Ty zločince v bankách je možné bojkotovat

19. 8. 2009

Pamatujete se na ty banky, které byly tak blízko kolapsu, byly tak zoufalé, že potřebovaly finanční pomoc od vlád? No, teď se ukazuje, že se devět těchto bank v USA - které dohromady od vlády dostaly 175 miliard dolarů na svou záchranu - vrátilo ke svým zlozvykům: loni tyto banky vyplatily svým zaměstnancům prémie ve výši 32,6 miliard dolarů. Například pán vesmíru ze Citigroup, Andrew Hall, dostal prémii ve výši 98,9 milionů dolarů a 5000 šťastlivců v bankách každý dostal více než 1 milion dolarů, píše Jonathan Freedlander v deníku Guardian. Obdobně to vypadá v londýnské City.

Řešením by mohlo být hledat odlišná, méně konvenční řešení. Co takhle se obejít bez bank?

Jde o podnikatelský model, který už funuguje. Jmenuje se Zopa, jsou to internetové stránky, které se charakterizují jako místo, kde se "lidé setkávají, aby si navzájem půjčovali peníze - mimo banky." Nápad je to jednoduchý. Někdo, kdo má peníze nazbyt, jde na internet, uvede, kolik je ochoten půjčit a za jaké úroky a čeká na nabídky. Pokud jsou obě strany spokojené - Zopa znamená "Zone of possible agreement" - pak se dohoda uskuteční. A uzavírá se jich víc než dost: Zopa už zorganizovala půjčky za 50 milionů liber - od jednoho obyčejného Brita k druhému.

Teorie je, že z toho mají všichni prospěch, půjčovatel dostane daleko vyšší úroky, než jaké by dostal ze spořicího účtu v bance a ten, kdo si půjčí, ty peníze splácí s daleko menšími úroky než v bance. Současné úrokové míry na Zopě jsou asi 8 - 10 procent - což je skoro desetkrát tolik, než co dnes nabízejí banky na standardních spořicích účtech - a vypůjčovatelé musejí normálně platit daleko vyšší úroky než 10 procent.

Zní to zajímavě - ale co když někdo, kdo si půjčil peníze, není schopen půjčku splatit? Zopa vysvětluje, že všichni, kdo si půjčují, procházejí stejnými úvěrovými kontrolami jako v každé bance. Kromě toho, není to tak, že by jeden občan půjčil veškeré své peníze jinému občanu v zemi - pokud paní půjčuje někomu pět set liber, Zopa to rozdělí na 50 menších balíčků, takže její peníze jsou rozděleny mezi 50 dlužníků. Pokud jeden z nich dluh nesplatí - a zatím nesplatilo dluh ze 10 000 zákazníků jen 59 - přijde o 10 liber, ne o 500. A Zopa slibuje, že bude pronásledovat neplatiče stejně intenzivně jako každá banka.

Zopa se chlubí, že její největší výhodou je, že to není banka: jen utvořila arénu, kde se lidé mohou dát dohromady (firma si za to účtuje poplatek 118.50 liber od osoby, která si vypůjčuje, a roční poplatek ve výši 1 procenta od věřitele). "Banky jsou nesmírně neefektivní mašinérie," zdůrazňuje zakladatel Zopy, Giles Andrews. Účtují tolik peněz, protože mají obrovské výdaje, "zastaralé" IT systémy, pobočky ve městech, ředitele, kteří si platí miliony.

Není důvodu, proč by internetové stránky jako Zopa - a její mezinárodní protějšky jako Prosper, SmartyPig, Wonga, Mint, Wesabe - nemohly provést bankám totéž, co iTunes udělaly obchodům s gramofonovými deskami - zlikvidovaly je.

Zopa však poukazuje na to, že na něco bude vždycky zapotřebí bank. Například by bylo asi obtížné organizovat mezi obyčejnými lidmi hypotéky - kdo by si chtěl vázat své peníze na 25 let? Také není lehké představit si internetové stránky, které by byly schopné vyprodukovat velké peníze na rozsáhlý infrastrukturní projekt, který vyžaduje miliardy, ale jehož návratnost budou až desetiletí.

Ale v menším měřítku - v měřítku osobních půjček - je docela možné si představit, že banky budou odsunuty stranou, protože půjčování peněz mezi obyčejnými lidmi bude daleko levnější.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 19.8. 2009