22. 8. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
22. 8. 2008

ANALÝZA ANALÝZY ANALÝZY

Vládní experti: elektromagnetické pole vyzařované plánovaným "brdským" radarem nepředstavuje zdravotní rizika

Lukáš Jelínek, Luděk Pekárek

Reakce na článek autorů P. Pokorný, M. Hlobil, S. Kaucký s názvem „Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech“

V dalším se nezabýváme vojenskými a politickými aspekty uváděnými v článku [2] a reagujeme jen na ty jeho části, které se týkají hodnocení zdravotních rizik spojených s provozem radiolokátoru EBR. V textu využíváme dokument vydaný Státním zdravotním ústavem pod názvem „Informace NRL č. 15“ [3], který na základě spolehlivě zjištěných údajů o parametrech radaru EBR shrnuje výsledky posouzení možných zdravotních rizik spojených s provozem radaru EBR. Dokument je volně přístupný na webové adrese Státního zdravotního ústavu.

Autoři Lukáš Jelínek a Luděk Pekárek pracují v Národní referenční laboratoři pro neionizující elektromagnetická pole a záření Státního zdravotního ústavu. Luděk Pekárek byl jedním z garantů analýzy hlavního hygienika o zdravotní neškodnosti uvažovaného amerického radaru v Brdech a jedníém z autorů vládního měření na ostrově Kwajalein.

V naší reakci ukazujeme, že autoři článku [2] vyšli při svých úvahách a výpočtech z nesprávné hodnoty 4,5 MW pro výkon vyzařovaný radiolokátorem EBR v impulsu - jeho správná hodnota je 170 kW, tedy šestadvacetkrát nižší. Hustota zářivého toku 10 kW/m2 (mezní referenční hodnota pro impulsní expozici obyvatelstva), která autorům [2] vychází překročená ještě ve vzdálenosti přibližně rovné 8 km, má ve skutečnosti všude, i v nejužším místě svazku u antény, hodnotu značně nižší než 10 kW/m2. Pro hodnocení radaru, který má být instalován v Brdech, nejsou proto výpočty a úvahy autorů [2] relevantní. Kromě toho autoři článku [2] chybně interpretují vliv atmosférických anomálií na šíření radarového svazku a mylně pokládají za reálnou i existenci zdravotních rizik lidí na zemi a v letadlech způsobených odraženým zářením od letounů.

Krátká poznámka k historii článku [2] autorů P. Pokorného a kol.

V lednu 2008 uveřejnil pan M. Hlobil článek [1], v kterém vyjádřil nesouhlas s dokumenty ministerstva obrany (MO) a ministerstva zdravotnictví (MZd) posuzujícími možná zdravotní rizika, vyvolaná provozem radiolokátoru GBR (nyní označovaného častěji zkratkou EBR) umístěného nyní na tichomořském ostrově Kwajalein, v případě, že toto zařízení bude instalováno v České republice ve vojenském újezdu Brdy. Ve svém článku M. Hlobil tvrdil, že úřední dokumenty nevzaly v úvahu okolnosti, které údajně dokazují, že provoz radaru bude znamenat pro obyvatelstvo vážná zdravotní rizika. Námitky M. Hlobila proti závěrům dokumentů MO a MZd. se staly předmětem oficiální rozpravy na zasedání České vlády v březnu 2008. Byly odmítnuty a návrh na souhlas s umístěním uvedeného radiolokátoru v Brdech vláda schválila.

V květnu 2008 uveřejnili autoři P. Pokorný, M. Hlobil a S. Kaucký na téma „radar v Brdech“ další článek [2] s názvem „Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech“. V části týkající se možných zdravotních rizik je obsah článku [2] téměř totožný s textem článku [1], rozšířeny jsou především úvahy o vojenských aspektech souvisejících s tímto radarem. P. Pokorný a kol. odmítají v článku [2] závěry dokumentů MO a MZd., neuznávají oficiálně oznámená technická data radiolokátoru EBR a napadají odbornou kvalifikaci autorů, kteří se podíleli na vypracování oficiálních dokumentů. Tvrdí například, že elektromagnetické pole vyzařované posuzovaným radiolokátorem ohrozí zdraví osob v letadlech i na zemi. Platné hygienické limity pro ozáření osob mohou být podle jejich výpočtů překročeny ještě ve vzdálenosti 50 kilometrů od radaru, v některých mimořádných meteorologických situacích mohou být dokonce ohroženi občané sousedních států (viz příloha č. 12 článku [2]). Hranici bezletového pásma je podle [2] nutné rozšířit na padesát kilometrů od místa, kde bude radar instalován.

Článek [2] označovaný ve zprávách jako stanovisko vědců vyvolal značný zájem médií, jeho hlavní závěry uvedla ČTK a byly zmíněny ve všech zpravodajských relacích. Televize předvedla animace mechanismů, které podle autorů nasměrují radarový svazek mířící původně nahoru zpět k Zemi a prezentovala kresby odrazů radarového svazku od povrchu Země a od letadel spolu s tvrzením, že takto odražené záření bude překračovat stanovené limitní hodnoty a ohrozí zdraví pasažérů v letadlech i lidí na zemi.

Rekapitulace některých částí uveřejněných oficiálních dokumentů, které se vlastností a provozu posuzovaného radiolokačního zařízení týkají

1. Zákonná ustanovení

Na celém území České Republiky platí zákon o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. a nařízení vlády č. 1/2008 Sb., které je prováděcím předpisem zákona. V §35 tohoto zákona je pak uvedeno:

Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření je povinna činit taková technická a organizační opatření, aby expozice fyzických osob v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem nepřekračovaly nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření ...“.

V §35 se dále uvádí:

Pokud dojde k závadě zdroje neionizujícího záření, která by mohla vést k expozici fyzických osob překračující nejvyšší přípustné hodnoty, osoba, která zdroj neionizujícího záření používá, popřípadě provozuje, jeho provoz neprodleně zastaví. Tím nejsou dotčeny její povinnosti podle zvláštních právních předpisů.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ať už je výkon radaru, jeho velikost či umístění v ČR jakékoli, expozice osob elektromagnetickému poli, které vyzařuje, nesmí překročit stanovené nejvyšší přípustné hodnoty. Pokud by se tak stalo, byl by tím porušen zákon a vůči provozovateli podniknuty příslušné kroky. Prvním opatřením je neprodlené zastavení provozu zařízení.

2. K dokumentům státních institucí:

Závěr oficiálního dokumentu Státního zdravotního ústavu „Informace č. 15 NRL pro neionizující elektromagnetická pole a záření: Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru Europe Based Radar (EBR)“ [3]:

Bude-li radiolokátor, umístěný nyní na ostrově Kwajalein v Tichém oceánu, instalován se stejnými technickými parametry v České republice ve vojenském újezdu Brdy na kótě 718, nebudou obyvatelé žijící v okolí vystaveni expozici, která by překročila přípustnou hodnotu pro obyvatelstvo („ostatní osoby“) stanovenou v nařízení vlády č. 1/2008 Sb. Velikost expozice osob v úrovni terénu se v místech mimo (nepřístupný) prostor v bezprostřední blízkosti antény nepřiblíží ani řádově nejvyšší přípustné hodnotě hustoty zářivého toku (10 W/m2) stanovené pro trvalou expozici ostatních osob (obyvatelstva). Osoba, která by na rogalu nebo v balonu prolétala hlavním svazkem, by mohla překročit přípustnou expozici, kdyby se ve svazku zdržela dostatečně dlouhou dobu. Taková expoziční situace je však čistě teoretická vzhledem k tomu, že by tato osoba musela prolétat bezletovým pásmem a k tomu ještě přizpůsobovat svou letovou dráhu okamžité poloze svazku.

Informace [3] je stručným shrnutím obsahu obsažnějšího dokumentu [4], který předložilo ministerstvo zdravotnictví pro jednání vlády v březnu 2008.

Reakce Lukáše Jelínka a Luďka Pekárka, autorů zpráv[3][4], na některé části článku „Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech“ autorů P. Pokorného, M. Hlobila a S. Kauckého [2].

1. K otázce jaký radar bude instalován v Brdech

Jde o radar EBR označovaný někdy také GBR, XBR nebo GBX, který je nyní v provozu na tichomořském ostrově Kwajelein. V dalším textu používáme pro tento radar zkratku EBR.

2. Reakce na přílohu č. 5 dokumentu [2] obsahující parametry radaru

V příloze č. 5 článku [2] je u plánovaného Brdského radaru uveden střední výkon 170 kW až 200 kW a pulzní výkon 0.8 MW až 4.5 MW. Tato informace není oficiální informací Ministerstva obrany (MO), jak by bylo možné soudit z textu. Oficiální informace MO pouze deklaruje, že výkon radaru v impulzu je 170 kW. Pro jakékoli výpočty týkající se radaru EBR je jedinou relevantní informací právě údaj o výkonu v impulzu obsažený v oficiální informaci MO ČR. Střední výkon radaru nebyl oficiálně deklarován. V publikaci [5] se však uvádí, že u radaru instalovaného na ostrově Kwajalein (tedy u radaru, který má být umístěn v Brdech) je délka trvání impulzu rovná 25% délky trvání celého cyklu, což odpovídá poměru 1:3 délky doby vysílání k době, kdy je vysílač nečinný a systém je přepnut na příjem. Odtud lze určit střední výkon tohoto radaru: je rovný 42.5 kW.

Pro úplnost jsou dále nejdůležitější parametry radaru zrekapitulovány:

  • Vysokofrekvenční výkon přenášený svazkem během vysílání impulsu je 170 kW.
  • Plocha aktivní (přibližně kruhové) části rovinné antény je 105 m2.
  • Frekvence vysílače je z pásma „X“ (8 GHz – 12 GHz, vlnová délka středu pásma je 0,03 metru).
  • Úhlová šířka svazku v dostatečné vzdálenosti od antény je 0,18°.
  • Nejmenší používaný elevační úhel svazku je rovný 2°.
  • Vysokofrekvenční výkon vyzařovaný jednotlivými postranními (parazitními) laloky je o 40 dB (tj. desettisíckrát) menší než vysokofrekvenční výkon hlavního svazku.
  • Počet elementárních polovodičových zářičů v anténě je 16896.
  • Výkon vyzařovaný v impulsu je čtyřikrát větší než průměrný vyzařovaný výkon, což odpovídá poměru 1:3 časové délky impulsu k délce doby, kdy vysílač radiolokátoru nevysílá a zařízení čeká na příchod odraženého signálu [5].
  • Svislý i vodorovný úhel rozmítání svazku, které se provádí elektronicky bez mechanického pohybu antény, je 12,5°.

Uvedené technické údaje o radiolokátoru EBR provozovaném nyní na ostrově Kwajalein pokládáme za věrohodné. Jsou v souladu s rozměry antény, s dosahovaným vysokofrekvenčním výkonem použitých galium-arsenidových modulů ve frekvenční oblasti 10 GHz, odpovídají opatřením, která jsou dodržována například v souvislosti s provozem místního letiště, které je vzdálené necelé dva kilometry od tohoto radaru. Měření provedené skupinou českých expertů na ostrově Kwajalein potvrdilo také velmi účinné potlačení bočních laloků vyzařování i velkou časovou délku vysílaných impulsů.

3. Reakce na přílohu č. 6 publikace [2] obsahující odhad expozice osoby v hlavním svazku

Citujeme z přílohy č. 6 dokumentu [2]: „Z výše uvedených výpočtů vyplývá, že k překročení limitní výkonové hustoty 10 kW/m2 bude v objemu hlavního svazku docházet přibližně do vzdálenosti 8 km,...“

Výpočet v příloze č. 6 článku [2] je založen na nesprávné hodnotě impulsního výkonu 4,5 MW, tedy na hodnotě šestadvacetkrát větší, než jakou posuzovaný radiolokátor EBR používá. Mezní referenční hodnota hustoty zářivého toku 10 kW/m2 stanovená v citovaném nařízení vlády č. 1/2008 Sb. pro ostatní osoby (obyvatelstvo), která autorům vychází překročená v hlavním radarovém svazku ještě ve vzdálenosti 8 kilometrů od antény, není ve skutečnosti překročena ani v těsné blízkosti antény, kde je svazek nejužší. Dokládá to výpočet v dokumentu [3]. Kvasioptická aproximace, která byla v článku [3] pro tento výpočet použita, spolehlivě popisuje hustotu výkonu přenášeného hlavním svazkem i v blízké a střední zóně velkých plošných antén. V příloze č. 6 použili autoři i nesprávnou střední hodnotu (170 kW) vyzařovaného vysokofrekvenční výkonu radaru.

4. Reakce na přílohu č. 7 dokumentu [2] popisující vliv atmosférické refrakce na šíření elektromagnetické vlny

Jak bylo ukázáno numerickým výpočtem v studii [3] a podrobně rozvedeno v textu V. Schejbala [6], je při minimální používané elevaci hlavního svazku rovné 2° (oficiální údaj MO) jev atmosférické refrakce ve vzdálenostech relevantních pro hygienická hodnocení zcela zanedbatelný, a to i při extrémních stavech atmosféry. Při elevaci 2° a vyšší se hlavní svazek k zemi nevrátí ani při extrémním gradientu indexu lomu atmosféry rovném
-160∙10-9 m-1.

Z přílohy č. 7 dokumentu [2] k vlnovodnému jevu a ohrožení zdraví; citujeme: „Výkon, který takto vnikne do abnormální vrstvy, nemůže ji již opustit a šíří se v ní dál, po případě postupnými odrazy od země. (viz obr.1). Proto takovou vrstvu nazýváme „atmosférickým vlnovodným kanálem“. Tímto vlnovodem se výkon šíří s malými ztrátami (cca 0,01dB/km) [6]. Analogie se skutečným vlnovodem je velmi silná.

Obrázek 1 přílohy č. 7 dokumentu [2] je velmi sugestivní a zaujal dokonce pracovníky televize, kteří ho promítli v hlavních zprávách v animovaném tvaru, vede však čtenáře či diváka, který není podrobně obeznámen s vlivem nehomogenity atmosféry na šíření vln s délkou rovnou několika centimetrům, k mylné představě, že paprsek radaru se může střídavým odrážením od anomální vrstvy v atmosféře a od povrchu země šířit kolem Země téměř beze ztrát jako ve skutečném vlnovodu (dobře vodivé rouře s průměrem blízkým vlnové délce). Tato představa však šíření radarového svazku s frekvencí 10 GHz neodpovídá. Při tak zvaném vlnovodném jevu pozorovaném u radarů při některých výjimečných atmosférických situacích je zakřivení svazku způsobené velmi silným gradientem indexu lomu atmosféry stejné nebo větší než zakřivení Země.

Radarový svazek, který je vysílán vodorovně, kopíruje pak zemský povrch nebo se k němu i vrací. Na rozdíl od šíření vlny ve vlnovodu se průřez vlnového svazku šířícího se atmosférou i v tomto případě zvětšuje a hustota zářivého toku ve svazku klesá s druhou mocninou vzdálenosti. Kromě toho by se při případném dopadu svazku na zem velká část výkonu přenášeného vlnou dlouhou 3 centimetry v nerovném povrchu terénu pohltila a intenzita části svazku odražené od povrchu terénu by byla minimální.

5. Reakce na přílohu č. 9 dokumentu [2] popisující vliv odrazu elektromagnetické energie od nízko letícího letounu

Z přílohy č. 9 dokumentu [2] k  ohrožení zdraví pasažéra letadla odraženým zářením; citujeme: „Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že osoby na vrcholech terénních vyvýšenin mohou být reálně ohroženy elektromagnetickou energií odraženou od letounů, které se přiblíží natolik, že dojde k dosažení nebo překročení mezní impulsní výkonové hustoty. K těmto situacím může v okolí radaru docházet.

Vzhledem k tomu, že impuls radaru EBR nepřekročí mezní referenční hodnotu 10 kW/m2 ani v blízkosti radarové antény, nemůže k popsané situaci dojít. Zdravotní riziko při expozici záření s hustotou zářivého toku nižší než 10 kW/m se hodnotí podle průměrné expozice osoby za dobu 6 minut. Z toho důvodu není expozice způsobená odrazem záření hlavního svazku radaru EBR od jakéhokoli letícího objektu pro hodnocení zdravotního rizika významná, neboť bude vždy časově velmi krátká.

Z přílohy č. 9 dokumentu [2] dále citujeme: „Díky zvětšení „bistatické účinné odrazné plochy“ bude docházet i k obrovskému navýšení elektromagnetické energie odražené od cíle a dopadající na zemský povrch.

Uvedená formulace může vytvářet dojem, že elektromagnetické pole odražené od letadla bude mít větší energii než dopadající hlavní svazek. Ve skutečnosti však energie odražené vlny od letadla bude výrazně nižší, než energie nesená vlnou dopadající.

6. Reakce na přílohu č. 10 dokumentu [2] týkající se bezpečnosti leteckého provozu

Z přílohy č. 10 dokumentu [2] citujeme: „Do vzdálenosti cca 8000 m od radaru převyšuje impulsní výkonová hustota elektromagnetické energie mezní hodnotu 10 000 W/m2 (viz př.1). Případné i sebekratší ozáření letounu ve vzdálenosti menší než 8000 m by znamenalo, že záření projde mnoha okénky dovnitř kabiny letounu (vzhledem k malé vlnové délce λ = 3 cm) a překročí povolenou mez ozařování osob. Navíc by se kabina mohla chovat jako blíže nespecifikovaný rezonátor, který by se stal sekundárním zdrojem záření.

Jak již bylo uvedeno výše v bodu č. 5, impuls radaru EBR nepřekročí mezní referenční hodnotu ani v blízkosti radarové antény a o hodnocení expozice osob rozhoduje časově střední hodnota hustoty zářivého toku za dobu 6 minut, nikoli její okamžitá hodnota. Z toho důvodu bude expozice způsobená dopadem svazku na letadlo hygienicky nevýznamná.

Bezletová zóna v okolí radaru je tedy spíše než pro omezení expozice osob důležitá pro dodržení požadavků elektromagnetické kompatibility pro přístroje letadel prolétávajících hlavním svazkem. Dá se však ukázat (například odečtením z grafu v [3]), že i u typu letadla Boeing 757 200, které má mimořádně citlivé palubní elektronické zařízení a vyžaduje omezení intenzity elektrického pole dopadajícího na povrch letadla (jde o mikrovlnné záření s frekvencí od 8 GHz do 12 GHz) na hodnotu nepřekračující v impulsu 3000 voltů na metr a v časovém průměru 300 voltů na metr, je pro splnění této podmínky dostatečné, aby se letadlo nedostalo při provozu radaru EBR do oblasti tvaru polokoule se středem v anténě tohoto radaru a s poloměrem přibližně rovným 5,5 km.

7. Reakce na přílohu č. 11 dokumentu [2] o možných důsledcích zvýšení výkonové úrovně vyzařování

Předmětem posuzování zdravotních rizik byl a je radiolokátor EBR, jehož parametry jsou uvedeny výše v bodě (2). Úvahy o tom, jak by vypadala zdravotní rizika při zvýšení výkonu vyzařovaného svazku nesouvisí tedy s radarem, který má být umístěn v Brdech. Nicméně autoři článku [2] s vyšším výkonem, než je skutečný výkon EBR, od začátku počítají. Vyzařovaný výkon 4,5 MW v  impulsu by při počtu zářičů v anténě rovném 16896 znamenal výkon 266 W na jeden zářič. Při zachování současné hodnoty koeficientu plnění 0,25 % by byl průměrný vyzařovaný výkon na jeden zářič rovný 66,5 W. Úprava nyní používané antény radaru EBR tak, že by vyzařovaný výkon byl takto zvýšen vyměněním všech 16896 desetiwattových trychtýřových zářičů s galium-arsenidovými moduly za G/N moduly, z nichž každý by měl v impulsu šestadvacetkrát vyšší vyzařovaný výkon než nyní používané polovodičové zářiče, je technicky neuskutečnitelná.

Nejen že G/N moduly s vysokým výkonem jsou stále ještě ve stadiu vývoje a pro 266 W v impulsu dlouhém několik milisekund nejsou zatím k dispozici, ale jakékoli zvýšení výkonu by vyvolalo problémy s chlazením a s přívody vyššího vysokofrekvenčního výkonu k jednotlivým sektorům antény, neřešitelné pouhou úpravou současné antény. Stručně řečeno, i nevelké zvýšení výkonu by znamenalo konstruovat novou anténu. Anténa je nejdražší částí celého zařízení, radar je s ní odzkoušen a modernizace se bude podle oficiálního vyjádření MO týkat jen softwarového vybavení. Zdokonalení softwarového vybavení ovšem může znamenat i podstatné zvýšení citlivosti při sledování cíle, aniž se použije vyšší vyzařovaný výkon. Příjem poměrně dlouhého signálu se složitou předem známou modulací je možný i hluboko pod šumem – na rozdíl od sledování jediného impulsu, s kterým autoři [2] ve všech svých úvahách jedině počítají.

8. Reakce na přílohu č. 12 dokumentu [2] se závěry k analýze možných zdravotních rizik

V příloze č. 12 dokumentu [2] opakují autoři své názory uvedené v předešlých kapitolách. Pokud mají vztah k zdravotnímu riziku vyvolanému provozem radaru EBR, o kterém se uvažuje pro Brdy, reagovali jsme na ně u jednotlivých příloh. Přesto pokládáme za potřebné reagovat aspoň na několik zvláště závažných výroků.

Citujeme z přílohy 12: „Oficiální bezletová zóna je stanovena chybně a je v podmínkách ČR nebezpečná. Bezletová zóna by měla být rozšířena na 50 km (v případě navýšení výkonu radaru na 10 MW na 80 km).“

50 km pro bezletovou zónu autorům vyšlo pro impulsní výkon radaru 4,5 MW. Pro výkon 10 MW, o kterém autoři uvažují, by s použitím trojčlenky vyšlo 75 km, výsledek autoři zaokrouhlili na 80 km zřejmě v zájmu zvýšené bezpečnosti leteckého provozu. Všechny výpočty, které autoři spojují s konkrétním radarem, který má přijít do Brd, jsou ovšem pro impulsní výkon 26 krát větší, než je skutečný. Výkon 10 MW by byl devětapadesátkrát vyšší než skutečný. I požadavek 50 km pro bezletovou zónu, který autorům vyšel pro výkon radaru 4,5 MW, je při skutečném impulsním výkonu 170 kW pochopitelně neodůvodněný. Kromě toho, že autoři stále předpokládají, že impulsní výkon radaru je 4,5 MW, je nesprávný i závěr o vlivu vlnovodných kanálů (viz naši reakci č. 4 na přílohu č. 7 článku [2]).

Dále z přílohy č. 12 citujeme: „Mezní hodnota výkonové hustoty 10 000 W/m2 , kterou je třeba bezpodmínečně respektovat, by mohla být překročena v následujících případech:

... Při výskytu „atmosférického vlnovodného kanálu“. K výskytu tohoto jevu na území ČR dochází, v praxi by to znamenalo, že ve vzdálenosti desítek až stovek kilometrů mohou vzniknout místa, která budou ozařována nadlimitní výkonovou hustotou ohrožující zdraví osob. Výskyty „atmosférických vlnovodných kanálů se tedy netýkají pouze občanů brdských obcí, ale stávají se doslova problémem všech občanů (i občanů sousedních států).

K tomu uvádíme, že „taková místa“ vzniknout nemohou a nevznikala by ani při výkonu radaru, který autoři používají ve svých výpočtech. Jejich omyl spočívá v nesprávné představě o vlastnostech vlnovodného kanálu, viz naše reakce č. 4 k Příloze č. 7 k článku [2].

Dále z přílohy č. 12 citujeme: „...Navazující „Hodnotící zpráva měření radiolokační stanice EBR na atolu Kwajalein“ ze dne 3. 10. 2007 [10] (která byla zveřejněna na www.army.cz teprve 13. 12. 2007) a „Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR“ [13] ukazují, že autoři zprávy nejsou po odborné stránce (morální a právní aspekty zprávy jsou nad rámec mé studie) na výši tak závažného úkolu, jakým je ochrana zdraví občanů; této problematiky se nedotkli ani z 25 %.

I v jiných svých tak zvaných studiích k otázkám radaru v Brdech kritici dávají oficiálním dokumentům státních institucí velmi špatné známky a zle hodnotí znalosti a vlastnosti jejich autorů, kteří jejich názory nesdílejí. Výše uvedené a jim podobné výroky nekomentujeme a věříme, že čtenář, který se s našimi texty dostatečně podrobně seznámí, dojde k názoru, že tak zle to s kritizovanými dokumenty a s jejich autory nevypadá.

9. Reakce na přílohu č. 15 dokumentu [2]

Z přílohy č. 15 dokumentu [2] citujeme: „Zpráva Státního zdravotního ústavu „Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elmg. zářením radiolokátoru EBR (ten, který je na ostrově Kwajalein) neudává žádné hodnoty pro délky pulzu a navíc z ní vyplývá, že nebyla provedena ani měření rychlosti růstu teploty biologické hmoty během zmiňovaných 6 minut v pulzním provozu!

a) Přibližná délka impulzu byla určena právě z výsledků měření skupiny českých expertů u radiolokátoru EBR. Jak je patrné z tabulky č. 1 v [3] s výsledky měření na atolu Kwajalein, použitý přístroj patřící ministerstvu obrany ČR zaznamenával současně dvě hodnoty: průměrnou hustotu zářivého toku (režim označený AVG), a maximální hustotu zářivého toku, jaká se na zvoleném měřicím bodu vyskytla třeba jen na velmi krátkou dobu během šesti minut měření (režim přístroje označený MAX, přesnější označení je MAX HOLD). Skutečnost, že se tyto dvě hodnoty lišily málo – jejich poměr bylo možné odhadnout mezi čísly 2 až 4 – ukazuje, že špičková hodnota impulsů není řádově větší než průměrný vyzařovaný výkon radaru a že poměr délky impulsu k trvání celého cyklu leží v intervalu 1:2 až 1:4. S použitím údajů nalezených v dostupné literatuře [5] bylo pak možné relativní délku impulsu určit přesněji jako rovnou čtvrtině periody cyklu [3]. Vzhledem k tomu, že maximální dosah radaru je uváděn jako 2100 km, musí být absolutní hodnota délky trvání impulzu větší než asi 5  milisekund. Jde tedy o velmi dlouhý impuls a tím i o situaci podstatně odlišnou od radarů, které používají velmi krátké impulsy s vysokým okamžitým výkonem.

b) Pokud jde o „měření rychlosti růstu teploty biologické hmoty během zmiňovaných šesti minut v pulzním provozu“, mají snad autoři touto větou na mysli určení měrného absorbovaného výkonu (veličiny označované často i v češtině zkratkou SAR z anglického Specific Absorption Rate). Růst teploty biologické hmoty se na Kwajaleinu opravdu neměřil. Měrný absorbovaný výkon se určuje výpočtem z intenzity dopadajícího záření nebo se měří na fantomech (modelech) lidského těla. Intenzita záření od bočních laloků byla ovšem v měřicích místech natolik nízká, že teplotu „biologické hmoty“ (řečeno lidštěji teplotu těla) měřitelně ani zvýšit nemohla.

Závěr

Z rozboru uvedeného výše vyplývá, že výpočty, kterými se autoři článku [2] snaží zpochybnit závěry oficiálních zpráv, vycházejí především z nesprávných vstupních údajů – například pro impulzní výkon radaru vkládají do výpočtů hodnotu 4,5 MW, což je hodnota šestadvacetkrát vyšší než skutečná. Nesprávná jsou však nejen vstupní data, ale i úvahy o zdravotních rizicích, která mohou podle autorů článku [2] vzniknout při anomálních meteorologických situacích.

Je zřejmé, že výsledek posouzení zdravotních rizik uvedený v [3] se autorům článku [2] P. Pokornému, M. Hlobilovi a S. Kauckému zpochybnit nepodařilo. Závěr zprávy [3], že elektromagnetické pole vyzařované plánovaným “brdským” radarem nepředstavuje zdravotní rizika, je tedy stále platný.

Reference

[1] Hlobil, M.: Radar: vláda stále lže, 11. 1. 2008

[2] Pokorný, P., Hlobil, M., Kaucký, S.: Technické a provozní aspekty XBR radaru v Brdech, 28. května 2008.
■ DOKUMENT AČR: MUDr. Michael Vít, Ph.D., plukovník MUDr. Petr Navrátil, MUDr. Peter Bednarčík, CSc., Ing. Luboš Marek, Ing. Zdeněk Komárek, doc. RNDr. Luděk Pekárek, DrSc., MUDr. Michal Hofer, CSc., MUDr. Jiří Škopek, Ph.D., Michal Zdobinský: Hodnotící zpráva měření radiolokační stanice EBR na atolu Kwajalein
[4] DOKUMENT: Státní zdravotní ústav (Národní referenční laboratoř pro neionizující elektromagnetické pole a záření): Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR v případě, že bude umístěn ve vojenském újezdu Brdy na kótě 718 u obce Míšov, Praha, únor 2008.
[5] Richard A. Tell, Las Vegas, USA. An Overview of Several Large Scale RF Projects in the United States Relative to Non-Human Environmental Impacts. Ve sborníku Proceedings International Seminar on Effects of Electromagnetic Fields on the Living Environment, Ismaning, Germany. October 4. and 5. 1999. Editors: R. Matthes, J. H. Bernhardt, M. H. Repacholi (ICNIRP, WHO, Bundesamt für Strahlungsschutz)
[6] Schejbal V.: Uvítal bych opravdu objektivní zhodnocení parametrů radaru ; připomínky k odpovědi Ing. Hlobila "Ani profesor..." .
■ Schejbal V.: "Nic není bez rizika, aneb několik poznámek k radaru v Brdech" polemika s obsahem oponentní studie [2] 15.8. 2008
■ Hlobil. M. : Reakce na text V. Schejbala: "Nic není bez rizika,...", zveřejněna pod titulkem "Ani profesor fyziky nezpochybní fyzikální jevy" , 8.8. 2008

SOUVISEJÍCÍ INFORMACE

BL 25. 7. 2008, Sťěpán Kotrba: Ministerstvo zahraničí připouští v odborném materálu umístění amerických raket v Česku, připouští i 13,5 km ochranné zóny ZDE

BL : MZV 2006: "K otázce zapojení ČR do systému obrany proti balistickým raketám" PDF

BL 8. 7. 2008 - KNIHA : Jiří Maštálka, Jan Keller, Oskar Krejčí, Kateřina Konečná, Jan Neoral, Rudolf Převrátil, Michael Marčák: Společně proti základně ZDE

BL 4. 2. 2008: Radar s digitálním tvarováním vysílaného svazku: klíč k ruským obavám ZDE

BL 31. 1. 2008: Už i časopis Popular Mechanic tvrdí to, co Vondra s Klvaňou stále popírají ZDE

BL 28. 7. 2007, Štěpán Kotrba: Premiére, lžete. A Britské listy mají důkaz. ZDE

BL 17. 5. 2008, Milan Hlobil: Zásadní pokrok ve vývoji nových prvků fázovaných řad radarů ZDE

BL 4. 5. 2008, Štěpán Kotrba: Raytheon dostal za úkol řešit zahřívání polovodičů u vysoce výkonných radarů ZDE
BL 11.10.2007, tisková zpráva Greenpeace: Konec mlžení komise expertů prostřednictvím plukovnické prezentace ZDE
BL 9. 11. 2007 Vládní pravda o radiolokátoru EBR ZDE
BL 9. 10. 2007 Výsledky ověřování hygienické studie ministerstva obrany na Marshallových ostrovech jsou nevěrohodné ZDE
BL 5. 9. 2007, Ludvík NERAD: Radar XBR Brdy - Technická analýza a odhad výkonových parametrů ZDE

BL 5. 9. 2007 Studie "Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR (European Based Radar) na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu Brdy" -- posouzení východisek a relevance z nich vyvozených závěrů ZDE

BL 24. 8. 2007, Štěpán Kotrba: Vládní "odborník na radary" uvedl nesprávné informace v online rozhovoru iDnes ZDE

BL 2. 6. 2008, Štěpán Kotrba: EXKLUZIVNÍ DOKUMENT: Vládní zdůvodnění smlouvy o radaru ZDE

srpen 2007, Ministerstvo obrany ČR: STUDIE: Předběžné posouzení vlivu radiolokační stanice EBR na zdravotní stav populace v okolí vojenského újezdu BRDY ZDE

BL 22. 5. 2008, Stanislav Kaucký: Přednostní ochrana Česka výměnou za radar? ZDE

BL 23. 4. 2008: Polsko chce, aby byly Spojené státy třetím sloupem jeho bezpečnostní strategie ZDE
BL 5. 4. 2008 Jiří Tutter: Greenpeace: Otázky, jimž se Bursík vyhýbá ZDE
19. 3. 2008 Státní zdravotní ústav, ředitel MUDr. Jaroslav Volf, PhD: Zhodnocení možných zdravotních rizik vyvolaných elektromagnetickým zářením radiolokátoru EBR v případě, že bude umístěn ve vojenském újezdu Brdy na kótě 718 u obce Míšov ZDE
BL 23. 2. 2008 Daniel Solis: Radar nebude pod velením a řízením NATO, říká generál Obering ZDE
BL 20. 2. 2008, Milan Hlobil: Volební program Strany zelených a realita elektromagnetických zbraní ZDE
11.1.2008 Milan Hlobil : ANALÝZA RIZIK PROVOZU UVAŽOVANÉHO AMERICKÉHO RADARU V BRDECH - Radar: vláda stále lže ZDE
DOKUMENT A ČR: MUDr. Michael Vít, Ph.D., plukovník MUDr. Petr Navrátil, MUDr. Peter Bednarčík, CSc., Ing. Luboš Marek, Ing. Zdeněk Komárek, doc. RNDr. Luděk Pekárek, DrSc., MUDr. Michal Hofer, CSc., MUDr. Jiří Škopek, Ph.D., Michal Zdobinský: Hodnotící zpráva měření radiolokační stanice EBR na atolu Kwajalein ZDE
BL 15. 1. 2008, Philip E. Coyle III.: Překážky pro plánované budování systémů protiraketové obrany v Evropě ZDE

1. 11. 2007 DOKUMENT: Oponentní posudek profesora Raidy a Dr. Šebesty - Vysoké učení technické, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií v Brně, Ústav radioelektrotechniky 123

BL 3. 9. 2007, Štěpán Kotrba: Podle amerických údajů zamoří úlomky střetu antirakety s hlavicí tisíce kilometrů čtverečních ZDE

BL 14. 9. 2007: Protiraketový štít: 10 až 15 procent trosek rakety by dopadlo na zem ZDE
BL Štěpán Kotrba: Nelehká úloha z trigonometrie, aneb proč není radar někde úplně jinde? ZDE
BL 13. 3. 2007, Stanislav Kaucký: Spadnou nám zbytky raket na hlavy? ZDE

další články Milana Hlobila v BL ZDE

další články Stanislava Kauckého v BL ZDE
další články Ludvíka NERADA v BL ZDE
další články Jaroslava BRDSKÉHO v BL ZDE
další články starosty Trokavce Jana Neorala v BL ZDE

Radar v Brdech: základ rozbití Evropy nebo základ bezpečnosti Evropy - Klíčové argumenty TÉMA BL

                 
Obsah vydání       22. 8. 2008
24. 8. 2008 Pravděpodobná nástupkyně Saakašviliho letí do USA Karel  Dolejší
24. 8. 2008 Nestabilita v Gruzii zasáhla přepravu kaspické ropy Karel  Dolejší
23. 8. 2008 Bylo odpoledne... Josef  Škvorecký
23. 8. 2008 Škvoreckého Mirákl: Politická detektivka? Petr  Kleňha
24. 8. 2008 Situace kolem Jižní Osetie: čísla a fakta -- viděná z ruské strany
23. 8. 2008 Američané usmrtili 76 afghánských civilistů, konstatuje afghánské ministerstvo vnitra
23. 8. 2008 Většina zbraní dobytých ruskou armádou v Gruzii byla modernizována na Ukrajině
22. 8. 2008 Česká republika si zahrává s jaderným ohněm Jakub  Rolčík
22. 8. 2008 IANSA: Kdo prodal německé útočné pušky do Gruzie?
23. 8. 2008 Standa chce radar František  Řezáč
23. 8. 2008 Kučera čistící žleby pro jiné pacholky Miloslav  Štěrba
23. 8. 2008 Barack Obama jmenoval Joea Bidena pro funkci viceprezidenta
23. 8. 2008 Centrum CIA v Makedonii staví firma, která dělala pro Saddáma
22. 8. 2008 Rusko: Odchod vojsk z Gruzie "byl dokončen"
22. 8. 2008 "Reakce ruských jednotek v Jižní Osetii byla zcela oprávněná"
22. 8. 2008 Polsko--americká deklarace -- rizika ihned, posílení bezpečnosti (snad) od roku 2012 Karel  Dolejší
22. 8. 2008 Jestliže se Čechům radar nelíbí, mohou přece Topolánka vyhnat z funkce
22. 8. 2008 Reformy r. 1968 byly důležité, protože začaly
22. 8. 2008 Slabost elit Jindřich  Pilař
22. 8. 2008 Jak nejlépe čelit normalizaci František  Řezáč
22. 8. 2008 Human Rights Watch: Gruzínské civilisty zabíjí nevybuchlá ruská kazetová munice
22. 8. 2008 Informace Britských listů o válce v Gruzii byly velkým zklamáním
22. 8. 2008 Pražský Fleet Sheet: Bilak jako Havel
22. 8. 2008 Saakašvili pokazil Američanům plány útoku na Írán
22. 8. 2008 Americký ultrakonzervativec kritizuje Bushovu vládu za válku v Gruzii
22. 8. 2008 Pražské jaro, komunismus, kapitalismus a globalizační tlaky Jan  Čulík
22. 8. 2008 Za normalizace národ zotročený nebyl
21. 8. 2003 O mentalitě svlačce Jan  Čulík
14. 10. 2002 "Vstupujeme do časů, kdy se bude říkat: 'Je to sice Čech, ale je to slušný člověk'" Jan  Čulík
22. 8. 2008 1938, 1968, 2008: Radar a "Střídání stráží" Petr  Glivický
21. 8. 2008 1968: Skandinávský socialismus jako vzor pro demokratizaci Pavel  Čámský
22. 8. 2008 Barbora Špotáková jako česká Jana z Arku? Jan  Prokeš
22. 8. 2008 Sergej Lavrov: NATO potřebuje Rusko více, než Rusko potřebuje NATO
22. 8. 2008 USA "věděly předem o začátku války na Kavkaze," tvrdí ruský tisk
22. 8. 2008 Ukrajina se chystá na válku s Ruskem. Strach, nebo taktika? Radmila  Zemanová - Kopecká
22. 8. 2008 Citát dne (včerejšího), aneb energická politika zahřeje
22. 8. 2008 Srpen 1968: Kapitalismus není žádná varianta k socialismu Boris  Cvek
22. 8. 2008 Schválením amerického radaru "zůstaneme na Západě" Martin  Štumpf
22. 8. 2008 Proč se ČR chová schizofrenně? Jindřich  Pilař
22. 8. 2008 O americký ostnatý drát ještě ostnatější!! Milan  Kohout
22. 8. 2008 Bankovní komunismus, aneb den bankovní svobody Jiří  Beránek
22. 8. 2008 AT&T vám přináší předvolební sjezd demokratů ... a republikánský sjezd jakbysmet! Greg  Evans
22. 8. 2008 Copak mají Spojené státy nárok odsuzovat humanitární intervence? Daniel  Veselý
21. 8. 2008 Michael  Marčák
22. 8. 2008 Vládní experti: elektromagnetické pole vyzařované plánovaným "brdským" radarem nepředstavuje zdravotní rizika
21. 8. 2008 Každý trh je regulovaný zákony, obyčeji a dobrými zvyklostmi! Boris  Cvek
20. 8. 2008 Štětinu usvědčují ze lži i analytici Parlamentního institutu
21. 8. 2008 Chceš do NATO? Zastřel si svého arcivévodu! Karel  Dolejší
20. 8. 2008 Vstup Gruzie a Ukrajiny do NATO může být více rizikem než přínosem Radmila  Zemanová - Kopecká
21. 8. 2008 21. srpen 1968 očima autorů Britských listů v minulých letech
21. 8. 2008 Srpnová noc v České televizi: Perfektně zvládnuté téma Štěpán  Kotrba
22. 8. 2008 Srpnovou noc na obrazovce ČT sledovaly více než dva miliony diváků
21. 8. 2008 1968: Jak bylo těsto nádherně zaděláno..., kolik kvásku se do něj vešlo Michal  Vimmer
21. 8. 2008 Co levice osmašedesátníkům dluží ... Miroslav  Tejkl
20. 8. 2008 1968 -- energie ztracené naděje Jiří  Dolejš
22. 8. 2008 1968: Sociální demokraté podporovali demokratizační proces Jiří  Paroubek
22. 8. 2008 DOKUMENT: Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ
21. 8. 2008 Deklarace o strategické spolupráci mezi USA a Polskem
20. 8. 2008 Ctihodným velvyslancům České republiky a Polské republiky z Osla: Ve věci jaderných zbraní a raketové obrany
22. 8. 2008 V láhvi s medem okolo Islandu Bohumil  Kartous
20. 8. 2008 Na co se můžeme těšit v blízké budoucnosti? Miloslav  Štěrba
22. 8. 2008 Bankovní služby s poplatky či bez poplatků?
21. 8. 2008 USA--Gruzie--Polsko, neboli odmítání rozhovorů jako politická zbraň Uwe  Ladwig
22. 8. 2008 Americké rakety v Polsku nejsou s to ohrožovat Rusko
21. 8. 2008 Jednostranný pohled historiků na rok 1968 Jiří  Jírovec
9. 8. 2008 Hospodaření OSBL za červenec 2008

Radar v Brdech - klíčové argumenty RSS 2.0      Historie >
22. 8. 2008 Vládní experti: elektromagnetické pole vyzařované plánovaným "brdským" radarem nepředstavuje zdravotní rizika   
15. 8. 2008 Uvítal bych opravdu objektivní zhodnocení parametrů radaru Vladimír  Schejbal
15. 8. 2008 Konflikt v Gruzii a (česko-)americký radar Miroslav  Prokeš
13. 8. 2008 Americký systém protiraketové obrany: Vliv nových technologií od počátku roku 2008 Stanislav  Kaucký
13. 8. 2008 Budou pro americké antirakety k dispozici i nukleární hlavice? Lukáš  Visingr
13. 8. 2008 Hvězdné války II: Pokračování protiraketové obrany jinými prostředky Karel  Dolejší
12. 8. 2008 Plášť čaroděje Rumburaka pro vojenské použití   
8. 8. 2008 Ani profesor fyziky nezpochybní fyzikální jevy Milan  Hlobil
7. 8. 2008 Svodka z veřejně přístupných zdrojů jako memorandum vlády Sněmovně Štěpán  Kotrba
4. 8. 2008 O americkém radaru v Brdech pochybuje další odborník Univerzity obrany   
4. 8. 2008 Nic není bez rizika, aneb několik poznámek k radaru v Brdech Vladimír  Schejbal
30. 7. 2008 Sledovali jsme skutečný test! Opravdu? Stanislav  Kaucký
30. 7. 2008 Dotaz dalšímu "vládnímu expertovi", proděkanovi FEL ČVUT Štěpán  Kotrba
30. 7. 2008 Vliv amerického radaru v Brdech na zdraví lidí Milan  Hlobil, Luděk Pekárek