Otázky čtenáře Krásy

• Proč USA plánují umístit radar a rakety na různých místech? Vždyť společné umístění je výhodnější (viz str. 10 Armádního bulletinu). Je příčinou snaha "rozředit" odpor Poláků a Čechů?
• Proč je v americké nótě napsáno, že se velvyslanectví těší na co možná NEJRYCHLEJŠÍ uzavření dohody? Nebylo by lepší nejdřív vše důkladně vyzkoušet? Kam vlastně spěchat, když hrozba od "darebáckých" států nebude reálná dříve než za několik let? Je opravdu skutečnou motivací získat body v prezidentských volbách díky "úspěchu" v Evropě?
• Proč se plánuje umístit v Polsku jen 10 raket? Není to na efektivní obranu málo?
• Proč USA požádaly právě Polsko a ČR, v nichž armáda USA není přítomna? Nebylo by mnohem jednodušší postavit základnu v zemi, kde již armáda USA je (např. SRN)? Byl by jejich odpor silnější?
• Kolik radarů a základen s protiraketovými střelami je v USA? Kde? Jak dlouho tyto základny fungují?
• Proč vlastně chtějí USA základny v Evropě? Používaný argument je, že pro obranu spojenců USA. Ale zároveň USA neplánují o základnách jednat s NATO (tj. nejbližšími spojenci). Jsou američtí vládní činitelé takoví nezištní dobráci, že chtějí zajistit obranu Evropy i proti její vůli?
• Proč jsou státy NATO proti základně ve střední Evropě?
• Co by se změnilo ve věci základny, kdyby byla součástí NATO? Byla by to jen formalita, nebo by to mělo nějaké praktické důsledky?
• Co se stane, pokud ČR a/nebo Polsko odmítnou? Urazí se USA a nebudou s námi mluvit nebo jen mávnou rukou a osloví jiný evropský stát?
• V jakých případech by česká vláda souhlasila s referendem? Jsou občané ČR dostatečně kompetentní volit do parlamentu a místních zastupitelstev, ale nikoli rozhodovat v referendu o dlouhodobé přítomnosti cizí armády na našem území? Jak vážná by musela být záležitost, aby se konalo referendum?
• Jaké jsou mantinely pravomocí vlády, parlamentu a prezidenta? Není náhodou volebním podvodem, když politické strany dělají něco jiného než ve volbách slibovaly? (Jako například komunisté po 2. sv. válce, kteří před volbami rozhodně neslibovali to, co po osmačtyřicátém napáchali.)

Otázky Štěpána Kotrby k uvažované výstavbě radaru XBR/GBR-P v Brdech

• složení radarové základny
  • technické parametry XBR radaru
  • existence dalších radarů na základně (typ, frekvence, stř. výkon, maximální efektivní impulzní výkon)
  • konkrétní typy
  • počet radarů /frekvence, stř.výkon/
  • počet dalších aktivních radiofrekvenčních prvků - DSCS terminály ap.)
  • Kolik z toho prvků mikrovlnné radiace v jakém pásmu a s jakým výkonem
• maximální efektivní impulzní výkon, vyzářený max. počtem T/R modulů antény radaru XBR na jednotlivých frekvencích
• Ostatní parametry signálu radaru XBR (počet prvků, další radiotech. parametry, min. úhel paprsku - ostrost)
• druh, typ a maximální výkon napájecího zdroje
  • pokud diesel generátory, pak počet a celková velikost nádrže v litrech , celkový výkon MW (6 gen, 20 MW celkem ??), celkový provozní výkon za rok MWh, max. špičkový odběr MW
  • pokud vnější el.zdroj, tak jaký (přípojný bod do JES), typ vedení (podzemní, nadzemní), příkon MW, max. špičkový odběr MW, celkový provozní výkon za rok MWh/rok
  • druh, typ a maximální výkon napájecího zdroje na US základně v Grónsku
• čas potřebný pro přechod radaru(ů) z pohotovostního režimu na plný výkon
• plánovaný počet hodin za rok špičkového výkonu
• plánovaný počet hodin za rok pohotovostního režimu
• negativní vlivy radaru(ů) na okolí a životní prostředí (stavba, provoz)
  • známá zdravotní rizika provozu XBR
• zdravotní omezení pro obsluhu
• zdravotní omezení pro ostrahu
• zdravotní omezení pro návštěvníky stávajícího vojenského prostoru
• zdravotní omezení pro civilní obyvatelstvo do 50 km (počet hodin, max. přípustná dávka, EMR zóny a EMR rizika, MPEL)
• zdravotní omezení pro náhodný zásah letadla, ultralightu či jiného objektu
• zdravotní rizika pro živé organismy (zvěř)
• Tvar a velikost území omezení pro civilní letecký provoz v době plné činnosti radaru (mapa),
• Tvar a velikost území omezení pro civilní letecký provoz v době pohotovostní činnosti radaru (mapa),
• Tvar a velikost území omezení pro civilní letecký provoz v době nečinnosti radaru (mapa),
• omezení pro civilní letecký provoz ve vztahu k civilním leteckým koridorům a činnosti Letiště Praha (mapa se zakreslenými civilními letovými koridory, pásma ICAO)
• Inovace radaru (kdy, v jakých parametrech, výsledné hodnoty) oproti původní instalaci XBR Kwajalein
• Počet technických zaměstnanců, obslužného personálu, ostrahy, civilních zaměstnanců, z toho příslušníků Armády ČR a civilů
• Schopnost lokalizovat a rozlišit cíle (vzdálenost v km):
  • dopravní letadlo,
  • ultralight či malé letadlo,
  • stíhačka v rychlosti <M1,
  • startující balistický nosič,
  • letící balistický nosič při rychlosti <M5,
  • hlavice na balistické dráze,
  • klamný cíl na balistické dráze,
  • křižující střela,
  • družice,
  • jiné cíle
• Schopnost vypočítat dráhu cíle (vzdálenost v km, přesnost): balistická raketa, hlavice a klamný cíl na balistické dráze, křižující střela, družice,
• max. počet najednou lokalizovnaých cílů
• schopnost rušení radioelektronického provozu v jednotlivých pásmech při pohotovostním režimu, při běžném provozu, při plném impulsním provozu (frekvence, vzdálenost v km, typ rušení, rozsah škod)
• riziko elektromagnetické interference (vzdálenost v km)
  • hasicí přístroje,
  • pyropatrony airbagů,
  • raketa na křídle letadla,
  • pyropatrony vystřelovacího sedadla pilota
  • elektrické roznětky
  • elektromotory a spínací zařízení
  • vliv na kardiostimulátory
• schopnost aktivní elektromagnetické interference nestíněného zařízení či letounu (vzdálenost v km)
• schopnost aktivního zničení radioelektronického zařízení v letícím bojovém letounu F-16, označeném za nepřátelský objekt, impulsním plným výkonem (vzdálenost v km)

otázka čtenáře Vladimíra Myslíka z FEL ČVUT

• riziko elektromagnetické interference - vliv na kardiostimulátory

Otázky Jana Sýkory

• Představuje GBI vzhledem ke svým charakteristikám opravdu relevantní ochranu území střední a východní Evropy, když je určen proti ICBM ve střední části jejich trajektorie? Proti střelám, směřujícím z Blízkého východu přes severní pól je ovšem lokace sil ve střední Evropě ideální, s ohledem na to, že východnější umístění by již bylo politicky nemyslitelné. Vybudování sil na Aljašce bylo zřejmým důsledkem toho, že umístění GBI v srdci bráněného území, zdaleka není pro jejich využití optimální.
• Nebude třeba doplnit protiraketový systém v Evropě spíše prostředky pro ničení taktických střel na nižších letových hladinách a v případě ICBM (pokud je i jimi Evropa někým ohrožena?) v konečné sestupné fázi letu , aby se vůbec dalo hovořit o funkčním protiraketovém štítu nad Evropou?
• Není tedy prakticky umístění GBI v Evropě čistě v zájmu ochrany území Spojených států a nepřinese tak hostitelskému státu samo o sobě více rizika, než-li reálné úrovně ochrany? Spojené státy financují nákladný komplexní systém víceprvkové ochrany, protože jsou si dobře vědomy, že pravděpodobnost úspěšného sestřelu jediným typem ochrany zdaleka nevzbuzuje optimismus. Zároveň potřebují systémy včasného varování co nejblíže místu předpokládaného startu.
• S ohledem na předchozí otázky -- nakolik je relevantní argumentace ze strany Spojených států, že jde o ochranu území Evropy, a nejde tedy jen o rozšíření možností amerického deštníku poté, co byla podobná základna zřízena ve Fort Greely na Aljašce, avšak leží stále příliš blízko chráněných oblastí?
• Proč je pro Spojené státy neatraktivní umístit kontejnery se střelami na svá plavidla, která se mohou volně kolem Evropy i severního pólu pohybovat na ještě ideálnějších bodech předpokládaných tras střel, poskytovat stejný stupeň pohotovosti s nižším rizikem ohrožení raketových sil a flexibilně reagovat na aktuální hrozby? S vojenskými základnami na území jiných států mají Spojené státy přebohaté zkušenosti a bez problému zde umisťují i ty nejcitlivější technologie. Ovšem zřizovat pracně miniaturní, byť politicky citlivou základnu s minimem provozu a personálu, bdícím dlouhé večery nad zapečetěnými kontejnery se spícími střelami - to je iniciativa, vzbuzující otázky nad rámec uvedených důvodů. Nebo je úmyslem zřídit zde současně i základnu leteckou?
• Nakolik je pro Spojené státy ve skutečnosti atraktivní představa získat svou vojenskou základnu a výsostné území ve střední Evropě, bývalé sféře Varšavské smlouvy? Nesledují tím Spojené státy zcela jiné dlouhodobé cíle, které by v budoucnu mohly být v ostrém rozporu se zájmy hostitelského státu (pokud tomu tak není již nyní)?
• Bude případný hostitelský stát moci stejně intenzivně ovlivnit umístění i jiných typů zbraní? Stávající koncepce GBI může z geografických důvodů jen těžko zasáhnout proti částečně mobilnímu arzenálu asijských jaderných velmocí, který by byl použit proti území Spojených států - rušivá je ale samotná vojenská přítomnost a také umístění radarových systémů. Pozdější umístění jiného typu raket či senzorů by ale mohlo napjatou situaci v multipolárním světě jaderných zbraní ještě více vyostřit.
• Raketový nosič GBI se fakticky od ICBM s bojovými hlavicemi liší právě jen osazenou hlavicí a naprogramovaným režimem letu, což ostatně dokládá, že ostré testy EKV byly před zkonstruováním speciálního nosiče prováděny s užitím dvou raketových stupňů z přebytků ICBM Minuteman II. Utajená výměna hlavic na již umístěných a zabezpečených raketách je nepochybně snadno proveditelná a strategické dopady jsou tak nezanedbatelné.
• Střely GBI mohou teoreticky v několika minutách zasáhnout v oblasti jakýkoliv objekt ve vzduchu do výšky minimálně 2000 km, tedy především umělé družicové systémy na nízkém orbitu. A bleskurychlé vyřazení vojenských satelitů lze považovat za velmi žádoucí prvek v systému jaderné strategické převahy. Lze tedy GBI vzhledem ke svému potenciálu považovat za čistě obranou iniciativu?
• Nakolik je teprve vyvíjený systém GBI v budoucnu schopen plnit své úkoly v situaci, kdy zatím ani testování této technologie ve zjednodušených podmínkách rozhodně neslibuje oslnivou spolehlivost a účinnost ?
• Oznámit strategický úmysl zřídit sila s těmito raketami v době, kdy jsou samy ještě ve fázi testování, namířenými proti raketám států, které s vývojem vlastních ICBM mají před sebou dlouhé roky vývoje, je přinejmenším pochybné. Způsoby obrany ICBM proti "antiraketám" se vyvinuly již dávno za studené války a každý způsobilý vojenský plánovač státu, který nechce vyrobit jen cvičný cíl pro americkou vojenskou mašinérii, se bude automaticky snažit o jejich implementaci . Americké střely s vícečetnými EKV, kompatibilními s nynějším GBI, jsou teprve ve vývoji. A četní odborníci považují za pochybnou (rétoricky nekonzistentní) jak koncepci obrany před dalekonosnými raketami v době vzrůstajícího významu konfliktů lokálních a asymetrických, tak i samotný způsob destrukce pouhým střetem (tzv. hit-to-kill), který je považován za samoúčelné technologické cvičení a utrácení za vývoj (v případě GBI Boeing), aniž by oproti klasickým koncepcím přinášel významnější zisk.
• Vzhledem k předpokládanému počtu dislokovaných 10 raket se vnucuje otázka, zda toto množství není jen symbolické a není jen předskokanem umístění jiných technologií, nebo většího počtu střel. Jelikož současné střely mají možnost zasáhnout jen jeden cíl a to ještě s nejistou mírou pravděpodobnosti, je možno předpokládat, že k případnému ostrému zásahu by byly vypuštěny alespoň střely dvě.
• Nakolik je v současnosti, ale i perspektivně v budoucnu, aktuální hrozba ze strany Iránu, že by dokázal pod přísným dohledem a za silné vojenské přítomnosti Spojených států v Perském zálivu, spřáteleném Kuvajtu, dočasně i v Iráku (?) a zároveň v sousedství s členským státem NATO, vyvinout a použít ICBM? Spojené státy mohou vzhledem ke svému současnému odhodlání toto nedopustit v kterémkoliv okamžiku vybojovat vzdušnou nadvládu nad většinou z myslitelných států a odsud bezpečně sestřelovat všechno, co se pokusí opustit střežený vzdušný prosto

A nakonec jedna otázka navíc

• Proč USA odmítají Gabalu i Armavir, jestliže právě tyto lokality jsou nejvhodnější pro sledování cílové oblasti "darebáckých států" a tím, že by byly provozovány společně s Rusy, eliminovaly by jejich podezření a odůvodněné obavy z vývoje efektivních špionážních technologií namířených proti testovacím polygonům v Rusku, elektronického rušení nebo matení ruských radarů včasné výstrahy či vývoje elektromagnetického děla, schopného destabilzovat ruský kosmický a raketový program? (mapy s trajektoriemi balistických střel s odůvodněním nevhodnosti těchto dvou ruských základen )

Jaroslav BRDSKÝ, BL 24. 9. 2007 : Další mystifikace ve zprávě vládní komise o radaru ZDE

Radar v Brdech: základ rozbití Evropy nebo základ bezpečnosti Evropy - Klíčové argumenty TÉMA BL