Špidla: Pokud stát nedokáže zaručit výnos z kapitálových fondů, nemá právo do nich nařídit povinné odvody

22. 6. 2010 / Vladimír Špidla

Musím zareagovat na výstupy z jednání tzv. Bezděkovy komise, z nichž hodlá vycházet při reformě penzijního systému pravděpodobná vládní pravicová koalice ODS, TOP 09 a Věci veřejné. Zpráva Bezděkovy komise je pouze nástinem jedné z možností postupu důchodové reformy. Zpráva má řadu zajímavých momentů, ale i řadu momentů velmi sporných.

  • Oslabení příjmů prvního (současného) důchodového pilíře snížením odvodu sazby na pojistném a jejich nahrazení zvýšením dolní sazby daně z přidané hodnoty (DPH). Zvýšení dolní sazby DPH totiž neproporcionálně zatíží příjmově slabší vrstvy obyvatel prostřednictvím zvýšení cen potravin a léků. Svým způsobem se tedy vlastně jedná o progresivní danění stáří, protože čím více stárneme, tím více potřebujeme zdravotní péči.
  • Druhým sporným bodem je myšlenka zavést povinné kapitálové spoření prostřednictvím vyvedením příjmů ze základního penzijního systému. Pokud stát není ochoten a není schopen garantovat výnos z těchto fondů, nemá právo nařídit povinné odvody. Kapitálové systémy nejsou ochranou proti demografickému stárnutí společnosti, protože i ony jsou závislé na tom, že v okamžiku, kdy z nich čerpáme, musí být k dispozici reálné služby a zboží, tzn. vždy dostatečně početná pracovní síla. Je iluze si myslet, že je to jinak.
  • Dalším sporným bodem je zrušení vdovského a vdoveckého důchodu. Tento krok je z hlediska rovnováhy systému bezvýznamný a je sociálně velmi tvrdý. V současné době se vdovský důchod přiznává na dobu jednoho roku.

Naopak za jeden z kladných bodů považuji tezi, že základní průběžný systém musí být jádrem sociální ochrany. Dále pak oceňuji myšlenku zavést takové penzijní produkty, které by pomohly zaměstnancům například v oborech těžkého průmyslu (hutnictví, hornictví), nebo proplácet náhradu za dobu péče o dítě.

Zajímavý je nakonec i klíčový výpočet, který říká, že pokud by nedošlo k žádným změnám v důchodovém systému, byly by náklady na jeho provoz vzhledem k HDP v roce 2095 přibližně srovnatelné s Polskem v současnosti. Situace důchodového systému je sice napjatá a průběžné důchodové změny jsou nezbytné, avšak nejedná se o katastrofu.

Za ideální řešení považuji základní systém založený na systému sociální ochrany, dále doplněný o podnikové systémy, které jsou schopny zohlednit specificitu některých zaměstnání a doplněný také dobrovolným systémem, který umožní lidem s vyššími příjmy větší zajištění na stáří.

Autor je místopředsedou PES - Strany evropských socialistů a bývalým předsedou ČSSD a vlády ČR

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 22.6. 2010