Děláme si legraci z chování lidí důchodového věku

24. 3. 2010

reakce na článek Štěpána Kotrby "Jaká je mládež? Taková, jakou jsme ji vychovali."

Musím se jednoznačně ohradit proti Vašemu článku, který byl uveřejněn na serveru blisty.cz dne 22.3.2010 pod názvem: "Jaká je mládež? Taková, jakou jsme ji vychovali." Jsem fanouškem této skupiny a rozhodně v tom nevidím nic špatného, skupinu nepovažuji za urážející, jen je prostě recesí - jakousi satirou na situaci, která se nepochybně děje, píše čtenářka Jana Kudrnová .

Prostě si dělá srandu z chování určité skupiny lidí důchodového věku, rozhodně je však nehází do jednoho pytle. Vadí mi však, že jste do jednoho pytle automaticky hodil všechny fanoušky této skupiny, bez toho, abyste např. dal možnost se jim vyjádřit. A navíc, z diskuze jste vybral jen to, co se vám "hodilo do krámu". Nepopírám, že spousta komentářů v diskuzi této skupiny je naprosto nevhodných, urážejících, odsouzení hodných a já sama se za takové názory nejen mých vrstevníků, ale i lidí mladších, starších stydím. A důrazně se od nich distancuji. A určitě nejsem sama. Jenže, to zřejmě nestojí za vaši pozornost, že?

A co se týká názoru pana Očadalíka - je mi 20 let, studuji historii - tudíž mám nějaký pojem o tom, co bylo, minimálně natolik, aby mě dnešní postkomunistická propaganda stačila minout, jsem voličkou ČSSD a svým otcem, který je dnes již sám v důchodovém věku, jsem byla vychovávána k úctě ke starým lidem, našim předkům.

A pak se dočtu toto?

To se mi, prosím, nemůžete divit, že se mě nejen tento článek osobně dotýká, ale je mi z něho poněkud smutno.

"Antigerontismus" - staří lidé v české společnosti
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 24.3. 2010