Byly oběti izraelského útoku na konvoj vezoucí pomoc Gaze "zločinci"?

2. 6. 2010 / Karel Dolejší

V několika diskusích ke zprávám o izraelském útoku na aktivistický humanitární konvoj, k němuž došlo v pondělí v mezinárodních vodách, jsem poněkud překvapeně našel kategorické tvrzení, že přepadení, včetně těch zabitých, jsou "vrahové a zločinci", protože vůči vojákům použili násilí. Je zřejmě docela příznačné, že v poněkud jiném kontextu bývají mnozí autoři takových výroků často ochotni do krve hájit právo majitele domu namístě zastřelit přistiženého lupiče. Analogie ovšem tyto lidi nevede k tomu, aby hájili i právo nyní přepadených na sebeobranu - patrně proto, že jsou sami především fascinováni brutálním použitím síly a jeho vykonavateli, pro něž teprve až druhotně hledají nějaké věrohodné ospravedlnění.

Ponechám však patologii stranou, protože bych chtěl prozkoumat jinou otázku: Totiž, co si vlastně myslet o tom, že se posádka zahákované lodi prý během přepadení bránila improvizovanými zbraněmi?

Na tom, že se posádka lodi přepadené piráty v mezinárodních vodách brání například proudem vody z hadice, skleněnými lahvemi či dokonce i střelbou, není nic až tak neobvyklého - děje se tak častěji, pokud vím, přinejmenším od poloviny 90. let. Rozdíl je ovšem v tom, že se napadení zpravidla staví na odpor ještě předtím, než útočníci vstoupí na palubu, a hlavním cílem je právě tomuto vstupu zabránit. Jakmile jsou piráti jednou na palubě, je víceméně vymalováno, a další obrana amatérů v boji zblízka ztrácí jakýkoliv smysl - je lepší se nechat zajmout a modlit se, aby vláda, dopravní společnost či rodina brzy sehnaly výkupné.

Rozumějte: Najdete-li zničehožnic doma ve vaně aligátora, nikdo vám přirozeně nemůže upřít právo na obranu osobního majetku - v dané situaci ovšem není příliš rozumné domáhat se ho na místě osobně s použitím vreckového nožíku. Podobně se to má i s "vrahy a zločinci" z napadené flotily: Právo na obranu teoreticky jistě měli, ale v danou chvíli, pokud se nepodařilo předejít zahákování, nebylo už rozumné snažit se je uplatnit, jestliže dobře věděli, s kým mají tu čest.

Tolik tedy stručný teoreticky racionální rozbor událostí sepsaný přirozeně teprve po bitvě; nicméně kdyby mě osobně někdo v noci násilně vtrhnul do ložnice...

Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ
Vytisknout

Obsah vydání | Středa 2.6. 2010