Hirschova zpráva, ekologisté a lhostejní občané

2. 9. 2009 / Jiří Krautwurm

V nedávné době vydaly Britské listy několik článků, ve kterých se hovoří o ekonomickém bohatství ve vztahu k primárním zdrojům energie, o hrozbě kolapsu společnosti z důvodů vyčerpání energetických zdrojů, či o podceňování druhého termodynamického zákona ve vývoji společnosti.

Přesto, že přinášejí řadu pozoruhodných myšlenek, je třeba jim vytknout jednostrannost pohledu bojovníků duhy a řadu nedomyšleností. Nejvýrazněji je to vidět na tom, jak více či méně ignorují jaderné technologie nebo se o nich vyjadřují v negativním kontextu. Takový postoj ale neodpovídá současné realitě vývoje energetiky ve světě (pokud by se chtěl čtenář o jaderné energetice dozvědět více, doporučuji články V. Wagnera na serveru Osel, souhrnná tabulka ukazuje reálné perspektivy oboru) a jednak je jaderná energetika schopna zajistit dlouhodobě energetické zásobování srovnatelné s dnešní spotřebou.

Druhým společným rysem uvedených článků, na který chci upozornit, je vidina kolapsu civilizace na konci éry fosilních paliv a zanedbání diferencovaných dopadů. Na blížící se přelom ve fungování průmyslové společnosti prvně ukázala teorie ropného zlomu, diskutovaná ve zprávě sestavené pod vedením R. L. Hirsche.

Téma Hirschovy zprávy z roku 2005 bylo již několikrát tématem jiných příspěvků, např. ZDE ZDE, vzhledem k obecně málo známé strukturovanosti předpokládaných dopadů považuji za nutné připomenout si alespoň 10 bodů závěru zprávy:

1. Světový zlom v těžbě ropy nastane.

Vyvrcholení těžby je nevyhnutelné, stanovení času kdy k tomu dojde však je nejisté, ve zprávě jsou prezentovány odhady EIA (Energy Information Administration) mezi lety 2016 -- 2037.

2. Vyvrcholení těžby ropy by U.S. ekonomika mohla draze zaplatit.

3. Vyvrcholení těžby ropy představuje ojedinělý problém.

4. Problémem jsou kapalná paliva.

Ve zprávě se poukazuje na závislost dopravních systémů na kapalných palivech a jejich dlouhý životní cyklus. Vybudování dopravy založené na alternativních energiích či elektřině je záležitostí několika dekád. (Tento aspekt je zvláště významný pro USA, veřejná doprava ve městech je málo rozvinutá, železnice je minimálně elektrifikovaná, doprava nákladů se opírá o kamionovou přepravu -- poznámka JK)

5. Úsilí ke zmírnění následků bude vyžadovat podstatný čas.

Započít s programy přizpůsobení 20 let před očekávaným zlomem by mohlo předejít nedostatku kapalných paliv.

Při spuštění opatření 10 let před ropným zlomem se dopady podstatně zmírní, přesto lze očekávat zhruba dekádu nedostatku kapalných paliv.

6. Jak nabídka, tak poptávka budou vyžadovat pozornost.

7. Jedná se o záležitost řízení rizika.

8. Vládní zásahy budou nezbytné.

(Tento bod je v naprostém protikladu s přesvědčením tržních fundamentalistů, což je zvláště pozoruhodné pro ČR, kde sentiment všemocné ruky trhu stále oslovuje početné skupiny občanů -- poznámka JK)

9. Ekonomický otřes není nevyhnutelný.

10. Je potřeba více informací.

Konstatuje se komplexita problematiky a nutnost přijetí řady zjednodušení za účelem vytvoření jasné analýzy.

Od vydání zprávy sponzorované americkou vládou již uplynuly více jak 4 roky, přesto se zdá, že žádná přizpůsobovací opatření dosud nezapočala nebo se rozjíždějí velmi pomalu. Bohužel situace velmi připomíná bohorovnost politických představitelů při příchodu tzv. světové ekonomické krize. Dokud problémy neudeří v plné síle, do té doby se jimi nechce nikdo zabývat.

Ceny ropy kolísající okolo 70 USD/barel v době probíhající ekonomické krize, by měly být dostatečným varováním, že tuto zprávu není vhodné brát na lehkou váhu.

Viníkem ovšem nejsou pouze politici, zabývající se svými vlastními problémy, svůj podíl viny na situaci si musí uvědomit především jednotliví občané - voliči, kteří alespoň v demokratických zemích mají možnost si svoje reprezentanty vybrat. Systém není jednoduchý a pro všelijaké podvádění má místa až moc.

Právě proto je třeba vyžadovat prezentaci myšlenek a poskytování nezkreslených informací.

Do té doby, dokud se budou voličům líbit ti stále stejní, bez ohledu na název strany, ve které zrovna jsou, a do té doby dokud budou preference podivných stran vysoko ještě dříve, než vůbec vysloví co je podstatou jejich volebních programů, dotud bude nebezpečí kolapsů velmi blízko. V takové atmosféře bude i dostatek prostoru pro různé bojovníky duhy a jejich katastrofické vize.

Přesto, že popsané problémy a nebezpečí jsou reálná, závisí především na přemýšlení, odhodlání a práci, zda nastanou předpovídané katastrofy nebo zda bude průmyslová civilizace pokračovat další tisíce let.

Autor, vzděláním fyzik, je členem odborných sekcí energetické a dopravní Strany zelených

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 2.9. 2009