Měl jsem před nějakým časem možnost strávit s Vladimírem Bezděkem pár velmi příjemných chvil v relativně úzkém kolektivu při diskusi nejen o penzijní reformě a musím říci, že nejen on sám, ale i jeho názory na mne udělaly velmi dobrý dojem. Nemohu se ubránit dojmu, že pokud se v souvislosti se závěry nebo doporučeními Bezděkovy komise hovoří o rejdech zájmových skupin, pak si dovolím říci, že já tyto rejdy vidím spíše v hledišti než na jevišti…

Jednání skupiny Bilderberg se letos dočkalo překvapivě velké publicity. Alespoň tedy v západní Evropě. Český tisk až na výjimky dodržel bobříka mlčení – ze stránek tuzemských novin se čtenář o události nedozvěděl téměř nic.

Zatímco vůdcové a experti tohoto světa nadále popírají realitu deprese – nechtějí toto slovo ani vypustit z úst – je každý den stále zřejmější, jak je vláda za vládou stavěna před nějakou nemožnou volbu. Všimněme si, co se stalo jen za uplynulý měsíc.

Po osmatřiceti letech konstatovala pětitisícistránková Savillova zpráva, na níž se pracovalo 12 let a která stála britské daňové poplatníky téměř 200 milionů liber, že zastřelení čtrnácti demonstrantů britskými vojáky v městě Derry dne 30. ledna 1972 bylo "neospravedlnitelné". Premiér David Cameron se za vraždy omluvil v britském parlamentu.

Otevřela se tak možnost trestního stíhání vojáků, kteří severoirské aktivisty před 38 lety zavraždili.

KLDR v úterý pohrozila vojenskou akcí, kterou údajně odpoví na jakoukoliv "provokativní" akci Rady bezpečnosti OSN týkající se nedávného potopení jihokorejské lodi nedaleko sporné námořní hranice obou korejských států.

Vědci z organizace NASA upozorňují, že planeta Země zřejmě bude zanedlouho zasažena intenzivní vlnou magnetického záření, poté, co se někdy kolem r. 2013 "Slunce probudí ze spánku". Mohlo by to vést k přehřátí energetických sítí, k narušení letecké dopravy a k vyřazení navigační a satelitní infrastruktury z provozu.

Těžce zadlužené řecké ekonomice se dostalo neočekávané podpory z Číny. Čína totiž uzavřela s Řeckem kontrakt v hodnotě mnoha miliard euro na podporu spolupráce v loďařství, v turistice a v telekomunikacích. Kontrakt byl uzavřen těsně poté, co ratingová agentura Moody snížila hodnocení úvěrové důvěryhodnosti Řecka na nulu. Čínský vicepremiér Zhang Dejiang pochválil úsilí Athén vyřešit řeckou krizi a vyjádřil Řecku podporu. Konstatoval, že podle jeho názoru se Řecko z krize brzo vymaní. Dodal, že čínská vláda bude podporovat čínské podnikatele, aby cestovali do Řecka a chopili se tam podnikatelských příležitostí.

KD│ Diskuse o rizicích plynoucích ze složitosti předložená v posledních několika příspěvcích se z velké části zabývala abstraktními pojmy, i když novinové titulky mi poskytly některé velmi dobré praktické příklady. Přesto je na čase přezkoumat některé praktické implikace zde předložených návrhů a přitom začít diskusi o ekonomii, která byla v centru tohoto projektu během posledního roku a půl.

tisková zpráva

Vyjednavači ODS, TOP 09 a VV se dnes shodli na zavedení systému odloženého školného. Dosud však nebyl veřejně předložen jediný nevyvratitelný argument, proč by školné mělo být zavedeno. Zpoplatnění studia neřeší současné problémy českého vysokého školství, nezvyšuje kvalitu vzdělání a také nemůže být prostředkem, jak trvale vyřešit hluboké podfinancování sektoru terciárního vzdělávání.

Slabiny systému odloženého školného se jasně ukázaly při implementaci v zemích jako je Austrálie, Velká Británie nebo Nizozemí - tedy zemích, jimiž se autoři české verze reformy inspirují. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že systém odložených splátek vede k soustavnému skokovému zvyšování školného. V důsledku jeho zavedení dochází také k poklesu veřejných výdajů na vysoké školství.

K závažnému porušování lidských práv dochází i ve světě podnikání a obchodu. České firmy stále častěji přesouvají výrobu do dalších zemí s cílem snížit své náklady. V jiném prostředí se musí potýkat s problémy, jako jsou dětská práce, nedostatečná mzda nebo práce v nebezpečném prostředí. Amnesty International dnes zveřejnila etický kodex, který firmám pomůže zorientovat se ve spleti nástrah souvisejících s podnikáním v rizikových zemích. Dostupný je na nových webových stránkách www.zakazdoucenu.cz. Zahájení kampaně se osobně zúčastnil ministr průmyslu a obchodu ing. Vladimír Tošovský.

Vědci předložili nový odhad množství ropy unikající z havarované plošiny Deepwater Horizon v Mexickém zálivu. Z jejich šetření vyplývá, že situace může být horší, než se dosud myslelo. Vládní panel oznámil, že z prasklého potrubí uniká 1,47 - 2,52 gallonů ropy denně. Předchozí odhady hovořily maximálně o 2,1 milionu gallonů.

Reaguji na dnešní článek Platnost OP končí nahlášením ztráty policii . Pracuji v jedné kosmetické firmě a už pěknou řádku let využíváme stránky Ministerstva vnitra Neplatné doklady - a musím napsat, že poměrně úspěšně. Lidé u nás při registraci dostávají kredit, který jim ale dáme až při předložení a ověření OP. Někdy se dokonce diví, že nemají platný OP, ale pak se rozvzpomenou, že ho ztratili, nahlásili a pak zase našli a nevyřídili si nový. Myslím, že by se tyto údaje měly více používat, aby nedocházelo ke zbytečným podvodùm, píše čtenář Ondřej Mistát.

Hned na začátek poznamenám, že mým úmyslem ve sporu mezi Honzou Matonohou a Jakubem Češkou není rozhodovat, kdo má pravdu (tím spíše, že kus pravdy je jako obvykle na obou stranách). To není ani tak snaha vyhnout se rozhodnutí mezi dvěma pozicemi – k takovému rozhodnutí mě ostatně nelze nutit – jako spíše důsledek pocitu, který se mi při četbě Honzova prvního textu („Gender, jako obvykle, odhaluje slepé skvrny našeho myšlení“) vnucoval. Zvolit takto provokativní titul – znám spoustu genderových teoretiček a teoretiků, které a kteří žádné slepé skvrny našeho myšlení neodhalují a naopak se omezují na opakování těch nejhorších myslitelných klišé, takže co je na tom odhalování „obvyklého“? - podle mě znamenalo, že autor buď chce říct něco geniálně provokativního, anebo že text bude hodně problematický. Obávám se, že zejména po přečtení druhého Honzova textu, koncipovaného jako odpověď na text Jakuba Češky, se musím přiklonit ke druhé možnosti.

Nebudu čtenáře uvádět v omyl a svůj vztah k důchodovému systému a jeho reformě popíši hned v úvodu. Nejsem právník ani specialista na důchodové systémy. Již několik let nežiji v ČR, do jejího důchodového systému nepřispívám a ani to nemám v úmyslu. Z tohoto důvodu neznám do detailu český systém důchodového zabezpečení a jeho aktuální úpravu. K důchodům mě váže jen má diplomová práce na téma důchodové reformy ve Francii v roce 2003 a analýza jejích politických aktérů. V každé zemi, ve které jsem žil, jsem absolvoval semestrální přednášky z oblasti práva sociálního zabezpečení. Nejsem tedy odborník, ale jsem velmi dobře informovaný občan, který o důchodech nejen přemýšlel, ale také i něco napsal. Jsem pozorný k tomu jaké principy solidarity a sociální spravedlnosti se prosazují a které skupiny se v této oblasti definují. A mohu přispět srovnáním se systémy několika zemí západní Evropy.

Autor pracuje jako výzkumník na Svobodné univerzitě v Bruselu.

Česká politická scéna připomíná dvacet let po pádu komunismu třídu nevyzrálých puberťáků: Zdá se, že vědí vše podstatné a teoreticky jsou připraveni složit zkoušku dospělosti. Ve skutečnosti se však většina z nich hádá o nepodstatné věci a v případě těch podstatných pomíjí jádro problému. Zpravidla si nadávají a vzájemně se očerňují. Ke státu přistupují jako ke dojné krávě a předhánějí se, kdo dříve slízne smetanu.

Političtí reprezentanti nebyli podnes schopni definovat klíčové problémy a výzvy, jimž Česká republika čelí nebo čelit bude; a vcelku pochopitelně proto nemá ani odpovídající strategie založené na konsensu obou hlavních politických proudů.

Vážení čtenáři,

je nám to trapné a jsme si vědomi, že napínáme vaši trpělivost k prasknutí, nicméně stav finančních prostředků Občanského sdružení Britských listů je k dnešnímu dni 11 284,73 Kč. Nestačí na běžné provozní náklady listu a musíme se bohužel znovu obrátit na čtenáře, kteří pravidelně finančně nepřispívají, aby svůj list podpořili jakoukoliv minimální částkou. Musíme v blízké budoucnosti uhradit přibližně 30 000 Kč za vypracování účetnictví za rok 2009, máme nezaplacené účty za programování systému (v poslední době především dotazníku o postojích čtenářů k dnešnímu režimu a k režimu před rokem 1989; budeme muset hradit také jeho zpracování; provádíme průběžně i další nutné programátorské práce), zkolaboval nám redakční počítač, který jsme museli nahradit, zatím jsme ho nezaplatili; máme celou řadu dalších běžných provozních nákladů, bez nichž se provoz listu prostě neobejde.

Prosíme tedy čtenáře, kteří nepřispívají, o pravidelnější finanční příspěvek. Bohužel je smutnou skutečností, že se Britské listy úplně bez rozpočtu vydávat nedají.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Pro příznivce v zahraničí: Prosíme, neposílejte příspěvky bankovním převodem, české banky si za to účtují poplatek až 600 Kč. Máte-li úvěrovou kartu, pošlete příspěvek po jednoduché registraci pomocí systému www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz.

Bez finanční podpory čtenářů vycházet prostě nebudeme moci. Říkám vám to otevřeně, jak to je.

Děkujeme.

Jak víte, hospodaření Občanského sdružení Britské listy pravidelně zveřejňujeme.

Jan Čulík, šéfredaktor

Ještě před několika měsíci, argumentuje týdeník Observer v analýze několika svých reportérů, souhlasily vlády evropských zemí, tedy skupiny států G20, že nejrozumnějším způsobem, jak čelit hospodářské krizi, je používat keynesovské stimulace ekonomiky a udržovat vládní výdaje. Především v důsledku řecké krize se však evropští politikové zděsili a nyní skoro všichni ve svých zemích prosazují drastické škrty.

Minulý týden došlo v afghánské provincii Hílmand k sestřelení vrtulníku typu Chinook náležejícího NATO. Zpráva izraelského serveru Debkafile tvrdí, že vrtulník byl zničen pomocí přenosné protivzdušné střely; vyjádření Talibánu citované BBC tuto interpretaci připouští. Jak již Britské listy před nějakou dobou informovaly, hnutí Talibán pravděpodobně opravdu disponuje přenosnými protivzdušnými střelami, ale dosud je nenasazovalo, protože potřebovalo několik měsíců na výcvik operátorů. Použití západních přenosných protiletadlových střel islamisty od roku 1986 způsobilo zlom v dosavadním průběhu války, vedlo k porážce tehdejší Sovětské armády a k evakuaci Afghánistánu. Debka dospívá k závěru, že týž osud nyní čeká také Spojené státy, které v Hindúkuši vedou nejdelší válku své historie...

Pravostředová koalice Angely Merkelové je zřejmě na pokraji kolapsu. Vláda byla oslabena celou řadou neshod a tvrdých bojů ohledně finančních škrtů, reformy státní politiky i odchodem čelných konzervativců.

Většina Němců očekává, že vláda padne. V průzkumu veřejného mínění to nyní usuzuje 53 procent německých voličů.

Edvard Beneš vydal od 15. října 1942 do 27. října 1945 celkem 143 dekretů pokrývajících bezmála všechny oblasti státní správy, z toho 17 ústavních, 45 z nich (11 ústavních) v Londýně a 98 po návratu do republiky. Pod Benešovými dekrety se často mylně rozumí pouze ty, které byly namířeny proti německé a maďarské menšině. Všeobecně zažitý mýtus je spojuje s odsunem Němců. To je omyl. S výjimkou dekretu č. 33 o zbavení státního občanství nemají s odsunem nic společného.

První skupinou jsou dekrety o konfiskacích majetku. Začínají dekretem č. 5 o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě z 19. května, který zavádí pojem státně nespolehlivé osoby .

První část tohoto článku je ZDE

Máme-li dnes jmenovat nějakou skutečně klíčovou historickou událost ovlivňující myšlení i politiku dodnes, je jí zcela nesporně poválečné vyhnání Němců a Benešovy dekrety. Někdo mne zajisté upozorní, že politicky korektní označení je tzv. dekrety prezidenta republiky. Proti tomu hovoří jak Edvard Beneš, který je sám označoval jako mé dekrety, tak i politická korektnost. Muselo by znít tzv. dekrety tzv. prezidenta republiky. Dávám přednost kratší a zažité formě

Jejich nejnovější připomínkou je demonstrativní odhalení sochy Edvardu Benešovi 11. dubna před právnickou fakultou(!) v Brně, iniciované na první pohled bez jakékoli souvislosti, logiky a uchopitelného důvodu Československou obcí legionářskou a Sdružením československých zahraničních letců.

Ako veľa iných, aj ja už dlhé roky pátram po tom, ktorý je to, ten „bežný prací prášok“. Nie je to ani Ariel, ani Persil. A tuším ani Palmex, ani Biomat, ani Lanza – každý z nich je predsa od toho bežného prášku lepší...

Tisková zpráva sdružení Věda žije

Občanské sdružení Fórum Věda žije! je zneklidněno ambicemi Platformy osobností na podporu reforem (POPR) iniciované sociologem Petrem Matějů a prezentované v médiích počátkem června 2010 jím a ministryní školství Miroslavou Kopicovou.

Parlamentné voľby v roku 2010 naznačili, že Slovensko sa zrejme definitívne dostalo na cestu postmoderny. Za pozitívne to však nepovažuje zrejme žiadna strana zastúpená v novej NR SR. Najviac budú nespokojní v konzervatívnej KDH ale nepotešia sa ani v amorfnej SDKÚ-DS napriek tomu, že permanentne túžia po zmenenom Slovensku. Nadšenie neprejavia ani v Most-Híde ďalšej strane nápadne pripomínajúcej subjekty slovenskej politiky na jedno použitie, ktorý sa čoskoro môže začať zmietať medzi stúpencami špecifickej potreby rešpektovania výnimočnosti maďarskej odlišnosti na Slovensku v novom šate a kozmopolitnou skupinkou politických veteránov rozloživších už viacero pravicových politických strán.

Zkusme se oprostit od emotivních a idealistických předsudků a podívejme se na těsně předvolební situaci realistickýma očima.

Břeskné fanfáry, potlesk lobbistů a služebníků, oslavné ódy novinářů. To je jedna, sladká chuť vítězství i porážek ve volbách. Popravy poražených a rituální nabodávání jejich hlav na kůly na hradbách je odvrácená strana téhož. Nicméně pak přijde vystřízlivění a otázka nezdecimovaného zbytku, který bude chtít vládnout, jaká je vlastně vůle voličů? Jaký je mandát vlády v systému, který sám sebe nazval demokracií, aniž by se zeptal autorů toho termínu, dávno mrtvých klasiků politologie, zda s tímto označení budou souhlasit. Je opravdu 26 procent dostatečné pro provádění jakékoliv exekutivní "programové" politiky, nebo takovýto výsledek dostačuje pouze k prosté administraci stávajících nezbytných činností státu?

Britské listy vám přinášejí tabulku, ze které je patrné, že mandát parlamentu je pohopouhých 50,45% a mandát jakékoliv vlády z tohoto parlamentu narozené je tedy hluboce, ale opravdu hluboce nedostatečný. 49,55% hlasů občanů propadlo, nebo svůj hlas neuplatnili. I to je výsledek "demokratického vládnutí" s 62,15% účastí u volebních uren... Napadá někoho z těch, kteří se dnes honosí přídomkem zákonodárce a mají silácké řeči, co všechno změní, co se stane, až těch 49,55% občanů spolu s 24% opozice vyjde rozhořčeně do ulic?

Po oznámení výsledku voleb na Slovensku. Vždyť premiér Fico se svou slovenskou sociální demokracií získal neuvěřitelných 35 % hlasů voličů, o 200 tis. víc než v minulých volbách, a přesto jeho vládní angažmá končí. V co mohli doufat voliči ČSSD, jestliže i je postihl mečiarovský komplex propadákem případného lidoveckého spojence?

Jan Keller přehledně zvážil argumenty pro školné a shledal je lehkými. S jeho závěry nelze než souhlasit. Měl jsem, když se jeho článek objevil na Britských listech, rozepsaný článek na stejné téma, ale není důvod opakovat totéž jinými slovy. Proto jen rozšiřující poznámku.

Vysoké školy ohrožuje v našich poměrech už samotná diskuse o školném. Spolu s ministry školství, kteří o zavedení školného uvažují, přichází totiž vždy snižování výdajů na studenta.

Přemysl Janýr publikuje v článku "Beneš a jeho dekrety" mnoho důležitých faktů a skládá je do souvislosti. Problémem však jsou fakta, která Přemysl Janýr neuvádí. Zajímalo by mě, zda je autor nezná, nebo je odfiltroval. Každopádně zaměňuje příčiny a následky.

Tématem dne je po plánovaném zavedení školného důchodová reforma. Nejen, že lidé, kteří ji připravují, pracují v přímém střetu zájmů (vrcholový management soukromých penzijních fondů). Jde navíc o skrytě veřejnou formu privatizace zbývajících veřejných financí, píše čtenář Tomáš Lajbl.

Postup je jako vždy tentýž. Nejprve jsou parametry systému (zde výběr důchodového pojištění) nastaveny tak, aby se systém dostal do červených čísel (snížení odvodů a stropů sociálního pojištění). Poté je svolána „rada moudrých“, která navrhne kouzelné řešení. A na závěr několik vyvolených profituje z peněz daňových poplatníků.

K zajímavému incidentu došlo v pondělí odpoledne na letišti v Edinburku. Po příletu letadla z Prahy tam zatkli jednu českou cestující, protože britští imigrační úředníci okamžitě zjistili, že se prokázala ukradeným občanským průkazem.

(Po vašem příletu na letiště vkládají britští imigrační úředníci vkládají váš pas či občanský průkaz do počítačové čtečky - systém jim okamžitě oznámí, pokud je průkaz nahlášen jako kradený.)

Kontext je tento: zmíněné cestující ukradli před šesti lety v pražském metru peněženku, vybrali z ní peníze a peněženku s občanským průkazem hodili do kolejiště.

Majitelka občanského průkazu jeho krádež okamžitě oznámila na pražské policii. Večer téhož dne jí však telefonoval pracovník pražského metra s tím, že prázdnou peněženku s občanským průkazem v kolejišti našel. Žena dostala občanský průkaz zpátky a o jeho nalezení Policii ČR už neinformovala.

Památkově chráněný pivovar v Roudnici n. L. stavěl v 90. letech 17. století italský stavitel Antonio Porta. Patřil k předním barokním architektům v Čechách, kterému byly zadávány významné zakázky. Realizace stavebně i technicky náročné monumentální stavby roudnického pivovaru byla jednou z nich, jak o tom svědčí zachovaná dokumentace.

Každá památka je dokladem naší bohaté historie, nositelkou historické paměti a kulturností našeho národa. Zkázou každé, i sebemenší památky, ztrácíme část toho, co staví naši zemi mezi země s vysokou kulturou a s ojedinělým historickým odkazem. Tím ochuzujeme sebe i naše potomky o jedinečné hodnoty, poškozujeme vlastní město a zbavujeme se neprozíravě toho nejcennějšího, co máme.

Vzhledem k současnému stavu a liknavosti majitele nařídilo město z bezpečnostních důvodů sejmutí střechy roudnického pivovaru, vyřezání nosných i spojných trámů, které byly v intaktním stavu, takže nyní hrozí i zřícení obvodových zdí. Za práce zaplatilo 3.800.000,- Kč. Po tomto zákroku dosud zůstala zachována důležitá část barokního stavitelství, která je dokladem jedinečné technické památky 17. století. Třípodlažní půdní prostory, které unesly 6 vagonů obilí však byly zničeny.

Město vůbec neuvažovalo o možné sanaci této významné a technicky výjimečné barokní památky a přistoupilo k její asanaci. Žádáme, aby se představitelé města Roudnice n.L. postavili k této kauze zodpovědně, zasadili se všemi prostředky o opravu této cenné barokní stavby. Nechali vypracovat projekt na jeho záchranu a neodkladně zahájili opravy, tak aby mohla být využívána i budoucími generacemi občanů Roudnice n.L.

Vážená paní starostko,

jsem občanem města Krnova od svého narození v roce 1976. O deset let později se mí rodiče (můj otec, MUDr. Dušan Cvek, je významný krnovský básník a lékař známý mnoha občanům) s námi dětmi odstěhovali z centra města do příměstské osady Ježník, tehdy díky Bohu panenské a opuštěné. Náš soused, který tu bydlel o třicet let déle, mi vyprávěl, jak místní potok byl plný raků a všude žilo obrovské množství zajímavých živočichů. Já sám jsem na Ježníku zažil běžně zvířata, která v poslední době jaksi zmizela: čolky, mloky, zmije, ježky, ropuchy, ještěrky… a to se na Ježníku vždy těžilo dřevo a např. v roce našeho nastěhování byl vytěžen celý obrovský les za naším domem. Co se tedy změnilo?

Z pokladu krnovských lesů se stalo místo řádění motorkářů, čtyřkolkářů a automobilistů.

V letošních volbách se ze všech politických stran, které dosud nebyly v parlamentu, dostala do sněmovny jediná, Věci veřejné. Již skoro dva roky se veřejnosti představovala především jako strana přímé demokracie a odpůrce zbyrokratizování správy státu a politiky. Většinovou veřejností byla dokonce vnímána jako odpůrce politické kultury dlouhodobě v politice působících bafuňářů, jak sama známé politiky nazývala.

Ve volbách na Slovensku, podobně jak v České republice, zvítězila na mnoho subjektů rozdělená pravicová část politické scény nad víceméně sjednocenou levicí. Už po českých volbách Jan Čulík na stránkách Britských listů položil otázku, proč levice nedokázala využít stejného prostředku jako pravice a nenabídla voličům zklamaným tradičními subjekty nějaký nový. Nyní analytik společnosti ESMERK Michal Polák položil na stůl hypotézu, že pravice v ČR i na Slovensku shodně využila ve volbách z byznysu dobře známou marketingovou strategii diferenciace produktu.

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.