Nešlo by to taky prosím U nás?

Americký bavič ovlivnil schválení dobré věci v Kongresu

29. 12. 2010 / Jan Mrskoš

V posledních hodinách hlasování v nedávném 111. Kongresu USA došlo - přes zdržovací taktiky Republikánské většiny - k odsouhlasení zákona o zdravotním zajištění a finančním vyrovnání pracovníkům trpících toxickými následky při záchranných akcí a při odstraňování trosek WTC po událostech 11.9.2001.

Nečekanému zvratu při hlasování, v který již nikdo nedoufal, a který přispěje k dalšímu zvýšení již tak mohutného deficitu státního rozpočtu, se připisuje hlavní role známému baviči Jonu Stewartovi. Pozval si pár těchto postižených do své televizní The Daily Show, aby pohovořili o svých zdravotních problémech. Věnoval ten pořad tomuto zdánlivě beznadějnému návrhu zákona, k "napravení ostudné zdrženlivosti našeho přístupu k těm, co se nejvíc hrdinně zachovali při 9/11".

Sám starosta města New Yorku Bloomberg ocenil tuto roli Jona Stewarta, kdy vyzdvihl, že "Jonův jasný záběr na možné tragické selhání Washingtonu odložit stranické neshody a uskutečnit toto pro Ameriku, byl bezpochybně tím největším faktorem, který přispěl k výslednému schválení".

Nejen v tomto pořadu, ale i v jiných, se Jon Stewart věnuje "angažovanému žurnalismu", i když on to radši nazývá "angažovaná satira".

Jsou známy případy, kdy zaangažovanost při televizním pořadu zaznamenala zvrat veřejné politiky. Jako příklad se uvádí Edward R. Murrow, který v roce 1950 obrátil veřejné mínění proti výstředným názorům senátora Josepha McCarthyho. Jiný takový příklad byl hlasatel Walter Cronkite, jehož úvodník o patové situaci ve vietnamské válce po ofensivě Tet v 1968 přesvědčil prezidenta Lyndona B. Johnsona o tom, že ztratil podporu veřejnosti, což ho ovlivnilo v rozhodnutí neusilovat o znovuzvolení.

Eric Ortner, bývalý producent ABC News, který pracoval jako lékař u WTC při 9/11, vyjádřil nevoli, že Jon Stewart byl v podstatě jediný, který se takto rozhořčeně zasadil. "Za 9 měsíců se bude mnoho šikovných kolegů předhánět v popsání 10. výročí událostí, přitom je jich zapotřebí nejvíc tam, kde by mohli něco opravdu ozdravit."

U Nás je jistě mnoho takových námětů, kdy naši baviči by se mohli podobně vyznamenat a přispět k nápravě mnoha bolestivých problémů. Dříve narození si jistě vzpomenou na některé naše baviče dřívějších let, kdy angažovaná satira nebyla tak snadná. Tenkrát jsme jim sice tak neříkali, ale bavili nás přesto a měli jsme alespoň pocit, že to bavení a ta legrace k něčemu bude. Snad jen jeden příklad za všechny - Jarda Štercl.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 29.12. 2010