Monopolní poskytovatelé pravdy

20. 4. 2010 / Ilona Švihlíková

Šokující páteční výnos Ústavního soudu znamená mnohem více než "ránu to týla sociálnímu státu", jak v pondělním Právu trefně píše Jan Keller. Je neoddiskutovatelným předělem v pozici Ústavního soudu v občany nevolenou institucí, která si osobuje rozhodovat o otázkách, které by dle své obsahu měly být řešeny v rámci (demokratického) ale politického boje.

Postupná ztráta politické svéprávnosti

20. 4. 2010 / Bohumil Kartous

Teď před volbami, kdy dochází k snad největšímu zakrývání skutečných politických reálií tunami billboardů, je nejlepší doba rozhodnout se, jak vlastně s  volbami naložit. Je dobré uvědomit si, kdo jako občané jsme, jak nás definují zákony a co vlastně máme po státu, který tvoříme, chtít. Nabízím jednu možnost, jak svůj přístup zdůvodnit.

Nový výbuch sopečného popílku z Islandu znovu ohrožuje leteckou dopravu

20. 4. 2010

Přibližně milion lidí je podle zpráv nyní ztraceno v Evropě a po celém světě, bez možnosti vrátit se letecky domů. Např. v Británii jsou po velikonočních prázdninách, které skončily toto pondělí, v chaosu školy, protože se nepodařilo vrátit se domů ani učitelům, ani žákům. Lidé jsou nuceni vydávat velké, neplánované částky na prodlužování pobytů, případně na pronájem automobilů, jimiž se snaží dostat zpět domů. Britská vláda uvažuje, že použije k repatriaci statisíců ztracených Britů vojenské námořnictvo - nikdo netuší, jak by se to udělalo. Komentátor Simon Jenkins argumentuje v úterý v deníku Guardian, že krize leteckého průmyslu v důsledku sopečného popílku je "novou prasečí chřipkou" - letečtí dispečeři jsou podle Jenkinse příliš nervózní, vzhledem k tomu, že řídí "velké kusy železa na obloze" a možné riziko přehánějí. "Není možné přijmout sebemenší riziko, protože regulátoři leteckého provozu okamžitě zpanikaří. Jejich úkolem není zhodnotit riziko, ale odvrátit ho. Přitom samotným leteckým společnostem není dovoleno, aby samy rozumně zhodnotily, jaká je situace. Daleko více lidí zemře na silnicích a ve vzniklém chaosu, než kdyby spadlo letadlo. Ale regulátorům leteckého provozu to je jedno," píše Jenkins.

Rádi zveřejníme zkušenosti cestujících, kteří zůstali v současné situaci ztraceni po světě či v Evropě.

Íránský klerik: Hříšné ženy způsobují zemětřesení

20. 4. 2010

Vysoce postavený íránský klerik Kazem Sedighi během pátečního kázání v Teheránu údajně prohlásil, že ženy, které nosí neslušné šaty a chovají se promiskuitně, urážejí Boha a nesou tak zodpovědnost za vznik zemětřesení. Vyjádření klerika citovala íránská média.

Předmět: "Smradlaví Češi"

19. 4. 2010 / Lukáš Zelenka

S radostí jsem si přečetl všechny články týkající se problému "smradlavých národů".

Myslím, že Golgův text je skvělý a míří přesně tam, kam měl.

Vždyť někteří reagující neudělali nic jiného, než že dokázali "funkčnost" těchto stereotypních úsloví.

Nejen že začali reagovat stylem: "ale my nesmrdíme, vy nás urážíte!", ale mělo to u nich i okamžitý efekt, který je právě nejhorší a který člověka psychicky deklasuje (tj. vnitřně devastuje) - přistoupili na to, že o smrdím/nesmrdím budou skutečně přemýšlet a dokonce se pokusí to vyvrátit.

Viz úvahy typu "myjeme se přeci tolikrát a tolikrát, více už je škodlivé"... jenže právě v tom "více u je škodlivé" se ukazuje, že "přemýšlející" skutečně přistoupil na hru a říká si: "ano, možná smrdím, ale více se koupat už by bylo škodlivé!" A v tom je přeci ten největší problém, že podobné rasistické stereotypy míří do myslí lidí, proti kterým jsou namířeny.

Golgův příspěvek byl podle mě dost průhledný a je škoda, že vysokoškolsky vzdělaní lidé ho nepochopili. Když se s tím ale nesrovná dospělý inteligent, co má dělat malé dítě, kterému někdo řekne "cikáne špinavej"?

Čech který smrděl

20. 4. 2010 / Jiří Jírovec

Znal jsem jednoho takového, kterému mytím nebylo pomoci.  Teď to již mohu napsat, protože ten člověk je dávno na pravdě boží.  Pokud je mi známo, nebyl Žid ani příslušník jiné nevyslovitelné národnosti.

Otevřený dopis spolku Šalamoun ve věci diskriminace obětí justičního bezpráví

20. 4. 2010

Šalamoun
Spolek na podporu nezávislé justice v ČR
P.O.Box 383, 111 21 Praha 1
IČ:63837714
Registrace Ministerstvem vnitra ČR: II./S-OS/1-25819/94-R
www.spoleksalamoun.com

Paní
JUDr.Daniela Kovářová
Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 00 Praha 2

V Praze 15.4.2010

Věc: Diskriminace chráněnců spolku Šalamoun

Vážená paní ministryně,

k napsání tohoto otevřeného dopisu nás přiměly tři události z tohoto týdne, které považujeme z hlediska spolku Šalamoun za významné.

Kubánský kardinál: Země je v krizi

20. 4. 2010

Kubánský kardinál Jaime Ortega v rozhovoru pro pondělní vydání církevního měsíčníku Palabra Nueva (Nové slovo) prohlásil, že země prochází jednou z nejhorších krizí za poslední dobu a že lidé požadují bezodkladné politické a ekonomické změny. Zároveň vyzval Kubu a USA, aby znova zahájily dialog o normalizaci vzájemných vztahů.

ODS vzkazuje střední třídě: jste lenoši!

19. 4. 2010 / Petr Gočev

ODS si v rámci předvolební kampaně opatřila databázi adres živnostníků (co na to Úřad pro ochranu osobních údajů?). Tak jsem se i já stal adresátem letáku "ODS pro živnostníky", ve kterém je popisováno, jaká pozitiva a životní jistoty již pro mne ODS zařídila a jaká ještě zařídí, pokud jí svým hlasem pomohu k volebnímu zisku. Jedním z výdobytků, kterým se ODS honosí, je "zavedení rovné daně, na které vydělali všichni aktivní občané a tedy i vy, živnostníci".

Pravicový populismus nabírá obrátky -- program strany TOP09

19. 4. 2010 / Petr Gočev

30. března představila strana TOP09 své hypotetické programové prohlášení občanům. Obsah tohoto prohlášení odpovídá tezím, které již předtím zaznívaly od představitelů této konzervativní strany, funkcionáři ODS označované za příliš -- nereálně -- pravicovou. Média již v mezidobí zapomněla, jak v době propukající ekonomické krize ministr financí a "mozek" TOP09 Miroslav Kalousek protlačil sněmovnou rozpočet na rok 2009 se zabudovaným předpokladem tempa růstu více než 4%. Takový "růst" posléze skutečně nastal, jenže se záporným znaménkem. Dnes je však Miroslav Kalousek opět veleben jako ekonomický guru za své návrhy, jak bojovat proti krizi seškrtáváním veřejných rozpočtů. Média Kalouska prezentují jako jediného politika, který hodlá účinně zabránit státnímu bankrotu s nedozírnými následky pro budoucí generace.

památník  Ploština na Valašsku

Trampoty s partyzány

19. 4. 2010 / Miloslav Štěrba

Je 18. duben 2010. V areálu památníku Ploština na Valašsku začíná mše, neboť zítra uplyne 65 let od tragického konce osady uvedeného jména. Jména zastřelených, umučených a upálených mužů a žen jsou spolu se stručným historickým přehledem na informačních tabulích. Jsou očíslované, podobně jako křížová cesta, od prvního zastavení k poslednímu, kdy už je Ježíš na kříži. Zastavení č. 1 nabízí jako první jméno: Anna Strušková. V závorce: zastřelena partyzány.

Člověk míní...

19. 4. 2010 / Ladislav Žák

... pánbůh mění, říkala moje babička, ač zavrženíhodná členka zavrženíhodné KSČ. Na svou babičku velmi rád a často vzpomínám. Kromě opravdu klasické babičkovské lásky se mi snažila předat také mnoho moudrosti a to především v tom smyslu, že vše má svůj čas, místo a míru a že člověk na všechno sám, ba ani v socialistickém kolektivu, prostě nestačí.

Výzva české grafologické komory

19. 4. 2010

Návrh Radany Lencové na nové školní písmo (jakkoli podle našeho názoru nevyhovující a problematický -- konkrétně viz Tvar č. 6/2010) chápeme jako signál, že konečně nadešel čas stávající školní písmovou předlohu upravit.

Ta, která se doposud ve školách používá, vznikla opakovaným deformováním kvalitní předlohy z roku 1932. K deformacím (zúžení) začalo docházet v padesátých letech a průběžně pokračovalo až do devadesátých let dvacátého století; výsledek v některých prvcích skutečně odráží spíše úzkostnou, přehnaně regulovanou emocionalitu, sebepotlačování a tužší, podvázané myšlení člověka totalitní mašinerie.

DEZINFORMACE V ČESKÝCH MÉDIÍCH

Cestující MAJÍ právo na vrácení peněz za zrušené lety

16. 4. 2010

Mnoho z cestujících, kterým byl v souvislosti s uzavřením vzdušného prostoru v Evropě zrušen let, si bohužel není vědomo práv, která jim poskytuje nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004 (dále jen Nařízení). Například ZDE nebo ZDE se uvádí, že cestující nemají nárok vůbec na nic a vše je pouze na dobré vůli leteckých společností.

Nedalo mi to a nahlédnutím do zmínění směrnice ZDE jsem zjistil, že je vše docela jinak, píše Martin Hovorka:

"Vy všichni Češi smrdíte a ještě k tomu jste rasisti"

19. 4. 2010 / Ivan Odilo Štampach

Novinářskou serióznost Fabiana Golga nezachrání poslední věta z jeho článku, již jsem samozřejmě nepřehlédl. Její vyznění je jasné: Vy Češi všichni smrdíte a ještě jste k tomu rasisti. Jestli, jak tvrdí pan Čulík, účelem článku Fabiana Golga bylo ukázat lidem, "jak se asi cítí Romové, když jsou uráženi na základě vlastností, které nesporně existují u části příslušníků jejich komunity, ale ne u všech," pak se to tedy autorovi nepodařilo. Jeden ze čtenářů, Ivan Štampach, a s ním další, kteří reagovali, nejsou takoví hlupáci, aby nepochopili poselství Golgova textu. Je však možné, že chtěl říct něco opačného, než, co svým článkem doopravdy řekl. Třeba zamýšlel rasistickým textem vyjádřit své antirasistické smýšlení. Nebudeme tu však asi řešit otázku, kde je hlavní potíž, zda v Golgově šovinismu nebo v jeho špatné stylistice.

Příběh deníku " Euskaldunon Egunkaria"

19. 4. 2010 / Lubomír Molnár

Ve své biografické knize „Zaslepená generace“ popisuje Arnošt Kolman své věznění a mučení na Ljubljance. Uvězněn byl pro obvinění z trockismu, které bylo komplotem, na němž se podílelo i tehdejší pražské vedení KSČ. Když byl v roce 1952 z vězení po necelých čtyřech letech propouštěn vyšetřovatel mu řekl: „Máte štěstí, jste volný, nic jsme na vás nenašli!“ Kolman bezzubými ústy odvětil: „Tak vám za to štěstí pěkně děkuji.“ Tolik epizoda ze stalinské éry.

Nyní příběh ze současného Španělska. Monarchie, členské země EU a NATO, státu šmahem řazeného do množiny demokracií. „Baskický deník“ nebo také „ Deník pro baskicky hovořící“ by měl znít překlad do češtiny slov Euskaldunon Ekunkaria.

Končím svou finanční podporu pro Britské listy

19. 4. 2010

Vážení redaktoři Britských listů,

Od počátku roku 2008 až dosud jsem patřil k těm (nyní) necelým třem stovkám čtenářů, kteří pravidelně přispívali na provoz Britských listů - v mém případě nevelkou částkou 100Kč měsíčně, což se mi ale zdálo jako celkem slušné měsíční předplatné. Nyní jsem se rozhodl již dále nepřispívat. Přivedl mne k tomu ani ne tak článek p. Golga "Češi smrdí" (celé je to poněkud "chucpe"), jako reakce p. Čulíka na odezvu od čtenářů, píše Václav Černý.

"Češi smrdí"

17. 4. 2010 / Fabiano Golgo

Reakce na článek Štěpána Kotrby "Bodejť jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo!" a čtenářskou reakci "Jste hovado. Co sledujete svou mediální kampaní o cigánech?"

Zajímalo by mě, co si Češi myslí o skutečnosti, že v Brazílii, když chce někdo říct, že se člověk pořádně neosprchoval, nebo když chce někoho obvinit, že se nestará o vlastní osobní hygienu, říkáme, že ten člověk užívá "banho tcheco" - což doslova znamená, že se "myje počesku".

Golgo je prachsprostý šovinista a rasista

18. 4. 2010 / Ivan Odilo Štampach

Pan Fabiano Golgo se svým článkem ze 17.4.2010 o Češích, kteří smrdí, ukazuje znovu jako prachsprostý šovinista a rasista. Hitler a jeho kamarádi viděli Slovany, ale také Židy podobně. Osvětim a Buchenwald měly v jejich pojetí hygienickou funkci. Čistili zam svou vyšší rasu od nás špinavých a smradlavých bytostí.

Golgovi krajané, potomci španělských hidalgů, jsou přece ti lepší lidé, my jsme primitivní plebejci a špinaví Slované. Jeho předkové přišli pobít, vyhnat ze svých domovů nebo zotročit špinavé a smradlavé původní obyvatele Ameriky. Měli jako vyšší rasa a vyšší civilizace poslání zajistit na dobytých územích sociální hygienu a ty správné (tehdy ještě křesťanské) pořádky.

Je otřesné, že pan Golgo pokládá za únosné přijet urážet Čechy do jejich vlasti a že s takovým klidem očekává, že nebudeme na urážky reagovat. Divím se, že se mu ze špinavých slovanských podlidí nedělá až tak špatně, že by měl potřebu odejet do Brazílie. Myslím, že by měl o tom vážně uvažovat.

V titulku Golgova článku jsou uvozovky!

18. 4. 2010 / Jan Čulík

Motto:

No, takhle se zřejmě cítí cikán, když se stane synonymem toho, co může být založeno na určité pravdě, ale nutně to nemusí být stoprocentně platné.

Fabiano Golgo, "Češi smrdí", aneb o relativnosti urážení ZDE

Výše zmíněný článek vyvolal pozoruhodné reakce. Jako by lidé nebyli schopni číst, co je jasně napsáno, anebo prostě si některé věci vytěsnili. Typickým příkladem za všechny je reakce pana Odila Štampacha.

Domníval jsem se, že není nutno zdůrazňovat, že účelem článku Fabiana Golga není, že "Češi smrdí", ale snaha ukázat lidem, jak se asi cítí Romové, když jsou uráženi na základě vlastností, které nesporně existují u části příslušníků jejich komunity, ale ne u všech. Přesně totéž platí o běžně rozšířeném brazilském přesvědčení, že se "Češi smrdí, neboť se nemyjí". Část Čechů má skutečně problémy s hygienou, vstupte kdykoliv do jakékoliv pražské tramvaje, ne však všichni, ale v důsledku této charakteristiky některých se v Brazílii obecně rozšířilo rčení, že se Češi nemyjí. Podobně, jen někteří Češi kradli po pádu komunismu v rakouských obchodech, přesto se tam objevily nápisy, obracející se na všechny Čechy: "Češi nekraďte".

Golgo svým článkem analyzuje, jak vzniká rasistické přesvědčení, ukazuje, že je to neférové, a snaží se Čechům ukázat, jaké taková neférová rasistická nálepka vyvolává pocity. Vyvolává u postiženého etnika pocity nepřátelství, a to přesně je postoj, jaký Romové zastávají vůči Čechům.

Pozoruhodné je, že tomuto - zcela jasnému - mechanismu, který Golgo popisuje, čtenáři nejsou schopni či ochotni porozumět. Nechtějí vstoupit do bot stejně postižených Romů, snad proto, že přece "Romové nejsou lidi, my nemůžeme být ve stejné situaci jako Romové".

Reakce, které na Golgův článek došly, tvrdily:

1. Golgův článek je rasistický (= neporozumění, je antirasistický).

2. Golgo je barevný, tak ať drží hubu.

3. V Brazílii jsem sice nikdy nebyl, ale není možné, aby si Brazilci mysleli, že Češi smrdí.

4. V Brazílii jsem sice nikdy nebyl, ale smrdí Brazilci, ne Češi, protože jsou barevní.

Není mechanismus tohoto procesu vnímání skutečně zajímavý?

Kterak se v americké hyperkorektnosti vycvičený cikán o zábavu všech Čechů postaral

Bodejť jsi jen trochu málo, ty cikáně, mlčelo!

16. 4. 2010 / Štěpán Kotrba

Předseda romské organizace Roma Realia sepsal veřejné prohlášení a dopis ministryni školství a na vědomí i ombudsmanovi, ve kterém protestuje proti knize Josefa Lady Kocour Mikeš a jejímu čtení ve školách, neb je podle něj rasistická: "Vedení Roma Realia spolu představiteli Hnutí romského odporu, Aliance romských komunit a Futurum Roma vyjadřují znepokojení nad opět nekontrolovaným přístupem školství ČR a rasistickým přístupem české kultury". Václav Miko ve své sémantické nevinnosti velmi expresivně kritizuje výrok, následující po únosu kocoura a jeho strčení do pytle. Inkriminovaná věta zní: "Milé děti, ti lidé byli cikáni." "To je šíření exodu", dí český Rom Miko. "Podle mého názoru to musel být rasista, když něco takového napsal. Už není mezi námi, nelze po něm chtít opravu, ale já osobně bych zakázal všechny jeho knížky," horlí romský Koniáš. Pokud prý ministerstvo školství nevyjde požadavkům romských sdružení vstříc, chce Miko podat trestní oznámení kvůli šíření nenávisti ve školách.

A Češi se škodolibě baví... Novináři, politici i uživatelé sociálních sítí se předhánějí, kdo objeví další politicky nekorektní výroky ve školní četbě. "Považujeme za tragické, že české školství podporuje neustálou nevraživost a vystavuje romské děti výrazným tlakům a ponížení," cituje zpravodajský server Novinky Mika. Netrvalo to ani týden, a romský aktivita skončil. Prý kvůli mediálním tlaku... Organizace Roma Realia vzala zpět protest, který poslala na ministerstvo školství.

Všechny bojovníky za hyperkorektnost upozorňuji, že titulek je citátem klasika české poezie - Karla Jaromíra Erbena z jeho básně Polednice

Ahmadínežád říká "díky, Ameriko"

16. 4. 2010 / Immanuel Wallerstein

Vztahy mezi Íránem a Spojenými státy jsou bouřlivé už skoro šedesát let. Před druhou světovou válkou se íránský šáh Rezá Pahlaví snažil manévrovat mezi vnějšími tlaky a požadavky Velké Británie, SSSR a Německa. Když vypukla válka,vyhlásil neutralitu. To vedlo roku 1941 k sovětsko-britské spojenecké invazi. Spojenci donutili šáha k abdikaci ve prospěch svého syna.

Co se děje?

16. 4. 2010 / Tomáš Krček

Strnul jsem při nočním pohledu na Verlainovu "Podzimní píseň" v kongeniálním překladu Františka Hrubína v BL - to přece nemůže být jen tak samo sebou ! Aspoń ne pro dříve narozené, kteří někdy slyšeli onu heroickou story, jak první sloka té básně, kterou zná každý francouzský školák, posloužila v červnu 44 ve vysílání BBC jako heslo a povel francouzskému hnutí odporu, že začíná dlouho očekávaná spojenecká invaze...

Podnět proti Petru Uhlovi

16. 4. 2010

Vážená redakce, s ohledem na Vámi vydanou informaci z konce minulého týdne o trestním oznámení Ing. Petra Uhla na mou osobu a další představitele Ústavu pro studium totalitních režimů si Vás dovoluji informovat o podnětu mého právního zástupce JUDr. Stanislava Devátého právě na P. Uhla k prošetření ze spáchání zločinu křivého obvinění, případně přečinu pomluvy, podaný podle § 158 odst. 2 trestního řádu.

"Ó podzime, tak dlouze tvé housle lkají... mrkev je uvařená, opakuji..."

16. 4. 2010 / Karel Košťál

Reakce na článek Tomáše Krčka "Co se děje?"

4. června 1944 BBC vysílala jako heslo francouzskému hnutí odporu, že dlouho očekávaná spojenecká invaze se uskuteční do 48 hodin, začátek známé Verlainovy básně Podzimní píseň: "Les sanglots longs des violons de l'automne...". 5. června pak druhou část: "Blessent mon coeur d'une langueur monotone". Povel pro francouzský odboj: invaze do 24 hodin.

Polsko po Smolensku: Ztracené volby?

16. 4. 2010 / Marta Harasimowicz

České komentáře po sobotní letecké katastrofě u Smolenska se zatím zabývaly hlavně spekulacemi týkajícími se přičin nehody nebo popisy polského státního smutku. Vlastně těžko to můžeme domácím publicistům vyčítat -- i v Polsku se totiž média (minimálně dokud nebylo zveřejněno kontroverzní rozhodnutí o pohřbení prezidentského páru na krakovském hradě) jakoby pozastavily. Běžnou publicistiku vystřídaly vzpomínky na tragicky zemřelé prokládané etickými úvahami a politická témata -- snad v důsledku dbání o zachování piety -- zůstala omezena na nezbytné zprávodajství. Ve skutečnosti ale situace, ve které se po 10. dubnu ocitla polská politická scéna, je složitější, než se to může na první pohled zdát -- a za analýzu rozhodně stojí.

Pozdrav z říše čiré možnosti

16. 4. 2010 / Pavel Urban

Mrzí mě, že píši jazykem soudržným a pevným jako hromada stavební suti. Proto na vysvětlenou : jestliže píši, že "naprosto souhlasím...spokojím se citátem z mého textu, kde jsem tvrdil opak", pak tím nechci nic vysvětlovat ani vyřizovat. Prostě mám pocit, že oponent v mém textu čte něco, co tam není a být nemělo. A mě by zajímalo, kde to přečetl. Koneckonců, chyba skutečně může být na mé straně.

Zdravý duch páchne kapitálkami

16. 4. 2010 / Karel Dolejší

Čím je v říši mluveného slova zvyšování hlasu, tím je v textu psaní kapitálkami. Britské listy nikdy nesázejí hlavní titulek článku velkým písmem, nehledě na to, zda má jeho autor subjektivní pocit, že by měl na čtenáře křičet. Přesto pokaždé, když otvírám příspěvek Pavla Urbana, vím, že bude nadpis opět neochvějně vyveden v kapitálkách, a stejný způsob bude použit i ke zvýraznění uvnitř textu. Možná, že je tato nepoučitelnost a rigidita čímsi zcela banálním a zastánce východní medicíny by pisateli doporučil jednoduše méně solit; není ale vyloučeno, že pokřikování má také ještě jiný důvod.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za březen 2010

1. 4. 2010

V březnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 260 osob celkovou částkou 67 456.39 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 31.3. 2010 částku 44 615.53 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.