Kromě toho, Putin dokázal, že Kreml použije síly na ochranu 25 milionů Rusů, kteří žijí v následnických státech Sovětského svazu. Dimitrij Medvěděv to řekl minulý týden jasně, když zdůraznil, že jako ruský prezident má povinnost ochraňovat "bezpečnost a důstojnost" všech ruských občanů, bez ohledu na to, kde žijí.

Nejvýznamnějším adresátem této zprávy je Ukrajina. Tato země, která aspiruje na vstup do EU a do NATO, má 11 milionů Rusů.

Jonathan Eyal, šéf mezinárodních bezpečnostních studií v britském Royal United Services Institute, míní, že klíčovou prioritou Ruska je zabránit Ukrajině, aby vstoupila do NATO, ale že další vojenské intervence jsou nepravděpodobné.

"Jinde nic podobného udělat nemusejí prostě kvůli tomu, co se děje v Gruzii. To totiž už dalo jasně najevo, že Rusko a nikdo jiný bude rozhodovat o tom, co se bude dít v ruských enklávách ve všech těchto státech."

Eyal se domnívá, že operace Moskvy v Gruzii budou sloužit jako varování pro všechny ostatní země s ruskou menšinou. "Signál zní: Na Rusy nesahejte, protože ruská armáda je ochotna je bránit, i kdyby to mělo znamenat překročení mezinárodních hranic s jejími tanky."

Zároveň to znamená, že Rusko hrozí silou každé bývalé sovětské republice, která by chtěla vstoupit do NATO. Když vyslal Putin tanky do Gruzie, zcela určitě se při tom díval na Ukrajinu, konstatuje Eyal. Cílem gruzínské operace bylo odstrašit Ukrajinu od rozhodnutí vstoupit do NATO a Eyal se domnoívá, že ruský plán byl úspěšný.

Pokud tomu tak je, v Evropě se podstatnou měrou změnila rovnováha sil a Rusko si svým zásahem v Gruzii přisvojilo právo vetovat budoucí členství v NATO.

Podrobnosti v angličtině ZDE