Obrovský zájem investorů a ředitelů mezinárodních mediálních společností vyvolala informace, kterou napsal patnáctiletý brigádník v investiční bance Morgan Stanley o mediálních zvycích teenagerů.

Analytikové evropských médií z americké investiční banky požádali Matthewa Robsona, žáka z jedné londýnské školy, který je v bance na stáži, aby napsal zprávu o tom, jak teenageři používají moderní technologii. Matthew napsal "nesmírně jasné a myšlenkově stimulující poznatky. Tak jsme to zveřejnili," konstatoval šéf výzkumného týmu. Zpráva patnáctiletého školáka vyvolala pět až šestkrát větší zájem od manažerů investičních fondů a ředitelů mediálních společností než pravidelné analýzy investiční banky.

Snímek Larse von Triera Antichrist je "sadisticky provokativní a únavně násilný", píše týdeník Observer. Z dlouhého rozhovoru s dánským režisérem citujeme: "Natáčet tenhle film nebyla pro mě radost," říká von Trier. "Donutil jsem se napsat každý den 10 stránek scénáře. Když došlo na filmování, nebyl jsem mentálně schopný držet kameru a natáčet. Byl jsem bezmocný jako stařec v kolečkovém řesle. Byl to ponižující způsob jak pracovat."

Začal jsem se ho ptát na sadistické hrůzy, kterými postihuje diváky filmu Antichrist - penis, z něhož stříká krev, detailní záběry, jak si žena rozřezává rezavými nůžkami genitálie, píše reportér Observeru. Lars von Trier se najednou na kanapi posadí a vypadá, že je mu to nepříjemné.

"Nemám z toho dobrý pocit," řekne. "Některé věci není dobré vysvětlovat ani analyzovat. A, ano, má vysvětlení jsou vždy banální a stupidní."

O von Trierově Antichristu jsem nechtěla psát nic. Lidé o tom film tolik hovoří, že jsem se na tom nechtěla vůbec podílet. A měla jsem dojem, že všechno, co bych mohla říci, už bylo řečeno mnohokrát předtím. Avšak dnes mě k tomu napadla znepokojující myšlenka.

Musím říci, že mi z toho filmu bylo fyzicky špatně. Zjistila jsem, v jednu chvíli během filmu, že mám v těle napjaté všechny svaly. A nevadilo mi jen to násilí. Ostatní aspekty filmu jsou nerozvinuté, ty údajně intelektuální pasáže (o mytologii a o historii násilí proti ženám) jsou útržkovité a nejsou provázány s ničím.

Anglickáý verze tohoto článku je ZDE

K tomu Jan Čulík, Lars von Trier: Rozmazlený apoštol bezsmyslnosti západní kultury ZDE

Kritikové v Cannes film vypískali ZDE

I didn't want to write anything about Antichrist . People are talking about it so much that I didn't want to get involved in it all. And I thought that everything I could say had already been stated many times. But today I had a worrying thought about it all.

I have to say that the film made me feel physically sick. I found at one point during the movie I was tensing every muscle in my body. And not only the violence bothered me. The rest of the film is undeveloped, the supposedly intellectual parts (about mythology and the history of gynocide...) are scanty and unlinked to anything.

A Czech version of this article is HERE

K diskusi o kriminalizaci myšlenek: Emma Čulíková si vzpomněla na rozhovory s Terry Gilliamem a Terry Jonesem, tvůrci montypythonovských seriálů, které jsme poprvé přinesli r. 2004 ZDE. Zveřejňujeme je znovu (red.)

V pátek hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terrym Jonesem.

K diskusi o kriminalizaci myšlenek: Emma Čulíková si vzpomněla na rozhovory s Terry Gilliamem a Terry Jonesem, tvůrci montypythonovských seriálů, které jsme poprvé přinesli r. 2004 ZDE. Zveřejňujeme je znovu (red.)

V pátek v podvečer hovořil Jan Čulík v Uherském Hradišti s "Monty Pythonem" Terry Gilliamem.

Zvláštní je, že autoři v probíhající diskusi v zásadě nejsou ve sporu o meritum věci. Ten snad nejlépe vystihující rozpor bych viděl mezi Karlem Dolejším a Jenem Čulíkem. Ztímco KD vidí nutnost jakési "cenzury", JČ spolehá na autoočistnou schopnost společnosti. S tím se ztotožňuji i já a ostatně ve svém vynikajícím článku o hierarchii informací i KD.

Pokud ve zdravé společnosti začnu říkat, že holocaust nebyl, že Izrael se nedopustil v Gaze válečných zločinů, že globální oteplování neexistuje a že nejsou vidět známky poškozování přírody lidskou činností, natož že nepocházím ze společného předka primátů a člověka nebo, že druhou světovou válku nevyhrál Sovětský svaz, tak se vystavím jedinému: budu s prominutím za blbce. To, že některé věci jsou ošetřeny zákonem nekomentuji.

Nakonec to možná není příliš důležité. Ale pokud šlo skutečně o to, aby byl svět vyveden z historické hospodářské krize a byl zachráněn před klimatickou katastrofou, pak byly tři dny v L'Aquile jediný malér. Neměly nic společného s vládou světa, který je ovladatelný, ale nezvládnutý.

Berlusconi dokázal učinit z vedoucích představitelů nejdůležitějších jak průmyslových tak rozvojových zemí statisty inscenace, jež odvádí pozornost od jeho zahradních „parties“ a předstírá politickou moc.

Dopisy kolektivů dělnické třídy (v tomto případě "umělecké fronty") je česká, ryze normalizační specialita. Po 99 pragovácích, zvoucích kdysi v minulosti sovětská vojska do Československa, přišla postsametová postmoderní současnost. Po stovce umělců - notorických petentů podepsalo požadavek rozpustit volbu generálního ředitele a přepracovat mediální legislativu další tři stovky "představitelů společenských organizací" náhle vzniklé Národní fronty. Prý i posunovači na dráze jsou zahrnuti do tohoto výkvětu národa, kterému jednou za deset let leží na srdci osud mediální demokracie v Česku. Kdy petici podepíše i Havel? Další tři stovky podpisů pod požadavek za nezvolení generálního ředitele ČT a vyjednávání s "odbornou veřejností" a "studenty" o podobě veřejné služby oznámil tiskovým prohlášením majitel soukromé televizní licence FEBIO TV Fero Fenič. Ano, tentýž Fero Fenič, který pro své přemrštěné finanční požadavky přestal točit dokumenty Cestománie a ukončil pokuem o mediální konflikt spolupráci s ČT, zažádal si o licenci na plnoformátovou digitální televizi "životního stylu", barnumsky rozhlašoval, že hodlá vysílat už v "prvním čtvrtletí roku 2007", najal likvidátora Slovenské televize Richarda Rybníčka jako "generálního" ředitele, bývalého programového ředitele Novy Petra Sládečka jako programového ředitele. Podle něj měla být Febio TV „voňavější televizí“, moderní, trendovou, energickou a dynamickou, která se nebojí experimentů a chce divákům dělat radost. Mluvčím tohoto projektu byl ... Tomáš Klvaňa.

Mimořádné volby v říjnu 2009 budou rozhodující událostí na dlouhá desetiletí dalšího vývoje. Mainstreamová média svoje čtenáře začasté zásobují osobními kauzami protagonistů jednotlivých politických subjektů. Zdůrazňují verbální výstřelky či rodinné poměry jednotlivých politiků nebo vytvářejí zdání bojovné novinářské práce až přidrzlým skákáním do řeči v televizních rozhovorech. Vše je tedy zdánlivě v pořádku a v rámci běžné předvolební přípravy.

Povrchnost takové situace se projeví teprve v okamžiku, kdy se volič začne zajímat o věcnou podstatu témat, o kterých se bude po podzimních volbách rozhodovat. Tématem, které mne opravňuje k silnému tvrzení z prvé věty tohoto článku je téma energetiky. Přesto, že není veřejnosti podáváno způsobem, který by zaručil opravdu široké pochopení, není informací o této problematice málo a není vinou pouze samotných sdělovacích médií, že si lidé většinově neuvědomují v jaké přelomové době se nacházíme. Pro Českou republiku je navýsost naléhavé rozhodnout o dvou energetických tématech s dalekosáhlými a dlouhodobými dopady:

• dodržení ekologických limitů těžby uhlí
• realizace dalších projektů civilních jaderných zdrojů

Tradiční analýzy problematiky národní bezpečnosti jsou soustředěny na vojenská rizika a hrozby. K nim se přidala nebezpečí plynoucí z terorismu, ze šíření zbraní hromadného ničení a nestability některých států. Tak trochu ve skrytu za těmito analýzami jsou ovšem varovné rozbory energetické zranitelnosti Západu, a to především Spojených států. Přitom je již delší dobu zřejmé, že pro USA je energetická bezpečnost hned po vojenské bezpečnosti nejvážnějším zdrojem nejistot. Pro některé autory je dokonce „energie ústřední výzvou pro zahraniční politiku USA, ne pouze jedna z mnoha výzev“. ¹

Nenechme se manipulovat. A to ani těmi, co před manipulací varují. Vysoký úředník prezidentské kanceláře pan Petr Hájek napsal knihu. Má název „Smrt ve středu“. Text si neklade ambice vědeckosti už jen proto, že kniha nemá odpovídající aparát. Krom jiných témat se věnuje fungování mediální manipulace v celosvětovém i českém měřítku. Čtenáři, který mnohé tuší, text pomůže pochybnosti potvrdit či vyvrátit.

V textu se však vyskytují tvrzení, údaje a formulace u nichž si nejsem jist, zda jde o hrátky s mou pamětí, překlepy či zda se mnou není (s)prostě manipulováno.

Americký prezident pochválil Ghanu jako vzor prosperity a kritizoval korupci jako tyranii

Během své první návštěvy v Africe během svého prezidentského funkčního období zdůraznil v sobotu Barack Obama, že kontinent jeho předků musí překonat tyranii a korupci, má-li se dožít prosperity.

V ghanském parlamentu Obama podtrhl, že klíčem k budoucí prosperitě v Africe je demokratická vláda, která se ze svých činů zodpovídá občanům.

KD│ Někteří z nás ekonomů měli v tomhle úplnou pravdu, a je dost otravné slyšet Joe Bidena a další, jak opakují "kdo to mohl vědět", odpověděl v anketě magazínu Politico Dean Baker. Stimul nebyl dost velký. Řekl jsem to už v lednu. Kvůli kolapsu bytové výstavby jsme ztratili roční potávku v hodnotě zhruba 450 miliard dolarů. Přijdeme o další poptávku v hodnotě kolem 700 miliard, protože klesá spotřeba kvůli ztrátám z osmibilionové hypoteční bubliny a přibližně stejně velkým ztrátám v cenných papírech. A přijdeme také o zhruba 200 miliard kvůli prasknutí bubliny v sektoru nebytové výstavby.

Obamova administrativa míní ochránit USA před budoucími hrozbami zadržováním osob, jež vojenské tribunály zprostily viny.

Obamova administrativa oznámila, že bude možná pokračovat v časově neomezeném věznění cizinců i v případě, že by došlo k jejich osvobození před vojenskými komisemi. Jeh Johnson, vedoucí právník amerického Ministerstva obrany, prohlásil, že nepropustit zajatce, které shledaly komise nevinnými, spadá pod rozhodnutí činitelů posuzujících, zda-li by vězeň mohl představovat budoucí nebezpečí, upozorňuje Tomáš Gawron.

Úsilí tak velkého, jako byla mise Apollo, která vyslala lidi na Měsíc, bude zapotřebí, má-li mít lidstvo šanci přežít katastrofy, které způsobí globální oteplování. Bez obnovitelného rozvoje "budou miliardy lidí odsouzeny k chudobě a většina civilizace přestane existovat".

To je vážné varování z nejrozsáhlejší zprávy, která zkoumá budoucnost planety Země a která bude zveřejněna příští měsíc. Analýzu s titulem State of the Future (Stav budoucnosti) podpořila celá řada čelných organizací jako UNESCO, Světová banka, americká armáda a Rockefellerova nadace. Zpráva má 6700 stran a obsahuje příspěvky 2700 expertů z celého světa. Její zjištění charakterizuje Ban Ki-moon, generální tajemník OSN, jako "cenné informace o budoucnosti pro OSN, jeho členské státy i občanskou společnost".

Klíčovým tématem je dopad globální recese. Vědci varují, že hrozí riziko, že čistá globální energie, dostatek potravin, chudoba i růst demokracie po světě "se v důsledku recese zhorší". Zpráva dodává. Příliš mnoho podvodných rozhodnutí, motivovaných chtivostí po penězích, vedlo k světové recesi a dokázalo mezinárodní provázanost ekonomiky a etiky."

RUD│ Fjodor Lukjanov, šéfredaktor magazínu Rusko v globální politice, je znám jako liberální publicista a analytik, kterému je cizí sklon k národnímu mesianismu. Proto bývá často terčem útoků ruských nacionalistů. Jeho analýza vzájemných vztahů Ruska a USA po moskevských jednáních Obamy s Medveděvem a Putinem stojí za pozornost.

Tým výzkumníků kolem Prof. Dr. Reinharda Baumanna ve Fraunhoferově institutu s kolegy z Technické univerzity v Chemnitz vyrobil baterii, která se dá tisknout. Představa baterie, která musí být nutně těžká a objemná tak nyní bere za své, protože ta jejich je tenčí než milimetr a lehčí než gram. Její napětí je 1,5 V a v sériovém zapojení se dá podle potřeby zvyšovat až třeba na 6 V. Skládá se ze zinkové anody a manganové katody, které spolu reagují a vytváří tak elektřinu.

CDR: Ve Fraunhoferově institutu vyrobili tisknutelné baterie ZDE

ŠOK│ A přestože tento systém výroby baterií s výkonem 20 mAh je znám od roku 2001 pod názvem "Power Paper", na vývoji papírové baterie s elektrodami z uhlíkových nanotrubic a elektrolytem pracuje i Rensselaer Polytechnic Institute, byl vyroben vzorek mírně větší než poštovní známka, který může produkovat dost energie na rozsvícení malé žárovky, na masové rozšíření této převratné technologie to prozatím stále nevypadá. Nikdo ale neví proč.

tisková zpráva KDU-ČSL, Hradec Králové

Hradec Králové – České zdravotnictví trpí odchodem mladých lékařů do zahraničí. Může za to zejména nízký nástupní plat v nemocnicích a nefunkční systém financování atestační přípravy. Současný stav silně kritizuje předseda krajského výboru KDU-ČSL a zároveň primář broumovské nemocnice Jiří Veselý.

Nejen německé, ale také cestující opatrovnice a ošetřovatelky z východoevropských zemí jso uv poslední době už nutným každodenním základem sociálního života starých Němců. Bylo by ale žádoucí, aby se lidé více soukromě angažovali v péči o staré lidi, kteří nejsou příslušníky jejich vlastních rodin. Bude asi zapotřebí změny rodinného práva. O tom se zatím nerado mluví…

Výhodou karlovarského filmového festivalu je to, že nemůže konkurovat Cannes, Berlínu nebo Benátkám. Proto se na něm promítají především filmy tvůrců začátečníků, etablovaní filmoví režiséři samozřejmě dávají při premiéře svého filmu před Karlovými Vary přednost takovým Cannes. Mladí tvůrci jsou však čerství a plní energie a velmi se snaží. Důsledkem jsou nesmírně dobré filmy. Hraje při tom ovšem významnou roli kvalita výběru. Dramaturgie Karlových Varů je vynikající. Letos se tu hrálo přibližně 210 snímků, není v silách jednotlivce zhlédnout jich více než takových třicet. Skoro všechny snímky, které jsem tu viděl, byly velmi dobré.

Fotografie Emmy Čulíkové ZDE, předchozí fotogalerie ZDE

KD│Všeobecný řád 3-0, Joint Operations, připojil k devíti principům války uznávaným doktrínou před rokem 1949 "zdrženlivost", "houževnatost" a "legitimitu". Z těchto tří dodatků je legitimita v nepravidelném konfliktu tím nejdůležitějším. Polní manuál 3-24, Counterinsurgency, konstatuje: "Politická moc je v povstaleckém a protipovstaleckém boji tím centrálním; každá ze stran se snaží dosáhnout toho, aby lid přijal její vládu nebo autoritu jako legitimní." Manuál užívá výrazu "legitimita" (legitimacy) celkem 83krát a tvrdí: "Legitimita je hlavním cílem". Pro protipovstalecký boj a v širším kontextu pro nepravidelný konflikt je získání a udržení legitimity hlavní otázkou, konstatuje v čerstvém vydání dvouměsíčníku Military Review major John Bauer, absolvent Command and General Staff College, Fort Leavenworth.

KD│Do izraelské armády, kdysi považované za baštu sekularismu, ve stále větší míře pronikají náboženská uskupení náležející k vyznavačům tvrdé linie a hlásající svatou válku proti Arabům, informovala agentura UPI. Těsně před útokem na Gazu vojenští rabíni rozšiřovali k jednotkám pamflety tvrdící, že válka s Hamásem má být vedena ve jménu Velkého Izraele zahrnujícího okupovaný západní břeh Jordánu. Podle izraelské organizace na ochranu lidských práv Yesh Din pamflety obsahovaly pasáže odrazující od milosrdenství vůči Palestincům, hraničící s rasistickým štvaním proti palestinskému lidu a patrně podněcující k porušování mezinárodního práva. Dokument přitom schválil hlavní rabín izraelské armády brigádní generál Avichaj Roncki.

KD│ Hlavní překážkou rozvoje vodíkové ekonomiky jsou již mnoho let problémy se skladováním vodíku. Uchovávání v pevném stavu, které využívá kovy absorbující vodík, je bezpečné a i po dalších stránkách výhodnější než skladování v kapalném či plynném stavu. Vědci z americké Savannah River National Laboratory (SRNL) nyní nalezli způsob, jak regenerovat hydrid hlinitý (AlH3) využitelný coby vysokokapacitní materiál vhodný ke skladování vodíku, v uzavřeném cyklu.

Pokud se dá o renomované Galerii Rudolfinum a o výtvarném umění vůbec psát jazykem sportovních přenosů, jak to předvedla některá média, když učinila PR službu internetovému portálu, který nechci jmenovat. Neměl jsem radost ze zamýšleného a ukvapeného odvolání ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy novým ředitelem České filharmonie Vladimírem Darjaninem, ale ani ze silácky zjednodušené mediální reflexe této kauzy. Pan Nedoma si ani jedno nezasloužil.

Karel Dolejší četl mou kritiku nepozorně. Nepožadoval jsem na něm, aby předtím, než zkritizuje Stworu, zkritizoval i všechny hříchy všech hříšníků celého světa, aby to bylo fér. To, že kritizuje zločiny státu Izrael či že nemlčel k válce v Jugoslávii, ho samozřejmě ctí. Nicméně podporovat kriminalizování myšlenek a tleskat nad tím, že někomu hrozí kriminál jen za to, že něco napsal, je poněkud hrůzné. Od intelektuála bych naopak čekal ono Voltairovské "Nesouhlasím s Vaším názorem, ale do konce života budu hájit Vaše právo říkat ho."

Tvrdenie Karla Dolejšího, že „...svoboda slova nebyla schopna zajistit myšlenkový pohyb, jenž by Západ zbavil několika velmi primitivních ekonomických dogmat takřka naprosto ovládajících veřejný diskurs přibližně v letech 1979-2008“ a povzdych Paula Krugmana, že „...jsou některé názory vylučovány "z hlavního proudu" a ve zpravodajství chybějí“ upozorňujú na dôležitý aspekt slobody slova, o ktorom sa verejne diskutuje len veľmi okrajovo. A výnimkou nebola ani v diskusia, ktorá sa na Britských listoch rozpútala po upozornení Jiřího Drašnara, že Vladimíra Stworu stíhajú za „myšlienkový zločin.“

Každé ustavení svobody znamená omezení svobody.

Včera jsem se vrátil z blahodárného čundru z Tater, píše Zdeněk Hlisnikovský. Během tří dnů jsme s partou pěti přátel zdolali Tatry ze severní polské strany až k jihu. Jednalo se o „old school“ vandr (žádné tenisky, lehký batoh a svačina v kapse). Jeden z kamarádů navrhl, že bychom mohli takovou akci podnikat každý rok, načež jsme z toho byli všichni nadšeni. Jenže totiž kamarád P.S. varoval, že to možná brzo už nepůjde:

Jak informovala ČTK, ministerstvo obrany sice dosud nejednalo o zakonzervování třicítky zbylých českých tanků T-72M4CZ, jejichž modernizace stála 4,5 miliardy - přesto však nevylučuje, že k zakonzervování strojů, čti k faktické likvidaci tankového vojska AČR, nakonec dojde. Podle mluvčí generálního štábu je totiž "útlum provozu tankové techniky... jednou z cest úspor" - a koncem roku se tedy máme dozvědět, jestli obrana tankisty zruší, čili nic. Podle vyjádření bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého, jak ho citovaly Lidové noviny, jde o pokračování v trendu odstartovaném rozhodnutím o snížení celkového počtu modernizovaných strojů ze 134 na 30 a o změně organizační struktury mechanizovaných brigád; „Třicet tanků jako jedna jednotka je neefektivní", vyjádřil se k budoucnosti jediného českého tankového praporu Šedivý.

Snahy Evropské unie o snížení závislosti na ruském plynu a na nejistých vyjednáváních mezi Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem o tranzit plynu v pondělí dostává první konkrétní obrys. Zástupci šesti zemí podepisují v Ankaře dohodu o stavbě plynovodu Nabucco. Na realizaci se podílí šest energetických firem ze šesti zemí. RWE (Německo), OMV (Rakousko), MOL (Maďarsko), Transgaz (Rumunsko), Bulgargaz (Bulharsko) a Botas (Turecko).

Aktuálně: Velká plynová revoluce: Podepisuje se smlouva o Nabucco ZDE

K tomuto tématu se uskuteční dne tisková konference 16.7. 2009 v salónku restaurace Mánes, Masarykovo nábřeží 250, Praha od 10.00 hodin.

Fischerova vláda má ve svém programu v pondělí 20.7. 2009 naplánováno schválení Politiky územního rozvoje. Jedná se o vrcholný dokument územního plánování, jehož přípravy provázel nesouhlas ze strany řady obcí a téměř devíti tisíc občanů. Důvodem je to, že návrh Politiky vymezuje územní ochranu pro množství kontroverzních investičních záměrů (jaderné elektrárny a úložiště, stavby dopravní infrastruktury apod.). Má úřednická vláda mandát schvalovat dokument takového významu? Jaké důsledky bude schválení Politiky mít? Tiskové konference se zúčastní představitelé obcí a občanských iniciativ, kteří vyjádřili nesouhlas s některým z projektů, obsažených v návrhu Politiky.

Nemáte rádi Michaela Jacksona, nebo je vám lhostejný? To je jedno, stejně mu neutečete. Média se rozhodla, že své diváky a čtenáře zahltí smrtí „krále popu“ jak zní nejotřepanější fráze posledních dní o člověku, který ač černý, zoufale chtěl být bílý. Kdyby zemřel slavný vědec, patrně bude mít nekrolog v časopise Nature a článek na straně 17 mainstreamového média, jemuž náhodou zbylo kousek místa po inzerátu, který klient nedodal.

Mediální prostor zahltila během několika hodin pitoreskní figurka. Nikdo si nevšiml, že právě v ten den byl Mezinárodní den podpory obětem mučení. Nicméně představitelé vesnice Krindjabo z Pobřeží slonoviny požadují, aby Jackson byl pohřben na jejich území. Zdůvodňují to tím, že zde byl v roce 1992 při své návštěvě korunován princem ze Sanwi. "Byl tu tehdy 30 minut. Při korunovaci dostal jméno Amalaman Anoh, podle jednoho z dávných princů našeho království," vzpomíná osmdesátník Tano Koutoua, který se ceremoniálu zúčastnil. Tolik média…

Do sebe zahleděná a přezrálá zdejší vědecky a učitelsky potrefená obec, zabydlená ve zdech starého a nově budovaného vysokého školství a v ústavech ctihodné České akademie věd, propadá dnes panice, i když každá z  jiných důvodů. I ve snech ji straší přízraky konce jedné epochy, kdy bylo sladko bádat a vyučovat nebo vědu a vědecky výzkumnickou a pedagogickou aktivitu předstírat. Do konce osmdesátých let jsme tu měli tři úplné university s režimně znormalizovanými týmy, jimž svým kvantem deseti fakult kralovala Universita Karlova. (Brno s universitou JEP mělo tehdy pět fakult, Palackého universita v Olomouci čtyři). Pro komplexní universitní vzdělání za přísných nároků zkoušejících na posluchače a při průběžném úbytku těch méně způsobilých (někteří nešťastníci odpadali i těsně před absolutoriem), kdy peníze ještě nešly za posluchači, to v našich historických zemích stačilo. Byla zde řada dalších specializovaných vysokých škol universitního typu s nižšími požadavky (jedna veterinární, pět samostatných pedagogických fakult, vysoká škola politická a vysoká škola policejní). Každá z nich měla svéráznou historii, někdy tristní, jejich formování zatím uniká pozornosti, ač důsledky, například ve školství, sklízíme dodnes.

< Režisérka Sophie Barthesová

Jedna moudrá žena kdysi řekla: "Jak čas míjí, člověk začne vyhledávat jen to, co je autentické." Všechny ty nesmysly, co z lidí plynou, falešnost, předstírání, pokrytectví - není to zajímavé. Začnete ve věcech hledat Pravdu s velkým P, protože , konec konců, všechno ostatní je jen ztráta času.

Avšak, jde-li o umění, včetně filmu, to neznamená, že se nutně musíte omezovat na realismus. Podle mého názoru, postmodernismus a fantazie dokážou být realističtější než „realismus“, který od diváka očekává, aby suspendoval svou nedůvěru a vstoupil do filmu často s úplně zavřenýma očima. Naproti tomu postmodernismus a fantazie přitahují pozornost k svým formám, vyčleňují každodennost z kontextu a satirizují ji. To je objevnější než „realismus“.

Anglická verze tohoto článku je ZDE

A wise woman once said, “as time goes on, you come to seek out the authentic.” The rubbish that people spout, falsity, fakeness- it's just not interesting. You start to look for Truth, with a capital 'T', in things.. because, after all, the rest is really just a waste of time.

However, in terms of art, including film, that doesn't mean that you necessarily have to limit yourself to Realism. In my opinion, because they draw attention to their forms and draw the everyday out of context and satirise it, post-modernism and fantasy can be even more realistic than 'Realism', where the viewer is required to suspend his disbelief and enter into the film often with eyes wide shut.

A Czech version of this article is HERE

Poslední dva české filmy, uvedené v Karlových Varech, jsou z opačných částí kinematografického spektra. Snímek Líbáš jako Bůh režisérky Marie Poledňákové je v tradici jejích četných „laskavých“ komedií většinou s dětským hrdinou v hlavní roli. I když se režisérka tentokrát pokouší o trochu vážnější tón, rukopis jejích dřívějších filmů je i zde velmi znatelný. Povrchně řečeno, pamatujeme si, že se v některých dřívějších filmech Marie Poledňákové hodně běhá – dětští hrdinové se často řítí se a tam, filmu to poskytuje, i když trochu povrchní, dynamiku. Podobné fraškovité scény naleznete i v tomto nejnovějším filmu Poledňákové.

Téma i zápletka jsou banální, přesto pro české publikum zřejmě nesmírně atraktivní.

Velmi mě zaujal v Karlových Varech už „postarší“ film režiséra Vladimíra Drhy Anglické jahody (2008). Znovu se vrací k traumatu okupace z osmašedesátého roku, ale navzdory známým stereotypům, které se i v tomto filmu znovu vyskytují, se v něm objevují některé nové tóny. Jedním z nich je, možná překvapivě, že někteří z ruských okupantů jsou o hodně sympatičtější než okupovaní Češi. V každém případě je to snad poprvé v české kinematografii, kdy jsou sovětští okupační vojáci zobrazováni nikoliv jako jen záporné cifry, papírové postavy, ale jako normální lidi, vůči nimž je možno pociťovat empatii. Celkově je celé trauma invaze roku 1968 velmi výrazně přehodnoceno.

Režisér Ivan Vyrypajev, autor filmu Kislorod ►

Na filmu je zajímavé to, že se skládá z několika jiných žánrů. Dalo by se říci, že je to divadlo plus fotografie plus hudba plus próza nebo poezie. Film slučuje tolik různých prvků. S tolika prvky si tvůrce může hrát. A je osvěžující, když jsme svědky, že to lidé skutečně dělají.

Mladý ruský divadelní režisér a dramatik Ivan Vyrypajev si vyzkoušel vydat se do různých žánrů už dříve. Před dvěma lety se na Karlových Varech promítal jeho první film Eufória a měl velký úspěch. Jeho příběh o zoufalém a osamělém milostném trojúhelníku, které byl na jeviště uzavřen v krabici, se v kině otevřel rozsáhlým, nekonečným stepím, které přitahují lidské oči k horizontu a způsobují, že sní o tom, čeho nemohou dosáhnout. Vyrypajevovy hry také experimentují se složkami, z nichž jsou vytvořeny.

Anglická verze tohoto článku je ZDE

What's interesting about film is the fact that it is made of several other genres. You could say it's theatre plus photography plus music plus prose or poetry. It combines so many aspects, and there is so much that can be played with. And it's refreshing to see people doing so.

Young Russian theatre director and playwright Ivan Vyrypaev has tried crossing into different genres before. Two years ago his beautiful first foray into film Euforia was shown at KVIFF, and had great success. His recounting of a desperate and lonely love triangle, which on stage would have been closed into a box, in cinema was opened up to the swooping steppes that go on for miles and miles and miles and draw men's eyes out to the horizon and make them dream of what they can't reach. His plays, too, experiment with their own constituent parts.

A Czech version of this article is HERE

Režisér Vasilij Sigarev, autor filmu Volčok >

If you say a film is boring, it doesn't make you sound good. In a film review you can't say just, “It's boring”, as it just makes it seem like you have no attention span, or you're ignorant. Watching all these films I'm aware of the issue of entertainment vs intellectual value. If a film has deep meaning, can it also be entertaining? And can a film made primarily for entertainment be interesting, and appeal to our minds and souls, as opposed to only our short attention span?

Vassily Sigarev 's film Volchok / Wolfy (2009) was a really good film... for my brain. My heart disagreed. The heart, being the centre of emotion, can't take such wallopings as are doled out by this film. There aren't really any particularly shocking scenes, apart from maybe a woman pissing on the floor. But nevertheless you leave the cinema feeling somewhat tongue-tied. And not in a good way. You feel exhausted by misery.

A Czech version of this article is HERE

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a €761,80.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.