16. 4. 2009
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
16. 4. 2009

Immanuel Wallerstein: Jaký byl smysl setkání G-20?

Skoro každý vzal setkání skupiny G-20 v Londýně 2. dubna příliš vážně. Experti a kritikové je analyzovali, jakoby jeho účelem mělo být dosažení nějaké změny v politice států, které se ho zúčastnily. Skutečností je, že každý z nich věděl předem, že setkání G-20 nepovede k žádné významné změně a že těch několik drobných změn, které byly přijaty, se dalo snadno dohodnout i bez něj.

Smyslem setkání – pro Spojené státy, Francii a Německo, pro Čínu – bylo ukázat vlastnímu domácímu publiku, že „něco dělají“ s kalamitní světovou ekonomickou situací, když ve skutečnosti nedělají nic, co by jakýmkoli významným způsobem zachránilo potápějící se loď.

Asi nejdůležitější bylo setkání pro prezidenta Obamu. Šel na ně, aby dal najevo tři věci: že je osobně populární po celém světě, že se svým diplomatickým stylem radikálně odlišuje od stylu George W. Bushe, a že obojí dohromady znamená změnu.

Obama nepochybně dosáhl prvních dvou cílů. Všude ho vítaly nadšené davy – v Londýně, Paříži a Štrasburku, v Německu, Praze a Turecku, stejně jako mu aplaudovali vojáci USA v Iráku. A nepochybně použil odlišný diplomatický styl. Všichni, kdo s ním jednali, říkají, že je bral vážně, pozorně jim naslouchal, přiznával minulé chyby a omezení USA, a zdál se být přístupný kompromisním řešením diplomatických sporů – nedošlo k ničemu, co v minulosti případně vytýkali George W. Bushovi.

Změnilo se ale něco v dosahování diplomatických cílů USA? To lze tvrdit jen stěží. V žádném případně nebyla vyřešena debata, v níž proti sobě stojí USA podporované Velkou Británií a Japonskem, které prosazují opětovné nastartování světové ekonomiky (více „stimulace“), a na druhé straně francouzsko-německý přístup (více mezinárodní „regulace“ finančních institucí). Bez ohledu na důvody hovořící pro tu či onu argumentaci trvala každá ze stran na svém a závěrečné komuniké jejich rozdílné názory prostě zaretušovalo.

Je pravda, že se G-20 dohodla na vytvoření balíku 1,1 bilionu dolarů, který dostane IMF na vydání tzv. zvláštních práv čerpání (SDR, Special Drawing Rights) jako součásti „globálního plánu oživení s bezprecedentním rozsahem“. Jak ale zdůraznila řada komentátorů, rozsah této akce je mnohem menší, než jak se naznačuje. Zaprvé část balíku nepředstavuje nové peníze. Zadruhé jde o financování a nikoli nutně o výdaje stimulující ekonomiku. Zatřetí 60% SDR půjde do Spojených států, Evropy a Číny, které je nepotřebují. A začtvrté 1,1 bilionu není zas tak mnoho ve srovnání s 5 biliony, který už byly poskytnuty po celé zeměkouli v rámci plánů fiskální stimulace.

Všichni vystupovali proti protekcionismu a navrhovali nějaké kroky v tomto směru. Nebyla ale přijata žádná opatření, která by bylo možné vynutit. Navíc v tomto případě jde o tři odlišné druhy protekcionismu. První je ochrana vlastních hospodářských odvětví, což už fakticky všichni členové G-20 dělají a s největší pravděpodobností budou dělat dál. Druhý je regulace hedgeových fondů a ratingových agentur. Číňané jí tleskají, zatímco Spojené státy a Evropa váhají. Třetí je regulace daňových rájů. Evropané ji prosazují, Číňané se k této myšlence staví velmi chladně a Spojené státy jsou někde mezi tím. V Londýně se na tom nic nezměnilo.

Zdá se, že Francouzi a Němci využili londýnskou schůzku spíš k tomu, aby dali najevo, že ani kvůli Obamovi nebudou chtít přijmout geopolitické závazky, které odmítli učinit pro Bushe. Německý časopis Der Spiegel to vyjádřil ostře. Řekl, že příčinou finanční katastrofy je skutečnost, že George W. Bush byl „pěstitel opia“. který „zaplavil celý svět [lacinými dolary],... čímž vytvořil předstíraný růst a způsobil spekulativní bublinu...“. Co je ještě horší, „změna vlády veWashingtonu nepřinesla návrat ke zdrženlivosti a solidnosti. Naopak vedla k další ztrátě zábran.“ Jeho závěr: „Německá kancléřka Angela Merkelová má pravdu. Západ si možná opravdu sám dává fatální nadměrnou dávku.“

V geopolitické aréně se nemění francouzsko-německý přístup k Afghánistánu – slovní podpora cílům USA, ale žádní další vojáci. Přijmout nějaké vězně propuštěné z Guantánama? Německo dál říká absolutní ne. Francie velkodušně souhlasila s přijetím jednoho – ano, jednoho.

V Praze přednesl Obama velký projev, v němž načrtnul výzvu k jadernému odzbrojení – což je údajně podstatná změna ve srovnání s Bushovým postojem. Francouzský konzervativní deník Le Figaro informuje, že kroužek diplomatů mezi nejbližšími spolupracovníky Sarkozyho hodnotí tuto řeč velmi „sžíravě“. Říká, že jsou to jen public relations zakrývající fakt, že jednání Spojených států s Ruskem o této věci nikam nevedou. Navíc Francie nemíní přijímat od Američanů lekce z morálky. Tolik o Obamově novém diplomatickém stylu k usmíření Západoevropanů.

Nezdá se ani, že by zapůsobil o hodně lépe na středovýchodní Evropu, kde odstupující český premiér Mirek Topolánek odmítl Obamovy stimulační návrhy jako „cestu do pekel“ [v anglickém překladu má tento obrat i drsnější konotace - pozn. překl.]. Vystoupení v tureckém parlamentu Obamovi skutečně vyneslo velký aplaus ze všech stran (s výjimkou protofašistické pravice) za jeho konkrétní a citlivý přístup k turecké problematice. Pozorovatelé si ale všimli, že v otázkách Středního východu byl jeho jazyk tradiční a nejasný.

Číně podle všeho šlo na setkání G-20 o to, aby na něm byla. Chtěla se stát členem nejužšího okruhu těch, kdo ve světě rozhodují. Upořádáním setkání G-20 byla tato skutečnost dána najevo. Tím, že se skupina G-20 rozhodla sejít znovu, bylo místo Číny potvrzeno. Sejde se ale G-20 ještě někdy? Čína totiž naznačila, že má řadu výhrad ke způsobu, jakým se ve skupině přijímají rozhodnutí. Nabídla směšnou částku do nového finančního balíku IMF. Koneckonců nedostala žádné záruky, že dojde ke skutečné reformě řídicích struktur IMF, která by v nich dala Číně přiměřenou roli.

Souhrnně můžeme říci, že se hlavní aktéři pyšně prošli po světové scéně. Měli vůbec v úmyslu udělat něco víc? Pravděpodobně ne. Světový ekonomický pokles jde dál svou cestou, jako by k setkání G-20 nikdy nedošlo.

Zdroj ve všech jazycích: FERNAND BRAUDEL CENTER
Binghamton University, USA
© Immanuel Wallerstein 2009

© Immanuel Wallerstein, distribuuje Agence Global. Pokud jde o autorská práva a povolení, včetně překladů a umísťování v nekomerčních médiích, kontaktujte rights@agenceglobal.com, 1.336.686.9002 nebo 1.336.286.6606. Je povoleno stahování komentářů a jejich zasílání elektronicky nebo e-mailem třetím osobám za podmínky, že nedojde k zásahům do textu a bude zveřejněna informace o copyrightu. Autora můžete kontaktovat na immanuel.wallerstein@yale.edu.

Tyto komentáře, publikované dvakrát za měsíc, jsou zamýšleny jako reflexe současné světové scény, nahlížené ne z pohledu novinových titulků, ale z dlouhodobé perspektivy.

                 
Obsah vydání       16. 4. 2009
16. 4. 2009 BBC: "Náš reportér na Blízkém východě porušil zásady nestrannosti"
16. 4. 2009 Robert Fisk: Jak můžeme důvěřovat zbabělé BBC?
16. 4. 2009 Britská vláda bude poskytovat občanům dotaci 150 000 Kč na koupi elektrických automobilů
16. 4. 2009 Na slinutých píscích prezidentských slibů Karel  Dolejší
16. 4. 2009 Immanuel Wallerstein: Jaký byl smysl setkání G-20? Immanuel  Wallerstein
16. 4. 2009 O Rakousku
15. 4. 2009 Krugman: Rakousko je horkým kandidátem na státní bankrot
16. 4. 2009 Pentagon klade důraz na alternativní paliva a úspory
16. 4. 2009 Sarkozymu "jde Obama na nervy"
16. 4. 2009 Etnické napětí v Moldavsku
16. 4. 2009 Somálští piráti by dali přednost rybám
16. 4. 2009 Patnáct set indických zemědělců spáchalo sebevraždu kvůli zadlužení
16. 4. 2009 Velitelé US Air Force: Redukce F-22 je záležitostí priorit
16. 4. 2009 Habsburky zlikvidoval incest, zjistila studie
16. 4. 2009 Talibán sbírá peníze v pákistánském Karáčí
16. 4. 2009 Ruský prezident Medveděv poskytl rozhovor kritickému listu
16. 4. 2009 Učící se mediální pracovníci
16. 4. 2009 O nebezpečí inflace a deflace, neboli O rozdílné roli politiků a ekonomů Uwe  Ladwig
15. 4. 2009 Peak Oil: Má někdo samopal, který nepotřebuje?
15. 4. 2009 Stratfor: Obamova strategie na summitech
15. 4. 2009 Britští konzervativci: Trhy musejí sloužit dobru společnosti
14. 4. 2009 Finanční predátoři, Island a potřeba nového světového měnového systému Jindřich  Kalous
15. 4. 2009 Proč bylo Bushovo prezidenství taková katastrofa
14. 4. 2009 Krize horší než zemětřesení? Lubomír  Lédl
13. 4. 2009 Honba na čarodějnice na Filozofické fakultě univerzity Karlovy? Jan  Čulík
14. 4. 2009 Jak přemýšlet o literatuře? Lukáš  Borovička
14. 4. 2009 Co namísto kapitalismu a socialismu?
12. 4. 2009 Hospodaření OSBL za březen 2009

Immanuel Wallerstein: Commentaries RSS 2.0      Historie >
16. 4. 2009 Immanuel Wallerstein: Jaký byl smysl setkání G-20? Immanuel  Wallerstein
2. 4. 2009 Immanuel Wallerstein: Af-Pak, Obamova válka Immanuel  Wallerstein
16. 3. 2009 Immanuel Wallerstein: Občanská válka ve Spojených státech? Immanuel  Wallerstein
16. 3. 2009 Immanuel Wallerstein: Guadeloupe: obskurní klíč ke světové krizi Immanuel  Wallerstein
16. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Kuba se vrací Immanuel  Wallerstein
15. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Politika hospodářské katastrofy Immanuel  Wallerstein
2. 2. 2009 Immanuel Wallerstein: Jak předělat Ameriku: Obamovy dvojznačnosti Immanuel  Wallerstein
16. 1. 2009 Immanuel Wallerstein: Kronika předpověděné sebevraždy - případ Izraele Immanuel  Wallerstein
16. 12. 2008 Immanuel Wallerstein: Pákistán: Obamova noční můra Immanuel  Wallerstein
2. 12. 2008 Immanuel Wallerstein: Irák: třináctá hodina Immanuel  Wallerstein
18. 11. 2008 Immanuel Wallerstein: Obamovo vítězství -- strach a naděje Immanuel  Wallerstein
3. 11. 2008 Immanuel Wallerstein: Dramatické důsledky v Iráku? Immanuel  Wallerstein
3. 10. 2008 Immanuel Wallerstein: Bolívie: porážka pravice Immanuel  Wallerstein
16. 9. 2008 Immanuel Wallerstein: Nový světový geopolitický řád: konec prvního dějství Immanuel  Wallerstein
2. 9. 2008 Immanuel Wallerstein: Přežije NATO Gruzii? Immanuel  Wallerstein

USA 2009: Obama a očekávání RSS 2.0      Historie >
16. 4. 2009 Immanuel Wallerstein: Jaký byl smysl setkání G-20? Immanuel  Wallerstein
16. 4. 2009 Na slinutých píscích prezidentských slibů Karel  Dolejší
16. 4. 2009 Somálští piráti by dali přednost rybám   
15. 4. 2009 Stratfor: Obamova strategie na summitech   
14. 4. 2009 Kandidát SPD na kancléře chce stáhnout americké jaderné zbraně z německého území   
14. 4. 2009 Obama prý přijal Bushovu myšlenku globálních konvenčních úderů   
14. 4. 2009 Pokud záchranný balíček selže: Dostane někdo padáka?   
11. 4. 2009 Máte padáka! Michael  Moore
11. 4. 2009 Obama a změna ve světě Oskar  Krejčí
10. 4. 2009 Obama: Jsem zde díky Pražskému jaru Miroslav  Polreich
9. 4. 2009 Obamova afghánská politika jako dèja vu   
9. 4. 2009 Primární účel Obamovy cesty do Evropy: naverbovat vojáky pro válku USA v Afghánistánu a Pákistánu Daniel  Veselý
9. 4. 2009 Deset tisíc na Wall Streetu Štěpán  Steiger
8. 4. 2009 Čeho vlastně dosáhl severokorejský raketový test?   
7. 4. 2009 Radar a plán Anakonda Karel  Dolejší