Zákony aerodynamiky jsou známé již dlouho, jedním z průkopníků výzkumu proudění byl i zakladatel oboru parních turbín Slovák Aurel Stodola. Jeho pokusy lze velmi snadno demonstrovat ofukováním listu papíru či tenkého plechu pod různými úhly. Zjednodušeně řečeno lze zjistit, že při určitém úhlu ofukování je list proudem vzduchu přitahován a ne odpuzován, jak by soudil tzv. selský rozum.

To je známý princip vztlaku, využívaný aviatiky od Otto Lilienthala po současné aerobusy.Ideálním tvarem je mírně vypuklá (konvexní) plocha, jakou mají horní povrchy nosných ploch (křídla) letadel.

Přesně takový tvar mají některé módní střechy dnešních novostaveb nebo půdních nástaveb. Aerobus se zvedne z ranveje a střecha z domu. Navíc bývají takové střešní konstrukce utěsněné, takže při proudění po vnějším povrchu vzniká podtlak a uvnitř krovu přetlak, který násoben velikostí plochy vytváří onu sílu, která celou střechu zvedne.

Tohle věděli dobře stavitelé v minulosti a ví to i solidní stavitelé dnes. Plochá nebo mírně vypouklá plechová střecha vyjde ovšem oproti klasické sedlové střeše kryté taškami mnohem levněji. Do té chvíle, než ji sundá nějaký ten Kyrill či Emma, démoni, na které lze svést obvyklou lidskou blbost.

Za tu už ale většinou oni levní stavitelé neplatí. Za blbce jsou zákazníci a pojišťovny, případně televizní reportéři. O nich to už ale víme z jiných souvislostí...