To přesvědčení jsem musel nabýt po přečtení dvou zpráv. V jedné sdělil pan starosta Vítkova, kde se odehrála zločinná tragedie, že se mu telefonicky ozvalo 10 -- 12 lidí s dotazem na číslo účtu, na nějž by mohli finančně přispět postižené rodině. (Dokonce prý se ozvali i lidé z Kanady -- ovem nepochybuju, že šlo české Romy.) Zpráva druhá informovala, že student -- nevztahuje se na něj náhubkový paragraf: jeho jméno je Petr Minárech, je z Kadaně -- nasbíral 161.000 podpisů pod petici, která schvaluje postup paní starostky z Chomutova proti "nepřizpůsobivým".

Pan ministr Kocáb, pokud vím, je jediný politik, který bez váhání, okamžitě poskytl značný peněžitý dar -- 100.000 korun -- ve prospěch napadené romské rodiny. Nedověděl jsem se z žádného sdělovacího prostředku, že by kterýkoliv politik (jejichž příjmy, pokud nejdou do statisíců, jistě se dají počítat aspoň na mnoho desítek tisíc) poslal oné rodině třeba jenom stokorunu. Žádný předseda politické strany, žádný předseda poslanecké sněmovny (demokrat zvaný sociální ) nebo senátu (odeesák, tedy ze strany, která neváhá dovolávat se Masaryka), žádný z desítky sociálnědemokratických hejtmanů (kromě platů hejtmanských donedávna i s platy poslaneckými) -- ani z kraje, kde k pokusu o vraždu (abychom mluvili jako právníci, protože ani Natálka ještě nezemřela) došlo -- nepovažoval za nutné (či vhodné) jakkoli činně, aktivně, hmotně přispět. (Ani vítkovský starosta, pokud vím -- pokud ano, omlouvám se za svou nevědomost.)

Nevím, kolik politiků útok odsoudilo. Slova jsou -- bohudík? bohužel! -- nejlevnější prostředek, dokonce nestojí ani za pokus ověřit si, jestli se o nich veřejnost dověděla. Pokud vím, ani žádný biskup, arcibiskup nebo kardinál se neozvali. Zaneprázdněni církevními povinnostmi na veřejné odsouzení případně jako téma nedělního kázání neměli čas. (Úcta k hlavě státu mi nedovoluje zeptat se na Hradě, zda něco poskytl prezident.)

Nevím, nedočetl jsem se, že by některá nevládní organizace vyzvala k veřejnému protestu. Ano, budou demonstrovat Romové -- za nezájmu ostatní společnosti. Dojde-li na některé z těchto demonstrací k "narušení veřejného pořádku", jistě policie zasáhne -- ochotněji než proti Dělnické straně. Česká televize (abychom si rozuměli, ČT ) by v takovém případě bezpochyby přinesla zprávu (30vteřinovou či dokonce jednominutovou. Není ani vyloučeno, že Václav Moravec bude jednu ze svých otázek věnovat vítkovskému "případu" a položí ji politikovi, kterého se bude zrovna zdvořile dotazovat na jiné věci.)

Ptám se (sám sebe): bojí se snad politici na začátku volební kampaně, byť i jenom do evropského parlamentu, že by se mohli "bílým" voličům projevit jako "romofilové", kdyby např. vystoupili -- třeba jenom na ČT24 -- netoliko s výzvou k demonstraci, ale současně oznámili, že osobně darují takovou či onakou sumu a že jejich strana shromažďuje hmotné dary, které významný představitel strany odveze do Vítkova, aby tak zdůraznil nejenom solidaritu s postiženými, současně však i vyjádřil odhodlání této strany bojovat proti rasistům? A že konkrétní opatření proti rasismu a k "řešení romské otázky" budou součástí volebního programu do českého parlamentu?

Sdělovací prostředky informují obsáhle o stavu vyšetřování vražedného útoku, uveřejňují fotografie Natálčiny matky v nemocnici, zpravují o tom, že dívenčin otec -- díky prezidentovi -- nemusí nastoupit do vězení. Nevím, bohužel, jestli některá média vyslala do Vítkova reportéra, který by nejenom shromáždil údaje o rodině ("bezproblémové", říkají prý místní) a zničeném domě, nýbrž podal zprávu i o tom, jací -- nikoli kteří -- jsou ti místní, těch 7 či 8, kteří hlasovali v posledních volbách tuším pro Národní stranu. Možná jsou zděšeni a nikdy by "nic podobného" jako zapálení domu neudělali.

Možná jenom nemají rádi Romy. Možná by se reportér od policie i dověděl, proč je jenom jednou z několika verzí předpoklad, že mohlo jít o rasisticky motivovaný čin (rodina sice prý má dluhy, "ale jenom malé", tvrdí místní činitel, takže o peníze šlo sotva).

Jestliže tedy ohlas veřejnosti je, jaký je, stojí tím více za povšimnutí skutečnost, že 161.000 lidí neváhalo podepsat petici "ve prospěch" paní Řápkové. (Ostatně jak by ne -- ne sice tento konkrétní postup, ale jinak také hlava státu ji pochválila.)

Neznám bohužel text petice -- doufám, že si jej budu moci přečíst na internetu -- nicméně jsem přesvědčen, že valná část těch, kdo ji podepsali, ví o "opatřeních" paní starostky tolik, co já -- totiž to, co jsem se mohl dočíst v novinách. Což znamená, že při vyplácení sociálních dávek jsou postižení nuceni velkou část (většinu?) peněz ihned odvést na úhradu dluhů, jež mají vůči městu.

Zní to nevinně a Chomutov by asi přišel "zugrund", jak se říkávalo u nás na Moravě, kdyby tyto peníze nedostal. Jenže o druhé straně mince jsem se nemohl dovědět takřka nic. Jaká je ta druhá strana? To je situace těch, jimž jsou uvedeným způsobem peníze (velká část dávek) odnímány.

Nedočetl jsem se od žádného reportéra -- "zuřiví" už v této zemi nežijí -- podrobně, o jako lidi jde. (Až na to, že mají nálepku "nepřizpůsobivých".) Ano, jsou prý hluční. Ano, nedbají prý na čistotu, zvláště v okolí svých domů či dokonce i cizích domů. Mnozí snad i nadmíru pijí. A co teprv děti! Atd.

Jak a proč se do této situace dostali, jak dlouho to trvá, co -- kromě varování a upomínek -- se jim dostalo, jací jsou sousedé (ano, "bílí" sousedé) apod. -- o tom nic. Nedověděl jsem se -- až dosud -, že by reportér či dokonce nějaký sociolog (ano, někdy pomůže i vědecký rozbor) pobyl jistou dobu v této "lokalitě" a potom veřejnost důkladně zpravil, co se skutečně "děje", je-li možnost "nápravy", co město, co kraj, co vláda -- co NGO, co charita, co politici. Co média. (Opět: pan ministr pro lidská práva slíbil, že pobude. Nevyšlo to. On patrně neměl čas, město pro něj nemělo byt atd. -- víte, jak to v životě chodí. Sliby se slibují vlády padají. Ministr odchází, jeho ministerstvo zaniká, nová vláda je pouze dočasná, má starosti s krizí -- není prostě nikdo, kdo by byl ochoten či dokonce povinen zabývat se "nepřizpůsobivými". Na případy sociální máme jiné ministerstvo -- které podněcuje lidi k práci tím, že jim sníží dávky v nezaměstnanosti.)

Co na to všechno "společnost"? Přihlíží, pokud aktivně nezasahuje. Tedy -- aktivně především na straně Dělnické strany a jí spřízněných uskupení. Mezi přihlížejícími je mnoho těch, kdo s nácky nemašírují, jen mlčky sympatizují. Jsou ovšem i tací, kteří nejenže nesouhlasí, ale byli by ochotni to projevit -- byť třeba jenom slovy. Pokud mají přístup k internetu, sdělí to tam. Tvrdit tedy, že "společnost" je rasistická, by snad bylo přehnané. Je ovšem většinově lhostejná.

Každý jednotlivec má samozřejmě svoje důvody, proč takzvaně nekoná. Čímž umožňujeme, aby ti, kdo neváhají svoje rasistické předsudky činně projevit, třeba i bitkou s policií, nabývají vrchu. "Radikálně", po svém, "řeší": zapálí dům těm, kteří se nemohou bránit. My ostatní přihlížíme. Politici přes rameno útok odsoudí. Politika jde dál. Napadení mohou umírat -- Sněmovna i Hrad jsou vysoko na kopci, do nížin nedohlédnou. Ti, kteří se toho dožijí, jednoho dne žasnou: pod ochranou policie uspořádají Národní strana a Dělnická strana velký mítink na Václavském náměstí. Společnost už bude skutečně rasistická.