2. 9. 2008
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 9. 2008

Copak mají Spojené státy nárok odsuzovat humanitární intervence? Část 2.

Ve svém článku "Copak mají Spojené státy nárok odsuzovat humanitární intervence?" jsem v souvislosti s aktuálním děním na Kavkaze uvedl, že poválečné Spojené státy během studené války napáchaly ve světě více zla než poválečný Sovětský svaz. Obdobně to platí i o uplynulé dekádě. I když Rusko padlo na kolena, stačilo při tom vést ničivou válku v Čečensku. Přestože se mnohým stýská po éře prezidenta Clintona, srovnávají-li ho se současným americkým prezidentem, v průběhu jeho dvou mandátů se Spojené státy dopustily řady nyní polozapomenutých zločinů.

Éra Clintonovy vlády v průběhu Nového světového pořádku je nadále v západních análech a myslích liberálních komentátorů vnímána jako celkem benigní. I v příspěvcích na BL je Clintonovi často vyčítáno především "humanitní bombardování" bývalé Jugoslávie, přestože ve výčtu jeho zločinů jde v tomto případě pouze o vrchol ledovce.

Irák

Ekonomické sankce, které byly na Husajnův režim uvaleny na popud Spojených států v RB OSN v srpnu 1990, měly tento tyranský režim zlomit, ale, cynicky řečeno, minuly se účinkem. Potrestání Saddáma Husajna, který si rozhovor s bývalou americkou velvyslankyní v Iráku April Glaspie v červenci roku 1990 vyložil tak, že dostal "zelenou" k napadení Kuvajtu, přineslo v prvé řadě utrpení iráckým civilistům. Americké letectvo během první války v Iráku záměrně bombardovalo civilní infrastrukturu; elektrárny, vodovodní a odpadní systémy atd. Tyto skutečnosti připravily "úrodnou půdu" pro zkázonosné embargo. Již v prosinci roku 1990 tehdejší šéf CIA William Webster před americkým Kongresem vypovídal: "Ekonomické sankce a embargo uvalené na Irák uštědřilo vážnou ránu irácké ekonomice." Navzdory četným urgencím vládních i nevládních seskupení, pracovníků OSN, ale i některých politiků ve Spojených státech a jasnému faktu, že tato klatba kosí životy zvláště malých dětí, Clintonova administrativa nehnula brvou a smrtonosnou politiku neukončila. Odhady počtu mrtvých na vrub embarga se pohybují od 400.000 (děti do pěti let věku) až 1.5 milionu (všechny oběti). Připočtěme k tomu regulérní Clintonovo bombardování iráckých civilistů a máme tu zločin obludných rozměrů, za který nikdo nenese zodpovědnost. Zločiny oficiálních gangsterů jako byl např. Miloševič se zdají být malicherné ve srovnání.

Zdroj: ZDE

Zdroj: ZDE

Zdroj: ZDE

Haiti

V roce 1990 byl za prezidenta v Haiti populárním hnutím zvolen Jean-Bertrand Aristide. Vláda Spojených států reagovala bryskně: navýšila pomoc haitské proamerické elitě a začala připravovat plán na svržení demokraticky zvoleného prezidenta. Po sedmi měsících byl prezident Aristide svržen vojenskou juntou a nucen opustit zemi a odejít do exilu. Zemi opanovalo brutální násilí, které bylo rozpoutáno protiaristidovskou opozicí, jež byla v přízni americké vlády. Organizace amerických států (OAS) vyhlásila na Haiti embargo, které však USA porušovaly prostřednictvím ilegálních transakcí zprostředkovaných mamutími koncerny, jež spolupracovaly s vojenskou juntou. Prezident Clinton dále nabízel juntě výhodné ekonomické kontrakty, a to těsně předtím, než se rozhodl v zemi nastolit "demokracii". Během tohoto období bylo juntou zabito na 4-5.000 chudých černochů. Podmínky, za kterých byl v roce 1994 Aristide opět dosazen do úřadu, byly ale pro zemi dlouhodobě neúnosné, zvláště pak implementace destruktivní politiky Světové banky. Tato politika jen více drancovala zemi, protože neoliberální reformy, jež umožňovaly otevření země zahraničnímu kapitálu, připravily místní farmáře, kteří pěstovali hlavně rýži, o obživu.

Zdroj: ZDE

Somálsko

Prezident Clinton v roce 1993 nařídil rozmístit tisíce amerických vojáků v Somálsku pod záminkou humanitární mise. Washington provedl invazi, aby podpořil jednoho klanového varlorda proti druhému, navzdory protestu např. italského velitele jednotek OSN v Somálsku. Dva tucty amerických vojáků byly zabity a rozběsněný dav vláčel jejich zhanobená těla městem, načež Clinton nechal do horkého města poslat bojové helikoptéry, které zahájily systematickou palbu do hustě obydlených čtvrtí Mogadiša. Zanedlouho byly americké jednotky z rozhořčení americké veřejnosti ze Somálska staženy. Charles Maynes, editor listu Foreign Policy, v roce 1995 píše, že mimo kamery CIA odhadla počet Somálců zabitých americkými silami na 7-10.000.

Zdroj: ZDE

Zdroj: ZDE

Východní Timor

V roce 1975 provedl indonéský tyran Suharto ničivou invazi do Východního Timoru. Invaze i následná okupace byla finančně i diplomaticky podporovaná západními zeměmi, zejména Spojenými státy, Velkou Británií a Austrálií. V srpnu roku 1999 zde bylo po letech neuvěřitelného utrpení a vyhlazení téměř třetiny ze 700.000 Východotimořanů uspořádáno referendum o nezávislosti této země na Indonésii. Historik Jan Klíma z Univerzity Hradec Králové ve své excelentní publikaci Východní Timor -- stručná historie států píše, že některé přístupové cesty k volebním budovám byly lemovány řadami kopí s napíchnutými hlavami, aby bylo obyvatelstvo zastrašeno. K velkému překvapení a navzdory hrozbám se obyvatelé sužovaného národa vyslovili pro nezávislost. Vzápětí však proti nim indonéská armáda represe vystupňovala. Clintonova a Blairova administrativa svou podporu Suhartova režimu nepřerušila. Clinton byl nakonec pod domácím tlakem vzešlým z pravicových kruhů a populárních hnutí v září téhož roku donucen podporu indonéských zabijáků ukončit.

Zdroj: ZDE

Zdroj: ZDE

Turecko

Turecko coby věrný spojenec Washingtonu a člen NATO od 50. let minulého století zahájilo v roce 1984 "protiteroristickou" kampaň vůči svému kurdskému obyvatelstvu ve východní části země. Pentagon dodával Ankaře zbraně ve velkém. Nešlo jen o pár flint. Clintonova administrativa Turecku poskytla vojenský výcvik vojáků, tryskové letouny, tanky, helikoptéry, atd., což představovalo 80% vojenského arzenálu, který byl nasazen proti Kurdům. Zvěrstva vrcholila v roce 1997. O dva roky později teror začal slábnout -- desítky tisíc lidí byly zavražděny, 3.500 měst a vesnic zničeno, z domovů byly vyhnány 2-3 miliony lidí. Takový horor se v Kosovu v podobné době neodehrál, ačkoliv Západ v tomto případě mluví o genocidě. Turecko je ale loajální spojenec a jeho zločiny se v podstatě neodehrály.

Zdroj: ZDE

Zdroj: ZDE

Súdán

Roku 1998 měla Al-Kajda provést atentáty na americké ambasády v Keni a Tanzanii, při nichž přišlo o život 224 lidí. Clintonova raketová odveta měla vypálit její hnízdo v súdánském farmaceutickém zařízení Al-Shifa v Chartúmu. Zde byly však pouze vyráběny levné léky pro několik milionů Súdánců. Podle odhadu německého ambasadora v Chartúmu Wernera Dauma útok "pravděpodobně vedl k smrti desítek tisíců lidí", a to především kvůli naprostému nedostatku léků v následujících měsících. Americký výbor pro zpravodajství a výzkum (INR) v roce 1999 publikoval zprávu, kde bylo uvedeno, že napojení farmaceutického zařízení Al-Shifa na Al-Kajdu bylo nepravděpodobné. Spojené státy za tento útok odmítly oficiálně omluvit.

Zdroj: ZDE

Tolik o aktivitách Clintonovy administrativy v poslední dekádě uplynulého století, ačkoliv výčet není zdaleka úplný. Nezmiňuji zločiny Spojených států a jejich spojenců kupříkladu v Afghánistánu, Kolumbii, Palestině, Jugoslávii a jinde. Rusko napadlo Čečensko v prosinci roku 1994, aby předešlo jeho odtržení. Agrese kulminovala v roce 1995, kdy bylo do písmene zničeno hlavní město Groznyj. Tzv. 1. čečenská válka skončila o rok později. Podrobnostmi se nebudu zabývat, neboť se v českém tisku zvěrstva této války, především ta ruská, zevrubně probírala. Různé odhady počtu mrtvých se pohybují mezi 50 až 100.000 civilistů, avšak nejčastěji citovaný údaj hovoří o 70.000 až 80.000 zabitých civilistů. Více než půl milionu lidí konflikt vyhnal z domovů.

Zdroj: ZDE

Zdroj: ZDE

Myslím, že je na každém z nás, abychom si utvořili obrázek, který nesvědčí v prospěch ani jedné strany, jde-li o militaristické avantýry. Přesto si ale jedna strana neustále osobuje právo na pravdu, právo šířit svobodu a své hodnoty.

                 
Obsah vydání       2. 9. 2008
2. 9. 2008 McCainova viceprezidentka pod tlakem médií
2. 9. 2008 Nová technika americké policie: preemptivní domácí razie
2. 9. 2008 Bolívia: referendum musí schváliť parlament
2. 9. 2008 Japonsko: demise premiéra odhalila krizi liberální vlády
2. 9. 2008 EU na summitu suspendovala rozhovory s Ruskem
2. 9. 2008 Podle HRW použila Gruzie kazetové bomby typu M85 u tunelu Roki
2. 9. 2008 Protikremelský novinář v Ingušsku zastřelen
2. 9. 2008 Orwellova hypotéka Tomáš  Stýblo
2. 9. 2008 Copak mají Spojené státy nárok odsuzovat humanitární intervence? Část 2. Daniel  Veselý
2. 9. 2008 Brabcův Máj je opravdu špatný film Jan  Čulík
2. 9. 2008 Černobílé vidění titulků, aneb k čemu je Moskvě "strategická" dohoda Štěpán  Kotrba
2. 9. 2008 Rusko se musí zabezpečit
2. 9. 2008 Michael  Marčák
2. 9. 2008 Nevkusný vtip: mocným nešlo a nejde o "osvobození trpících" Tomáš  Koloc
2. 9. 2008 Protiraketová obrana Izraele Stanislav  Kaucký
2. 9. 2008 Rusové jednají na základě vůle obyvatel?
2. 9. 2008 Šedá, praktická, omyvatelná... splachovací Ladislav  Žák
2. 9. 2008 Sarkozy, Muž z Acapulca Ivo  Šebestík
2. 9. 2008 Být učitelem Miriam  Prokešová
2. 9. 2008 Bitka o suché z nosu Ladislav  Žák
1. 9. 2008 Nejmocnější sedlák zapráská bičem Přemysl  Janýr
1. 9. 2008 Našim vzdělancům, aneb recyklace zaostalosti Ondřej  Hausenblas
1. 9. 2008 The Times: Ke studené válce musí být dva
2. 9. 2008 Film Občan Havel není urážkou české společnosti
2. 9. 2008 Ti, kdo píší o Mnichovu, by neměli šířit rasistické stereotypy Boris  Cvek
2. 9. 2008 ČSSD se nedokázala poučit z programové zrady, ani z arogance Miloslav  Štěrba
2. 9. 2008 Proč agituje Štěpán Kotrba pro ČSSD?
2. 9. 2008 Zpočátku nabubřelá rétorika a směšný konec Štěpán  Kotrba
2. 9. 2008 Let KAL číslo 1490: "Byla to mystifikace"
1. 9. 2008 Štefan Švec: Kouteckého Občan Havel je dobrý film Jan  Čulík
1. 9. 2008 Bitka o šesťdesiaty ôsmy Peter  Weiss
1. 9. 2008 K útěku nacistickým zločincům pomáhal Vatikán a Červený kříž Richard  Seemann
9. 8. 2008 Hospodaření OSBL za červenec 2008

Slobodan Miloševič, Srbsko a válka v Kosovu RSS 2.0      Historie >
2. 9. 2008 Copak mají Spojené státy nárok odsuzovat humanitární intervence? Část 2. Daniel  Veselý
22. 8. 2008 Copak mají Spojené státy nárok odsuzovat humanitární intervence? Daniel  Veselý
17. 7. 2008 The Economist: Bude prezident Bush po odchodu z funkce postaven za své zločiny před soud?   
17. 6. 2008 Na Bělehrad! Ladislav  Fanta
9. 6. 2008 Schwarzenbergův zájem o lidská práva pouze účelovou pózou? Kateřina  Konečná
25. 5. 2008 Za svou vládu si můžeme sami   
24. 5. 2008 Otevřený dopis srbskému velvyslanci: Kosovo je Srbsko - navzdory české vládě národní zrady Štěpán  Kotrba
24. 5. 2008 Kosovo a co dál...?!? Ladislav  Žák
23. 5. 2008 Nihil nisi rectum? Lubomír  Lédl
3. 4. 2008 Parlament: zahraničním výborem otřásalo Kosovo Andrea  Cerqueirová
31. 3. 2008 "Nezávislé" Kosovo: drogy, zbraně a obchod s lidmi na hranicích Evropské unie Štěpán  Kotrba
25. 3. 2008 Podstata medzinárodnoprávnych výhrad voči nezávislému Kosovu Daniel  Šmihula
23. 3. 2008 Česko-americké vztahy a výročí velikonočního "humanitárního" bombardování Jugoslávie Štěpán  Kotrba
17. 3. 2008 Radar, Irák, Kosovo a petice Jan  Kavan
5. 3. 2008 Zpráva o stavu demokracie v Evropě a okolí Egon T. Lánský