. 2008 Rakousko a vznik samostatného Československa Jan  Makovička
22. 12. 2008 Chvála skepse Petr  Tuček
20. 12. 2008 Vůdci světa, nebezpeční sobě i svému okolí Michal  Vimmer
22. 12. 2008 Ateistovy Vánoce Jan  Kadubec
20. 12. 2008 Poplatky za ošetření nic neregulovaly Petr  Wagner
22. 12. 2008 Smrť starým a chorým Sylvia  Rychlá
19. 12. 2008 Transformace středověké Svaté říše v národní státy byla postupná Petr  Schnur
19. 12. 2008 „STOP škrtům a propouštěním“. 150 000 studentů na ulicích francouzských měst Karel  Košťál
22. 12. 2008 Evropská unie je politický kýč, aneb O věrnosti prázdnotě Luděk  Toman
21. 12. 2008 Obama bude bojovat proti globálnímu oteplování
22. 12. 2008 K porozumění dnešní Číně nemusíte být klasický sinolog
20. 12. 2008 Integrace Latinské Ameriky a Karibiku pokračuje - pod hesly o "sociální spravedlnosti"
20. 12. 2008 Ti, kteří očekávají Velkou revoluci v roce 2010 Josef  Mikovec
20. 12. 2008 Silou, Mirečku, silou to jde jen 60 dní Štěpán  Kotrba
4. 12. 2008 Hospodaření OSBL za listopad 2008