Mění se zásadně dnešní civilizace?

Deník Independent: Jsme v bodu obratu. Budoucnost musí být férovější

15. 5. 2009

Právě dochází k cunami. Rozklad finančních trhů loni na podzim znamenal jednu zásadní historickou změnu, takovou, jaké jsme nebyli svědky od pozdních sedmdesátých let. Avšak přílivová vlna, která nás zasáhla nyní, zalila dokonce i ekonomické otázky, které dosud byly tak dominantní. To, co se událo v několika minulých dnech, budou lidé studovat po staletí - od choreografie toho, že se jedinému deníku podařilo naprosto zahnat do kouta slabé poslance celé sněmovny, až k samotným odhalením, které dokazují, co se děje, když instituce funguje bez veřejné kontroly.

I když hospodářská krize a drama odehrávající se v britském parlamentu jsou dvě samostatné věci, spojuje je problém absence veřejné kontroly. Skoro nikdo nevěděl, co všechno dělaly banky v době, než se bankovní systém rozložil. I regulační orgány byly překvapeny a šokovány. Pro premiéra Gordona Browna to byl největší šok jeho života. Vysoce placení manažeři, odpovědní za hodnocení rizik, si neuvědomovali, že se jejich banky vystavují neuvěřitelnému riziku. Oni a jejich kolegové na vysokých místech jsou ekvivalentem poslanců z Dolní sněmovny v právě probíhajícím neuvěřitelném skandálu o uhrazování nelegitimních poslaneckých výdajů. Zřejmě část poslanců věděla, že celá sněmovna směřuje k havárii, ale z nejrůznějších důvodů, včetně chtivosti po penězích, nechtěli právě oni být tím člověkem, kdo tu cestu k havárii zastaví.

Stále ještě to těm lidem, kteří pracovali v temnotě, bez veřejné kontroly, připadá, že to bylo jinak. Dovídáme se, že někteří vysocí bankéři mají pořád pocit křivdy. Nechápou, proč se octli na pranýři. Z hlediska jejich deregulované kultury přece bylo to, co dělali, zcela v pořádku - dělali to všichni a snažili se přispívat k tomu, aby jejich země zbohatla. Takže by za to země měla být vděčná. Zaznamenáváme, jak zmateni byli tito bankéři, když vystoupili v parlamentním podvýboru pro finance. Jejich afektované omluvy nedokázaly zakrýt jejich pocity sebelítosti.

Typický je v tomto ohledu případ milionové penze pro bankéře Sira Freda Godwina, který se jí odmítl vzdát, přestože jeho banka kolabuje. Lidé, kteří by bývali nefungovali bez veřejné kontroly, by část své obrovské penze na rozdíl od něho vrátili, prostě aby to nevypadalo sobecky. Godwin už tak má víc peněz, než kdy bude potřebovat za celý svůj zbytek života, avšak rozhodl se, že dá přednost celonárodnímu hanění jeho osoby a výhrůžkám své rodině - tím, že si nechá celou penzi, přestože mohl udělat čestné gesto a část té penze vrátit.

Zdá se, že prostě Godwin považuje tu obrovskou penzi za něco, na co má osobně právo. Přesně tentýž postoj měli i jeho kolegové, když odcházeli do důchodu. To se prostě děje vždycky, když my ostatní je nekontrolujeme. Teď je kontrolujeme - voliči, média a ty z regulačních úřadů, které se chovají robustněji.

Podrobnosti toho, jak se chovali poslanci v britském parlamentu, jsou naprosto jiné. Tito poslanci nedostávají tak astronomické platy jako bankéři, kteří způsobili vykolejení ekomoniky. Nicméně není sporu o tom, že poslanci zneužívali systém uhrazování poslaneckých výdajů, protože se domnívali, že nikdy nebude podřízen veřejné kontrole. Ve čtvrtek už první poslanci museli odstoupit. Bude jich jistě muset rezignovat víc. Píšu tohle ve Westminsteru a vládne tu pohřební nálada, usuzuje autor.

Reakce lidí, kteří se octli uprostřed této bouře, teď, když udeřil blesk, osvětluje mnohé. Většina z nich už ví, že se nyní octli v novém světě přísné kontroly a otevřenosti, ale dosud jim nedošlo, jak úplně jiný tento svět bude.

Už se začínají přizpůsobovat i jiné osobnosti veřejného života. Šéf britských železnic Ian Coucher právě oznámil, že nepřijme své letošní prémie. Sotva by projevil takovou zdrženlivost, kdyby nevznikl dnešní intenzivní zájem veřejnosti o to, jak se vydávají peníze. V dlouhodobé perspektivě dojde k tomu, že v důsledku nejnovějších událostí budou muset být státní a veřejné instituce daleko otevřenější veřejné kontrole ohledně toho, kolik platí svým extremně bohatým manažerům.

Britská vláda nedávno oznámila jednu politickou změnu, kterou voliči přijali jako velmi populární opatření. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že 68 procent britských voličů souhlasí se zavedením nové vysoké daně na zisky osob, které vydělávají astronomické platy.

Voliči nyní vyžadují nejen větší otevřenost a kontrolu, ale také daleko větší férovost. Nyní se hovoří o tom, že zdanění musí být férové, hovoří se o tom, zda se finance vydávají rozumně a zda budou od nynějška dosud velmi samolibé instituce přísně regulovány.

Všechny tyto události jsou součástí jediné bouře. Teď voliči rozhodují, jak se svým poslancům pomstít, a mnozí z nich to jistě odnesou. V dlouhodobější perspektivě je však zjevné, že se Británie stane férovější zemí. Instituce i jednotlivci, kteří dosud klopýtali v temnotě, posedlí chtivostí po penězích, budou od nynějška podrobovány kritické pozornosti, která zlikviduje příjemné požitky z minulosti.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 15.5. 2009