Washington nezveřejnil obsah ultimáta ani seznam požadavků, které byly Netanjahuovi údajně předloženy. Tyto podmínky nicméně mohou podkopat soudržnost premiérovy koalice s krajně pravicovými stranami jako Izrael Bejtejnu a Šas, stejně jako vyprovokovat silnou kritiku zevnitř jeho vlastní strany Likud. Netanjahuovi odbíjí hodina pravdy, kdy si musí vybrat mezi ideologickými postoji a politickou spoluprací s pravicí na jedné a potřebou americké podpory na druhé straně.

Jde o obtížné dilema. Pokud se dostane do konfliktu s americkou administrativou - v naději, že ho příznivci v Kongresu a americká židovská komunita ve jménu závazku Washingtonu vůči "věčnému hlavnímu městu židovského národa" podpoří - může ohrozit izraelskou bezpečnostní spolupráci s Američany proti Íránu. Netanjahu ví, že palivo a náhradní díly pro izraelské letectvo, stejně jako varování ohledně letících raket, musejí přijít z Washingtonu. A ví také, že Izrael nemá proti Íránu jiného spojence.

Obamova administrativa až dosud na Netanjahua nevyvíjela přímý tlak, neboť se obávala, že by to mohlo vést ke zhroucení jeho koalice a politické krizi v Izraeli. Vysoce postavení úředníci ve Washingtonu jsou přesvědčeni, že zpřísněné podmínky zmrazení výstavby na Západním břehu Jordánu a odstranění předsunutých stanovišť může vést k hlubokému rozkolu v izraelské společnosti, nebo dokonce ke vzpouře uvnitř armády.

Netanjahuova vláda v listopadu odsouhlasila dočasné zmrazení výstavby osad, ale pouze za podmínky pokračování výstavby ve Východním Jeruzalémě. Tentokrát si premiér myslel, že může ještě jednou přestát krizi, když se omluví Bidenovi za "nešťastné načasování" oznámení ministerstva vnitra ohledně plánu další výstavby.

Netanjahu nicméně neslíbil, že byty v Ramat Šlomo nebudou postaveny, nebo že tato vládní politika vůči Východnímu Jeruzalému se změní. Plán výstavby je dosud v jednání a v několika příštích letech nebude realizován, oznámil pouze Netanjahu.

Jeho protivníci uvnitř Obamovy administrativy zaznamenali perfektní příležitost k úderu, k tomu, aby mu dali lekci v národní cti. Biden byl v Jeruzalémě ponížen a Amerika oplácí stejnou mincí.

Washington vyslal zprávu prostřednictvím mnoha kanálů. Telefonát ministryně zahraničí Clintonové, telefonát od Bidena, povolání izraelského velvyslance ve Washigtonu na ministerstvo zahraničí, odsouzení diplomatickým kvartetem (Spojené státy, Rusko, EU, OSN), a co je patrně nejdůležitější, rozhovor Clintonové pro CNN, který eskaloval soukromé výtky v otevřenou veřejnou výstrahu. Telefonát prý trval 43 minut, namísto obvyklých 10, a premiér během něj pronesl sotva pár slov.

Obama osobně údajně formuloval své sdělení během pravidelného čtvrtečního setkání s Clintonovou, kde došlo k dohodě, že izraelskému představiteli vynadá pouze ministryně, nikoliv prezident osobně.

Obsah nebyl o mnoho příznivější než forma - Clintonová hovořila o "urážce" Spojených států a "poškození dvojstranných vztahů". Média interpretovala její poznámky v tom smyslu, že vojenská podpora Washingtonu nemusí být bezpodmínečná. Clintonová současně odmítla vysvětlení Netanjahua, že rozhodnutí schválit plán výstavby bylo přijato bez jeho vědomí, upozornila, že jako premiér za ně nese odpovědnost.

Tento týden stojí před Netanjahuem obtížná volba. Může podle plánu navštívit washingtonskou konferenci izraelské lobby AIPAC, což tuto organizaci vyvede z míry a nasměruje ji do střetu s Obamovou administrativou. Vysoce postavení američtí úředníci by nejraději zrušili schůzky s ním, dokud nesplní alespoň některé podmínky. Pokud ale svůj let zruší, bude to interpretováno jako uznání krize v americko-izraelských vztazích.

Další informace v angličtině: ZDE