BRITÁNIE:

Zavedení univerzitního školného vedlo k likvidaci akademického charakteru britských vysokých škol

10. 6. 2010 / Jan Čulík

Ve středu 9. června 2010 se konala v souvislosti s hrozbou agresivní restrukturalizace, kterou se snaží proti vůli akademických pracovníků prosadit nové, nevolené, manažerské vedení University of Glasgow, dramatická odborová schůze. Účastníci v přeplněném sále schválili navrhované rezoluce, totiž:

  • Vyjádřili nedůvěru rektorovi
  • Protestovali proti snahám vedení univerzity propouštět univerzitní učitele
  • Požadovali, aby byl snížen horentní plat rektora z nynějších 280 000 liber ročně (cca 700 000 Kč měsíčně) na průměrný profesorský plat
  • Požadovali, aby byl obnoven systém demokratické odpovědnosti vysokých funkcionářů univerzity a aby se univerzita navrátila k demokratické volbě svých vedoucích pracovníků. V posledních letech byl totiž tento demokratický proces pod tlakem peněz zrušen a vedoucí pracovníci jsou nedemokraticky jmenováni shora kabalou skupinky jiných manažerů.

Univerzitní učitelé v Glasgow budou v následujících dvou dnech písemně hlasovat o tom, zda jsou ochotni vstoupit na ochranu svých zaměstnání do stávky.

V dramatické a rozhořčené diskusi odborové schůze, vyšlo najevo, že učitelé z Glasgow University jsou doslova zděšeni novým manažerským étosem této vysoké školy. V důsledku zavedení vysokého školného především za postgraduální kursy (za PG kurs v oboru lékařství či zubařství se platí až 20 000 liber, tedy 600 000 Kč, ročně) univerzita v Glasgow zcela opustila akademická kritéria, argumentovali přítomní, a senior management se ji snaží proměnit v mlýnek na peníze, v komerční podnik, jehož účelem bude jedině vydělávat, a to jen v několika málo nejlukrativnějších oborech.

Dne 3. června 2010 vedení univerzity omylem rozeslalo přísně tajný strategický plán, v němž rozdělilo manažersky existující katedry podle množství peněz, které škole přinášejí, na "zlaté", "stříbrné" a "bronzové" a připravilo razantní restrukturalizaci. Jejím účelem je zrušit ty obory, které škole nepřinášejí miliony a ušetřené peníze investovat do těch oborů, které miliony přinášejí, aby vydělávaly ještě více. Hrozí naprosté zglajšchaltování práce univerzity a likvidace velkého množství oborů; odborový svaz univerzitních pracovníků odhaduje, že ohroženo je až 600 učitelů z cca 1500 akademických zaměstnanců univerzity.

Právě v důsledku tlaků, aby škola co nejvíce vydělávala na školném a na grantech, na úkor všeho ostatního, včetně péče o studenty, byla zlikvidována demokratická struktura britských vysokých škol, které se staly obětí kabal manažerů, kteří školy vandalizují způsobem, neslučitelným s akademickou praxí.

Generální tajemnice odborového svazu vysokoškolských učitelů ve Velké Británie University and College Union Sally Hunt však schůzi informovala, že akce odborového svazu proti propouštění univerzitních učitelů byly dosud úspěšné a vyjmenovala asi deset britských univerzit, kde bylo vedení školy donuceno od násilného propouštění akademických pracovníků upustit.

V souvislosti s těmito zkušenostmi ze současného britského vysokoškolského systému je velmi naivní představa, že "zavedení vysokoškolského školného" povede ke "zkvalitnění výzkumu a výuky" na českých vysokých školách. Naopak to povede k obdobné proměně českých vysokých škol v mlýnky na peníze a k likvidaci všech "nevýdělečných" nebo "nedostatečně výdělečných" oborů. Zavádění vysokoškolského školného se tak, podle britské zkušenosti, jeví ve svém důsledku naprosto drastickým útokem na ideu univerzity, akademického výzkumu i nezávislého pluralitního vzdělávání.

Vytisknout

Obsah vydání | Čtvrtek 10.6. 2010