|
7. 5. 2008
Je mluvčí ČT hluchý a slepý!?„Zároveň si dovoluji požádat Vás o vysvětlení, proč Česká televize – jako televize veřejné služby – neinformovala veřejnost o neobyčejně závažných námitkách odborníka v oboru radiolokace Ing. Milana Hlobila. Argumenty Ing. Hlobila jsou přitom v příkrém rozporu s vládními zprávami o neškodnosti radaru, jejichž autoři ale dostali v České televizi velký prostor k oslovení veřejnosti, třebaže odborníkem v oboru radiolokace není ani jeden z nich. Žádám Vás zároveň o vysvětlení, proč doposud nebyl vysílán rozhovor, který Ing. Hlobil poskytl České televizi před pěti týdny. Bude jej Česká televize vůbec vysílat? A pokud ano, kdy?“ Na tuto zásadní a zcela konkrétní otázku Jakuba Rolčíka mluvčí ČT Ladislav Šticha VŮBEC NEODPOVĚDĚL, nestačí se divit Lukáš Kantor. Poznámka ŠOK: Šticha nejspíše jako dobře školený pes obranář ví, že na některé námitky stěžovatelů prostě odpovědět nelze, aniž by to bylo přiznání jednostranného provládního aktivismu redakce zpravodajství a publicistiky České televize a porušení Kodexu veřejné služby. Stejně tak není schopen Ladislav Šticha předložit avizovanou analýzu vyváženosti - počet minut vysílání, věnovaných jednotlivým mluvčím příznivců radaru, stojících na straně vlády (Tomáš Klvaňa, Mirek Topolánek, Vlasta Parkanová, Alexandr Vondra, Karel Schwarzenberg, Martin Bursík, Tomáš Töpfer, Václav Havel, Tomáš Pojar, Martin Barták, Martin Povejšil, Veronika Kuchyňová-Šmigolová, Luděk Pekárek, Michael Vít a Peter Bednarčík) a odpůrců stavby radaru (Jiří Paroubek, Lubomír Zaorálek, Jan Kavan, Egon T. Lánský, Vojtěch Filip, Alexandr Černý, Vladimír Koníček, Zdeněk Maršíček, Matěj Stropnický, Petr Kužvart, Věra Chytilová, Jan Tamáš, Jan Májíček, Ivona Novomestská, Jan Neoral, Josef Řihák, Václav Drbohlav, Jan Žižka, Erazim Kohák, Jan Keller) a nezávislých odborníků a komentátorů (Theodore Postol, Zbyněk Raida, Jiří Šebesta, Milan Hlobil, Oskar Krejčí, Miroslav Polreich, Karel Dolejší, Stanislav Kaucký, moje maličkost, Michael Kroh, Ivan Sommer, Lubomír Peške, Mojmír Babáček, Jiří G. Müller), jejichž hodnocení různých aspektů existence amerického radaru v Brdech zaznělo v minulých měsících opakovaně na odborných fórech, v besedách s občany či v jiných médiích, včetně Britských listů. K dispozici je pouze osekaná verze, uvádějící pouze srovnání četnosti prezentace tématu mezi ČT, Primou a Novou. Z nejasné metodiky, u průzkumů Media tenor obvyklé, ovšem není zřejmé, zda pořady v ČT nejsou započítány 2x - jednou na ČT 1, podruhé na ČT24. četnost prezentace radaru v Brdech - srovnání ČT, Prima, Nova - Media tenor ZDE |
|
Nicméně Ladislav Šticha nezveřejnil doposud ten monitor, ze kterého vycházel Luboš Rosí i Šticha sám při obhajobě názoru, že ČT je nejlepší. Nejde jen o množství zmínek či projevů mluvčích, ale o jejich délku , vyznění a kontext. Počet minut vysílání v jednotlivých vysílacích časech pro představitele obou základních názorů stačí sečíst na (buď dle CPV/CPVS - počtu diváků a sekund vysílání, případně jen podle počtu sekund podle jednotlivých pořadů zvlášť, přesnější je ale přepočítat na diváky) . Nezávislé experty je možno klidně všechny přičíst k odpůrcům. A pravda vyjde najevo hned. Tvrdím s klidným svědomím, že zpočátku byl poměr 80 PRO x 20 PROTI, dnes se poměr zlepšil na 70-60 PRO x 30-40 PROTI v měsíčním průměru. Víc ne. A to vše po velkých protestech a stížnostech diváků. Výsledek stále ještě nereprezentuje ani vyváženost politickou (102:98) , ani faktický podíl názorů v populaci - 76% PROTI. Pokud metodika i zdroje Štichova výzkumu budou otevřené, aby se výsledek dal překontrolovat, uvěřím i optimističtějším výsledkům... Stejně tak tristní by bylo srovnání zmínek o radaru od 9. 7. 2004 dodnes metodou prosté frekvenční analýzy klíčových slov či mluvčích , případně podíl komentátorů jiných médií v pořadu Události komentáře s jiným názorem na radar, než kladným. Ukázalo by se, že Česká televize bránila tomuto závažnému tématu proniknout do české politiky a do volební kampaně roku 2006 pouze tím, že ho celou tu dobu do zvolení Topolánkova kabinetu záměrně ignorovala (stejně jako ostatní mainstreamová média), ačkoliv její redaktoři už od července 2004 věděli, že ministerstvo obrany tajně vyjednává za zády parlamentu. Nezajímalo je to. Od doby, kdy nastoupila Topolánkova vláda a zahájila oficiální jednání na základě oficiální žádosti USA, dává Česká televize daleko větší prostor vládě, než opozici. Bez ohledu na mínění občanů a bez ohledu na fakta. Odpůrci radaru dostávají stejně nevyvážený a konfrontační prostor, jako KSČM. Když už prostor dostanou, tak s ostrými protinázory, na které už nelze reagovat. Aby bylo jasné, co si myslí redaktoři a režisér. Nicméně se od počáteční nevyváženosti zásadně zlepšil alespoň hlavní publicistický pořad - Otázky Václava Moravce. Česká televize nicméně stále stojí jinde, než její koncesionáři, kteří od ní očekávají za své peníze kvalitní, vyváženou a transparentní službu, která nebude ignorovat závažná fakta, jdoucí proti názorům vlády. Byly to Britské listy, které přinesly jako první informace o tomto vyjednávání a doposud i nejvíce nezávislých názorů ze všech českých médií. Přinesly i všechny zásadní odborné námitky. Politologické, vojenské, technické i zdravotní. A byla to Česká televize, jejíž redaktoři některé informace BL vydávali za vlastní zjištění, jiné cíleně zamlčovali a jen dvakrát za celou tu dobu se namáhali citovat zdroj. Britské listy pro OTN ČT neexistují. To vše by musel tiskový mluvčí přiznat. No řekněte, můžeme to po něm vůbec chtít? |
