Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity má jeden zásadní nedostatek. Každý, kdo si projde její působivé atrium, musí, chtě-nechtě, vyslechnout přinejmenším jeden soukromý studentský rozhovor. Minulý čtvrtek, paradoxně chvilku před zasedáním fakultní disciplinární komise, jsem si díky tomuto nedostatku vyslechl následující rozmluvu dvou studentů-bakalářů:

„Ty vole, tak sem ti do tý seminárky dal snad všechno, co vím a stále mi dvě stránky do limitu chybí. Já už sem v koncích.“ „No tak to zabenduj né? – trochu míň, než ten blb a kdo na to u referátu asi tak přijde?“ „Sakr,a to je nápad – ať žije Benda!“

KD│ Evropská komise dnes prohlásila, že si přeje, aby Řecko vysvětlilo, jakým způsobem využilo složitých finančních smluv k tomu, aby jeho dluhy opticky vypadaly nižší.

KD│ Vznik evropského fondu na pomoc Řecku není řešením dluhové krize, s níž Athény zápasí, prohlásil dnes mluvčí německého ministerstva financí Michael Offer. Popřel tak zprávy, že se v Německu údajně o podobném řešení diskutuje.

KD│ Řecký ministr financí Giorgos Papaconstantinou dnes prohlásil, že je třeba zpracovat podrobný plán pro pomoc státům eurozóny, které se ocitnou ve finančních potížích. Tímto způsobem lze podle něj nejlépe uklidnit obavy finančních trhů z řeckého bankrotu.

“Užijte si bezstarostné chvíle…

Naše společnost nabízí půjčky lidem v Plzeňském kraji. Náš obchodní zástupce Vás navštíví, přinese smlouvu a osvětlí všechny podrobnosti. Během několika dní Vám pak může doručit peníze. Vy nikam chodit nemusíte, takže snadnější už to být nemůže.”

Peníze do výplaty

Na povrch vyplouvají nové souvislosti... Motivem nevraživosti vůči nezletilé V.D. není ani tak její "neoblíbenost v kolektivu" (kde už jsem to jenom slyšel???), který uvedla advokátka studenta Klasického gymnázia Modřany, ale antikomunismus, podpořený výukou moderní historie, který zde vyučuje jeden z pracovníků Žáčkova ÚSTRKu (pardon - Ústavu pro studium totalitních režimů - ÚSTR) a atmosféra nesnášenlivosti proti levici, kterou tento pedagog za souhlasu a podpory vedení šíří mezi studenty. Právě radikální a paušální odsudky bývalého režimu, s jakým se studenti setkávají v hodinách, je posléze přivádí k problematickým činům a vhání do náruče radikálních ultrapravicových skupin, jakým jsou i Auntonomní nacionalisté. A právě z jejich webu stáhl student Lukáš Polášek letáky, které spolu se svými spolužáky lepil po škole a jedna ze spolužaček i na záda dcery komunistického politika. O tom, kdo je její otec, se spolužáci dozvěděli prý až ve chvíli, kdy poslance Dolejše začali kriminalizovat novináři. Najít vyváženost ve výuce moderní historie je těžký úkol, ale nutný, chce li škola seznamovat studenty s doposud kontroverzními pasážemi minulosti.

Takto si představuje student KLASICKÉHO gymnázia konfrontaci idejí v systému parlamentní demokracie. Takto si představuje soužití osob s různými názory.

Obávám se, že česká a zejména pražská společnost je silně nakloněná "netoleranci" ke komunistickým myšlenkám, píše Michal Anklewicz. To by samo o sobě nebylo až tak zlé, horší je pokud se překročí hranice odmítání a přejde se k výzvám na fyzické napadání, či přímo zabíjení . To je dnes norma a navíc norma výběrová. Pokud někdo útočí proti "cigánům" nebo židům, či přejde ke konkrétním činům, je toto jednání kriminalizováno (viz. případ Natálka). Pokud někdo vyzývá k útokům na komunisty, či likvidaci komunistů, je to tolerováno, minimálně v pražské "lepší společnosti". Jinak si lze těžko vysvětlit toleranci těchto výzev na stránkách dekomunizace.cz . Odkaz na tyto stránky je umístěn na stránkách Konfedrace politických vězňů. Členem KPV byl i tak medializovaný , zesnulý I.Medek a je jejím členem je i současný nově jmenovaný arcibiskup Dominik Duka. Konkrétně pan Duka byl na tyto stránky upozorněn, takže o jejich existenci ví, ale zřejmě mu nevadí. Pokud však i nejvyšší představitel křesťanské církve v Čechách toleruje podobné výzvy, je nesmyslné kriminalizovat "pitomého kluka". Ryba opravdu smrdí od hlavy.

Pozn. JČ: Nikdo neomlouvá zločiny představitelů totalitního režimu v letech 1948-1989. Jejich pachatelů měli být potrestáni a v některých případech právem i potrestáni byli. Jiná věc je však pronásledování stoupenců marxistické ideologie dvacet let po pádu komunismu - čím se ti provinili? Často jsou to lidé, kteří byli za totality dětmi. Demokracie znamená toleranci ke všem názorům, i těm, s nimiž nesouhlasíme a připadají nám nelogické nebo odporné. Demokracie znamená toleranci vůči jinakosti. Kdyby se v demokracii směla chválit jen demokracie, jak by se odlišovala od komunistického režimu, kdy se směl chválit jen komunismus?

Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb svolal na 11. 2. odborné kolokvium, které se zabývalo podnětem Rady vlády pro lidská práva ke zrušení zákazu individuálních adopcí dětí registrovanými partnery. Kolokvium bylo složeno z odborníků z řad psychologů, právníků, teologů a z dalších osobností veřejného života.

Dnes může o adopci zažádat jakákoli fyzická osoba (bez ohledu na sexuální orientaci), s výjimkou homosexuálů, žijících v registrovaném partnerství. Rada vlády pro lidská práva shledala takové ustanovení za diskriminační a vyzvala ministra pro lidská práva, aby předložil vládě návrh na nápravu tohoto stavu, který je v rozporu s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod i s ústavním pořádkem České republiky.

KD│ Během psaní posledního příspěvku jsem si opožděně uvědomil, že existuje velice jednoduchý způsob, jak hovořit o rozsahu brutálního ekonomického poklesu, který se nyní valí americkou společností - navíc jde o způsob, jímž se lze vyhnout jak obsesívní víře v pokrok, tak stejně obsesívní fascinaci apokalyptickou fantazií, a nastínit většinu toho, co je třeba dnes ohledně budoucnosti promyslet. Jde o poukaz na skutečnost, že zhruba během příští dekády Spojené státy dokončí proces, jenž je promění v zemi Třetího světa.

Rusko-amerického inženýra, bloggera a aktivistu Dmitrije "Kolapsnika" Orlova jsme už v BL představili. Výsledky jeho nekonvenčního myšlení publikované v knize Reinventing Collapse: Soviet Example and American Prospects (Znovuvynalézání kolapsu: Sovětský příklad a americké vyhlídky, ISBN 9780865716063) i na jeho blogu ClubOrlov mohou být v dnešních ekonomicky chaotických a politicky nestabilních poměrech užitečným zdrojem inspirace nejen pro Američany, k nimž se hlavně obrací. To platí i pro aktuální článek Výrobky a služby pro trvale nezaměstnaného spotřebitele (Products and Services for the Permanently Unemployed Consumer).

Jindřich Kalous se na základě textů Dmitrije Orlova pokusil načrtnout perspektivu budoucího vývoje chudnoucí západní společnosti, kterou bychom snad v parafrázi na Zygmunta Baumana mohli označit jako "tekutou demodernitu". Proces, jenž samotný Bauman nazývá "tekutá modernita", znamenal dosavadní chaotické pokračování původní společenské "modernizace", při němž docházelo k privatizaci nejistoty a rozmazávání všech dříve jasných obrysů a hranic - proces, jehož hlavním obecným rysem se stalo nomádství. Nomád žijící v tekuté modernitě procházel životem jako turista, měnil místa pobytu, zaměstnání, partnery, hodnoty a občas i leccos dalšího (politickou či dokonce sexuální orientaci). Zároveň byl nomád tekuté modernity člověkem, který sám sebe vyloučil z tradiční sítě sociální podpory - jak o tom zase na jiném místě a v jiných souvislostech pojednal John Michael Greer. Podle Kalouse (potažmo Orlova) si po krizi budeme muset zvyknout na to, že "změna skupenství" kdysi relativně stabilních společenských vztahů bude nadále pokračovat, ale nebude už možno dále věrohodně předstírat, že slouží jakési údajné modernizaci. Bretonec Damien Perrotin se na blogu View from Brittany v téže souvislosti zaměřil na "typicky keltskou" otázku: Totiž na to, jaké vyhlídky bude mít po ropném zlomu před sebou dnes již vlastně "tradiční" buržoazní nukleární rodina.

O Řecku se v poslední době dozvídáme především z ekonomických zpráv - jako o marnotratném a podvádějícím státu, který prý možná brzy zbankrotuje. Ve stínu jednoduchých statistických údajů zůstává složitá historie země, jejíž populární komunistické hnutí odporu proti německé okupaci, plně srovnatelné s jugoslávským, Stalin na konci II. světové války škrtnutím pera odepsal a "přepustil" do západní sféry vlivu. Zde byla země po celá desetiletí držena jedině díky brutální pravicové vojenské diktatuře, jejíž neefektivní vládu Západ dlouho toleroval a integroval ji i do širších bezpečnostních struktur. Postup západních mocností v kyperské krizi či během kosovské války v roce 1999, ale koneckonců i dopady vstupu do eurozóny na obyčejného občana (v podobě nemalého růstu životních nákladů), sotva mohly vyvolat bezproblémovou loajalitu širokých vrstev obyvatelstva ke vzdáleným centrům západní civilizace. V posledních letech navíc Řecko díky své geografické poloze a tvaru patřilo k zemím "v první linii" zájmu migrantů a uprchlíků usilujících o ilegální vstup na evropský kontinent. Toto vše bychom měli vzít v úvahu, než začneme opakovat fráze některých povznesených ekonomických expertů, kteří nahlížejí svět pouze prizmatem vlastních statistických ukazatelů.

Francis Beckett v článku Young and Wasted napsaném pro New Statesman účtuje se svou generací. S generací britského poválečného baby boomu, která na rozdíl od všech generací předchozích měla nebývalé životní příležitosti, ale de facto je vyplýtvala - a svým potomkům zanechává svět, který je mnohem obtížnějším místem k žití, než byl kdysi pro ně.

Se zájmem jsem sledoval dnes v Otázkách V. Moravce střet mezi vůdci dvou pidistran: Ondřejem Liškou a Radkem Johnem. Vzpomněl jsem si přitom na příběh Unie svobody, které jsem fandil v jejím rozchodu s ODS po pádu Klausovy vlády na podzim 1997.

Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy v Praze a sdružení Přátelé Palestiny se studentskými spolky POLIS a Common Law Society pořádají seminář Současná situace a možnosti řešení izraelsko-palestinského konfliktu: Goldstoneova zpráva OSN ke Gaze. Hlavním účastníkem setkání bude známý expert na izraelsko-palestinský konflikt Dr. Norman Finkelstein. Finkelstein vytoupí i na Institutu mezinárodních vztahů.

Americký politolog židovského původu a mezinárodně známý kritik izraelské politiky Finkelstein vystoupí 22. února i na veřejné akci pořádané sdružením Přátelé Palestiny. Setkání se uskuteční v CASA GELMI, Korunní 30, Praha 2. Začne v 17:30 a skončí 20:30. Součástí program bude promítání dokumentárního filmu Mír, propaganda a zaslíbená země (s českými titulky). Poté vystoupí Dr. Finkelstein s přednáškou na téma mediální obraz a realita konfliktu.

23. února vystoupí Dr. Finkelstein na Filozofické fakultě, kde diskuzi s ním a se studenty na téma právních aspektů izraelsko-palestinského konfliktu bude moderovat prof. Barša. Přednáška začne v 19:15 v budově FFUK na Palachově nám. 2., Praha 1.

Finsko schválilo výstavbu plynovodu Nord Stream ve svých vodách Baltu. Tím byly překonány poslední administrativní bariéry při realizaci projektu plynovodu Nord Stream. Nová magistrála je určena pro transport ruského plynu pod dně Baltského moře do Německa, aniž by cestou proťala nějaké tranzitní státy. Dánsko a Švédsko výstavbu plynovodu ve svých vodách povolily už v minulosti.

Je to provokativní titulek, ale tak já to vidím. Tragická smrt gruzínského sáňkaře mi o tom podala další důkaz. On, ve své touze vyniknout, získat peníze a slávu, přecenil své síly a zahynul.

To, co se označuje za sport a sportovce, není nic jiného než show, divadlo pro peníze a za peníze. Neznamená to, že výkony účastníků nebývají zpravidla oslnivé. Však za nimi jsou roky, měsíce a hodiny tvrdé dřiny, ztráta široké škály jiných příjemných a užitečných činností, a na konec kariéry mnohdy i doživotní invalidita. Je to však jejich volba a mají nárok si ji zvolit.

Příčin proč jsou lidé pasivní a i líní se ozvat, je více. Drtivá většina lidí za starého režimu držela pusu a krok. A kdo se tak choval, tomu režim vcelku neubližoval, hlad byla věc neznámá a práce jistá, dokonce povinná. Obsah slov se nezaměňoval,věci se označovaly většinou pravdivě, jen splnění některých dobrých a správných věcí se u nás v táboře socialismu jaksi odkládalo až na později, až se pro ně vytvoří a vybudují podmínky.

A nakonec, doma, u souseda, nebo v hospodě si člověk mohl zanadávat bez rizika. Jeden druhému jsme neměli vcelku co závidět, na mejdanu u souseda v paneláku i potmě člověk věděl jaký a jak je ve kterém pokoji rozmístěný nábytek, pokud ho už soused sehnal, píše čtenář Karel Hampl.

Na BL již nějakou dobu vychází seriál článků o hledání práce a o zkušenostech z pracovních pohovorů z toho plynoucích. Rozhodl jsem se tedy, že si také trochu přisadím. Mám naštěstí zatím výrazně lepší zkušenosti než autorka seriálu o trablech s hledáním práce a zároveň mám v současnosti naštěstí co dělat.

V den zahájení zimních olympijských her (paralela s útokem gruzínské armády na sídelní město Jižní Osetie v den zahájení letních olympijských her v roce 2008 je čistě náhodná) zahájila americká námořní pěchota společně s jednotkami NATO a afghánskými vojáky masivní vojenskou invazi do afghánského okrsku Mardžáh v provincii Hílmand. Jde pravděpodobně o největší eskalací bojů v Afghánistánu od začátku americké invaze na podzim roku 2001 a od navyšování amerických jednotek v zemi o 30.000, jež začalo na přelomu loňského a letošního roku. Cílem NATO je obsadit baštu Talibanu ve městě Mardžáhu a eliminovat producentské centrum opia.

Kupodivu málem všechno je někdy „politikum“. Nebo se jím může stát. Zájmy polis (tedy už počínaje „obcí“) zpravidla nesměřují jen k velkým projektům nebo dalekosáhlým aktivitám. Kupodivu i maličkosti mohou mít setrvale svůj dosah. A nikdo s tím nehne. Copak je na to čas? Nejsou to prkotiny? Opět si tu připomeňme, že ta příznačná cesta do pekel bývá dlážděna dobrými předsevzetími. Tady prakticky stále (to je ten „jeden furt“!) postrádáme i ta předsevzetí. Zrovna tak ta poměrně často citovaná hůl jako kdyby ani neměla své dva konce. Také pak bývá zpravidla pořád pozdě „bycha honiti“.

Poměrně hodně se toho v českých médiích objevovalo během personálního obsazování Evropské komise, která je podle mezitím již platných osnov Lisabonské smlouvy na příštích pět let vlastně celounijní evropskou vládou. Novinářům imponoval především výraz o takzvaném grilování jejích potenciálních členů, které nynější volbě předcházelo. Nejde přitom ovšem o nic více, než o jakési prověřování a „oťukávání“ ze strany poslanců, kteří chtějí znát – alespoň v obrysech – jejich představy a cíle, kterých hodlají dosáhnout. Opodstatnění tato „slyšení“ samozřejmě mají; ukázalo se to tentokrát v případu bulharské kandidátky Rumjany Želevové, která musela být vyměněna pro svou nepřijatelnost.

Nakladatelství Prostor vydalo v roce 2005 sbírku rozhovorů s názvem Vítězové a poražení jednak s disidenty komunistického režimu (nikoliv tedy s disidenty, kteří se jimi stali až po převratu) a jednak také protikladně s čelnými i méně exponovanými představiteli tohoto režimu. Domnívám se, že alespoň názory druhé skupiny je zajímavé s odstupem sledovat, ne ovšem z toho důvodu, že by tam čtenář narazil na nějaká geniální moudra či analýzy, ale především tato nepředpojatě vedená interview mohou pomoci zodpovědět otázku, do jaké míry a v jaké podobě si byli členové vládnoucí a dosluhující nomenklatury vědomi krize ve společnosti a jak na ni byli či nebyli schopni reagovat.

ŠOK│ V rámci předmětu Konflikty v mediální komunikaci na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů Praha uslyšíte neuropatologa, spisovatele a publicistu, spolupracovníka Britských listů a Českého rozhlasu Leonardo, autora knih Vzpoura deprivantů, Homo sapiens stupidus a Jak si lidé hrají?

MUDr. František Koukolík, DrSc.
Mocenská posedlost

v úterý 23. 2. 2010 11:30-13:05

František Koukolík, Český rozhlas Leonardo: Dejà vu ZDE

Marně vzpomínám, kdy jsem si naposledy vybavil svůj sen. Možná nesním, možná spím tak tvrdě, že snění zaspím. Tím víc mne zasáhl sen, který mne probudil před pár dny.

Tendry vyhlášené ředitelstvím Lesů ČR, které mají svěřit všechny lesní celky až na deset let do faktické správy soukromým firmám, obcházejí klauzuli lesního zákona, která výslovně zakazuje pronájem státních lesních pozemků. Poukázali na to profesoři a docenti českých univerzit a šéfové ekologických organizací v dopise, který dnes odeslali ministrovi zemědělství a předsedům politických stran.

tisková zpráva

Na Kosovu se situace nezměnila. Nealbánské obyvatelstvo žije v ghetech, ve stálém strachu o život, ze strany úřadů (a to i OSN a EU) je šikanováno, kosovskoalbánskými extremisty napadáno, lidé nemohou nakládat se svým majetkem, nemají svobodu pohybu, jsou jim ničeny hřbitovy, kostely, kulturní památky. Uznání Kosova je totéž jako souhlasit s Mnichovskou dohodou. To si myslím na zimní demonstraci stačí. K výročí zahájení bombardování Jugolsávie a pogromu na nealbánské obyvatelstvo na Kosovu se v březnu sejdeme také. Jako každý rok. Je to a bude to pořád stejné, jako svědomí.

Přátelé Srbů na Kosovu zvou na protestní demonstraci proti nezákonnému vyhlášení samostatnosti Kosova ve středu 17. 2. 2010 od 16.00 hodin v Praze na Václavském náměstí

Rok 2010 je rokem Fryderyka Chopina. Tento skladatel, klavírní virtuóz a pedagog se narodil v obci Źelazowa Wola u Varšavy, manželům Nicolasi (Mikuláši) Chopinovi a Justyně, rozené Krzyźanowské před dvěma stoletími. Nejčastěji se udává datum jeho narození 22. února 1810.

Hlavním zdrojem pocitu nespravedlnosti u velkého počtu českých občanů je samozřejmě vědomí, že státní majetek někdejšího Československa byl rozkraden a pár jedinců si z toho napakovalo kapsy, zatímco většina občanů splakala nad výdělkem. To je vážný problém, který dodnes zpochybňuje legitimitu českého postkomunismu.

K tomu však, jak se ukazuje v poslední době stále více přispívá u občanů vědomí, že se v ČR člověk nedovolá svých práv.

Po mnoha letech práce v zahraničí jsem si všiml, že u nás v ČR často lidé považují slušnost a ohleduplnost za slabost. To není v zahraničí tolik běžné, spíše naopak, píše Martin Hovorka

V příspěvku Plačky nad kapitalismem upozornil čtenář Michal Jendrišák na často se vyskytující zjednodušené paušální svádění všech současných nepravostí na kapitalismus. Jde o přehnaný objektivismus, přeceňování úlohy objektivních faktorů. Bohužel namísto realistického rozboru vlivu objektivních a subjektivních příčin diskutovaných negativních jevů postavil proti jednomu zjednodušení druhé. Podle něho si subjekt vlastně za vše může sám, protože je za svůj osud plně odpovědný.

V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.