Bojím se Evropské unie

19. 10. 2009 / Josef Vít

V souvislosti s Klausovým zablokováním Lisabonské smlouvy a rozboru jeho článku od Michaela Kroha shrnul Josef Vít své pokračující obavy z Evropské unie:

Bohužel, zákonodárci na západě jsou stejní jako ti naši -- taky kašlou na mínění lidí, kteří je zvolili. A jestli je to těsné, to je otázkou většiny v parlamentu. Když je to 100:100 je to holt bojové hlasování.

Pan Ganley nikoho nemasíroval. Jen přinášel svoje názory. Masírují nás naše média dennodenně. Televize, rádio, noviny -- všichni stále melou to samé od rána do noci. Nás masírovali s radarem a teď se smlouvou. A jestli nepoznáte rozdíl mezi přednesením názoru a mediálním masírováním, tak vás lituji.

Podle mnoha odborníků je Lisabonská smlouva tyranská a změní demokracii.

Michal Kroh: Kterých odborníků konkrétně?

Ty odborníky musíte hledat na internetu. Kritika EU a smlouvy do médií nesmí. To snad víte, nebo také ne?

Mně je Klaus svým názorem sympatický. A je také demokratický. Klaus mluví za většinu našich lidí. Ale to se v novinách nedočtete a v televizi neuvidíte. Klause nemám rád za jeho rozkradení republiky. Ale jako president je ten nejlepší, jakého jsme mohli dostat. V základních otázkách s ním souhlasím. Kromě Lisabonské smlouvy také s válkou v Jugoslávii (kterou odsoudil na rozdíl od našeho bývalého humanitárního bombarďáka) postoj ke Kosovu a další.

No, aspoň, že můžeme z EU vystoupit, až se Sudeťáci rozhodnou vrátit.

Myšlenka, že "Zástupci států v EK nezastupují státy a nejsou jim odpovědni" je velmi zajímavá a inovativní. Koho tedy zastupují tito zástupci? Že by sami sebe?

Máte pravdu, že Špidla nezastupuje v EK Českou republiku. Přesto je to Čech a má právo do toho mluvit -- když tam je. Když tam nebude, tak nikdo za nás mluvit nebude.

Moje kritika tady se nesla proti většinovému volebnímu systému. U nás dostane poslanec přece jenom více hlasů než 12 tisíc.

Článek 48 dává právo 27 premiérům, aby doplňovali smlouvu podle svého mínění.

To je průšvih. Je jenom smlouva a mohou si ji změnit, kdy chtějí -- kdyby to byla ústava, tak by to bylo těžší. Ještě, že tu ústavu Francouzi a Holanďané odmítli. Umožnili jim demokraticky si dělat, co chtějí bez souhlasu lidí. To je demokracie jako vyšitá.

U nás se zákony připravují v parlamentních komisích. A zákon může -- celý zákon -- navrhnout jakýkoli poslanec. Jenže s tím bude asi konec.

Jak je možné, že žádný zákon nesmí být v rozporu s Evropským právem. Z toho jasně vyplývá, že si může dělat zákony jen o věcech, o kterých v Bruselu ještě nerozhodli. A až rozhodnou, bude všechno jinak, že ?

Čína nebo Indie je o trochu něčem jiném. V Evropě by se mělo mluvit o konfederaci nebo federaci NEZÁVISLÝCH států. Já osobně bych byl pro Spojené státy evropské. Nevadí mi ztráta suverenity, ani jeden president a jeden ministr zahraničních věcí. Na EU mi vadí, že už původní ústava a teď lisabonská smlouva uzákoňuje neoliberalismus jako jediný přípustný politický a ekonomický systém.

Podle mých informací evropský parlament netvoří zákony. Jak jsem napsal, může dávat jen dodatky k zákonům a i ty musí schválit ti úředníci. Pokud nemám pravdu, rád bych se nechal poučit.

Když zákon bude odporovat ústavě, budeme muset změnit ústavu. Naše zákony přece nesmí odporovat evropským. Tečka.

Když odhlasuje lobbing kapitalistů evropský parlament (na návrh zaujatého pracovníka, placeného potrefenou firmou), je vymalováno. Už nesmíme u nás v České republice nic změnit. A kapitalisté nám budou jedovatý Spartán dávat do jídla. A nejde jenom o Aspartan -- to byl jen příklad.

Že budou mít větší státy větší vliv, s tím asi nic moc dělat nedá. Ale jde o to, abychom měli vliv i my menší. Ale jak píši dále, tak ta "kvalifikovaná většina" větších států není dobrá. Skutečně, druhá komora parlamentu, kde by každý stát měl jednoho zástupce a jeden hlas, by nebyla špatná.

Různé státy mají různé zájmy, ale v určitých případech je možný i můj scénář. Potom Němci s Francií zablokují jakýkoli zákon. Ty dva blbečky si vždy za úplatu najdou. O zvýšení vlivu velkých států psal i náš tisk.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 19.10. 2009