Ve svém příspěvku s názvem Lidé a úpadek jsem v samém závěru uvedl tato slova: "Vždyť se na to podívejme ryze prakticky. Jak by fungoval náš svět, kdybychom nevěřili v naši budoucnost?!? Kdo si to neumí představit, tomu doporučuji jako čtení Apokalypsu." Prostřednictvím redakce Britských listů a později i přímo jsem obdržel reakci, která začíná následující otázkou: "…ze závěru vašeho článku 'jak bude vypadat náš svět, když nebudeme věřit v naši budoucnost' je zřejmě, že vy v budoucnost věříte a tudíž víte, jaká ta budoucnost bude. Prosím, sdělil byste mě to? Zajímalo by to jistě i mnoho dalších čtenářů Britských listů. Víra je opravdu dobrá, zbavuje člověka nutnosti myslet – již nevím kdo tu moudrost pronesl, ale ztotožňuji se." Následuje další text.

V neděli ve svém pořadu Otázky V. Moravec (zřejmě s trochou nadsázky) řekl, že Fischerova vláda klidně může vládnout ještě dlouho po letošních volbách.

Vlastně to není vůbec přehnané tvrzení, když si uvědomíme, co se stalo s volebním výsledkem 2006 a s jakou těsnou většinou se ustavil Špidlův kabinet v roce 2002.

Špidla to měl o to jednodušší, že Klausova ODS byla tehdy v izolaci a volby 2002 byly do jisté míry koncem Klausovy stranické éry (kdo by tehdy čekal, že se stane prezidentem ČR, a to dokonce dvakrát po sobě!).

ČTK│ Vůdce ukrajinské opozice, předseda Strany Regionů Viktor Janukovyč je vítězem nedělních prezidentských voleb, oznámila dnes ústřední volební komise na své internetové stránce. Po sečtení 98,42 procenta odevzdaných hlasů získal Janukovyč 48,60 %, zatímco dosavadní premiérka Julija Tymošenková 45,81%. Tymošenková tak už svého rivala nemůže předstihnout. Zatím ale odmítla uznat porážku, takže nejistota kolem dalšího vývoje stále trvá. Pozorovatelé OBSE označili volby za kvalifikované, transparentní a čestné. Šéf pozorovatelské mise OBSE João Soares prohlásil, že hlasování bylo působivou ukázkou demokratických voleb. Tímto jasným prohlášením OBSE podle agentury AP zvýšila tlak na Tymošenkovou, aby porážku uznala. Očekává se, že premiérka jště dnes vydá prohlášení k výsledku voleb.

ČN: Janukovyč vyhrál prezidentské volby na Ukrajině ZDE

Hrabě Alfons Mensdorff-Pouilly pracoval jako tajný agent zbrojovky BAE Systems ve střední Evropě. Ani on, ani ředitelé firmy BAE Systems nebudou poté, co firma přislíbila, že zaplatí pokutu ve výši téměř 300 milionů liber, postaveni před soud, píše týdeník Observer.

Mensdorff svou vinu popírá a trestní stíhání proti němu bylo zastaveno "ve veřejném zájmu" okamžitě, co firma BAE Systems přislíbila zaplatit tu pokutu.

Čínská vláda možná dále omezuje "svobodu projevu" na čínském internetu (čti: zoufale se brání sofistikovanému sociálnímu inženýrství a kybernetickým útokům s cílem podrývat politický a ekonomický systém v Číně). Ale neútočí na Google. Podle informací Washington Post nebylo primárním cílem prosincových útoků na společnost Google "získat přístup ke Gmail účtům aktivistů za lidská práva v Číně", jak společnost oficiálně prezentovala, ale získání zdrojových kódů používaných Googlem. Buď jsou bezpečnostní analytici Google permanentně zhulení trávou tak, že nerozeznají Gmail účty od zdrojáků, anebo...

Google veřejně lhal.

píše Štěpán Kotrba.

Štěpán Kotrba mě fascinuje svým komunistickým žargonem i neoblomnou podporou pro autoritářské režimy. Má štěstí, že není rolníkem na čínském venkově, kterému nový průrazný podnikatel, podporovaný komunistickou vládou, sebral pozemek, a tedy možnost obživy, a když rolník protestuje, zavřou ho, až zčerná.

Je mi líto, Čína má možná velkou moc, a bude ještě větší, takže třeba brzo budeme všichni jíst rýži, avšak pokud buduje režim, který závisí na potlačování svobody slova a který svoboda slova ohrožuje, má Čína problém, a ani to, že případně americká vláda může této slabosti zneužívat, nemůže znamenat, že máme tento útlak hájit.

Režim, který k svému přežití potřebuje ovládat informační zdroje a potlačovat svobodu projevu, je slabý. Proč ho Číňani nestrukturují tak, aby nikdo svobodou projevu tento režim "podrývat" nemohl? Těžko může například někdo svobodou projevu "podrývat" režim v USA či v západní Evropě...

Novinář se nikdy nestaví na stranu mocných.

KD│ Většina respondentů výzkumu veřejného mínění provedeného v Číně se domnívá, že ČLR a USA stojí na pokraji vážného konfliktu. Podobné názory dávají najevo také čínští generálové a politologové. Washington ovšem nečekal, že zbraně pro Tchajwan a Obamova výzva ohledně dodržování lidských práv vyvolají tak ostrou reakci, napsal pro Nězavisimuju gazetu Vladimir Skosyrev.

KD│ Vícekrát už jsem v těchto esejích zmínil deformující účinek, který na naše porozumění historickým událostem probíhajícím kolem nás vykonává učebnicová historie. Strnulé chronologie, jimiž většinu z nás ve škole krmili, mohou ztížit pochopení skutečnosti, že i ty nejdrastičtější změny se dějí postupně, že jsou vpleteny do každodenního života a do proudu událostí, které až časem mohou vypadat důležitěji.

KD│ Bývalá aljašská guvernérka Sarah Palinová je ochotná v roce 2012 kandidovat proti Obamovi, sdělila o víkendu televiznímu kanálu Fox News. Podle ní prezidentovi během prvního roku v úřadě "nedostatek zkušeností" zabránil v podstatných úspěších, napsal Judson Berger.

Univerzity v Anglii se chystají zrušit tisíce univerzitních učitelských míst, zlikvidovat campusy a zrušit kursy, ve snaze zvládnout vládní škrty v rozpočtu vysokých škol.

Vysoké školy plánují využívat k vyučování postgraduálních studentů namísto profesorů a chystají se odložit stavební projekty. Návrhy na propouštění univerzitních učitelů už vyvolaly na celé řadě univerzit hlasování o stávkových akcích, které zřejmě vážně naruší výuku a zkoušky.

Rektoři britských univerzit varovali, že omezení rozpočtu britských univerzit je "bolestné" a "plíživé". Poukázali na to, že jsou britské univerzity nuceny k tomu, aby se staly polozprivatizovanými institucemi amerického stylu.

Vládní úřad pro financování anglických univerzit HEFCE oznámil, že rozpočet anglických univerzit bude letos snížen o 5 procent. Odborový svaz univerzitních učitelů odhaduje, že v nadcházejících několika letech bude zlikvidováno až 15 000 pracovních míst na univerzitách, velká většina z nich budou místa univerzitních učitelů. Přesný rozpočet pro každou anglickou univerzitu bude zveřejněn 18. března.

Izraelští vojáci v časných ranních hodinách vtrhli do Ramalláhu, na okupovaných palestinských územích Západního břehu Jordánu, a zatkli dvě aktivistky ze Španělska a Austrálie, pod záminkou vypršení platnosti povolení k pobytu. Tento zákrok je v rozporu s dohodami z Osla.

Je nutná zásadní přeměna zdravotního systému, nelze odkládat důchodovou reformu...

Ještě počátkem minulého století se zemědělstvím živila a potravinami zásobovala ostatní populaci téměř polovina zaměstnaných obyvatel. Začátkem devadesátých let jsme byli ještě potravinově víceméně soběstační a k uspokojení poptávky stačilo deset procent všech pracovníků v národním hospodářství.

Přebyteční zemědělci našli v průběhu století uplatnění v průmyslu, jehož produktivita se díky technologickému rozvoji rovněž stupňovala a výkonnost jednoho pracovníka vzrostla násobně. Za minulého režimu byla pracovní povinnost, dnes není důvodem ke znepokojení vyřazení z účasti na produkci více než půlmilionu lidí a počet zemědělců se blíží k pouhým sto dvaceti tisícům, kteří však potravinovou soběstačnost ( záměrně?) zajistit nemohou. Bohatství se na území státu sice za dvacet let nijak významně nezvětšilo (měřeno paritou HDP), došlo ovšem k jeho významnému přesunu. Je možné, že cílem je další koncentrace bohatství, podobně jako ve Spojených státech.

V minulosti jsem již na stránkách BL informoval ZDE ZDE o nechuti Ministerstva spravedlnosti poskytnout veřejnosti stížnost pro porušení zákona, podanou s velkým humbukem ministryní spravedlnosti JUDr. Danielou Kovářovou v kauze Čunek, ač ministryně uvedla, že po rozhodnutí Nejvyššího soudu o stížnosti je připravena ji okamžitě zveřejnit ZDE a že zároveň učiní kroky ke zveřejnění celého Čunkova spisu ZDE , který zároveň tvořil přílohu podané stížnosti.

Chtěla bych vám něco připsat k článečku "Městský úřad Praha 3 je vzorný". Je silně zavádějící.

V roce 2006 bylo základní nájemné za m² 47,45 Kč měsíčně. Od té doby Rada MČ Prahy 3 každoročně zvyšovala nájem o možné maximum (i na rok 2010 jako jedna ze dvou pražských částí, a to bez ohledu na krizi a řeči ministra financí o tom, že inflace není, a proto se důchodcům nebude důchod valorizovat), takže v současné době je základní nájemné 95,50 Kč za m².

Takže bych ráda opravila váš titulek. Není vzorný Městský úřad Praha 3. - vzorné a laskavé jsou ty úřednice, které postiženým důchodcům pomohly, seč jim síly stačily. A že to majitel podepsal? Představte si, jak by se v televizi vyjímala osmdesátiletá důchodkyně, vyhazovaná na dlažbu.

Jen jsem zvědavá, zda jim síly budou stačit i v roce 2012, pokud zůstane podobná Rada MČ a pokud bude zdražovat stejně jako dosud. Vždyť ono základní nájemné je povoleno ve výši 147,31 Kč, je druhé nejvyšší v Praze. Je jistě hezké, dělat sociální opatření pro lidi, kteří prostě nemají na to, aby nájem uhradili, ale nebylo by to hezčí, kdyby ten laskavý dobrodinec ty lidi do podobné situace sám nedostal? ptá se M.Obermajerová.

Před rokem 1989 jsme měli velkou jistotu, že všechny zprávy v Českém rozhlasu jsou tendenční. Jejich orientace prostě odpovídala linii strany a vlády, tedy strany, tedy KSČ. Protože to všichni velmi dobře věděli, nemohlo ve skutečnosti vysílání ovlivnit veřejné mínění, neboť skoro každý odečetl stranickou propagandu od sdělovaných tvrzení. Ti nejprostší zpracovávali informace buď tak, že za pravdu pokládali pravý opak sděleného tvrzení, nebo tvrzení zcela nekriticky přijímali. Takových bylo málo a stále jich ubývalo podle toho jak postupně vyhodnocovali rozpor mezi tím, co vidí a tím, co slyší a čtou. A tak ti, kteří měli být oporou režimu v konfliktu, který se přibližoval, byli slabí počtem i vlivem.

Tomáš Gawron měl pravdu, Světové sociální fórum nikoho "nevytrhne"; zvláště bude-li takové, jaké bylo to brněnské. A že to byl smutný pohled. Fórum, které si klade za cíl, mimo jiné, vytvořit prostor pro diskuzi a vytváření návrhů, které by měly lidstvo přiblížit onomu "jinému světu" ze sloganu "Jiný svět je možný", ve své brněnské inkarnaci nenabídlo více než reformismus, stará vyčpělá myšlenková schémata, defétismus a minimální zájem o názory a potřeby neprivilegovaných.

Věta, která vám vytýká, že jste „v závěru všechny více či méně všechny pozurážel“, je vskutku přemrštěná a v důsledku nepravdivá. Měl-li jsem možnost zaznamenat, uražen se nikdo necítil, píše Petr Jedlička v reakci na článek Bohuslava Binky:

Šikana ze strany vlastníků autorských práv podnítila ve Švédsku vznik první politické strany, jež má ve vínku redukci ochrany autorských práv; Pirátskou stranu. Mezi jejími tezemi můžeme najít: zákaz správy digitálních práv (digital restrictions management - DRM), legalizaci nekomerčního sdílení publikovaných prací a zkrácení doby platnosti autorských práv při komerčním užití na pět let. Po pěti letech od vydání, by se každá publikovaná práce stala součástí veřejné domény (public domain).

Na svůj článek Neztrácejme paměť! jsem kromě reakcí v BL dostal i několik čtenářských dopisů. Pominu-li vášnivý, třídně vyhraněný text pana Herouta, mohu ty reakce rozdělit na krátké děkovné a na dlouhé, snažící se vysvětlit, že to opravdu za toho "socialismu" nebylo pro některé lidi tak strašné. Pracovali, bavili se, ženili se a vdávaly se, měli a měly děti (aby to bylo korektní). Zaujalo mě v těch vysvětleních opakující se hledisko "obyčejných lidí", lišící se od hlediska tzv. "intelektuálů", kteří holt to měli těžší a, někdy, co si budeme povídat, si za to vlastně mohli sami. Nuže, milé čtenářky a čtenáři, zkusme se nad následujícím textem zamyslet, zdali byl opravdu nějaký rozdíl mezi postavením obyčejného člověka a intelektuála.

AČ│ KOŠ│ Podle prvních 7% sečtených hlasů z Ukrajiny vede Janukovyč od deset procent. Vzhledem k tomu, že se jako první počítají vždy malé okrsky na vesnicích a v malých městech, dá se předpokládat, že Janukovyčův náskok budou velká města stírat.

Dnešní politici v Česku jsou lidem vnímáni jako hnusnější než politici komunističtí, a přesto doba není vcelku hnusnější. Jak je to možné?

Do roku 1989 byl v Česku jen jeden vlastník výrobního a obchodního majetku a majetku služeb. Byl to de facto stát, kterému vládla komunistická strana.

Stát vyráběl a lid spotřebovával. Proto komunistická strana rozhodovala o veškeré spotřebě lidu. Omezovala ji svým plánováním. Trestala vězením ty, kteří “nakoupili zboží za účelem jeho prodeje”.

Obří britská zbrojovka BAE v pátek souhlasila, že zaplatí téměř 300 milionů liber pokuty, a přiznala, že se dopouštěla korupce. Přiznala, že vedla falešné účetnictví a že vydávala nepravdivá prohlášení.Toto přiznání učinila zároveň britskému státnímu Úřadu pro vyšetřování závažných podvodů a americkému ministerstvu spravedlnosti.

BAE přiznává, že ve snaze získat zbrojní kontrakty rozdávala úplatky státním úředníkům v Saúdské Arábii, v České republice a jinde ve střední Evropě. Zbrojovka BAE mimochodem prodala drahý vojenský radar ožebračené Tanzánii. Šlo o kontrakt, o němž se tehdější britská ministryně pro mezinárodní rozvoj vyjádřila, že "smrdí korupcí", kontrakt však premiér Tony Blair prosadil v kabinetě.

Ochrana zločinnosti podnikatelů zákonnými prostředky se dostala na takovou úroveň, kterou lidé nepodnikající těžko rozeznávají. Ještě těžší je proti ní bojovat. Vyvolává totiž dojem, že když může beztrestně krást jedna strana, proč by při ústavou zaručené rovnoprávnosti nemohla beztrestně krást i strana druhá. Tím se zločinnost rozrůstá nebývalou měrou především v letošním roce.

Předchozí části tohoto seriálu ZDE ZDE ZDE

O tom, že cenzura řádí v Česku i 20 let po změně režimu, byla v BL napsána již řada článků, úvah a statí. Pravda, cenzura se dnes nevyhlašuje veřejně, neexistuje k tomu účelu žádný státní úřad či stranická komise. O to je však uplatňovaná cenzura zákeřnější. Lidé, kteří minulému režimu vyčítají, že cenzuroval, co se dalo i nedalo, sami neváhají stát se cenzory, když se jim zazdá, že umělecké dílo, či politický názor není totožný s jejich vlastním názorem.

An English version of this article is in

„Za několik dnů mi bude 49 a je to, chlapče, znát. Kolena mě bolí, hůře chodím a už se mi do ničeho nechce. Teď je řada na tobě, abys začal, kde já budu končit“. To je věta, kterou mi napsal otec v roce 1977 v jednom z dopisů na vojnu a přivedla mě k zamyšlení nad tím, jak to vypadá nyní s mou generací. Volně navážu na zajímavý text Muži v recesi, jakož i v depresi , v němž autor dochází k závěru, že muži mají tendenci vypořádat se s úzkostí a depresemi přílišným spoléháním na léky a alkohol. Dějiny prý v naprosté většině případů ukazují, že psychologická traumata zasahují muže (zejména od středního věku výše) tvrději než ženy.

Již léta píšu rubriku pro Konkursní noviny. Sedm let se jmenovala "Evropa a úpadek" a od letošního roku jsem jí dal nové jméno "Lidé a úpadek". Důležitá je na tom skutečnost, že se ve svých textech často dotýkám otázek důvěry a jejího narušování ve vztahu k počínajícímu úpadku. V souvislosti s druhým letošním textem mne někteří mí pravidelní čtenáři upozornili na to, že v Britských listech vyšel článek Jana Čulíka „Prosperovat znamená důvěřovat“ a několik dalších, s tímto tématem souvisejících textů. Prý by nebylo nezajímavé, kdyby se tento můj text objevil v BL také. Musím se přiznat, že jsem tyto texty v BL nečetl, a když jsem se s nimi seznámil, řekl jsem si, že nebudu do svého textu psaného někdy v tom týdnu, kdy vyšly texty v BL, nikterak zasahovat. Článek vyšel v Konkursních novinách 3. 2. 2010 a já si ho dovoluji předložit i čtenářům Britských listů.

Nedávno jsem se v  Britských listech dočetl o úsměvném případu studentky, která ve své diplomové práci s nějakou ekonomickou tématikou i přes doporučení konzultanta odmítla zmínit postoj Karla Marxe. Vcelku nicneříkající, až banální situace se stává vskutku úsměvnou teprve v kontextu článku Polistopadové změny?, ve kterém pan Petr Tuček, na něhož se studentka s diplomkou právě obrátila s žádostí o konzultaci, vidí tuto epizodu z vysokoškolského života jako čirý důsledek negativního vlivu polistopadových změn, které s sebou přinesly podle něj jen další šíření strachu, deformaci lidských vztahů, deprimující atmosféru mezi českým obyvatelstvem a dalších pekelností, dobře známých z levicové repertoáru pojmů, napsal Michal Jendrišák.

Zřejmě dělám chybu, že se vůbec snažím nějak reagovat na text pana Michala Jendrišáka s názvem „Plačky nad kapitalismem“. Jsou to nekonečné debaty, jakési zlovolné perpetum mobile. Často mix některých rozumných názorů, aby se v zápětí opět projevil obranný subjektivismus se závěry strašící čtenáře – „možná nějakou tajnou superideologií mající za cíl odstranit kritické myšlení (sic!) a připravit půdu pro nějakou novou formu socialismu“? Když z vrátnice domova důchodců pan Jendrišák píše o kýčovitých nářcích nad prázdnými a v podstatě bezvýznamnými pojmy jako jsou nevinní, nezaměstnaní a především „obyčejní lidé“, neví, o kom je vlastně v těch tragediích řeč, a kdo že jsou ti zlí „oni“ a kdo ti dobří, utlačovaní „my“. Nejsem si vědom, že by někdo z těch, kdo se v BL vyjadřovali kriticky k současnosti stavěli věci tak jednoduše, tj. tzv. „dobří“ versus „zlí“.

KD│ Rozprava o společenství, která se v uplynulých týdnech rozvinula v blogosféře zaměřené na ropný zlom, měla několik zajímavých rysů. Patrně nejzajímavější, alespoň pro mne, je jednomyslnost, s níž se tak mnoho hlasů z tolika různých perspektiv shodlo na tom, že role, kterou v kolapsu americké komunity sehráli obyčejní Američané, byla rolí pasivní oběti.

Úvod

1.

„Co koukáte jako stádo hovězího?! Zhasněte - už je vidět! Na rozhazování nemám!“ To Jiří Drobný organizoval pracovní směnu. Dělal to s opravdovou náruživostí majitele výrobny.

Možná Vás toto nebude zajímat, ale je to značná nespravedlnost vydané vyhlášky 372/2001, která mě nutí se o to s někým podělit a upozornit na to, jak je vydaná vyhláška naprosto nespravedlivá v některých svých paragrafech, píše Jiří Fukar.

Jedná se o následující paragrafy, které stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění a ohřev teplé vody podle vyhlášky 372/2001.

Asi před dvěma lety jsem dostal darem dávno zapomenutý španělský traktát z 19. století, který velmi originálním způsobem líčil legendární říši krále Jana. Autor v něm na základě rozboru biblických textů dospěl k názoru, že tento exotický svět stále existuje a dokonce v něm probíhají stejné události, které tvoří i dějiny Evropy.

Král Jan však na rozdíl od protestantsko-ateistické Evropy zachoval ve své říši pravou křesťanskou víru, a proto jeho poddaní zažívají tytéž děje úplně jinak. Skeptický k myšlence, že bychom mohli prožívat stejné a zároveň úplně odlišné příběhy jsem traktát s úsměvem odložil.

Brněnského programu Českého sociálního fóra jsem se nezúčastnil (pouze části programu pražského), takže k celkovému hodnocení této akce z pera Bohuslava Binky se nemohu ani nebudu vyjadřovat. Coby čtenáře "mluvčího kmenové aristokracie" Hérakleita, "otrokáře" Aristotela, "kulturního pesimisty" Rousseaua, "rasisty" Kanta, "pruského státního filosofa" Hegela a "německého nacionalisty" Marxe mne však zaujala Binkova zmínka o nevhodnosti nápadu "vycházet při promýšlení levicových alternativ z myšlenek konzervativně-náboženského myslitele M. Gándhího".

Rád bych krátce reagoval na článek pana Michala Krčmy, Byli jsme nemocnější než před 20 lety? píše Pavel Trunda.

Pan Krčma má poměrně přesvědčivé argumenty, přesto by situace s nemocenskou zasloužila hlubší analýzu (možná už jiněkdo provedl?). Proti názoru o zneužívání stojí osobní zkušenosti (lépe řečeno zkušenosti mých přátel), kdy místo nemocenské čerpají raději dovolenou a častokrát ani nejdou k lékaři.

V lednu 2010 přispělo finančně na Britské listy 174 osob celkovou částkou 34369.45 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31. 1. 2010 částku 83 466.48 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.