Prognóza pro rok 2009

Potřebujeme objevit oheň nebo vymyslet kolo

3. 6. 2009

Gerard Celente je prognostik, spisovatel a ředitel Trend Research Institutu, který založil v roce 1980. Proslavil se správnými předpověďmi burzovního krachu v roce 1987, rozpadu Sovětského svazu v 1990, asijské krize z roku 1997, splasknutí internetové bubliny v roce 2000 a recese 2001. Dále správně prognózoval začátek peněžní horečky 2002, propad trhu realit, recesi v roce 2007 a paniku 2008.

Freeman: Jak vidíte současnou situaci v Americe?

Celente: Finanční systém se úplně zhroutil. Vláda dělá pouze dvě věci, aby udržela stát při životě: Buď tiskne víc peněz nebo snižuje úroky. Žádný z těchto kroků nezmění kurs ani nezadrží finanční pád.

Je zapotřebí nová výrobní kapacita, jako např. v 90. letech, jsme se dostali ven pomocí internetové technologie. Všechno se předělalo na Internet. To odpovídalo situaci. Na trhu se spekulovalo, ale to nemělo s existencí toho produktu nic společného. Byla to výrobní kapacita. Něco takového nenastartujete monetárními nebo fiskálními podněty.

Freeman: Když se člověk podívá na lidi, které si Obama vybral, tak nevidí žádnou změnu.

Celente: Přesně tak. Ale nejen to. Jak se může něco změnit, když jsou to stejní lidé, kteří tu krizi vyvolali? Jako např. Larry Summers, který bude jeho ekonomický poradce, a Timothy Geithner, šéf FED v New Yorku. To jsou všechno protěžovaní lidé Robertem Rubinem. Summers byl v Clintonově vládě po Rubinovi ministrem financí. To jsou lidé, kteří zničili Glass-Steagallův zákon.

Freeman: Zrušení Glass-Steagallova zákona je příčina této situace. (pro informaci: V roce 1999 Clinton zrušil tento zákon, který byl zaveden jako poučení z poslední velké deprese. Tím se zrušilo oddělení komerčních a investičních bank, čímž byla zavedena totální liberalizace, která bankám umožnila nekontrolovanou spekulaci).

Celente: Přesně tak to je. Zdá se, že do toho vidíte. To jsou lidé, kteří vytvořili atmosféru pro to, aby mohly vzniknout všechny ty deriváty jako Credit Default Swaps, SIV’s, CDO’s, tyhlety tak zvané exotické finanční nástroje, které nejsou ničím jiným než sázkami. Je to hra jako v kasinu.

Freeman: Myslíte si, že ta krize vznikla úmyslně, nebo je to selhání?

Celente: Je to selhání. Pořád se žvaní o těch iluminátech. Pokud to způsobili ilumináti, tak to musejí zase ilumináti napravit. Není nic, co by některý z těchhle lidí dotáhli do konce s úspěchem. Ještě nudělali nic pořádně. Nahoru se dostali jenom díky nekompetentnosti nebo lezením do prdele. Takhle to chodí ve státní správě.

Jenom abyste měl o mně základní inoformace, pracoval jsem jako asistent tajemníka Senátu státu New York, pak jsem přednášel politické vědy, ve Washintonu jsem byl specialista na chemický průmysl, takže se vyznám ve vládním aparátu, pracoval jsem i pro Reagana a Connolyho, byl jsem ve styku s top hráči.

Všechny politické organizace jsou v zásadě zločinecké organizace, a to neříkám jen tak neuváženě. Pokud říkám zločinecké organizace, tak to nemyslím jako pomluvu, nýbrž jako fakt. Amerika bojuje ve válce, která je založena na falešných důvodech. Jestli to věděli nebo ne, je akademická otázka. Byly to prostě falešné důvody a zabíjejí tak nevinné lidi, ženy a děti, což odporuje mým mravním zásadám. S těmi záchrannými balíčky zaslepují lidi za bílého dne. Existuje tady mentalita "jsou moc veliký na to, aby mohly padnout", což znamená, že my všichni jsme moc malí, aby nás zachránili. To je typické anglické myšlení Titanicu – bohatí smějí do záchranných člunů, ten chudý zbytek zamkneme do podpalubí a necháme s lodí potopit.

Freeman: Finanční krize přeskočila Atlantik do Evropy a decimuje celý svět.

Celente: To je pravda. Na svých cestách vidím stále znovu, jak Evropané a Asiati přebírají každou pitomost z Ameriky a všechno kopírují. Tak podlehla CS a UBS stejné stupidní a zločinné peněžní manipulaci jako banky tady. Před rokem jsme se ještě ptali, jestli se nakazí i zahraničí. Teď už má zápal plic celý svět.

Podívejte se, co se děje ve Španělsku s tou nespoutanou stavební činností, která vyprodukovala gigantické haldy nemovitostí. Ten stát je bankrot.

Přesně totéž se děje v bývalých státech Východního bloku. Setkal jsem se tam s lidmi a s úžasem jsem musel poslouchat, jak něco vytrubovali o investicích a marketingu, jako kdyby odjaktěživa žili v kapitalismu. Mluvili se mnou, jako kdyby přesně věděli, o co jde. Spíš se chovali jako dravá zvířata, jako starousedlíci ze Západu. Tyhle země jako i spousta jiných si nadrobily ekonomický horor a spadly na ústa.

Freeman: Jak vidíte rok 2009? Jak to vypadá, tak se ekonomika úplně zastaví.

Celente: Zveřejnili jsme naši prognózu pro rok 2009. Předpovídáme naprostý kolaps ekonomiky.

7. listopadu 2007 jsme předpověděli finanční kolaps a přepověděli jsme paniku v roce 2008 a ta nastala. Příští rok zažijeme zhroucení celého maloobchodu, potom zhroucení průmyslových staveb... zažijeme vůbec největší depresi, mnohem horší než tak zvanou "Velkou hospodářskou krizi" 30. let.

Freeman: Páni!

Celente: A já vám řeknu proč. Tenkrát nemělo tolik lidí vysoce zadlužené nemovitosti, a ani je v takové míře neměli zastavené jako dnes, tenkrát neměli kreditní karty, neměli 14 bilionů dluhů. Tenkrát byl obchodní přebytek, dneska je Amerika ročně 700 miliardami v minusu. Státní rozpočet byl tenkrát vyrovnaný, teď máme gigantický deficit a státní zadluženost je asi 13 bilionů, přičemž jen letos k tomu přibyl bilion.

Na začátku 2. světové války byly USA motorem světové výroby, měli jsme nejvyšší produktivitu. To už dneska není dávno pravda. Jsme potápějícím se státem. Jdeme do největší deprese a ta bude celosvětová.

Freeman: Co myslíte, vznikne masová nezaměstnanost s návaznými nepokoji?

Celente: Ano, trend k jakési revoluci vidíme též. To, co se děje v Řecku, se může stát všude. Tam nejde o to, že zastřelili 15 letého chlapce, nýbrž o to, že lidi se bouří proti naprosto nekompetentní, skrz naskrz zkorumpované politické kastě, která je taková všude. Já jsem pracoval ve státní správě, já znám rozměry korupce. Ve Washingtonu jde jenom o to, jak zmanipulovat projekty tak, abych se z toho obohatil já a kamarádi, ruka ruku myje, peníze pro kamarádíčky, ten systém je zkorumpovaný od shora až dolů.

Freeman: Takže to bude vleklá deprese?

Celente: Ano!

Freeman: To nezní moc dobře. Jak to postihne Evropu?

Celente: Evropa na tom bude lépe, protože tam lidé nejsou tak zadluženi a jsou spíš schopni se z té šlamastyky vybabrat sami. Amerika se proměnila v zemi slabochů, neumějí nic udělat sami, umějí jenom kozumovat, žijou ve velkých domech, jezdějí ve velkých autech a sami jsou velcí a tlustí. Neumějí prostě přestat žít nad svoje poměry. Spotřebovávají příliš mnoho jídla, energie a prostoru. Nevědí, jak se žije skromně. Nyní party skončila a utahovat si opasky bude bolet. U nás máme stále se rozrůstající vrstvu naprostých chudáků, což tady ještě nikdy nebylo. Je to hrůza. Budeme mít velmi vysokou nezaměstnanost, větší než při poslední depresi.

Freeman: Takže nevidíte řešení, jak se z toho dostat.

Celente: Dostaneme se z toho, jen když rozjedeme nějakou novou výrobní kapacitu, která bude víc než nové technologie pro alternativní enerie. Musí to být něco naprosto revolučního, aby se to stalo motorem ekonomiky, jako byl objev ohně nebo vynález kola.

Freeman: Napsal jste, že Amerika jde cestou Velké Británie. Myslíte tím, že Amerika si už nemůže dovolit impérium a udržovat jednotky ve 130 zemích světa?

Celente: Ano, americké impérium pomalu zapadá za obzorem, půjde stejnou cestou jako to anglické. Prostě si to už nemůžeme dovolit.

Freeman: Jakou vinu mají na celé situaci média? Chovají se vlastně už jenom jako propagandistické orgány.

Celente: Mají na tom velkou vinu. Vždyť jsou s mocí v jedné posteli. Stačí se jen podívat, jaké vazby existují mezi médii a úřady, ministerstvy, Pentagonem a Bílým domem. Stále chodí dovnitř a ven. Například můžeme poděkovat deníku New York Times, že nám ochutil iráckou válku tak, že jsme ji spolkli. Nebo v roce 2007 řekly tyhle noviny, že problémy s ekonomikou budou jenom takové škytnutí a hned to přejde, přestože my jsme už viděli pád. Média jsou velmi na straně byznysu a vlády. Svou úlohu vůbec neplní.

Freeman: Co byste sdělil mým čtenářům, jak se mají připravit na přicházející depresi?

Celente: Budeme muset žít v nové skromnosti, kdy budeme kupovat jenom to, co opravdu potřebujeme. Celý ten cyklus konzumu, kdy si můžete koupit štěstí, skončil. Dojde k velkým změnám. Celé to začne na lokální úrovni. Člověk se bude muset starat o obec a tam být aktivní. Jak být prospěšný svým spoluobčanům. Ve Švýcarsku mají přímou demokracii a mohou o věcech spolurozhodovat, tady v Americe my už nemáme do ničeho co mluvit. Oni si dělají, co chtějí.

Freeman: Řeknu svým čtenářům, chraňte svá města a své obce, bojujte za udržení veřejné infrastruktury, zabraňte privatizacím a výprodeji všech hodnot.

Celente: Jsou služby, které jsou základní a ty by měly zůstat ve veřejném sektoru, jako je doprava, energetika a voda. Tady vidíme snahu o světovládu, nejsem vyznavač spikleneckých teorií, ale každý víme, kam tahle cesta vede. Chtějí všechno kontrolovat a centrálně řídit.

Z němčiny přeložil Robert Bartoš

Zdroj ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 3.6. 2009