Jsem mladý, jsem trendy, volím TOP 09

7. 6. 2010

O tom, že mladá generace je velmi pravicová, se ví. Už výsledky studentských voleb ukázaly názory české mládeže jasně -- jsem mladý, sebevědomý, úspěšný, konzervativní a volím TOP 09. Ráda ukážu smýšlení mých kolegů z univerzity na malém vzorku spolužáků, kteří volili TOP 09, píše čtenářka Petra Kovačíková.

Slečna X studuje historii a společenské vědy se zaměřením na vzdělávání na pedagogické fakultě. Vždy chtěla být učitelkou. Státním zaměstnancem tedy. Ve svých 21 letech žije se svým přítelem v malém bytě, oba dva pracují, i když je bída sehnat práci. Vždycky chtěla volit sociální demokracii. Ale letos volila TOP 09. Když se zeptám "Proč?", odpoví mi "Protože je potřeba důchodová reforma," a já odpovím "ale vždyť ta spočívá v tom, že na důchod si budeš šetřit od dvaceti," a odpoví "To jo, ale prostě je to tak, takhle to funguje všude na Západě a reforma je nutná,". OK. TOP 09 chce soukromé školství. Co ty na to? "To je v pořádku, aspoň se omezí vzdělaný lidi, je jich tu moc a málo vyučených", "To je dobrá myšlenka z globálního hlediska. Ale pro tebe to znamená, že budeš muset platit 20 000 za semestr, k tomu si budeš spořit na důchod, teď už bydlíš sama, takže si platíš nájem, máš auto, takže si platíš benzín. Opravdu si reálně myslíš, že si na tohle všechno vyděláš?" "No tak si vezmu půjčku," "Pravda. A hned se zadlužíš. Už teď máš leasing na auto a musela sis půjčit od rodičů, abys složila kauci na byt. Nebojíš se, že se dostaneš do kolotoče dluhů, a pak si budeš muset jen půjčovat, abys splácela ty ostatní půjčky? K tomu si budeš platit zvláštní zdravotní pojistku, abys mohla jít na operaci, kdyby se ti stalo něco vážného. Navíc jako státní zaměstnanec budeš mít jen průměrný plat, jediná strana, která prosazuje větší platy učitelům jsou Věci veřejné. Opravdu si myslíš, že všechny tyhle náklady utáhneš?" "Tak dobře, ale reforma je prostě nutná, vždyť máme tak velký státní dluh, že bychom mohli dopadnout jako Řecko." "Podívej se na tabulky veřejných dluhů v Evropě. Česká republika je na tom ještě dobře, jsme v průměru. Navíc, všechny státy na světě jsou zadlužené. Je to normální, protože takhle funguje ekonomika a liberalismus, podnikání je založené na dluhu, abys mohla podnikat, musíš si půjčit." Ticho. No radši prý změníme téma.

Slečna Y studuje ten stejný obor, co slečna X. Už dnes si vydělává učením na základní škole, kromě toho prodává v nákupním centru. Do toho studuje. Žije sama, platí si nájem. (Upřímně řečeno, závidím, že na to má energii) "Proč jsi volila TOP 09?" "Mně se prostě líbí knížepán. Je fakt charismatickej, rozumnej a dobrej. Navíc nic nesliboval. Vidělas jeho volební spot? On tam nic neřekl, jenom hraje kapitána na lodi a ten spot je vážně skvělej." Nemusím zmiňovat, že mi připadá mírně ujeté, že na mě zapůsobí volební spot, ve kterém řekne charismatický knížepán "Je nás hodně a jdeme do toho," o volebním programu neřekne nic a tento spot by mě měl přinutit ho volit. Každopádně byl výjimkou, vypadal hezky a člověka spíš pobavil než ho přinutil popřemýšlet. Což je trendy v mainstreamové kultuře. Když slečně Y vyjmenuji náklady, které pak bude muset platit, pokud prosadí všechny reformy, řekne mi "Ale to se prostě musí udělat. Tak si teď trochu utáhneme opasky, ale pak nedopadneme jako v Řecku". Už zas to zpropadené Řecko, mihne se mi hlavou. Funguje jako zaklínadlo na mladé nerozhodnuté prvovoliče. Každá ideologie potřebuje nějakého nepřítele, aby jím mohla strašit a pro pravici v Česku je to státní dluh. Ale na další myšlenky není místo, přichází obligátní kritika Jirky Paroubka a sociální demokracie. "Vždyť to jsou sliby! To je přece populismus! On chce jenom rozdávat nemakačenkům. Já vydělávám, platím daně, tak proč bych měla platit prachy na ty cigány, co nechtěj makat?" Nepopírám. To je opravdu nefér. A ČSSD založila svou kampaň na principu dáme vám dáme. Ale je tu vidět zajímavý obrat, stačí malá kritika nejpravicovější strany v Česku a automaticky se to zvrhne v kritiku ČSSD. Mladí lidé a studenti jsou velice popuzeni proti této straně, naštváni a nenávidí ji. Z principu by volili cokoliv jiného, jen ne Jirku Paroubka. A končí to panickým výkřikem "vždyť to by byl návrat ke komunismu! Návrat o 50 let zpátky!" A já říkám "sociální demokracie nerovná se komunismus. Vždyť keynesiánství je naprosto legitimní ekonomický proud, který prosazují některé strany, není to zakázané a není to žádný extrém." "Ale to my si teď nemůžeme dovolit, protože je krize a musíme šetřit, kde se dá, aby se to všechno nezvrhlo." Je to krása cítit takovou společenskou zodpovědnost. Dobrovolně si nechat ujít kousek koláče, aby stát měl peníze na věci, za které musí přeci platit. Státní úředníky, státní zakázky, zbraně, armádu. Napadá mě, proč bych měla dotovat zbraně a armádu, když jsem odpůrce války. Kdo vlastně chce válku? Nebo taky, proč bych já měla doplácet na státní dluh, který jsem já nevytvořila? Za ten přeci můžou právě ti politici, kteří schvalují rozpočet a platí si vysoké platy. Ale to už zavání anarchismem, to přeci nemůžu říct nahlas.

Slečna Z je z toho samého oboru. Jako ostatní spolužačky je to vzdělaná a inteligentní schopná mladá dívka, která si vydělává, k tomu studuje denní studium, chce být učitelkou. Ve škole má politologické předměty, i ekonomiku, aby do těchto věcí trochu viděla. Když se na ní otočím s otázkou, koho volila, řekne "ODS. Já s tebou souhlasím ve spoustě věcech, ale já bych si doma nemohla dovolit volit něco středolevicovýho nebo levicovýho. Naši by mě vyrazili. To jsou podnikatelé, takže mají důvody, proč volit ODS." Nevolit kvůli tlaku rodičů už mi připadá hodně. Samozřejmě dovedu pochopit, proč podnikatelé volí ODS. Potřebují dobré podmínky pro své podnikání, aby jejich firmy vzkvétaly a bylo tím pádem i víc pracovních míst. Ale proč pravici proboha volí budoucí učitelky?

Jako jediné vysvětlení mě napadá masáž na univerzitách. Všichni profesoři, všechna čest jim, si zažili útrapy pronásledování z dob socialismu. Není se co divit, že jsou pravicoví, když levicová doba jim tak ztrpčila život a svou zkušenost přenášejí na nás. Oni formují myšlení na českých univerzitách. Je až s podivem, kolik pravicových studentů se tu nachází. Nechci z toho vyvozovat nějaké matoucí závěry o paranoidní pravicové konspirační propagandě, ale faktem je, že ve společnosti, ve které se já jako mladá studentka na vysoké škole v České republice nacházím, se nenosí být levicový. Ve stovce studentů humanitních věd můžu levicové voliče spočítat na prstech jedné ruky. Své názory jsem se naučila neventilovat. Svou bakalářskou práci, kterou píšu na téma neomarxismus, jsem raději přejmenovala na Kritická teorie demokracie (což je jiný název pro tento filosofický proud), protože vím, jaké emoce slova spojená s Marxem vyvolávají.

A koho jsem volila já? TOP 09 určitě ne.

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 7.6. 2010