23. 4. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 4. 2008

Koho zajímá osud Haiti?

Minulý rok jsem coby externí spolupracovník Člověka v tísni navštívil lidskoprávní happening, který tato organizace pořádala na Střeleckém ostrově v Praze. V "antikubánském stanu" jsem narazil na senátora Štětinu, který si navlékl umělý plnovous a jal se recitovat krátkou pasáž ze spisů Fidela Castra. Divadlo to bylo dojemné.

Poté, co jsem obešel výstavku věnovanou porušování lidských práv na Kubě a nenalezl ani zmínku o Guantánamu, jsem přítomné organizátory na tento fakt upozornil.

Hrobové ticho mi bylo odpovědí. Skutečnost, že podle zpráv Amnesty International je v kubánských věznicích drženo protiprávně méně vězňů než na Guantánamu, jsem se v agitačním stanu nedozvěděl.

Přesto považuji Guantánamo za malicherný přestupek proti měšťácké morálce spáchané Spojenými státy ve srovnání s obludnými hrůzami jimi spáchanými a přetrvávajícími v nejchudším státě západní hemisféry -- Haiti -- zemi nepříliš vzdálené od jedné z posledních pekelných bašt bolševismu - Kuby.

Zdroj: ZDE ZDE

Zatímco mnozí pláčí pro Tibet, lají Rusku, Číně nebo Íránu, Haiti se po dlouhé době zjevilo v amerických médiích v souvislosti s celosvětovými protesty proti masové produkci biopaliv, jež má vliv na dramatické zdražování potravin a jejich nedostatek vůbec. Depresivní realitu podtrhává bývalý brazilský voják při misi OSN v Haiti (MINUSTAH), který nyní trpí postraumatickým syndromem:" Tady prohráváme skutečnou válku, válku proti chudobě. Jedině ta může přinést mír. "

Přes přítomnost jednotek MINUSTAH, která trvá již více než 10 let, se situace v zemi k lepšímu neobrátila. Naopak, příslušníci MINUSTAH se v minulosti na zvěrstvech proti Haiťanům sami podíleli, například vojenskými vpády do snad nejhoršího slumu na světě -- Cite Solei.

Zdroj: ZDE ZDE

Světová banka odhaduje počet obyvatel Haiti na necelých 9 milionů. V září 2006 SB uvádí, že 55% Haiťanů žije za 0,44 dolaru na den, tedy v absolutní chudobě. To prakticky znamená, že zhruba 5 milionů lidí zde trpí akutním hladem. Mark Schuller, antropolog z Univerzity Vassar, tvrdí, že za děsivou chudobu Haiťanů může neoliberální politika, již zde začal propagovat prezident Reagan před více než čtvrt stoletím rozsáhlou privatizací veřejného sektoru a podstatnými škrty v dotacích na zemědělství.

Schopnost Haiti uživit sebe samu hlavně rýží byla efektivně paralyzována importem dotovaných potravin z USA. Podle Schullera 84% haitské rýže pochází z ciziny, ačkoliv by domácí produkce rýže Haiťanům ke konzumaci stačila.Od roku 1980 klesl HDP cca o 39%. Haitská vláda musí každým rokem splácet úroky z půjček ve výši 80 milionů dolarů. Co víc, na životně nejdůležitější statky pro každou společnost - zdravotnictví, školství a sociální síť -- peníze nezbývají, jak uvádí Schuller.

Zdroj: ZDE

Haiti se zdá být také vůdčím cílem invazí regionálního hegemona. V roce 1915 provedl americký prezident Woodrow Wilson, který stál u zrodu samostatného československého státu, na Haiti ničivou invazi, kdy zde znovu ustanovil otroctví, svrhl parlamentní systém a učinil ze země další americkou plantáž, píše Noam Chomsky. V letech 1956 až 1987 zde Spojené státy vydržovaly (s výjimkou několika let) diktaturu klanu Duvalierů, během níž byly zavražděny desítky tisíc lidí, a zemí cloumalo drancovaní nerostného bohatství a tvrdá korupce.

Zdroj: ZDE

V roce 1990 byl Washington zděšen demokratickou volbou v Haiti, kdy byl do čela země zvolen Jean-Bertrand Aristide a jeho hnutí LAVALAS. Aristidovy sociální reformy, jež se dotýkaly skutečných problémů Haiťanů, nakonec o rok později vedly k jeho svržení hnutím FRAPH, ve kterém působili produvalierští militanti s požehnáním Pentagonu. Prezident Clinton se však zde v roce 1994 rozhodl znovu "nastolit demokracii", poté co zde za jeho skryté podpory a přes ekonomické embargo bylo zmasakrováno 4 -- 5.000 chudých černochů.

Dosazení Aristida do prezidentského křesla však provázely tvrdé ekonomické podmínky, diktované Spojenými státy, tedy otevření země nadnárodním molochům jako Texaco Oil a plošné škrty v sociální sféře.

Zdroj: ZDE

V roce 2004, v době jeho druhého prezidentského mandátu, byl Aristide znovu svržen silami FRAPH s podporou USA, Francie a Kanady a unesen do Afriky, kde je dosud protiprávně zadržován. Zpráva prestižního lékařského periodika Lancet o dva roky později uvádí, že:" V hlavním městě země Port-au-Prince a jeho blízkém okolí bylo zabito 8.000 osob během 22 měsíců, které nasledovaly po puči. Téměř polovina z těchto se připisuje na vrub vládních sil a jejich podporovatelů. Na 35.000 žen bylo v této oblasti znásilněno. Více než polovinu obětí tvořily dívky a ženy mladší 18 let."

Zdroj: ZDE

Roku 2006 byl do prezidentského úřadu zvolen bývalý Aristidův příznivce René Préval. Ten je však lidskoprávními organizacemi a haitským disentem obviňován z korupce a spolupráce s osobami, které provedly puč před čtyřmi lety.

Zatímco Člověk v tísni pořádá PR tyjátry s klecí na podporu desítek kubánských politických aktivistů, kteří byli před pěti lety zatčeni a odsouzeni k dlouholetým trestům odnětí svobody, a spolupracuje s organizacemi jako NED, které bez skrupulí prosazují zájmy USA po celém světě, zůstavá neskonale sužované Haiti mimo ideologický zápal této organizace.

                 
Obsah vydání       23. 4. 2008
23. 4. 2008 Amnesty International vydala šokující filmovou reklamu proti dušení vězňů vodou
23. 4. 2008 Polsko chce, aby byly Spojené státy třetím sloupem jeho bezpečnostní strategie
23. 4. 2008 Musíme tu mít Američany, protože tu nechceme Rusy
23. 4. 2008 Už nebudete moci podniku účtovat výdaje za návštěvu bordelu
23. 4. 2008 Hele, kámo, nemáš pár zbytečnejch drobáků?" Martin  Gřeš
23. 4. 2008 Jak se dělá sebevražedná politika? Miloš  Dokulil
23. 4. 2008 Koho zajímá osud Haiti? Daniel  Veselý
23. 4. 2008 Proč jsem pro vstup vojsk
23. 4. 2008 Co máte černé na bílém..., neboli Nerozumná víra ve "volný trh" Uwe  Ladwig
23. 4. 2008 Evropská Komise: ochrana před Gazpromem bude nutná
23. 4. 2008 Barroso a deväť komisárov smeruje do Číny
23. 4. 2008 "Neviditelní" projdou Prahou
23. 4. 2008 "Les invisibles" traverseront Prague
23. 4. 2008 Proč smlouva o radaru nebude platná? Jan  Tamáš
23. 4. 2008 Finanční krize - málo optimismu do budoucna
22. 4. 2008 Přísliby privatizace se vyplnily, neboli Pohádka o spravedlnosti tržního systému Uwe  Ladwig
23. 4. 2008 Slovenský arcibiskup Sokol sloužil oslavnou mši za válečného zločince Jozefa Tisa
23. 4. 2008 Ještěří výzva delegátům VII. sjezdu KSČM
23. 4. 2008 Paraguay na rozcestí: jak dál po volbách? Simone  Radačičová
23. 4. 2008 Nečasovo zlepšování prestiže rodiny Anna  Čurdová
23. 4. 2008 Ztracené zelené referendum
23. 4. 2008 Dějiny národa cikánského nejen v Čechách a na Moravě Adam  Votruba
23. 4. 2008 Immanuel Wallerstein: Francie zpět v NATO? Doopravdy? Immanuel  Wallerstein
22. 4. 2008 Pojmy, dojmy a neoliberalismus
22. 4. 2008 Jacques zmlácená v souladu se zákonem Štěpán  Kotrba
23. 4. 2008 ■ ■ ■ Egon  Bondy
23. 4. 2008 Většina řidičů kamionů jsou profesionálové na svém místě
23. 4. 2008 Kvalitní cyklostezky: Do Paříže nebo za domem?
22. 4. 2008 Kritiku amerického režimu nelze paušalizovat jako nadávání na Američany Jiří  Jírovec
22. 4. 2008 Cui bono? Petr  Wagner
22. 4. 2008 Britské listy dosáhly v březnu 2008 několika rekordů
21. 4. 2008 Lepší nevybíravá prostitutka... Egon T. Lánský
22. 4. 2008 Růst cen potravin na mezinárodním trhu Petr  Tuček
22. 4. 2008 Budeme se také bát? Boris  Valníček
21. 4. 2008 Wall Street a Washington giganticky selhávají - kam směřujeme?
17. 4. 2008 Glasgow University is looking for a new Lecturer in Czech Studies
21. 3. 2008 Hospodaření OSBL za únor 2008